Knihovna jako kulturní instituce

8. září 2021, 9:10 – 17:20

To, že jsou knihovny kulturní instituce, bereme jako samozřejmost. Co to ale ve skutečnosti znamená? Jakou úlohu plní knihovny v kulturním životě obce?

Část odpovědí mohou přinést příspěvky, rozdělené do tří tematických okruhů: proměny role knihovny, kreativní průmysl a inovace, knihovna jako nakladatel.

Knihovny: od regálů k pódiím (9:20 – 9:45)

Lenka Hanzlíková, Městská knihovna Praha

Nová Koncepce rozvoje knihoven do roku 2027 definuje kulturní roli knihoven mnohem šířeji, než jsme (možná) byli doteď zvyklí. Samozřejmě nechybí stále platná a nezastupitelná role knihoven jako institucí, které zpracovávají, dlouhodobě uchovávají a zpřístupňují kulturní dědictví. Zároveň ale pečlivý čtenář v textu objeví pasáž o tom, že knihovny mají podporovat vznik nových kulturních hodnot a to nabídkou takových služeb, které umožňují tvorbu vlastního obsahu bez ohledu na to, zda jde o text, hudbu, video, kód, objekt, nebo jen prostou myšlenku. Důležitou součástí činnosti knihoven je sdílení znalostí a tvůrčí energie prostřednictvím setkávání lidí s lidmi a předávání znalostí a dovedností. Příspěvek nabídne pár vodítek k tomu, jak si tuto část koncepčního pilíře, který popisuje knihovny jako správce kulturního a znalostního bohatství, ochočit a udělat z ní uživateli vyhledávanou a knihovníky oblíbenou součást služeb.

Lenka Hanzlíková se knihovnictví věnuje od střední školy, a i když úspěšně odmaturovala na SŠKIS a následně také složila státnice z katalogizace na ÚISK FFUK, osud ji v oboru zavál do zcela jiných oblastí. Už při školách nastoupila do Městské knihovny v Praze, kde se nejdříve věnovala práci s dětmi a neformálnímu vzdělávání dospělých v oblasti počítačových dovedností a internetu, následně působila jako metodik kulturně vzdělávacích činností, až se v roce 2008 stala hlavou komunikace knihovny. Ke Koncepci rozvoje knihoven má velmi kladný vztah. Nejen proto, že se podílí na její přípravě a komunikaci směrem k odborné veřejnosti, ale hlavně proto, že je přesvědčena o tom, že je to velmi dobře zpracovaný a velmi užitečný dokument. www.koncepce.knihovna.cz

Programová nabídka Městské knihovny Písek v nových podmínkách rekonstruované budovy (9:45 – 10:10)

Roman Dub, Městská knihovna Písek

Prezentace vychází z více než dvouleté zkušenosti s provozem knihovny včetně programu realizovaného v on-line prostředí v době jejího uzavření. Důraz je položen nejen na představení vzdělávacích aktivit knihovny v souvislosti se zajištěním udržitelnosti projektu Městská knihovna Písek a Centrum vzdělávání, ale i dalších programových oblastí řešených v rámci Koncepce rozvoje činnosti Městské knihovny Písek.

Roman Dub je ředitelem Městské knihovny Písek od června 2009. Předtím působil v Národní asociaci vydavatelů novin a časopisů. Absolvent oboru kulturní historie na Jihočeské univerzitě.

Knihovna „ve skalách“ (10:10 – 10:35)

Jaroslav Kříž, Městská knihovna Turnov

Příspěvek nastíní vizi nové knihovní budovy, která by měla být postavena v centru Turnova. Podobu knihovny navrhli architekti Prokop Tomášek a Boris Redčenkov z ateliéru A69 – architekti s.r.o. Ti si uvědomili, že Turnov je srdcem Českého ráje, a proto se inspirovali motivy z Českého ráje, které velmi netradičním způsobem zapracovali do vzhledu budovy, proto se o knihovně mluví jako o budově ve skalách.

Jaroslav Kříž se narodil v Turnově roku 1987. Vystudoval historii a etnologii na FF UK v Praze. Od roku 2015 je ředitelem Městské knihovny Antonína Marka v Turnově. Od roku 2016 aktivní ve SKIP ČR. Je také autorem literatury.

PŘESTÁVKA (10:35 – 10:55)

Komerční vstup (10:55 – 11:10)

Živá knihovna (11:10 – 11:35)

Antonín Ferdan, Liberecká občanská společnost, o.s.

