8. září 2021, 9:10 – 17:20
To, že jsou knihovny kulturní instituce, bereme jako samozřejmost. Co to ale ve skutečnosti znamená? Jakou úlohu plní knihovny v kulturním životě obce?
Část odpovědí mohou přinést příspěvky, rozdělené do tří tematických okruhů: proměny role knihovny, kreativní průmysl a inovace, knihovna jako nakladatel.
Knihovny: od regálů k pódiím (9:20 – 9:45)
Lenka Hanzlíková, Městská knihovna Praha
Nová Koncepce rozvoje knihoven do roku 2027 definuje kulturní roli knihoven mnohem šířeji, než jsme (možná) byli doteď zvyklí. Samozřejmě nechybí stále platná a nezastupitelná role knihoven jako institucí, které zpracovávají, dlouhodobě uchovávají a zpřístupňují kulturní dědictví. Zároveň ale pečlivý čtenář v textu objeví pasáž o tom, že knihovny mají podporovat vznik nových kulturních hodnot a to nabídkou takových služeb, které umožňují tvorbu vlastního obsahu bez ohledu na to, zda jde o text, hudbu, video, kód, objekt, nebo jen prostou myšlenku. Důležitou součástí činnosti knihoven je sdílení znalostí a tvůrčí energie prostřednictvím setkávání lidí s lidmi a předávání znalostí a dovedností. Příspěvek nabídne pár vodítek k tomu, jak si tuto část koncepčního pilíře, který popisuje knihovny jako správce kulturního a znalostního bohatství, ochočit a udělat z ní uživateli vyhledávanou a knihovníky oblíbenou součást služeb.
Lenka Hanzlíková se knihovnictví věnuje od střední školy, a i když úspěšně odmaturovala na SŠKIS a následně také složila státnice z katalogizace na ÚISK FFUK, osud ji v oboru zavál do zcela jiných oblastí. Už při školách nastoupila do Městské knihovny v Praze, kde se nejdříve věnovala práci s dětmi a neformálnímu vzdělávání dospělých v oblasti počítačových dovedností a internetu, následně působila jako metodik kulturně vzdělávacích činností, až se v roce 2008 stala hlavou komunikace knihovny. Ke Koncepci rozvoje knihoven má velmi kladný vztah. Nejen proto, že se podílí na její přípravě a komunikaci směrem k odborné veřejnosti, ale hlavně proto, že je přesvědčena o tom, že je to velmi dobře zpracovaný a velmi užitečný dokument. www.koncepce.knihovna.cz
Programová nabídka Městské knihovny Písek v nových podmínkách rekonstruované budovy (9:45 – 10:10)
Roman Dub, Městská knihovna Písek
Prezentace vychází z více než dvouleté zkušenosti s provozem knihovny včetně programu realizovaného v on-line prostředí v době jejího uzavření. Důraz je položen nejen na představení vzdělávacích aktivit knihovny v souvislosti se zajištěním udržitelnosti projektu Městská knihovna Písek a Centrum vzdělávání, ale i dalších programových oblastí řešených v rámci Koncepce rozvoje činnosti Městské knihovny Písek.
Roman Dub je ředitelem Městské knihovny Písek od června 2009. Předtím působil v Národní asociaci vydavatelů novin a časopisů. Absolvent oboru kulturní historie na Jihočeské univerzitě.
Knihovna „ve skalách“ (10:10 – 10:35)
Jaroslav Kříž, Městská knihovna Turnov
Příspěvek nastíní vizi nové knihovní budovy, která by měla být postavena v centru Turnova. Podobu knihovny navrhli architekti Prokop Tomášek a Boris Redčenkov z ateliéru A69 – architekti s.r.o. Ti si uvědomili, že Turnov je srdcem Českého ráje, a proto se inspirovali motivy z Českého ráje, které velmi netradičním způsobem zapracovali do vzhledu budovy, proto se o knihovně mluví jako o budově ve skalách.
Jaroslav Kříž se narodil v Turnově roku 1987. Vystudoval historii a etnologii na FF UK v Praze. Od roku 2015 je ředitelem Městské knihovny Antonína Marka v Turnově. Od roku 2016 aktivní ve SKIP ČR. Je také autorem literatury.
PŘESTÁVKA (10:35 – 10:55)
Pohled do nitra změn v knihovnách (10:55 – 11:10)
Nadežda Andrejčíková, Cosmotron Bohemia, s. r. o.
