Knihovny a vzdělávání uživatelů

Makerspace a nové služby v knihovnách

Půda v Městské knihovně v Poličce (Hana Šandová)

Naše třetí oddělení knihovny tvoří moderní učebna a technická místnost. Díky vybavení moderní technikou (3D tisk, CO2 laser, CNC frézka) slouží návštěvníkům k realizaci vlastních nápadů a projektů. Vybavení učebny nám umožňuje rozvíjet informatické myšlení nejen místních návštěvníků. Nově zavádíme službu, kde školám v regionu po absolvování programu vybrané vybavení na měsíc zapůjčíme.

Hana Šandová od září 2019 působí v Centru technického vzdělávání Půda při Městské knihovně Polička a na ZŠ a MŠ Telecí, kde učí informatiku a podílí se na projektu Erasmus+ zaměřeném na robotiku. Ve své práci, která je zároveň jejím koníčkem, se zaměřuje především na rozvoj informatického myšlení prostřednictvím robotiky, hravého programování, 3D modelování a 3D tisku.

Sousedská dílna DOK16 (Michal Jokeš)

DOK16 oproti jiným knihovnám nepůjčuje knihy, ale dílnu zejména na práci se dřevem, papírem, kůží a kutilství obecně. Oproti jiným makerspacům netlačí tolik na hi-tech vybavení, ale začíná s kutilstvím od základů, most směrem k moderním technologiím chceme postavit až právě na těchto základech. Oproti komerčním sdíleným dílnám, které jsou spíše pro lidi, co vědí, co chtějí, se snažíme být prvním krokem do DIY světa a děláme maximum proto, abychom pro tento odvážný krok vytvořili bezpečné prostředí.

Michal Jokeš studoval archeologii a pak zjistil, že vlastně chce pracovat s živými lidmi a než kosterními nálezy. Vždy se snažil dělat věci, které mají smysl, ať už to bylo organizování akcí pro skauty, divadla pro vozíčkáře z Jedličkova ústavu, edukačních představení s ekologickou tématikou pro školy, nebo práce s dobrovolníky pro Českou pirátskou stranu. Rád tráví čas s rodinou, skládá origami, potkává nové lidi, hází si s frisbee, diskutuje o všem možném, hraje deskové i počítačové hry a samozřejmě čte knihy.

FabLab jako nová služba (Tomáš Mejzlík)

Ve Finsku se rodí záměr vybudovat v každé knihovně digitální otevřenou dílnu FabLab. Proč? K čemu to může sloužit? Za pomoci příběhu FabLabu Brno budeme hledat odpovědi na tyto otázky. Dozvíte se jak to v takovém FabLabu vypadá, co je potřeba připravit, kolik to může stát, kde zajistit vzdělání pro personál a taky proč je teď a v následujících letech ideální doba na to budovat podobné FabLaby i u nás.

Tomáš stál zrodu jedné z největších otevřených dílen v ČR FabLabu Brno, navštívil desítky otevřených dílen na 3 kontinentech, z kterých pro to čerpal inspiraci. Inicioval vznik unikátního projektu FabLab Experience. Nově je vedoucí projektu FAB2024.cz – nejprestižnější setkání otevřených dílen na světě. Má za sebou 3.5 roku provozu FabLabu, cca 10 konzultací otevřených dílen v různých fázích realizace a účastnil se 3 celosvětových konferencích FABx a seznámení se se stovkami lidí ze světové komunity otevřených dílen.

Knihovny a školy na síti

Vzdělávání na dálku je plné příležitostí (PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.)
Všechny školy si na jaře prošly novou zkušeností – výukou na dálku. Ta se do mnoha škol pod vlivem epidemiologické situace postupně vrací. V příspěvku shrnu současnou situaci, poukáži na několik největších chyb, kterých se dopouštíme, ale i na potenciál, který současná situace nabízí. Zmíním příklady dobré praxe, které některé školy provozují včetně aktivit, které je pro přechod na vzdělávání na dálku ve škole důležité uskutečnit, aby se maximalizoval dopad na výsledky učení žáků.

Ondřej Neumajer je konzultant vzdělávání, lektor, vysokoškolský učitel, didaktik a popularizátor účelného využívání informačních a komunikačních technologií. Dlouhodobě se zabývá problematikou využívání digitálních technologií ve vzdělávání, vzdělávacími inovacemi a vzdělávací politikou.

Jak nás mění digitální věk (Bob Kartous)

Všimli jste si, jak se za posledních 20 let změnil svět? Vznikla digitální dimenze, nová dimenze lidské existence. Vstupuje do všeho, od globálních konfliktů, přes ekonomiku, mezilidské vztahy až po ty nejintimnější vrstvy našeho života. A vstoupila také do dětství. Vstoupila do něj tak, že současnou nastupující generaci lze s trochou nadsázky považovat za odlišný lidský druh. Současné děti vstupují do světa, je diametrálně odlišný od toho, co v dětství zažili jejich rodiče (a učitelé). A musejí se vyrovnávat s problémy a výzvami, které jejich rodiče neznali.

