I když pojem „čtivo“ obsah sborníku poněkud zužuje. Uvnitř totiž nenaleznete jenom textové příspěvky, ale také audiovizuální záznamy přednášek přímo z konference. Můžete se tak vrátit k tématu a poslechnout si příspěvky, ale i další vstupy a diskuze přednášejících.

Můžete se „začíst“ zde.

Celý záznam konference najdete na youtube Sdružení knihoven ČR.

Dotazy přednášejícím a komentáře můžete psát přímo k videu do chatu, který budeme moderovat a otázky přeneseme do konference. Záznam pak zůstane na youtube k dispozici a můžete se k němu kdykoliv vrátit.

Program konference je zde.

• knihovna jako důležitý hráč v naplňování či posilování demokratické společnosti
• podpora občanského vzdělávání
• jak posílit participaci občanů na životě obce
• jak pomáhat být lepší místo pro život občanů (konkrétní dobré komunitní projekty..)
• nepovedené projekty – chtěli jsme zavést komunitní služby, ale nepovedlo se, proč, na čem to ztroskotalo

Debatu otevřou přednášky:

Vstupní zamyšlení

Vnímáte knihovnu jako důležitého hráče v naplňování či posilování demokratické společnosti?

Knihovny jako centra komunit pohledem antropoložky (Linda Kovářová)

Antropoložka, realizátorka a mentorka projektů, které jsou zaměřeny na práci s komunitou pro obce, vládu, neziskovky ad. Podílí se na výzkumu, vývoji projektů, zapojování participativních přístupů, navrhování a koordinaci projektů, hodnocení, konzultacích, mentorování a vedení seminářů o práci s komunitou.

Debatující:

• místostarostka města Vsetín Simona Hlaváčová
• odborník na občanské vzdělávání Petr Čáp
• odborník na regionální historii v komunitních projektech Marek Uhlíř
• Erik Tabery
• Linda Kovářová

Moderuje: Eliška Bartošová

Mgr. Tomáš Foltýn

Koncepce rozvoje českých knihoven 2017 – 2020  patří mezi základní strategické dokumenty, které definují klíčové oblasti rozvoje knihoven. Řada činností, které jsou v ní uvedené, jsou zároveň nedílnou součástí návrhu Státní kulturní politiky na léta 2015 – 2020 včetně její implementace, což je důležité pro vyjednávání o finančním krytí zahrnutých činností či potřebných úpravách legislativních norem. Koncepce rozvoje knihoven se snaží pokrýt veškeré nosné oblasti současného knihovnictví, jakými jsou například budování knihovních fondů a informačních zdrojů, vzdělávání pracovníků knihoven, digitalizace a moderní služby ve virtuálním prostředí či výstavba knihoven. Koncepce rozvoje knihoven však neopomíná ani oblast trvalého uchování tradičních knihovních fondů. Tyto fondy představují nevyčíslitelné kulturní a historické bohatství naší země. Dotvářejí společenské povědomí o vývoji naší kultury a národní identity, patří mezi neopominutelné základy vzdělávání a podporují náš intelektuální rozhled. Mezi základní cíle, které jsou v prioritě zaměřené na trvalé uchování knihovních fondů explicitně uvedeny, patří aktualizovat podrobný popis těchto koncepčních snah a zde navržené úkoly postupně plnit, zpracovat návrh systému depozitního ukládání málo využívané literatury, navrhnout podobu Mezioborového metodického centra konzervace novodobých dokumentů obsahujícího i pracoviště podporující systematické odkyselování knihovních fondů a věnovat se i zvukovým dokumentům, kterým hrozí stejná rizika fyzického zničení jako dokumentům tištěným. Zároveň je třeba neustále podporovat i běžné činnosti spjaté s ochranou fondů, jakými jsou například průzkum jejich fyzického stavu, výroba ochranných obalů apod. Cílem příspěvku je tak shrnout aktuální stav uchování tradičních knihovních dokumentů na konci realizace stávající koncepce rozvoje českých knihoven a zároveň uvést vize a cíle směřující do dalšího období, z nichž většina je již zahrnuta v nové koncepci rozvoje českých knihoven směřující k období let 2021 – 2027.

První pomoc pro knihovny a knihovní fondy v době COVID-19 pandemie v České republice

Ing. Petra Vávrová, Ph.D.