Pandemie koronaviru urychlila novodobou změnu role a významu knihoven. Prakticky ze dne na den jsme byli nuceni řešit zabezpečení služeb knihoven za zcela jiných podmínek. Školy, knihovny, ale i mnohé další organizace byly nuceny zavřít, děti se učily z domu, většina pracovníků knihoven i dalších organizací a podniků dostala práci na doma nebo čerpala ošetřovné na děti, dovolené, jiní dostali pouze část náhrady mzdy. Jenomže ve skutečnosti to tak lehce nejde. Když pomyslíme jenom na knížky, které byly v knihovně již připraveny pro své žadatele – knihovník si je nemohl vzít domů, aby je vydal čtenářům. Ovšem nejednalo se jen o knížky či jiné dokumenty, ale také o různorodé aktivity a služby, které se postupně přenesly do virtuálního prostředí. Otázkou je, jestli se tyto změny objevují i v knihovních informačních systémech. Reflektují nové potřeby knihoven, jejich aktivity a požadavky uživatelů? V čem se musí změnit? Musí být vždy zaváděny nové procesy nebo lze využít již dříve zavedené?
V našem příspěvku se zaměřujeme právě na tyto, ale i další otázky a to z pohledu tvůrce jednoho informačního systému pro knihovny a jiné paměťové instituce. Mimo jiné se dozvíte, jak je možné RFID technologie využít i pro snazší orientaci ve fondu nebo při přesunu knihovních jednotek…
Živá knihovna (11:10 – 11:35)
Antonín Ferdan, Liberecká občanská společnost, o.s.
Po 11 letech realizace aktivity živé knihovny jsme posunuli celou metodiku ke snadnějšímu využití právě knihovníky a posílili její komunitně vzdělávací dopad. Díky tomu je nově možné si dle priorit, délky a cílové skupiny vybrat jednotlivé moduly, se kterými chce knihovna pracovat, a k tomu získat veškeré metodické podklady pro organizaci této akce samotnými zaměstnanci knihovny bez potřeby dalšího externího partnera. Celá metodika se nazývá Story café a zaměřuje se nejen na práci s předsudky a stereotypy, ale i na rozvoj kritického myšlení, podnikavosti a digitální dovednosti. Díky novým prvkům metoda daleko více odpovídá principům a potřebám celoživotního učení.
Antonín Ferdan je pedagog, ředitel neziskové organizace a sociální inovátor. Živé knihovně se věnuje od roku 2009 a metodu dále rozvíjí tak, aby bylo možné ji co nejsnadněji realizovat v knihovnách.
Tabook a Městská knihovna Tábor (11:35 – 12:00)
Olga Černá, Městská knihovna Tábor
Festival malých nakladatelů Tabook se v Táboře z iniciativy manželů Horváthových (nakladatelství Baobab) koná od roku 2012. Během tří podzimních dní proběhnou desítky akcí – autorská čtení, přednášky, debaty, dílny pro děti, výstavy s komentovanými prohlídkami. Část programu se vždy děje v knihovně a knihovna se podílí na organizaci festivalu.
Olga Černá je zastupující ředitelka Městské knihovny Tábor, kmenová autorka nakladatelství Baobab. Vzděláním je agronomka, pracovala v laboratoři, knihkupectví, klášteře, malé knihovně v Nadějkově a posledních pět let ve větší knihovně v Táboře.
EODOPEN – Objevujme skryté bohatství (12:00 – 12:15)
Jan Zikuška, Moravská zemská knihovna v Brně
Mezinárodní projekt – Ebooks-On-Demand-Network Opening Publications For European Netizens sdružuje celkem 15 institucí napříč celou Evropou od Portugalska, přes Slovinsko až po Litvu. Primárním cílem projektu je zveřejnit prostřednictvím digitálních knihoven díla, která již mohou být veřejnosti volně dostupná. Příspěvek představí nejen projekt samotný a jeho další dílčí části, ale především se zaměří na možnost participace každého z vás na možném objevování skrytého literárního bohatství a jeho rychlejším zveřejnění v digitální podobě.
Jan Zikuška svoji profesní dráhu začínal v knihovnách VUT v Brně. Aktuálně se v Moravské zemské knihovně věnuje projektu EODOPEN a v případě potřeby pomáhá s propagací portálu knihovny.cz. Nezávisle na knihovnictví se věnuje problematice rozvoje digitálíní gramotnosti a implementací technologií do vzdělávacího procesu.
