8. září 2021, 8:30 – 16:40

Čo sme to preboha urobili? – zahájení a představení programu (8:30 – 8:40)

Martina Wolna, Knihovna Třinec; Dan Bechný, Studijní a vědecká knihovna v Plzni – garanti bloku

Čo si predstavujete pod takým slovom demokracie, Kefalín? (8:40 – 9:00)

Pavel Šaradín, UPOL

Příspěvek je věnován postavení knihoven v demokratické společnosti a demokracii jako takové. Důraz je kladen na občanskou participaci, její různé formy a vztah k pro-demokratickým postojům. Poslední část je pak věnována stavu občanského vzdělávání. Příspěvek je výsledkem několika výzkumů, které byly realizovány na katedře politologie FF UP.

Pavel Šaradín pracuje na Katedře politologie a evropských studií FF UP v Olomouci. Odborně se věnuje především výzkumu lokální politiky, teoriím demokracie, politickému myšlení a občanskému vzdělávání. Tato témata řešil prostřednictvím řady grantů (GAČR, TAČR). Souhrnným výstupem posledních projektů je kniha Češi a demokracie v digitální době (vydalo nakladatelství CDK v Brně 2021). Nyní spolupracuje na projektu, který se věnuje sociologickému výzkumu tvorby Jindřicha Štreita.

Knihovny a demokracie – debata 1. část (9:00 – 10:00)

Moderuje Dan Bechný, Studijní a vědecká knihovna v Plzni

Debatovat budou: Michal Černý, Ondřej Filipec, Monika Horáková, Tomáš Samek, Ján Simkanič a Věra Vohlídalová

Tématem českých knihoven pro rok 2021 je udržitelný rozvoj. Zabývá se ovšem někdo problematikou udržitelnosti demokracie jako nezbytného předpokladu pro směřování k samotnému udržitelnému rozvoji společnosti?

Demokracie sama o sobě se v knihovnách příliš nereflektuje, nebývá hlavním tématem. Je brána jako naprostá samozřejmost. Pokud se ale rozhlédneme kolem sebe, a nemusíme hledět příliš daleko, ukazuje se, že se jedná o velice křehkou záležitost.

V aktuální Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030 se píše: “Knihovna patří k pilířům fungování demokratické společnosti a je symbolem svobodného myšlení. Je přirozenou součástí komunit. Síť knihoven představuje tisíce míst v celé ČR, která slouží přímému naplňování principů demokracie poskytováním rovného přístupu k informacím i prostoru pro diskuse a setkávání.”

Jsou naše knihovny vůbec schopné takový cíl naplňovat? A pokud ano, co by měly dělat v rámci svých činností? V diskusi se pokusíme najít možné odpovědi s vybranými hosty.

Michal Černý působí na Katedře informačních studií a knihovnictví FF MU. Výzkumně se zaměřuje především na témata informační gramotnosti, filosofie informace a výchovy či technologie ve vzdělávání. Je autorem více než dvou desítek popularizačních i vědeckých monografií či desítek recenzovaných článků. V popředí jeho odborného zájmu je především proměna společnosti a rekonstituce konceptu vědění v souvislosti s rozvojem digitálních technologií, stejně jako reakce paměťových a vzdělávacích institucí na tyto změny.

Ondřej Filipec je politolog působící na Katedře politologie a společenských věd Právnické fakulty UP. Dlouhodobě se věnuje bezpečnostním otázkám se zaměřením na EU, migraci, terorismus a problematiku hybridních hrozeb, zejména pokud jde o dezinformace a propagandu.

Monika Horáková je zástupkyní vedoucí v Knihovně Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, kde navíc odpovědná za akvizici knih. Vystudovala žurnalistiku na FSV UK a informační studia a knihovnictví na FF UK. V roce 2019 spoluzakládala iniciativu Za knihovny!, jejímž cílem bylo upozornit na nedostatečné finanční ohodnocení knihovnické práce v České republice. Je aktivní ve Vysokoškolském odborovém svazu ČMKOS.