V období COVID-19 pandemie v České republice byly aktivity Odboru ochrany knihovních fondů NK ČR soustředěny na sestavení kroků první pomoci pro knihovníky a knihovny fondy za účelem minimalizace rizik. Mnoho praktických informací a otázek bylo získáno z knihoven v České republice, ale i např. na Slovensku, Polsku, Maďarsku apod. V Oddělení vývoje a výzkumných laboratoří jsme se zaměřili na rešerše dostupných vědeckých informací na téma životnost viru na různých typech knihovních materiálů. Připravili jsme poster s názorným návodem kroků první pomoci. Vzhledem k zájmu kolegů ze zahraničí jsme poster přeložili do jazykových mutací (slovenské, polské, anglické). Zároveň jsme z dostupných surovin připravili desítky litrů dezinfekce pro pracovníky v první linii, vyrobeno dle návodu WHO. Rovněž byly zkoumány možnosti deaktivace viru různými metodami (UV složka světla, ozon, apod.).

Odkyselení knihovních fondů – aktuální best-practices načerpané realizací projektů NK ČR a vize do budoucna

Mgr. Jitka Neoralová

Národní knihovna ČR a další paměťové instituce s rozsáhlými knihovními fondy se problematikou kyselého rozpadu papíru, drtivě nejrozšířenějšího materiálu tvořící knižní blok, zabývají již více jak jedno desetiletí. Přes úskalí nedostatků prvních testovaných metod odkyselování, je v současnosti úspěšně používáno několik velkokapacitních metod vhodných pro knihovní fondy. Cílem příspěvku je sdílení zkušeností a poznatků pracovišť Národní knihovny s výběrem vhodné metody, výběrem knih s kyselým papírem a průvodních znaků degradace a kritického zhodnocení rizik spjaté s využíváním hromadných metod. Degradace papíru je v běžných podmínkách nezastavitelný proces vedoucí k nevratné destrukci exemplářů, ohroženy jsou díky materiálové skladbě a způsobu výroby všechny knihovní fondy vydané po roce 1800. Hromadné metody odkyselení představují účinný nástroj pro zastavení destruktivního působení kyselosti v papíru.  Představena bude také vize Národní knihovny ČR vybudování pracoviště pro hromadné odkyselování knihovních fondů na území České republiky.

Otevřené repozitáře – zelená cesta okamžitého a trvalého přístupu k plným textům

Mgr. Pavla Rygelová

Otevřené repozitáře zprostředkovávají okamžitý a trvalý přístup k plným textům výsledků vědy a výzkumu. Otevřené repozitáře jsou základním stavebním prvkem celosvětové infrastruktury pro zajištění otevřeného přístupu k výsledkům vědy a jejich význam postupně narůstá. Během pandemie Covid-19 se jen ukázaly příznaky starého způsobu doručování a zpřístupňování knihovních fondů a snad „poučení z krizového vývoje“ posílí pozici tzv. zelené cesty, tedy hnutí řízené zespodu vědeckou komunitou za otevřený přístup nejen k publikacím, ale také výzkumným datům. Prezentace shrne aktuální stav otevřenosti obsahu repozitářů ve světě a v České republice.

prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D. a Mgr. Adéla Dilhofová

Příspěvek představí obecný rámec procesu celoživotního učení české společnosti. Na základě analýzy krajských knihoven se zaměří na aktuální stav naplňování koncepce celoživotního vzdělávání v praxi a zamyšlení jak dál.

2/  20 let neformálního vzdělávání knihovníků z programu VISK

Mgr. Roman Giebisch, Ph.D.

Mezi hlavní cíle programu Veřejné informační služby knihoven (VISK) vždy patřila podpora celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven. Již v roce 1999 byla vládou přijata Státní informační politika a Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) připravil projekt Informační centra veřejných knihoven (CEKNI). Na podzim roku 1999 SKIP ve spolupráci s Ministerstvem kultury a Národní knihovnou  ČR připravil podklady pro vznik programu VISK, který se stal součástí Akčního plánu státní informační politiky a Státní informační politiky ve vzdělávání. Na podporu programu VISK bylo uvolněno 30 mil. Kč. Při Národní knihovně ČR vzniklo Koordinační centrum programu VISK a jeho úlohou bylo i zabezpečení vzdělávání pracovníků knihoven. Program měl zabezpečit vyškolení všech pracovníků knihoven v práci s informačními a komunikačními technologiemi (ICT) podle stanovených standardů. Vedle školení základních dovedností práce s ICT měl program již od počátku zajistit expertní školení specialistů a školení nových trendů v oblasti ICT. V Národní knihovně ČR a ve všech krajských knihovnách byla vybudována díky programu VISK vzdělávací centra vybavená moderní výpočetní technikou. Knihovníci se školí již 20 let, ale celoživotní neformální vzdělávání pracovníků knihoven neskončí, dokud zde budou knihovny, které potřebují kvalifikované knihovnice a knihovníky.