Ekosystém Tritius (12:15 – 12:25)
Jiří Šilha a Martin Mahr, Tritius
Věnujeme se dostatečně možnostem a výzvám, které knihovny v době COVIDu potkávají? Co můžeme udělat lépe?Jak funguje ekosystém Tritius a jaké má základní části? Co je nového přímo v systému Tritius v souvislosti s pandemií?
PŘESTÁVKA (12:25 – 13:55)
Trendy v smerovaní knižníc z pohľadu kultúrneho a kreatívneho priemyslu (13:55 – 14:20)
Katarína Jašová, Alena Valjašková, Žilinská univerzita v Žiline
Bezpochyby je potrebné, aby sa knižnice prispôsobovali zmenám, ktoré prináša moderný, rozvinutý a meniaci sa svet. Preto je nevyhnutné, aby boli knižnice do budúcna neustále inovované novými užitočnými postupmi či pokrokovými technológiami. V tomto príspevku by sme chceli predstaviť niektoré nadnárodné iniciatívy, ktoré sú okrem iného zamerané na oblasť vzdelávania pracovníkov kultúrnych inštitúcií a požiadavky, ktoré sú kladené na ich kompetencie v rámci kreatívnej ekonomiky s cieľom, cez zlepšovanie zručností pracovníkov, rozvíjať samotné knižnice. Na túto tému budeme nazerať z hľadiska EU indexu kreativity a možností neinštitucionalizovaného vzdelávania (naprílad Erasmus+), ktoré podporujú kompetenčný rast zamestnancov a inovácie v oblasti organizácie.
Permonik jako nástroj pro evidenci periodik (14:20 – 14:45)
Anna Vandasová, Národní knihovna České republiky
Za spolupráce NK, MZK a VKOL je rozvíjen nástroj Permonik – systém pro evidenci periodik. Jeho hlavní myšlenkou je především zachycení fyzického stavu a rozsahu u konkrétních exemplářů velkých periodik ve sbírkách českých knihoven a snaha o podchycení rozdílů mezi jejich regionálními mutacemi. Příspěvek nastíní možnosti spolupráce knihoven a následné využití tohoto nástroje, který by se v budoucnu mohl stát detailním zásobníkem informací o každém fyzickém svazku periodika až do úrovně strany.
Vydávání e-knih (14:45 – 15:10)
Vojtěch Vojtíšek, Městská knihovna v Praze
Příspěvek shrne dosavadní výsledky dlouhodobých projektů zaměřených na vydávání e-knih, výpočet návratnosti investice veřejných prostředků ve veřejných knihovnách a výzkumu potřeb uživatelů v kontextu vývoje nového formátu webových knih.
Vojtěch Vojtíšek pracuje jako zástupce vedoucí Odboru knihovních fondů v Městské knihovně v Praze, podílí se na řešení projektů zaměřených na sdílenou katalogizaci (Central), výzkum v oblasti návratnosti investic do veřejné knihovny (ROI) a aplikaci designového myšlení v produkci e-knih (Redesign2020).
Zpřístupnění děl nedostupných na trhu a zájmy nakladatelů (15:10 – 15:35)
Vít Richter, Národní knihovna České republiky
Od roku 2019 mohou české knihovny zpřístupňovat v online prostředí digitalizované knihy a časopisy v režimu děl nedostupných na trhu. Příspěvek je věnován hodnocení současného stavu zpřístupnění děl nedostupných na trhu ve vztahu k požadavkům a zájmům nakladatelů jako nositelům autorských práv i subjektům knižního trhu.
Vít Richter je ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR, předseda Ústřední knihovnické rady ČR, výkonný tajemník Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR. Je odpovědný na koordinaci zpřístupnění digitálních dokumentů nedostupných na trhu.
PŘESTÁVKA (15:35 – 15:55)
Moderné bibliografické databázy (15:55 – 16:05)
SVOP
Spolu s vývojom knižničného systému sa spoločnosť SVOP už viac ako 15 rokov venuje vývoju špecializovaných bibliografických databáz. Cieľom vývoja bolo priniesť moderný sémantický model popisu entít evidencie zameranej na presnosť a kvalitu dát. Boli vytvorené systémy efektívnej kontroly kvality dát, implementovaný robustný analytický a vyhľadávací systém a riešenia sú prezentované modernom a dynamickom užívateľskom rozhraní. Už tretia generácia systémov pre evidenciu publikačnej a umeleckej činnosti a systémov pre evidenciu záverečných a kvalifikačných prác obsahuje tie najlepšie skúsenosti a výsledky výskumu a vývoja spoločnosti v tejto oblasti. Bibliografická platforma BIBLIB je však pripravená aj na ďalšie výzvy a nové typy na metadátach založených databáz s vysokým počtom záznamov a vysokou dostupnosťou a výkonom.
