K vidění jsou záznamy přednášek zahraničních hostů (s titulky) a také přednášky bloku Milníky a pilíře, včetně panelové diskuze. K poslechu pak audiozáznam Knihovny v demokracii.

A těšíte se na letošní konferenci? Tak si zapište datum 13. – 15. září, potkáme se zase v Olomouci.

První den nás čeká společný večer v prostorách Přírodovědecké fakulty UPOL ve foyer 5. a 6. patra (a také dvou střešních teras). Začínáme kolem 18:30 a končíme, až se všechno sní a vypije. Program je volný, zábava uvolněná.

Tipy na restaurace

Playground

Přijďte si pohrát na naše hřiště. Místo houpaček se váš žaludek zhoupne ve virtuální realitě, prolézačky za vás prolezou robůtci a pískoviště máme také, ale bábovky na něj nepotřebujete. Potkáte se s firmami, které tyto „hračky“ nabízí, ale také budou na místě knihovny, které už si s nimi hrají. Přijďte za námi 8. září v čase 9:00 – 18:00 do učebny N14 v 1. patře.

InfoRun

Po dlouhém sezení na přednáškách jistě přijde vhod výběh, kde si vyvětráte hlavu a potrénujete nohy. Společně se proběhneme po břehu řeky Moravy a Bystřice. Nenáročná rovinatá obrátková trať v délce 8 km, kterou si každý může dle libosti zkrátit (nebo prodloužit ;). 60 % asfalt, 40 % lehký terén. Běžíme na vlastní nebezpečí a na vlastní odpovědnost, je třeba dbát osobní bezpečnosti (trasa 4× kříží silnici). Nejde o závod, tempo si každý určuje sám, běžíme pro radost!

Přihláška: https://forms.gle/bYMKcJ6E367juM4d9
Trasa: https://mapy.cz/s/cokuheturu
Sraz 8. 9. v 18.30 hodin na nábřeží za kolejí gen. Svobody: https://mapy.cz/s/pupoveceha

Další kulturní tipy

Tomáš Foltýn, Lenka Maixnerová; Národní knihovna České republiky

Ministerstvo kultury ČR vyhlásilo v průběhu září 2020 otevřené výběrové řízení na místo generálního ředitele/ředitelky NK ČR. Na jeho základě byl k 1. květnu 2021 jmenován novým ředitelem této významné instituce její dlouholetý odborný pracovník Tomáš Foltýn, který pro potřeby uvedeného výběrového řízení sestavil podrobnou a ambiciózní koncepci jejího dalšího fungování, na jejíž prioritách se podílela i nová náměstkyně sekce Knihovní fondy a služby Lenka Maixnerová.
Jaká byla jejich motivace vstoupit do vedení této tradiční a významné instituce? S jakými vizemi do vedení přicházejí?
Během svého vstupního příspěvku pokusí seznámit se svými vizemi budoucnosti fungování této instituce, představí aktuálně realizované úkoly, které tato knihovna řeší a zároveň upozorní na možná rizika, která (nejen) Národní knihovnu ČR mohou ohrozit.

Po přednášce následuje prostor pro diskuzi.

Tomáš Foltýn je od roku 2007 pracovníkem Národní knihovny ČR. V lednu roku 2013 byl jmenován do pozice ředitele Odboru správy fondů, kde působil do 1. května 2021, kdy byl jmenován do funkce generálního ředitele Národní knihovny ČR. Podílí se na řešení mnoha národních a mezinárodních výzkumných projektů, je odborným garantem dotačního programu VISK 7, řádným členem Ústřední knihovnické rady ČR, aktivně působí ve vedení IFLA Digital Humanities/Digital Scholarship Special Interest Group a je také členem programového výboru mezinárodního semináře CASLIN.

Lenka Maixnerová v letech 1994-2021 působila na různých pozicích v Národní lékařské knihovně, od roku 2021 pracuje v Národní knihovně ČR na pozici náměstkyně Sekce knihovní fondy a služby. Profesně se věnuje akvizici, zpracování fondů, digitalizaci fondů, budování sbírek, ochraně fondů atd. Je členem expertního týmu CPK, je předsedkyní pražské organizace SKIP.

Česká digitální knihovna – centrální řešení pro české knihovny (9:40 – 9:55)

Martin Lhoták, Akademie věd České republiky

Uplynulý rok nejenom urychlil vývoj některých centrálních nástrojů českého knihovnictví, ale vyvolal potřebu koncepčnějších řešení, které zajistí provoz nových služeb a zjednoduší jejich řešení i přístup k nim.  Výsledkem je i debata nad podobou centrálního přístupu k digitálním knihovnám provozovaných jednotlivými knihovnami v České republice. V jaké podobě a v jakých postupných krocích by mohl veřejnosti sloužit tento nástroj, jaké strategické úvahy stojí za jeho dalším vývojem a jak by se měly knihovny zapojit do jeho  provozu, na to se zaměří konferenční příspěvek Martina Lhotáka.

Martin Lhoták od roku 1997 pracuje v Knihovně Akademie věd ČR, kde deset let působil na pozici vedoucího Oddělení informačních technologií. V roce 2003 zakládal Digitalizační centrum knihovny AV ČR a od té doby spolupracoval zejména s Národní knihovnou ČR a Moravskou zemskou knihovnou v Brně na vývoji nových řešení souvisejících s digitálními dokumenty. V této odborné činnosti pokračoval i po roce 2007, kdy se stal ředitelem Knihovny AV ČR, v. v. i. Jeho odborná a vědecká činnost spočívá především ve vývoji a implementaci informačních systémů pro zajištění informační infrastruktury pro prostředí výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) i pro oblast veřejných knihoven.