3/  Inovační kurzy pro knihovníky

Mgr. Adéla Dilhofová

V příspěvku bude představen model / systém rozdělení nabídky kurzů pro jednotlivá profesní zaměření zaměstnanců knihoven od pracovníků v procesech, přes služby až po další činnosti vyplývající z potřeb a z katalogu prací v knihovnách. Uvedený model je výstupem pracovní skupiny a bude představen s žádostí o dotaci na Ministerstvu kultury ČR.

4/  Lektor dalšího neformálního vzdělávání pro knihovníky

Ing. Radomíra Kodetová

Přednáška přinese informace a zkušenosti z pilotního projektu kurzu Lektor dalšího neformálního vzdělávání pro knihovníky, který realizuje KK Pardubice ve spolupráci se SDRUK ČR. Cílem kurzu je, aby absolventi – knihovníci byli schopni se stát garanty vzdělávání v knihovnách, školit a vzdělávat další zaměstnance knihoven v rámci svého regionu. Absolventi kurzu by měli umět sestavit obsah, časový harmonogram a strukturu vzdělávací lekce, podílet se na přípravě obsahové náplně vzdělávacích programů dalšího vzdělávání pro zaměstnance či širokou veřejnost, prezentovat učivo s využitím interaktivních přístupů a moderních metod výuky, zadávat a hodnotit práce účastníků kurzu, ovládat metody evaluace výuky, to vše s ohledem na oborové, psychologické a sociální aspekty dalšího vzdělávání.

Makerspace a nové služby v knihovnách

• Roboti v knihovnách – Jan Jukl
• Sousedská dílna DOK16 – Michal Jokeš
• FabLab jako nová služba – Tomáš Mejzlík, Eliška Bartošová

Knihovny a školy na síti

• Vzdělávání na dálku je plné příležitostí – Ondřej Neumajer
• Jak nás mění digitální věk – Bob Kartous
• Jak připravit učitele a knihovníky na změny ve vzdělávání – Pavlína Mazáčová

Senioři ve virtuálním věku

• Senioři za školou – Dagmar Kučerová
• Trénování paměti on-line – Dagmar Marošová, Martina Wolna
• Virtuální univerzita třetího věku – Andrea Krejzová

Knihovny a vzdělávání knihovníků

Lektor dalšího neformálního vzdělávání pro knihovníky – Ing. Radomíra Kodetová

Inovační kurzy pro knihovníky – Mgr. Adéla Dilhofová

Koncepce celoživotního vzdělávání (nejen) knihovníků – tady a teď a co s tím? – Mgr. Adéla Dilhofová, prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D.

20 let neformálního vzdělávání knihovníků z programu VISK – Mgr. Roman Giebisch, Ph.D.

Úvod do problematiky – Ing. Jan Kaňka, Mgr. Ivo Kareš

Obstály knihovny ve virtuálním prostředí – vstupy 10 osobností

Komunikace nové Koncepce rozvoje knihoven

Na programu je představení projektu, na kterém pracujeme a jehož výsledkem bude nová podoba webu koncepce.knihovna.cz. Zde najdou knihovníci, metodici i ředitelé knihoven tipy, jak s novou Koncepcí rozvoje knihoven pracovat. Během našeho bloku proběhne testování prototypu webu. Dále dostane do konce roku každá knihovna, stejně jako v případě minulých koncepcí, přehlednou brožuru. Představíme její první podobu a spolu s účastníky budeme řešit, jestli jim tato podoba vyhovuje, případně co by v ní mělo být dalšího, aby mohli novou Koncepci snadno přijmou za svou.

Panelová diskuze – Lenka Hanzlíková, Eliška Bartošová, Barbora Buchtová, moderuje Alena Tománková