Tomáš Samek vystudoval informační studia a knihovnictví na Karlově univerzitě a antropologii na University of Virginia. Formovaly ho stáže v Bonnu, Paříži, USA a Ghaně. Nejprve vyučuje na pardubické filozofické fakultě, pak na Pedagogické fakultě UK. Jako lingvistický antropolog se zabývá interakcí mezi kolektivním vědomím a komunikací a vztahem mezi médii a sociální identitou. Autor knihy Tahle země je naše: Český a německý veřejný prostor v deiktické perspektivě.

Ján Simkanič je novinář a vydavatel, v současné době ředitel Deníku N. Do roku 2018 vedl 12 let internetové vydavatelství Internet Info, které vydává známé weby jako Lupa.cz, Měšec.cz, Podnikatel.cz, pořádá prestižní konference nebo anketu Křišťálová Lupa – Cena českého internetu. V letech 2008–2018 stál v čele oborového Sdružení pro internetový rozvoj. Připravil úspěšný sborník vzpomínek Mé dětství v socialismu a sestavil ze svých textů knihy České nesvědomí, Přelud svobody a Mediální revoluce. Ve volném čase se věnuje olejomalbě. V digitálním prostředí je známý jako Simindr.

Věra Vohlídalová je knihovnice, bývalá ředitelka Krajské vědecké knihovny v Liberci. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze – obor knihovnictví. V roce 1990 vyhrála konkurz na ředitele tehdejší Státní vědecké knihovny v Liberci (dnes Krajská vědecká knihovna v Liberci), kde působila až do roku 2001. Podstatná část jejího působení na ředitelském postu je spojena s výstavbou jedné z nejmodernějších knihovních budov v České republice, jež byla nazvána „Stavbou smíření“. Tento počin jí přinesl vedle mnoha nepříjemností také celou řadu ocenění, v roce 2005 byla dokonce nominována na Nobelovu cenu míru. Publikovala a publikuje řadu časopiseckých článků, prezentovala a přednášela na témata knihovnictví a výstavby knihoven, česko-německých vztahů, lidských práv, postavení menšin aj. Nadále aktivní členka SKIP. V září 2007 vydala úspěšnou knihu Na houpačce nejen s knihovnou rekapitulující vzpomínky na léta strávená se stavbou knihovny. Od roku 2005 je členkou správní rady Institutu rodinné terapie a psychosomatické medicíny v Liberci.

Ze záznamu promluví: Ilona Kish, Jiří Padevět, Ján Simkanič

Ilona Kish, ředitelka Public Library 2030 (nezisková organizace, která vznikla z programu Public Libraries 2020 financovaného Nadací Billa a Melindy Gatesových)

Jako ředitelka organizace Public Library 2030 usiluje o vytvoření silnějšího evropského knihovnického sektoru prostřednictvím prosazování zájmů EU a budování sítí. Je bývalá generální tajemnice organizace Culture Action má Ilona rozsáhlé zkušenosti s obhajobou zájmů EU a vedením kampaní, stejně jako důkladnou znalost provozních i politických funkcí institucí EU. Vedoucím motivem činnosti organizace je podpora kultury participace v celé Evropě a na všech úrovních. Propojujeme knihovny s přeshraničními iniciativami a inovativními projekty, jejichž cílem je řešit globální problémy, kterým dnes občané čelí. Propojujeme tvůrce politik, podniky a skupiny občanské společnosti s připravenou celoevropskou sítí veřejných prostor, které mají ideální předpoklady pro zvyšování občanského povědomí o hlavních společenských výzvách. 

Jiří Padevět, ředitel nakladatelství Academia

Je český spisovatel, knihkupec a nakladatel. Od roku 2006 je ředitelem nakladatelství Academia. V roce 2014 získal cenu Magnesia Litera za knihu Průvodce protektorátní Prahou. Za stejnou publikaci obdržel i ocenění Slovník roku 2013. Je činný i na sociálních sítích.

 

Ján Simkanič, ředitel Deníku N

Je novinář a vydavatel, v současné době ředitel Deníku N. Do roku 2018 vedl 12 let internetové vydavatelství Internet Info, které vydává známé weby jako Lupa.cz, Měšec.cz, Podnikatel.cz, pořádá prestižní konference nebo anketu Křišťálová Lupa – Cena českého internetu. V letech 2008–2018 stál v čele oborového Sdružení pro internetový rozvoj. Připravil úspěšný sborník vzpomínek Mé dětství v socialismu a sestavil ze svých textů knihy České nesvědomí, Přelud svobody a Mediální revoluce. Ve volném čase se věnuje olejomalbě. V digitálním prostředí je známý jako Simindr.