Svět knihy je tu i pro knihovny (9:55 – 10:10)

Radovan Auer, ředitel Světa knihy

Mezinárodní knižní veletrh Svět knihy prošel pod taktovkou Radovana Auera nejenom výraznou proměnou, ale přečkal i tvrdé lockdowny a sebevědomě se chystá na své nejprve zrušené a následně odložené zářijové pokračování. To je nejenom věnováno hostující zemi, tedy Francii, ale i celé řadě otázek, které proměna knižního trhu v důsledku pandemie vyvolala. A knihovny jsou součásti knižního trhu a knihovníci pak z perspektivy Radovana Auera i důležitou složkou jednoho z vrcholů českého literárního života – tedy Světa knihy. Proč tomu tak je, o tom více v konferenčním příspěvku.

Radovan Auer se v profesním životě věnoval filmové produkci a kulturnímu marketingu. Deset let působil v různých pozicích na filmovém festivalu v Karlových Varech, jako výkonný producent je podepsán pod filmem Samotáři. Od roku 2014 pracoval jako marketingový ředitel projektu Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury. V současnosti pracuje jako ředitel knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy.

PŘESTÁVKA (10:10 – 10:30)

Knihovna – jak ji vidím (10:30 – 10:55 – krátké vstupy před diskusí)

Paulína Tabery, Petr A. Bílek, Jiří Pelán, Pavel Baran

Knihovny v nejistém světě (10:55 – 12:00)

MODEROVANÁ PANELOVÁ DISKUZE

Paulína Tabery, Radovan Auer, Pavel Baran, Petr A. Bílek, Jiří Pelán, Tomáš Kubíček, Tomáš Řehák a plénum

Paulína Tabery je socioložka, která se zaměřuje na proces formování a změny veřejného mínění, interpersonální a mediální komunikaci a veřejné mínění a politickou komunikaci. Působí na Sociologickém ústavu AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění.

Petr A. Bílek je český literární kritik, teoretik a historik. V poslední době se v knize esejů Mikešova aféra a jiné případy: Kapitoly o zaneřáděném kulturním prostoru (2011) zabýval rolí kultury v mediálním prostoru. Pravidelně publikuje v časopisech Respekt, A2 a na Aktuálně.cz. Byl hostujícím profesorem literatury na Brown University, Providence a příležitostně přednášel na univerzitách od Miami až po Soul. Působil jako ředitel Ústavu české literatury a literární vědy FF UK (2000–2009), kde od roku 1986 vyučuje.

Jiří Pelán je literární historik a překladatel, především z románských jazyků. Působí však i opačným směrem, jak dokazuje řada jeho knižních překladů z češtiny do francouzštiny (např. básně V. Holana, J. Skácela). Překládá a komentuje literaturu klasickou – ze staré francouzštiny Píseň o Rolandovi nebo Putování za Svatým Grálem, ze staročeštiny Legendu o svaté Kateřině, Lafontainovy Bajky – ale i díla moderní: přebásnil Becketta, Baudelaira, Mallarméa, Ungarettiho a další. V roce 2002 získal Státní cenu za překlad.

Pavel Baran působí ve Filosofickém ústavu AV ČR, v období od 2005 do roku 2013 byl jeho ředitelem. Od roku 2013 je členem Akademické rady a místopředsedou Akademie věd ČR pro oblast společenských a humanitních věd. V letošním roce byl zvolen předsedou Vědecké rady AV ČR. V roce 2014 byl jmenován členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace, v září 2016 byl zvolen jejím místopředsedou.

Kompletní anotace a bio

Zahájení a představení programu (8:50 – 9:00)

Jana Linhartová, Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem – garantka bloku

Memorandum o meziresortní spolupráci (9:00 – 9:15)

Milan Němeček, Ministerstvo kultury ČR a Jaromír Beran, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

Cesta k podpisu Memoranda o spolupráci mezi resortem kultury a školství byla dlouhá, ale došla do svého konce. Na vaše dotazy o jeho přínosu pro knihovny vám odpoví ti nejpovolanější. 

Jaromír Beran vystudoval UK, obor Právo a právní věda. Poté pracoval jako asistent poslanců a v letech 2013 až 2015 působil jako tajemník ústavně právního výboru v Kanceláři Poslanecké sněmovny. Na MŠMT pracuje od roku 2015. Postupně vykonával funkce vedoucího oddělení parlamentní a vládní agendy a ředitele kanceláře ministra. Ředitelem odboru vzdělávací politiky a rovněž zástupcem náměstka pro řízení sekce vzdělávání a mládeže je od roku 2020. V současné době koordinuje implementaci Strategie vzdělávací politiky 2030+.

Milan Němeček je náměstkem ministra kultury pro řízení sekce živého umění. Vystudoval základy humanitní vzdělanosti a jednooborovou historii na Pedagogické fakultě UJEP, postgraduální studia absolvoval v oboru architektura a design na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.  Od r. 2012 působil na Ministerstvu kultury jako ředitel Odboru umění, literatury a knihoven a paralelně s tím až dosud je pověřen vedením Státního fondu kultury ČR. Působí jako externí vyučující na VŠE v Praze na katedře Arts managmentu. Publikačně se věnuje oblasti architektury historismu.

Mediální vzdělávání – výzva pro společnost a příležitost pro knihovny (9:15 – 9:30)

Pavlína Mazáčová, KISK Brno, Tereza Lišková, Nadace OSF a Ondřej Hudeček, Městská knihovna v Praze

Mediální vzdělávání je dlouhodobě výzvou na úrovni knihoven, jejich   uživatelů, místních komunit i celé společnosti. V současné době mají mezery v této oblasti zjevný negativní dopad na společnost i jednotlivce, a to v řadě ohledů. Na tuto situaci reaguje i Nadace OSF svým programem Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím. Aktuálně nadace připravuje modulární on-line „Cyklus mediálního vzdělávání pro knihovny“, který začne letos na podzim a zároveň přichází s grantovou výzvou pro veřejné knihovny na pořádání aktivit pro veřejnost i vzdělávání knihovnic a knihovníků v oblasti mediální, informační a digitální gramotnosti. 