Bob Kartous (1977) je profesionální provokatér veřejné diskuse. Je autorem knihy z žánru non-fiction s názvem No Future: Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality?, která vychází v říjnu 2019. Od července 2020 je ředitelem Pražského inovačního institutu. Ve svém dřívějším působišti, think tanku EDUin, vytvořil koncept konceptu Auditu vzdělávacího systému v ČR. Spolupracoval s Aspen Institute Central Europe na přípravě výroční konference Aspen Annual. Je spoluzakladatelem expertní občanské platformy KoroNERV-20.

Jak připravit učitele a knihovníky na změny ve vzdělávání (Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.)

Nároky informační společnosti formují také v oblasti vzdělávání žáků potřebu nových kompetencí a gramotností. Jejich rozvíjení se stále více děje mimo tradiční školní prostředí, například při neformálním vzdělávání v knihovně a nebo informálním učení. Jak může fungovat společenství praxe učících knihovníků a učitelů, které podporuje celoživotní vzdělávání žáků ve shodě s aktuální Strategií vzdělávání 2030+ a digitálními kompetenčními rámci?

Pavlína Mazáčová působí jako odborná asistentka na Katedře informačních studií a knihovnictví FF MU, je členkou Ústřední knihovnické rady. Výzkumně i pedagogicky se věnuje informační gramotnosti a jejím transdisciplinárním přesahům, knihovnické pedagogice, propojování formálního a neformálního vzdělávání a knihovnictví v kulturním kontextu.

Senioři ve virtuálním věku

Senioři za školou (Mgr. Dagmar Kučerová)

Městská knihovna Louny sice zavřela dveře, ale dokořán otevřela virtuální prostor. Smyslem bylo udržení kontaktu se čtenáři a návštěvníky všech věkových skupin. Podpora v tíživé situaci, naplnění hesla, že knihovna je majákem života, že s knihovnou nelze zabloudit. Třetí věk za školou – projekty, úkoly a aktivity pro studenty Třetího věku. S postupujícím časem bylo nutné hledat aktivity pro studenty 3V, prostřednictvím webu knihovny byly zadávány různé úkoly a cvičení.

Dagmar Kučerová v roce 2006 nastoupila na místo ředitelky Městské knihovny Louny, podařilo se jí naplnit stanovené cíle: přestěhovat knihovnu do domu č. 1 na náměstí, založit projekt Třetí věk, systematicky pracovat s dětmi a mládeží, vytvořit z knihovny komunitní centrum. Knihovna pod jejím vedením získala titul Městská knihovna roku 2011 a další prestižní profesní ocenění.

Trénování paměti on-line (Dagmar Maroszová)

Uzavření knihoven v březnu nás postavilo do nové, dosud nepoznané situace a uvědomovali jsme si, že nejvíce izolovaní se cítí hlavně senioři. Proto jsme ve spolupráci se Senior Point začali s aktivizací seniorů online. Pak jsme vyzkoušeli trénování paměti formou videokonference a osvědčilo se to. Nyní jsme najeli na model trénování paměti MIX – přímo v knihovně pro ty, kteří jsou zdraví a chtějí osobní kontakt a zároveň formou videokonference pro ty, kteří se buď necítí dobře, nebo se v tuto chvíli bojí osobního kontaktu. Je to sice náročné pro lektora, ale účastníci jsou tak spokojení všichni.

Dagmar Maroszová pracuje v Knihovně Třinec na pozici metodičky pro výkon regionálních funkcí. Zároveň se v knihovně i mimo ni věnuje trénování paměti. Je trenérkou paměti III. stupně a vedoucí sekce SKIP knihovníci – trenéři paměti. Práce ji naplňuje, věnovat se knihovnám regionu ji těší a zároveň se dá práce metodičky hezky skloubit i s trénováním paměti, což je takový bonus navíc.

Virtuální univerzita třetího věku (Ing. Hana Balzerová, Ph. D.)

Virtuální Univerzita třetího věku (VU3V) je jedna z forem Celoživotního vzdělávání organizovaná Provozně ekonomickou fakultou České zemědělské univerzity v Praze. Cílem Virtuální U3V je nejen umožnit všem seniorům v rámci České republiky zájmové vysokoškolské studium U3V v máločetných studijních skupinkách, bez ohledu na lokalitu, ale také v souladu se vzděláváním vytvořit prostředí pro sociální kontakt seniorů. Virtuální U3V se osvědčila i v době 1. vlny pandemie, kdy se posluchači sice nemohli vzájemně scházet k výuce, a vzájemný kontakt byl nahrazen jinými prostředky (mobil, e-mail).

Hana Balzerová vystudovala Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze. Během doktorských studií (obor Regionální a sociální rozvoj) se kromě výuky věnovala realizaci několika interních i mezinárodních projektů a v roce 2012 začala spolupracovat na organizaci a administraci Virtuální Univerzity třetího věku, kde působí dodnes.