 

 

Přestávka (10:00 – 10:20)
Nová softwarová řešení pro digitalizaci kulturního dědictví (10:20 – 10:30)

Jan Valenta, EXON

Využití moderních technologií a umělé inteligence pro digitalizaci kulturního dědictví a vytěžování ručně psaného písma.

Knihovny a demokracie – debata 2. část (10:30 – 11:50)
Přestávka (11:50 – 13:20)
Knihovny jako pilíře demokracie v akci – část 1 (13:20 – 14:50)

Radka Kodetová, Krajská knihovna v Pardubicích; Kateřina Janošková, Masarykova veřejná knihovna Vsetín

Demokracie v knihovnách
Úvodní prezentace výsledků průzkumu, ve kterém jsme mezi knihovníky zjišťovali, jak to v našich knihovnách vypadá s možností prosazovat v rámci pořadů a programů různá (někdy i společensky kontroverzní či citlivá) témata a zda se opravdu knihovny profilují jako místa pro diskuzi a demokratické postoje.

Knihovny v akci I.
Pásmo krátkých a svižných skečů na dané téma, konkrétní nápady, případové studie – zřídlo inspirace následované diskuzí s přítomnými knihovníky a knihovnicemi.

Své zkušenosti přinesou:

  • Knihovna Liberec; Blanka Konvalinková: „Poznávání, porozumění, diskuse…“
  • Knihovna Statenice; Zuzana Brychtová Horecká, Barbora Černohorská: „Knihovna zespod“
  • Knihovna Přelouč: „Jak zapojit a zangažovat komunitu, aby přispěla a podpořila vznik nové knihovny“
  • Knihovna Hradištko; Lucie Hašková: “Veřejná diskuse o budoucí podobě obce”

Udržitelnost v knihovnách
Eliška Bartošová, Sdružení knihoven ČR
Příklad dobré praxe při prosazování společensko-odpovědného tématu v rámci celorepublikové kampaně v knihovnách na lokální úroveň.

Přestávka (14:50 – 15:10)
eVerbis.cz – Vaše online knihovna (15:10 – 15:20)

KP-SYS spol. s r.o.

Představujeme Vám Vaší novou online knihovnu. Můžete jí začít používat právě teď. A to zcela zdarma! Nemusíte nic instalovat. Vezměte mobil, do prohlížeče napište „everbis.cz“ a vytvořte si svojí vlastní knihovnu. eVerbis.cz je ideální pro osobní, školní i veřejné knihovny.

Knihovny jako pilíře demokracie v akci – část 2 (15:20 – 16:40)

Knihovny v akci II.
Které zážitky sbírají s naplňováním demokratických principů (například při práci s dobrovolníky, s cizinci, při spolupráci s partnery, při setkání se s problematikou “knihovny před volbami”, při práci s knižním fondem, reflexe LGBT atp.) knihovny napříč republikou? Podělí se knihovníci z: Třince, Pardubic, Znojma, Vsetína, Tábora, Lokte, Hostivic a zástupce studentů z ÚISK.

Závěrečná moderovaná diskuse s účastníky v plénu a sběr inspirací a podnětů
Téma: Koncepce knihoven pro 2021- 2027 – Pilíř I „Knihovna patří k pilířům fungování demokratické společnosti, je symbolem svobodného myšlení, je přirozenou součástí komunit“

Během celého odpoledního programu budou jednotlivé části prokládány prezentací video ankety:
Patří demokracie do knihovny?

Knihovny se v posledních letech profilují jako centra komunit a pilíře demokracie. Chtěli jsme zjistit, jak to vnímají běžní občané a návštěvníci knihoven. Ptali jsme se například na tyto otázky:

  • Co pro vás znamená demokracie?
  • Má pro vás knihovna něco společného s demokracií?
  • Patří do knihovny politika a různorodost názorů?