Tereza Lišková pracuje v Nadaci OSF na pozici koordinátorky projektu  Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím. Působí také jako moderátorka na stanici ČRo Vltava. V rámci studií na univerzitě v Praze a Brně se věnovala humanitním vědám, žurnalistice a novým médiím. 

Pavlína Mazáčová je odbornou asistentkou na Katedře informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě. Výzkumně i pedagogicky, také v rámci členství v Ústřední knihovnické radě MK ČR, se věnuje edukaci v prostředí knihoven. Zaměřuje se na kompetence učícího knihovníka a rozvoj gramotností v propojování neformálního a formálního vzdělávání. 

Ondřej Hudeček je absolvent historie a sociální ekologie a pracuje jako metodik Městské knihovny v Praze. Zaměřuje se především na témata mediálního vzdělávání a udržitelného rozvoje v knihovnách. Působí také jako koordinátor dobrovolníků.

CoLibri obalový systém – první obal s mikroelektrostatickou bariérou odpuzující viry a bakterie (9:30 – 9:40)

Radek Vaníček, CoLibri

Virtuální realita v knihovnách: Nástroj pro dostupnou rekvalifikaci (9:40 – 9:55)

Mark Andersen a Martin Bukáček, Lifeliqe

Knihovny mohou umožnit snadný přístup ke klíčovým kompetencím budoucnosti. Představitelé česko-americké EdTech firmy Lifeliqe se podělí o příběhy úspěšné transformace amerických knihoven očima jejich uživatelů. Obsah Lifeliqe pro knihovny si můžete vyzkoušet na playgroundu.

Mark Andersen je spoluzakladatel společnosti Lifeliqe, nynější prezident společnosti. Propagátor a odborník na využití virtuální reality v knihovnách s více než dvacetiletou zkušeností v Silicon Valley.

Martin Bukáček je komunitní šaman, lektor a facilitátor použití Edu technologií ve školách a knihovnách.

Může umělá inteligence (AI) ovlivnit vaši práci či váš život? (9:55 – 10:15)

Sara Polak, popularizátorka umělé inteligence v ČR

Umělá inteligence (AI) donutí lidi přemýšlet. Je to neuvěřitelná technologie. Odmítání umělé inteligence je odmítání pokroku a cesty ven z krize. Ztransparentnění dat zautomatizuje celou škálu procesů, ale neznamená to, že kvůli AI přijdete o práci. Je potvrzeno, že AI vytvoří skoro dvakrát více prací, než jich sebere. Jsou knihovny tím správným místem, které nám pomůže, díky inteligentně zpracovanému kvantu dat kolem nás, lépe pochopit svět, ve kterém žijeme? 

Sara Polak vystudovala archeologii a antropologii na University of Oxford. V Česku popularizuje umělou inteligenci (AI), je vášnivou zastánkyní multioborovosti a vede nebo je součástí několika technologických projektů. Je také zakladatelkou technologického vzdělávacího projektu se zaměřením na fenomén AI Paioneers, který sídlí v Paralelní Polis.

PŘESTÁVKA (10:15 – 10:30)

5 let s portálem Knihovny.cz: od zapojování knihoven přes vzdělávání po informační kurátorství (10:30 – 10:50)

Iva Zadražilová a Martin Krčál, Moravská zemská knihovna Brno

Portál Knihovny.cz slaví pět let od svého vzniku a zdaleka už to není jen knihovní katalog. V příspěvku ukážeme nejen zásadní milníky vývoje a fungování centrálního portálu knihoven, ale přiblížíme i nové funkce, koncept vzdělávání a přesah do oblasti informačního kurátorství. Nezapomeneme ani na budoucnost a nastíníme plánované aktivity pro příštích pět let.

Iva Zadražilová je zodpovědná za vzdělávání knihovníků, studentů i veřejnosti v práci s portálem a marketingové aktivity portálu, a to už od chvíle jeho spuštění. Dlouhodobě se zbývá oblastí informační gramotnosti a tvorbou odborného textu. Kromě práce v knihovně vyučuje i na vysoké škole. V oboru knihovnictví a informační vědy obhájila v roce 2019 doktorát na FF UK.

Martin Krčál je vedoucím odboru Knihovny.cz v Moravské zemské knihovně. Řídí desetičlenný tým, řeší koncepci, navrhuje inovace a snaží se portál a jeho služby co nejvíce přiblížit veřejnosti. Současně učí studenty knihovnictví na KISK FF MU a také je autorem projektu Citace.com.

Učíme se příběhem ve školní i knihovnické praxi (10:50 – 11:10)

Irena Poláková a Tereza Nakládalová, Nová škola, o.p.s

Učíme se příběhem – v knihovně i ve škole. Přijďte poznat ucelený vzdělávací program věnovaný naratologii, určený pro 5. – 9. ročník ZŠ, který v předchozích třech letech vytvořil a se žáky ověřil tým učitelů a knihovníků. Žákům umožní poznávat literaturu skrze rozvoj čtenářství a fenoménu příběhu.

Irena Poláková – učitelka českého jazyka a dějepisu na gymnáziu Lauderových škol a metodička čtenářských programů Nové školy, o.p.s. (projektu Školní čtenářské klub, Učíme se příběhem, Zkoumavé čtení).

Tereza Nakládalová – učitelka a metodička čtenářského programu Nové školy, o. p. s.