Po 11 letech realizace aktivity živé knihovny jsme posunuli celou metodiku ke snadnějšímu využití právě knihovníky a posílili její komunitně vzdělávací dopad. Díky tomu je nově možné si dle priorit, délky a cílové skupiny vybrat jednotlivé moduly, se kterými chce knihovna pracovat, a k tomu získat veškeré metodické podklady pro organizaci této akce samotnými zaměstnanci knihovny bez potřeby dalšího externího partnera. Celá metodika se nazývá Story café a zaměřuje se nejen na práci s předsudky a stereotypy, ale i na rozvoj kritického myšlení, podnikavosti a digitální dovednosti. Díky novým prvkům metoda daleko více odpovídá principům a potřebám celoživotního učení.

Tabook a Městská knihovna Tábor (11:35 – 12:00)

Olga Černá, Městská knihovna Tábor

Festival malých nakladatelů Tabook se v Táboře z iniciativy manželů Horváthových (nakladatelství Baobab) koná od roku 2012. Během tří podzimních dní proběhnou desítky akcí – autorská čtení, přednášky, debaty, dílny pro děti, výstavy s komentovanými prohlídkami. Část programu se vždy děje v knihovně a knihovna se podílí na organizaci festivalu.

Olga Černá je zastupující ředitelka Městské knihovny Tábor, kmenová autorka nakladatelství Baobab. Vzděláním je agronomka, pracovala v laboratoři, knihkupectví, klášteře, malé knihovně v Nadějkově a posledních pět let ve větší knihovně v Táboře.

EODOPEN (12:00 – 12:15)

Komerční vstup (12:15 – 12:25)

PŘESTÁVKA (12:25 – 13:55)

Trendy v smerovaní knižníc z pohľadu kultúrneho a kreatívneho priemyslu (13:55 – 14:20)

Katarína Jašová, Alena Valjašková, Žilinská univerzita v Žiline

Bezpochyby je potrebné, aby sa knižnice prispôsobovali zmenám, ktoré prináša moderný, rozvinutý a meniaci sa svet. Preto je nevyhnutné, aby boli knižnice do budúcna neustále inovované novými užitočnými postupmi či pokrokovými technológiami. V tomto príspevku by sme chceli predstaviť niektoré nadnárodné iniciatívy, ktoré sú okrem iného zamerané na oblasť vzdelávania pracovníkov kultúrnych inštitúcií a požiadavky, ktoré sú kladené na ich kompetencie v rámci kreatívnej ekonomiky s cieľom, cez zlepšovanie zručností pracovníkov, rozvíjať samotné knižnice. Na túto tému budeme nazerať z hľadiska EU indexu kreativity a možností neinštitucionalizovaného vzdelávania (naprílad Erasmus+), ktoré podporujú kompetenčný rast zamestnancov a inovácie v oblasti organizácie.

Permonik jako nástroj pro evidenci periodik (14:20 – 14:45)

Anna Cajthamlová, Národní knihovna České republiky

Za spolupráce NK, MZK a VKOL je rozvíjen nástroj Permonik – systém pro evidenci periodik. Jeho hlavní myšlenkou je především zachycení fyzického stavu a rozsahu u konkrétních exemplářů velkých periodik ve sbírkách českých knihoven a snaha o podchycení rozdílů mezi jejich regionálními mutacemi. Příspěvek nastíní možnosti spolupráce knihoven a následné využití tohoto nástroje, který by se v budoucnu mohl stát detailním zásobníkem informací o každém fyzickém svazku periodika až do úrovně strany.

Vydávání e-knih (14:45 – 15:10)

Vojtěch Vojtíšek, Městská knihovna v Praze

Příspěvek shrne dosavadní výsledky dlouhodobých projektů zaměřených na vydávání e-knih, výpočet návratnosti investice veřejných prostředků ve veřejných knihovnách a výzkumu potřeb uživatelů v kontextu vývoje nového formátu webových knih.

Vojtěch Vojtíšek pracuje jako zástupce vedoucí Odboru knihovních fondů v Městské knihovně v Praze, podílí se na řešení projektů zaměřených na sdílenou katalogizaci (Central), výzkum v oblasti návratnosti investic do veřejné knihovny (ROI) a aplikaci designového myšlení v produkci e-knih (Redesign2020).

Zpřístupnění děl nedostupných na trhu a zájmy nakladatelů (15:10 – 15:35)

Vít Richter, Národní knihovna Praha

Od roku 2019 mohou české knihovny zpřístupňovat v online prostředí digitalizované knihy a časopisy v režimu děl nedostupných na trhu. Příspěvek je věnován hodnocení současného stavu zpřístupnění děl nedostupných na trhu ve vztahu k požadavkům a zájmům nakladatelů jako nositelům autorských práv i subjektům knižního trhu.