Jiří Wolker – Souborné dílo (16:05 – 16:25)
Aleš Procházka, Městská knihovna Prostějov
V roce 2020 uplynulo sto dvacet let od narození českého básníka Jiřího Wolkera. Od vydání posledního uceleného díla uběhlo už více než čtyřicet let. A tak nastala vhodná doba k připomínce stále živého odkazu tohoto umělce, který zůstává stále mladý. O prvotním záměru, peripetiích příprav a radosti z nového vydání čtyřsvazkové publikace.
Aleš Procházka působí od roku 2009 jako ředitel Městské knihovny Prostějov, p. o. Nastoupil do knihovny s cílem nabídnout čtenářům – návštěvníkům atraktivní témata a otevřít knihovnu jako další kulturní centrum města. Díky nadšení kolegyň a kolegů v knihovně vznikla celá řada aktivit. Aleš Procházka se věnuje amatérskému divadlu a filmu a tak se část této činnosti přenesla i do knihovny. Velkou mírou navázal na předchozí publikační činnost knihovny a díky skvělé práci kolegyň pomohl na svět celé řadě knih. Tou posledně vydanou a nejrozsáhlejší je Jiří Wolker: Dílo.
Časopis Duha – víc než jen regionální periodikum (16:25 – 16:45)
Jan Lidmila, Moravská zemská knihovna v Brně
Již 35 let přináší novinky z oboru a podněty pro rozvoj knihovnické práce časopis Duha: Informace o knihách a knihovnách z Moravy, který vydává Moravská zemská knihovna v Brně. Příspěvek představí aktuální podobu časopisu, jeho koncepci, přiblíží redakční práci a zákulisí vydávání elektronické i tištěné verze. Pozornost bude věnována také činnosti redakční rady, propagaci periodika a jeho směřování do budoucna.
Jan Lidmila působí v Oddělení vzdělávání a krajské metodiky Moravské zemské knihovny jako vedoucí redaktor časopisu Duha a metodik. Věnuje se oborovému vzdělávání.
Časopis „knihmil“ – radost v době covidové (16:45 – 17:05)
Petra Bláhová, Městská knihovna Milevsko
Malá jihočeská knihovna s regionální funkcí začala v době uzavření knihoven vydávat vlastní časopis. Je tvořen týmem knihovny a zaměřuje se pouze na pozitivní informace. Vychází v tištěné podobě několikrát do roka. Získat ho mohou registrovaní čtenáři ke svým výpůjčkám. A důvod vydávání? Změna strategie knihovny.
Petra Bláhová vystudovala cestovní ruch a v knihovnickém světě se pohybuje od roku 2014. Kdysi frankofonní neknihovnice je závislá na čtení a teorie z cestovního ruchu aplikuje více či méně úspěšně do knihovního světa. Amatérská zahradní architektka vyznává kreativitu a věří, že základem dobré knihovny je komunikující kolektiv.
Vidět ušima, slyšet očima…
Čtení pro handicapované, aneb dva publikační projekty Krajské vědecké knihovny v Liberci (17:05 – 17:25)
Blanka Konvalinková, Krajská vědecká knihovna Liberec
Možná vám tato slova přijdou jako nesmyslná a řeknete si, že to přece nejde… Ale jsou čtenáři, kteří nemohou číst knihy jako my ostatní, kteří máme v pořádku zrak i sluch. Liberecká knihovna už 18 let připravuje pro nevidomé děti nahrávky knížek populárních a kvalitních autorů literatury pro děti. A před několika lety se rozhodla umožnit lepší čtení a porozumění textu i neslyšícím dětem – vytvořila proto s pomocí odborníků převod literární předlohy do českého znakového jazyka.
Blanka Konvalinková vystudovala obor Knihovnictví a vědecké informace na Filozofické fakultě UK v Praze. Mnoho let pracuje v Krajské vědecké knihovně v Liberci, nejprve v katalogizaci, posléze jako koordinátor projektů a vnějších vztahů, od roku 2009 do letošního 1. dubna ve funkci ředitelky. B. Konvalinková nyní pracuje v KVK už jen na částečný úvazek a věnuje se převážně zahraničním vztahům, jejím zájmem je též práce s handicapovanými. V poslední době ji potěšilo získání Certifikátu Knihovna handicap friendly v oblasti osob se sluchovým postižením.