American Spaces v ČR jako místa setkání i vzdělávání (11:10 – 11:30)

Kristýna Šejnohová, Americké centrum při velvyslanectví USA v Praze

Síť American Spaces zahrnuje v ČR pět informačních středisek – v Praze, Brně, Ostravě, Plzni a Ústí nad Labem. Jejich posláním je poskytovat informace o historii, kultuře nebo politice USA, možnostech studia v USA a organizovat nejrůznější vzdělávací akce pro mladé lidi i širokou veřejnost. Cílem všech jejich aktivit je posilovat partnerství mezi USA a ČR. Představí se vám jak Americké centrum v Praze (Kristýna Šejnohová, Velvyslanectví USA v Praze), tak InfoUSA Brno (Eva Fukarová, Moravská zemská knihovna v Brně), American Corner Ostrava (Hana Ficková, Knihovna města Ostravy), U.S. Point Pilsen (Daniela Lukavská, Západočeská univerzita v Plzni) a American Library Ústí (Ani Petrak, Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem).

Kristýna Šejnohová působí v Americkém centru v Praze od roku 2019. Je garantkou programů pro studenty a učitele. Vystudovala obor Pedagogika na FF UK.

Poznávej svět očima dokumentaristů s KineDokem (11:30 – 11:50)

Ivana Formanová, KineDok, Institut dokumentárního filmu (IDF)

Příspěvek představí dlouhodobě úspěšný mezinárodní projekt Institutu dokumentárního filmu KineDok a nastíní možnosti jeho realizace v knihovnách jako formu neformálního vzdělávání. KineDok je alternativní distribuční síť spojující fanoušky a tvůrce dokumentárního filmu. Cílem projektu je organizace filmových projekcí, které jsou obohaceny o doprovodný program v podobě panelových diskusí s tvůrci a dalšími hosty. KineDok každoročně distribuuje dokumentární snímky do sítě nezávislých prostor po České republice a v dalších pěti zemích střední a východní Evropy. Projekt tak sdružuje komunity a poskytuje platformu s edukačním aspektem v rámci eventových projekcí. 

 Ivana Formanová je manažerka projektu alternativní distribuce dokumentárních filmů KineDok, který je jednou z aktivit Institutu dokumentárního filmu v Praze. Od roku 2015 působí jako vedoucí sekce Industry 4Science na mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Academia Film Olomouc (AFO).

Badatelská akademie BA-Datel nejen pro děti, které rády přemýšlejí (11:50 – 12:10)

Dana Hádková, BA-Datel a Jana Zapletalová, EDUklinika Praha

Představení programu pro koncepční práci s nadanými dětmi ve věku 7 – 12 let a pro všechny dospěláky okolo nich v knihovnách, rodinách a školách.

Dana Hádková je zakladatelkou a ředitelkou Dítě badatel, z.s. v Litoměřicích, metodičkou a lektorkou projektu BA-Datel. Koncepčně vychází ze svých mateřských, učitelských a lektorských zkušeností s dětmi, pedagogy i rodiči v rámci Hodnotového vzdělávání Cyril Mooney.

Jana Zapletalová je psycholožka, místopředsedkyně Asociace školních psychologů, dlouholetá ředitelka Institutu pedagogicko-psychologického poradenství, bývalá náměstkyně Národního ústavu pro vzdělávání, autorka projektů na podporu školních psychologů a školních speciálních pedagogů ve školách. Pozornost věnuje také tématům nadaných žáků, rizikovému chování a zejména poskytování poradenských služeb rodičům a jejich dětem. Je spoluautorkou mnoha odborných publikací. V současné době působí na několika poradenských pracovištích a v neposlední řadě je odborným poradcem v projektu „Podpora úspěšnosti ve vzdělávání v Ústeckém kraji“, podaktivity „Tvorba databáze pomůcek a příkladů dobré praxe“ v Severočeské vědecké knihovně v Ústí nad Labem.

Oběd (12:10 – 13:40)

Role knihoven ve vzdělávání, informace o příležitostech, které by mohl skýtat OP JAK a možnosti spolupráce a propojování (13:40 – 14:00)

Mgr. Aneta Caithamlová, ředitelka Odboru koncepce a vedení OP

Cílem příspěvku bude představení Operačního programu Jan Amos Komenský, který bude hlavním nástrojem implementace Evropských strukturálních fondů pro roky 2021-2027 pro oblast výzkumu, vývoje a vzdělávání. Operační program Jan Amos Komenský navazuje na Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, ze kterého bylo/je investováno více než 90 miliard Kč do českého vzdělávacího i výzkumného systému. Cílem připravovaného programu je podpořit kvalitu a dostupnost vzdělávání na všech úrovních – počínaje předškolním vzděláváním a konče oblastí výzkumu a vývoje. Příspěvek bude zaměřen zejména na budoucí dotační příležitosti pro knihovny a jejich roli v oblasti zvyšování dostupnosti celoživotního učení, občanského vzdělávání i v propojování formálního a neformálního vzdělávání.

Mgr. Aneta Caithamlová je od roku 2017 ředitelkou Odboru koncepce a vedení operačních programů na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR a současně zástupkyní náměstka pro řízení sekce mezinárodních vztahů EU a ESIF. Předtím působila jako ředitelka Odboru finančního řízení OP a Vedoucí Oddělení finančního plánování. V oblasti Evropských strukturálních a investičních fondů působí přes 9 let a má praktické zkušenosti s programovým obdobím 2007–2013 a 2014–2020. V současné době má v gesci přípravu Operačního programu Jan Amos Komenský, jehož intervence budou zaměřeny na výzkum, vývoj a vzdělávání a bude realizován v programovém období 2021-2027.

