Mezigenerační spolupráce, aktivní role knihovníků napříč věkem a budování soudržné profesní komunity. Program propojí inspirativní příběhy, reflexi předávání funkcí, hlas mladé generace i konkrétní praxi z knihoven. Cílem je otevřít dialog mezi zkušeností a inovací a hledat rovnováhu mezi kontinuitou a změnou.

Program se zaměřuje na roli knihoven jako součásti (sebe)obrany země. Máme jako knihovny být součástí kritické infrastruktury státu? Jak to vnímají lidé zvenčí (bezpečnostní experti, Ministerstvo obrany apod.)? Jsme připraveni přestát a ochránit naše sbírky/informace v době častějších živelných katastrof, společenských nepokojů, válečných konfliktů či dalších destabilizačních událostí? Jsme připraveni čelit chaosu – v našich prostorách i hlavách? Umíme se na krizové momenty dobře připravit či se naopak složitou situací necháváme semlít? Na to vše se budeme v tomto tematickém bloku ptát – nás samých i přizvaných expertů.

Hlavní okruhy:

• Knihovny a kulturní instituce jako nedílná součást posilování bezpečnosti (národní identity) státu?
• Hranice mezi posilováním občanské společnosti a veřejnou debatou vůči atakům směrem ke knihovnám jako manipulativním institucím.
• Knihovny a jejich zahrnutí do kritické infrastruktury státu.
• Knihovny připravené na chaos – živelné katastrofy, občanské nepokoje, válečné konflikty.
• Jsou knihovny kyber bezpečné? Umíme chránit naše data a být i online bezpečným prostorem?

Přilákat návštěvníky na doprovodný program? Umíme. Představit pestrost našich služeb? Skoro umíme. Ale odprezentovat naši hodnotu, společenský přínos, význam, roli? Jinými slovy „strategicky budovat naši značku“? To je horší, bez ohledu na to, jestli se bavíme o konkrétní knihovně, nebo knihovnictví jako celku.

Blok nabídne různé pohledy na to, jak budovat značku knihoven jako nepostradatelných společenských institucí. Zaměří se na obecné principy budování značky i konkrétní příklady aktivit v lokálním i celostátním kontextu. A nabídne rovněž platformu pro sdílení příkladů dobré i špatné praxe z českých knihoven.

Tato sekce nebude jen přehledem toho, co se v českém knihovnictví za poslední rok odehrálo. Jejím cílem je otevřít střízlivou, ale inspirativní debatu o tom, co z technologické vlny má skutečný přínos a co je zatím jen dobře zabalený slib.

Chceme pojmenovat reálné dopady implementace AI a automatizace, kde knihovnám skutečně šetří kapacity, zjednodušují procesy a posilují služby uživatelům, a kde naopak narážejí na technické, finanční či etické limity. Očekáváme sdílení konkrétních zkušeností z praxe, otevřenost i kritický odstup.

Součástí bude také reflexe centrálních služeb a systémů, jak je smysluplně využívat v každodenním provozu knihoven, jak z nich vytěžit maximum pro zaměstnance i uživatele a jakým směrem je dále rozvíjet, aby podporovaly spolupráci, sdílení a stabilitu celé sítě.

Výsledkem nemá být další seznam trendů, ale jasnější odpověď na otázku, jak technologie promítnout do strategického plánování a marketingu tak, aby knihovny zůstaly relevantní, důvěryhodné a realistické ve svých ambicích.

Tento blok, provázaný s celonárodním tématem „Čtenářství a čtenářská kultura mladých pro období 2026–2027“, přináší pohled na způsoby, jak úspěšně oslovit dospívající generaci ve věku 15–20 let, rozvíjet její čtenářství v digitální době a zároveň udržet knižní nabídku pestrou. Zaměříme se na vnitřní i vnější svět současných teenagerů, který pomohou poodhalit čerstvá data z celonárodního průzkumu i moderní přístupy ke strategickému marketingu a komunikaci s mládeží. Budeme zkoumat, jak mladí lidé prožívají text v éře obrazovek, a dotkneme se vizuální a mediální gramotnosti prostřednictvím nové lektorské metodiky pro kritické „čtení obrazů“ ve světě přehlceném vjemy. Teoretické vize vyváží inspirativní praxe z knihoven, které úspěšně proměňují své prostory v živá centra náctiletých komunit. Chybět nebude ani pohled na bibliodiverzitu a debata o tom, jak v dnešní době udržet rozmanitost literárního trhu. Přijďte objevit, jak pomoci nové generaci porozumět světu i sobě samým.