Vít Richter je ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR, předseda Ústřední knihovnické rady ČR, výkonný tajemník Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR. Je odpovědný na koordinaci zpřístupnění digitálních dokumentů nedostupných na trhu.

PŘESTÁVKA (15:35 – 15:55)

Komerční vstup (15:55 – 16:05)

Jiří Wolker – Souborné dílo (16:05 – 16:25)

Aleš Procházka, Městská knihovna Prostějov

V roce 2020 uplynulo sto dvacet let od narození českého básníka Jiřího Wolkera. Od vydání posledního uceleného díla uběhlo už více než čtyřicet let. A tak nastala vhodná doba k připomínce stále živého odkazu tohoto umělce, který zůstává stále mladý. O prvotním záměru, peripetiích příprav a radosti z nového vydání čtyřsvazkové publikace.

Aleš Procházka působí od roku 2009 jako ředitel Městské knihovny Prostějov, p. o. Nastoupil do knihovny s cílem nabídnout čtenářům – návštěvníkům atraktivní témata a otevřít knihovnu jako další kulturní centrum města. Díky nadšení kolegyň a kolegů v knihovně vznikla celá řada aktivit. Aleš Procházka se věnuje amatérskému divadlu a filmu a tak se část této činnosti přenesla i do knihovny. Velkou mírou navázal na předchozí publikační činnost knihovny a díky skvělé práci kolegyň pomohl na svět celé řadě knih. Tou posledně vydanou a nejrozsáhlejší je Jiří Wolker: Dílo.

Časopis Duha – víc než jen regionální periodikum (16:25 – 16:45)

Jan Lidmila, Moravská zemská knihovna v Brně

Již 35 let přináší novinky z oboru a podněty pro rozvoj knihovnické práce časopis Duha: Informace o knihách a knihovnách z Moravy, který vydává Moravská zemská knihovna v Brně. Příspěvek představí aktuální podobu časopisu, jeho koncepci, přiblíží redakční práci a zákulisí vydávání elektronické i tištěné verze. Pozornost bude věnována také činnosti redakční rady, propagaci periodika a jeho směřování do budoucna.

Jan Lidmila působí v Oddělení vzdělávání a krajské metodiky Moravské zemské knihovny jako vedoucí redaktor časopisu Duha a metodik. Věnuje se oborovému vzdělávání.

Časopis „knihmil“ – radost v době covidové (16:45 – 17:05)

Petra Bláhová, Městská knihovna Milevsko

Malá jihočeská knihovna s regionální funkcí začala v době uzavření knihoven vydávat vlastní časopis. Je tvořen týmem knihovny a zaměřuje se pouze na pozitivní informace. Vychází v tištěné podobě několikrát do roka. Získat ho mohou registrovaní čtenáři ke svým výpůjčkám. A důvod vydávání? Změna strategie knihovny.

Petra Bláhová vystudovala cestovní ruch a v knihovnickém světě se pohybuje od roku 2014. Kdysi frankofonní neknihovnice je závislá na čtení a teorie z cestovního ruchu aplikuje více či méně úspěšně do knihovního světa. Amatérská zahradní architektka vyznává kreativitu a věří, že základem dobré knihovny je komunikující kolektiv.

Vidět ušima, slyšet očima…
Čtení pro handicapované, aneb dva publikační projekty Krajské vědecké knihovny v Liberci (17:05 – 17:25)

Blanka Konvalinková, Krajská vědecká knihovna Liberec

Možná vám tato slova přijdou jako nesmyslná a řeknete si, že to přece nejde… Ale jsou čtenáři, kteří nemohou číst knihy jako my ostatní, kteří máme v pořádku zrak i sluch. Liberecká knihovna už 18 let připravuje pro nevidomé děti nahrávky knížek populárních a kvalitních autorů literatury pro děti. A před několika lety se rozhodla umožnit lepší čtení a porozumění textu i neslyšícím dětem – vytvořila proto s pomocí odborníků převod literární předlohy do českého znakového jazyka.

Blanka Konvalinková vystudovala obor Knihovnictví a vědecké informace na Filozofické fakultě UK v Praze. Mnoho let pracuje v Krajské vědecké knihovně v Liberci, nejprve v katalogizaci, posléze jako koordinátor projektů a vnějších vztahů, od roku 2009 do letošního 1. dubna ve funkci ředitelky. B. Konvalinková nyní pracuje v KVK už jen na částečný úvazek a věnuje se převážně zahraničním vztahům, jejím zájmem je též práce s handicapovanými. V poslední době ji potěšilo získání Certifikátu Knihovna handicap friendly v oblasti osob se sluchovým postižením.