Vize změn v profesní kvalifikaci Knihovník v Národní soustavě kvalifikací (14:00 – 14:20)

Adéla Dilhofová, Moravská zemská knihovna v Brně a Roman Giebisch, Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR

Národní soustava kvalifikací (NSK) je státem garantovaný systém budovaný na reálných požadavcích na výkon činností v rámci jednotlivých povolání a pracovních pozic. Příspěvek seznámí posluchače s tím, co se podařilo i nepodařilo v uplynulém období a představí návrhy změn, které pracovní skupina knihovníků připravuje v roce 2021 ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem v souvislosti s optimalizací celého systému celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven.

Adéla Dilhofová je knihovnice a pedagožka. Pracuje v Moravské zemské knihovně v Brně jako vedoucí oddělení vzdělávání a krajské metodiky a vedoucí Odboru knihovnictví. Je tutorkou a lektorkou e-learningových kurzů, autorizovanou zástupkyní MK ČR pro zkoušky profesní kvalifikace Knihovník podle Národní soustavy kvalifikací, odbornou garantkou a lektorkou Rekvalifikačního knihovnického kurzu a profesních kurzů Knihovník akreditovaných  MŠMT.

Roman Giebisch je absolventem PF Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 1995 nastoupil do Vědecké knihovny v Olomouci, kde pracoval v na různých pozicích. V roce 2009 nastoupil do Národní knihovny ČR, kde od roku 2013 zastává funkci vedoucího Oddělení vzdělávání. Ve své rozsáhlé publikační a přednáškové činnosti se věnuje různým oblastem knihovnictví, publikuje v mnoha oborových časopisech. Od roku 2001 je aktivním členem organizace SKIP ČR. V letech 2009 – 2013 působil ve funkci tajemníka výkonného výboru SKIP ČR, od roku 2013 je předsedou této profesní organizace.

Kam směřuje profese knihovníka? (14:20 – 14:40)

Vít Richer a Vladana Pillerová, Národní knihovna České republiky

Příspěvek představí trendy vývoje knihovnické profese od roku 1998 ve světle údajů zjištěných v předchozích průzkumech a poslouží jako podklad pro aktualizaci Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků.

Vít Richter je ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR, předseda Ústřední knihovnické rady ČR, výkonný tajemník Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR.

Vladana Pilerová je vedoucí Studijního a informačního oddělení Knihovnického institutu Národní knihovny ČR. Je členkou výboru pražské organizace SKIP a Komise SKIP pro zahraniční styky.

Knihovník ve 21. století (14:40 – 15:10)

Martina Košanová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje

Psycholog, mediátor, moderátor, sociální pracovník, učitel, produkční, grafik, fotograf, skladník, informatik, manažer i uklízeč. Vyberte si. To všechno je knihovník dneška. Opravdu musíme být multifunkční?

Martina Košanová vede 7 let oddělení PR a marketingu ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje, aktivně pracuje s knihovnickou komunitou a pomáhá nastavit komunikaci směrem dovnitř i ven ve vzdělávacích, informačních a kulturních institucích napříč republikou.

PŘESTÁVKA (15:10 – 15:30)

Experimentální edtechové uzly KISKu (15:30 – 17:00)

Pavlína Mazáčová, Monika Martonová, Kristýna Kalmárová a studenti KISK FF MUNI

Nabídka možnosti poznat a vyzkoušet si technologie a aplikace, které slouží pro celoživotní učení i seberozvoj v každodennosti 21. století.

Monika Martonová je absolventkou Katedry informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, konkrétně specializace Technologie ve vzdělávání. Nyní zde pracuje jako interakční designérka v projektu Humanitní vědy dokořán, jehož cílem je využít digitalizované kulturní dědictví ve středoškolské výuce. Dále se podílí například na fungování předmětu Blok expertů a redesignu online kurzu Metody kritického myšlení.

Pavlína Mazáčová je odbornou asistentkou na Katedře informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě. Výzkumně i pedagogicky, také v rámci členství v Ústřední knihovnické radě MK ČR, se věnuje edukaci v prostředí knihoven. Zaměřuje se na kompetence učícího knihovníka a rozvoj gramotností v propojování neformálního a formálního vzdělávání.

WORKSHOP 

Učíme se příběhem (13:30 – 15:30, místnost N15, 1. patro)

Mgr. Jarmila Polomská a Mgr. Pavlína Lišovská, Nová škola, o.  p.  s. 

V ukázkové lekci ze vzdělávacího programu Učíme se příběhem, určené pro 6. – 7. ročník ZŠ, se seznámíte s jednou z naratologických kategorií, s kategorií čas.  Naučíte se rozlišovat čas příběhu a čas vyprávění a při práci s úryvky ze současné literatury pro mládež budete v roli poučených čtenářů objevovat, jakými způsoby lze s časem v narativním textu pracovat. 

Jarmila Polomská je učitelkou a mentorkou na ZŠ Hlučín – Rovniny, spolupracuje na čtenářských projektech Nové školy o. p. s. Tyto projekty propojují práci škol a knihoven a podporují cílený a promyšlený rozvoj dětského čtenářství.

Pavlína Lišovská vede Centrum dětského čtenářství Knihovny Jiřího Mahena v Brně. Patřila mezi spolutvůrkyně programů Učíme se příběhem. Ve své praxi se snaží podporovat různými aktivitami lásku dětí k četbě.

Změna programu vyhrazena.

To, že jsou knihovny kulturní instituce, bereme jako samozřejmost. Co to ale ve skutečnosti znamená? Jakou úlohu plní knihovny v kulturním životě obce?

Část odpovědí mohou přinést příspěvky, rozdělené do tří tematických okruhů: proměny role knihovny, kreativní průmysl a inovace, knihovna jako nakladatel.

