Koncepce trvalého uchování knihovních fondů: shrnutí aktivit a výhled do budoucna
Mgr. Tomáš Foltýn
Koncepce rozvoje českých knihoven 2017 – 2020 patří mezi základní strategické dokumenty, které definují klíčové oblasti rozvoje knihoven. Řada činností, které jsou v ní uvedené, jsou zároveň nedílnou součástí návrhu Státní kulturní politiky na léta 2015 – 2020 včetně její implementace, což je důležité pro vyjednávání o finančním krytí zahrnutých činností či potřebných úpravách legislativních norem. Koncepce rozvoje knihoven se snaží pokrýt veškeré nosné oblasti současného knihovnictví, jakými jsou například budování knihovních fondů a informačních zdrojů, vzdělávání pracovníků knihoven, digitalizace a moderní služby ve virtuálním prostředí či výstavba knihoven. Koncepce rozvoje knihoven však neopomíná ani oblast trvalého uchování tradičních knihovních fondů. Tyto fondy představují nevyčíslitelné kulturní a historické bohatství naší země. Dotvářejí společenské povědomí o vývoji naší kultury a národní identity, patří mezi neopominutelné základy vzdělávání a podporují náš intelektuální rozhled. Mezi základní cíle, které jsou v prioritě zaměřené na trvalé uchování knihovních fondů explicitně uvedeny, patří aktualizovat podrobný popis těchto koncepčních snah a zde navržené úkoly postupně plnit, zpracovat návrh systému depozitního ukládání málo využívané literatury, navrhnout podobu Mezioborového metodického centra konzervace novodobých dokumentů obsahujícího i pracoviště podporující systematické odkyselování knihovních fondů a věnovat se i zvukovým dokumentům, kterým hrozí stejná rizika fyzického zničení jako dokumentům tištěným. Zároveň je třeba neustále podporovat i běžné činnosti spjaté s ochranou fondů, jakými jsou například průzkum jejich fyzického stavu, výroba ochranných obalů apod. Cílem příspěvku je tak shrnout aktuální stav uchování tradičních knihovních dokumentů na konci realizace stávající koncepce rozvoje českých knihoven a zároveň uvést vize a cíle směřující do dalšího období, z nichž většina je již zahrnuta v nové koncepci rozvoje českých knihoven směřující k období let 2021 – 2027.
První pomoc pro knihovny a knihovní fondy v době COVID-19 pandemie v České republice
Ing. Petra Vávrová, Ph.D.
V období COVID-19 pandemie v České republice byly aktivity Odboru ochrany knihovních fondů NK ČR soustředěny na sestavení kroků první pomoci pro knihovníky a knihovny fondy za účelem minimalizace rizik. Mnoho praktických informací a otázek bylo získáno z knihoven v České republice, ale i např. na Slovensku, Polsku, Maďarsku apod. V Oddělení vývoje a výzkumných laboratoří jsme se zaměřili na rešerše dostupných vědeckých informací na téma životnost viru na různých typech knihovních materiálů. Připravili jsme poster s názorným návodem kroků první pomoci. Vzhledem k zájmu kolegů ze zahraničí jsme poster přeložili do jazykových mutací (slovenské, polské, anglické). Zároveň jsme z dostupných surovin připravili desítky litrů dezinfekce pro pracovníky v první linii, vyrobeno dle návodu WHO. Rovněž byly zkoumány možnosti deaktivace viru různými metodami (UV složka světla, ozon, apod.).
Odkyselení knihovních fondů – aktuální best-practices načerpané realizací projektů NK ČR a vize do budoucna
Mgr. Jitka Neoralová
Národní knihovna ČR a další paměťové instituce s rozsáhlými knihovními fondy se problematikou kyselého rozpadu papíru, drtivě nejrozšířenějšího materiálu tvořící knižní blok, zabývají již více jak jedno desetiletí. Přes úskalí nedostatků prvních testovaných metod odkyselování, je v současnosti úspěšně používáno několik velkokapacitních metod vhodných pro knihovní fondy. Cílem příspěvku je sdílení zkušeností a poznatků pracovišť Národní knihovny s výběrem vhodné metody, výběrem knih s kyselým papírem a průvodních znaků degradace a kritického zhodnocení rizik spjaté s využíváním hromadných metod. Degradace papíru je v běžných podmínkách nezastavitelný proces vedoucí k nevratné destrukci exemplářů, ohroženy jsou díky materiálové skladbě a způsobu výroby všechny knihovní fondy vydané po roce 1800. Hromadné metody odkyselení představují účinný nástroj pro zastavení destruktivního působení kyselosti v papíru. Představena bude také vize Národní knihovny ČR vybudování pracoviště pro hromadné odkyselování knihovních fondů na území České republiky.
Otevřené repozitáře – zelená cesta okamžitého a trvalého přístupu k plným textům
Mgr. Pavla Rygelová
Otevřené repozitáře zprostředkovávají okamžitý a trvalý přístup k plným textům výsledků vědy a výzkumu. Otevřené repozitáře jsou základním stavebním prvkem celosvětové infrastruktury pro zajištění otevřeného přístupu k výsledkům vědy a jejich význam postupně narůstá. Během pandemie Covid-19 se jen ukázaly příznaky starého způsobu doručování a zpřístupňování knihovních fondů a snad „poučení z krizového vývoje“ posílí pozici tzv. zelené cesty, tedy hnutí řízené zespodu vědeckou komunitou za otevřený přístup nejen k publikacím, ale také výzkumným datům. Prezentace shrne aktuální stav otevřenosti obsahu repozitářů ve světě a v České republice.