Knihovny: od regálů k pódiím (9:20 – 9:45)

Lenka Hanzlíková, Městská knihovna Praha

Nová Koncepce rozvoje knihoven do roku 2027 definuje kulturní roli knihoven mnohem šířeji, než jsme (možná) byli doteď zvyklí. Samozřejmě nechybí stále platná a nezastupitelná role knihoven jako institucí, které zpracovávají, dlouhodobě uchovávají a zpřístupňují kulturní dědictví. Zároveň ale pečlivý čtenář v textu objeví pasáž o tom, že knihovny mají podporovat vznik nových kulturních hodnot a to nabídkou takových služeb, které umožňují tvorbu vlastního obsahu bez ohledu na to, zda jde o text, hudbu, video, kód, objekt, nebo jen prostou myšlenku. Důležitou součástí činnosti knihoven je sdílení znalostí a tvůrčí energie prostřednictvím setkávání lidí s lidmi a předávání znalostí a dovedností. Příspěvek nabídne pár vodítek k tomu, jak si tuto část koncepčního pilíře, který popisuje knihovny jako správce kulturního a znalostního bohatství, ochočit a udělat z ní uživateli vyhledávanou a knihovníky oblíbenou součást služeb.

Lenka Hanzlíková se knihovnictví věnuje od střední školy, a i když úspěšně odmaturovala na SŠKIS a následně také složila státnice z katalogizace na ÚISK FFUK, osud ji v oboru zavál do zcela jiných oblastí. Už při školách nastoupila do Městské knihovny v Praze, kde se nejdříve věnovala práci s dětmi a neformálnímu vzdělávání dospělých v oblasti počítačových dovedností a internetu, následně působila jako metodik kulturně vzdělávacích činností, až se v roce 2008 stala hlavou komunikace knihovny. Ke Koncepci rozvoje knihoven má velmi kladný vztah. Nejen proto, že se podílí na její přípravě a komunikaci směrem k odborné veřejnosti, ale hlavně proto, že je přesvědčena o tom, že je to velmi dobře zpracovaný a velmi užitečný dokument. www.koncepce.knihovna.cz

Programová nabídka Městské knihovny Písek v nových podmínkách rekonstruované budovy (9:45 – 10:10)

Roman Dub, Městská knihovna Písek

Prezentace vychází z více než dvouleté zkušenosti s provozem knihovny včetně programu realizovaného v on-line prostředí v době jejího uzavření. Důraz je položen nejen na představení vzdělávacích aktivit knihovny v souvislosti se zajištěním udržitelnosti projektu Městská knihovna Písek a Centrum vzdělávání, ale i dalších programových oblastí řešených v rámci Koncepce rozvoje činnosti Městské knihovny Písek.

Roman Dub je ředitelem Městské knihovny Písek od června 2009. Předtím působil v Národní asociaci vydavatelů novin a časopisů. Absolvent oboru kulturní historie na Jihočeské univerzitě.

Knihovna „ve skalách“ (10:10 – 10:35)

Jaroslav Kříž, Městská knihovna Turnov

Příspěvek nastíní vizi nové knihovní budovy, která by měla být postavena v centru Turnova. Podobu knihovny navrhli architekti Prokop Tomášek a Boris Redčenkov z ateliéru A69 – architekti s.r.o. Ti si uvědomili, že Turnov je srdcem Českého ráje, a proto se inspirovali motivy z Českého ráje, které velmi netradičním způsobem zapracovali do vzhledu budovy, proto se o knihovně mluví jako o budově ve skalách.

Jaroslav Kříž se narodil v Turnově roku 1987. Vystudoval historii a etnologii na FF UK v Praze. Od roku 2015 je ředitelem Městské knihovny Antonína Marka v Turnově. Od roku 2016 aktivní ve SKIP ČR. Je také autorem literatury.

PŘESTÁVKA (10:35 – 10:55)

Pohled do nitra změn v knihovnách (10:55 – 11:10)

Nadežda Andrejčíková, Cosmotron Bohemia, s. r. o.

Pandemie koronaviru urychlila novodobou změnu role a významu knihoven. Prakticky ze dne na den jsme byli nuceni řešit zabezpečení služeb knihoven za zcela jiných podmínek. Školy, knihovny, ale i mnohé další organizace byly nuceny zavřít, děti se učily z domu, většina pracovníků knihoven i dalších organizací a podniků dostala práci na doma nebo čerpala ošetřovné na děti, dovolené, jiní dostali pouze část náhrady mzdy. Jenomže ve skutečnosti to tak lehce nejde. Když pomyslíme jenom na knížky, které byly v knihovně již připraveny pro své žadatele – knihovník si je nemohl vzít domů, aby je vydal čtenářům. Ovšem nejednalo se jen o knížky či jiné dokumenty, ale také o různorodé aktivity a služby, které se postupně přenesly do virtuálního prostředí. Otázkou je, jestli se tyto změny objevují i v knihovních informačních systémech. Reflektují nové potřeby knihoven, jejich aktivity a požadavky uživatelů? V čem se musí změnit? Musí být vždy zaváděny nové procesy nebo lze využít již dříve zavedené?
V našem příspěvku se zaměřujeme právě na tyto, ale i další otázky a to z pohledu tvůrce jednoho informačního systému pro knihovny a jiné paměťové instituce. Mimo jiné se dozvíte, jak je možné RFID technologie využít i pro snazší orientaci ve fondu nebo při přesunu knihovních jednotek…

Živá knihovna (11:10 – 11:35)

Antonín Ferdan, Liberecká občanská společnost, o.s.

Po 11 letech realizace aktivity živé knihovny jsme posunuli celou metodiku ke snadnějšímu využití právě knihovníky a posílili její komunitně vzdělávací dopad. Díky tomu je nově možné si dle priorit, délky a cílové skupiny vybrat jednotlivé moduly, se kterými chce knihovna pracovat, a k tomu získat veškeré metodické podklady pro organizaci této akce samotnými zaměstnanci knihovny bez potřeby dalšího externího partnera. Celá metodika se nazývá Story café a zaměřuje se nejen na práci s předsudky a stereotypy, ale i na rozvoj kritického myšlení, podnikavosti a digitální dovednosti. Díky novým prvkům metoda daleko více odpovídá principům a potřebám celoživotního učení.

Antonín Ferdan je pedagog, ředitel neziskové organizace a sociální inovátor. Živé knihovně se věnuje od roku 2009 a metodu dále rozvíjí tak, aby bylo možné ji co nejsnadněji realizovat v knihovnách.

Tabook a Městská knihovna Tábor (11:35 – 12:00)

Olga Černá, Městská knihovna Tábor

Festival malých nakladatelů Tabook se v Táboře z iniciativy manželů Horváthových (nakladatelství Baobab) koná od roku 2012. Během tří podzimních dní proběhnou desítky akcí – autorská čtení, přednášky, debaty, dílny pro děti, výstavy s komentovanými prohlídkami. Část programu se vždy děje v knihovně a knihovna se podílí na organizaci festivalu.

Olga Černá je zastupující ředitelka Městské knihovny Tábor, kmenová autorka nakladatelství Baobab. Vzděláním je agronomka, pracovala v laboratoři, knihkupectví, klášteře, malé knihovně v Nadějkově a posledních pět let ve větší knihovně v Táboře.

EODOPEN – Objevujme skryté bohatství (12:00 – 12:15)

Jan Zikuška, Moravská zemská knihovna v Brně

Mezinárodní projekt – Ebooks-On-Demand-Network Opening Publications For European Netizens sdružuje celkem 15 institucí napříč celou Evropou od Portugalska, přes Slovinsko až po Litvu. Primárním cílem projektu je zveřejnit prostřednictvím digitálních knihoven díla, která již mohou být veřejnosti volně dostupná. Příspěvek představí nejen projekt samotný a jeho další dílčí části, ale především se zaměří na možnost participace každého z vás na možném objevování skrytého literárního bohatství a jeho rychlejším zveřejnění v digitální podobě.

Jan Zikuška svoji profesní dráhu začínal v knihovnách VUT v Brně. Aktuálně se v Moravské zemské knihovně věnuje projektu EODOPEN a v případě potřeby pomáhá s propagací portálu knihovny.cz. Nezávisle na knihovnictví se věnuje problematice rozvoje digitálíní gramotnosti a implementací technologií do vzdělávacího procesu.

Ekosystém Tritius (12:15 – 12:25)

Jiří Šilha a Martin Mahr, Tritius

Věnujeme se dostatečně možnostem a výzvám, které knihovny v době COVIDu potkávají? Co můžeme udělat lépe?Jak funguje ekosystém Tritius a jaké má základní části? Co je nového přímo v systému Tritius v souvislosti s pandemií?

PŘESTÁVKA (12:25 – 13:55)

Trendy v smerovaní knižníc z pohľadu kultúrneho a kreatívneho priemyslu (13:55 – 14:20)

Katarína Jašová, Alena Valjašková, Žilinská univerzita v Žiline

Bezpochyby je potrebné, aby sa knižnice prispôsobovali zmenám, ktoré prináša moderný, rozvinutý a meniaci sa svet. Preto je nevyhnutné, aby boli knižnice do budúcna neustále inovované novými užitočnými postupmi či pokrokovými technológiami. V tomto príspevku by sme chceli predstaviť niektoré nadnárodné iniciatívy, ktoré sú okrem iného zamerané na oblasť vzdelávania pracovníkov kultúrnych inštitúcií a požiadavky, ktoré sú kladené na ich kompetencie v rámci kreatívnej ekonomiky s cieľom, cez zlepšovanie zručností pracovníkov, rozvíjať samotné knižnice. Na túto tému budeme nazerať z hľadiska EU indexu kreativity a možností neinštitucionalizovaného vzdelávania (naprílad Erasmus+), ktoré podporujú kompetenčný rast zamestnancov a inovácie v oblasti organizácie.

Permonik jako nástroj pro evidenci periodik (14:20 – 14:45)

Anna Vandasová, Národní knihovna České republiky

Za spolupráce NK, MZK a VKOL je rozvíjen nástroj Permonik – systém pro evidenci periodik. Jeho hlavní myšlenkou je především zachycení fyzického stavu a rozsahu u konkrétních exemplářů velkých periodik ve sbírkách českých knihoven a snaha o podchycení rozdílů mezi jejich regionálními mutacemi. Příspěvek nastíní možnosti spolupráce knihoven a následné využití tohoto nástroje, který by se v budoucnu mohl stát detailním zásobníkem informací o každém fyzickém svazku periodika až do úrovně strany.

Vydávání e-knih (14:45 – 15:10)

Vojtěch Vojtíšek, Městská knihovna v Praze

Příspěvek shrne dosavadní výsledky dlouhodobých projektů zaměřených na vydávání e-knih, výpočet návratnosti investice veřejných prostředků ve veřejných knihovnách a výzkumu potřeb uživatelů v kontextu vývoje nového formátu webových knih.

Vojtěch Vojtíšek pracuje jako zástupce vedoucí Odboru knihovních fondů v Městské knihovně v Praze, podílí se na řešení projektů zaměřených na sdílenou katalogizaci (Central), výzkum v oblasti návratnosti investic do veřejné knihovny (ROI) a aplikaci designového myšlení v produkci e-knih (Redesign2020).

Zpřístupnění děl nedostupných na trhu a zájmy nakladatelů (15:10 – 15:35)

Vít Richter, Národní knihovna České republiky

Od roku 2019 mohou české knihovny zpřístupňovat v online prostředí digitalizované knihy a časopisy v režimu děl nedostupných na trhu. Příspěvek je věnován hodnocení současného stavu zpřístupnění děl nedostupných na trhu ve vztahu k požadavkům a zájmům nakladatelů jako nositelům autorských práv i subjektům knižního trhu.

Vít Richter je ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR, předseda Ústřední knihovnické rady ČR, výkonný tajemník Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR. Je odpovědný na koordinaci zpřístupnění digitálních dokumentů nedostupných na trhu.

PŘESTÁVKA (15:35 – 15:55)

Moderné bibliografické databázy (15:55 – 16:05)

SVOP

Spolu s vývojom knižničného systému sa spoločnosť SVOP už viac ako 15 rokov venuje vývoju špecializovaných bibliografických databáz. Cieľom vývoja bolo priniesť moderný sémantický model popisu entít evidencie zameranej na presnosť a kvalitu dát. Boli vytvorené systémy efektívnej kontroly kvality dát, implementovaný robustný analytický a vyhľadávací systém a riešenia sú prezentované modernom a dynamickom užívateľskom rozhraní. Už tretia generácia systémov pre evidenciu publikačnej a umeleckej činnosti a systémov pre evidenciu záverečných a kvalifikačných prác obsahuje tie najlepšie skúsenosti a výsledky výskumu a vývoja spoločnosti v tejto oblasti. Bibliografická platforma BIBLIB je však pripravená aj na ďalšie výzvy a nové typy na metadátach založených databáz s vysokým počtom záznamov a vysokou dostupnosťou a výkonom.

Jiří Wolker – Souborné dílo (16:05 – 16:25)

Aleš Procházka, Městská knihovna Prostějov

V roce 2020 uplynulo sto dvacet let od narození českého básníka Jiřího Wolkera. Od vydání posledního uceleného díla uběhlo už více než čtyřicet let. A tak nastala vhodná doba k připomínce stále živého odkazu tohoto umělce, který zůstává stále mladý. O prvotním záměru, peripetiích příprav a radosti z nového vydání čtyřsvazkové publikace.

Aleš Procházka působí od roku 2009 jako ředitel Městské knihovny Prostějov, p. o. Nastoupil do knihovny s cílem nabídnout čtenářům – návštěvníkům atraktivní témata a otevřít knihovnu jako další kulturní centrum města. Díky nadšení kolegyň a kolegů v knihovně vznikla celá řada aktivit. Aleš Procházka se věnuje amatérskému divadlu a filmu a tak se část této činnosti přenesla i do knihovny. Velkou mírou navázal na předchozí publikační činnost knihovny a díky skvělé práci kolegyň pomohl na svět celé řadě knih. Tou posledně vydanou a nejrozsáhlejší je Jiří Wolker: Dílo.

Časopis Duha – víc než jen regionální periodikum (16:25 – 16:45)

Jan Lidmila, Moravská zemská knihovna v Brně

Již 35 let přináší novinky z oboru a podněty pro rozvoj knihovnické práce časopis Duha: Informace o knihách a knihovnách z Moravy, který vydává Moravská zemská knihovna v Brně. Příspěvek představí aktuální podobu časopisu, jeho koncepci, přiblíží redakční práci a zákulisí vydávání elektronické i tištěné verze. Pozornost bude věnována také činnosti redakční rady, propagaci periodika a jeho směřování do budoucna.

Jan Lidmila působí v Oddělení vzdělávání a krajské metodiky Moravské zemské knihovny jako vedoucí redaktor časopisu Duha a metodik. Věnuje se oborovému vzdělávání.

Časopis „knihmil“ – radost v době covidové (16:45 – 17:05)

Petra Bláhová, Městská knihovna Milevsko

Malá jihočeská knihovna s regionální funkcí začala v době uzavření knihoven vydávat vlastní časopis. Je tvořen týmem knihovny a zaměřuje se pouze na pozitivní informace. Vychází v tištěné podobě několikrát do roka. Získat ho mohou registrovaní čtenáři ke svým výpůjčkám. A důvod vydávání? Změna strategie knihovny.

Petra Bláhová vystudovala cestovní ruch a v knihovnickém světě se pohybuje od roku 2014. Kdysi frankofonní neknihovnice je závislá na čtení a teorie z cestovního ruchu aplikuje více či méně úspěšně do knihovního světa. Amatérská zahradní architektka vyznává kreativitu a věří, že základem dobré knihovny je komunikující kolektiv.

Vidět ušima, slyšet očima…
Čtení pro handicapované, aneb dva publikační projekty Krajské vědecké knihovny v Liberci (17:05 – 17:25)

Blanka Konvalinková, Krajská vědecká knihovna Liberec

Možná vám tato slova přijdou jako nesmyslná a řeknete si, že to přece nejde… Ale jsou čtenáři, kteří nemohou číst knihy jako my ostatní, kteří máme v pořádku zrak i sluch. Liberecká knihovna už 18 let připravuje pro nevidomé děti nahrávky knížek populárních a kvalitních autorů literatury pro děti. A před několika lety se rozhodla umožnit lepší čtení a porozumění textu i neslyšícím dětem – vytvořila proto s pomocí odborníků převod literární předlohy do českého znakového jazyka.

Blanka Konvalinková vystudovala obor Knihovnictví a vědecké informace na Filozofické fakultě UK v Praze. Mnoho let pracuje v Krajské vědecké knihovně v Liberci, nejprve v katalogizaci, posléze jako koordinátor projektů a vnějších vztahů, od roku 2009 do letošního 1. dubna ve funkci ředitelky. B. Konvalinková nyní pracuje v KVK už jen na částečný úvazek a věnuje se převážně zahraničním vztahům, jejím zájmem je též práce s handicapovanými. V poslední době ji potěšilo získání Certifikátu Knihovna handicap friendly v oblasti osob se sluchovým postižením.