Střednědobá strategie rozvoje Národní knihovny ČR aneb kam chce směřovat instituce, která má být pilířem systému českého knihovnictví? (8:30 – 9:20)

Tomáš Foltýn, Lenka Maixnerová; Národní knihovna České republiky

Ministerstvo kultury ČR vyhlásilo v průběhu září 2020 otevřené výběrové řízení na místo generálního ředitele/ředitelky NK ČR. Na jeho základě byl k 1. květnu 2021 jmenován novým ředitelem této významné instituce její dlouholetý odborný pracovník Tomáš Foltýn, který pro potřeby uvedeného výběrového řízení sestavil podrobnou a ambiciózní koncepci jejího dalšího fungování, na jejíž prioritách se podílela i nová náměstkyně sekce Knihovní fondy a služby Lenka Maixnerová.
Jaká byla jejich motivace vstoupit do vedení této tradiční a významné instituce? S jakými vizemi do vedení přicházejí?
Během svého vstupního příspěvku pokusí seznámit se svými vizemi budoucnosti fungování této instituce, představí aktuálně realizované úkoly, které tato knihovna řeší a zároveň upozorní na možná rizika, která (nejen) Národní knihovnu ČR mohou ohrozit.

Po přednášce následuje prostor pro diskuzi.

Tomáš Foltýn je od roku 2007 pracovníkem Národní knihovny ČR. V lednu roku 2013 byl jmenován do pozice ředitele Odboru správy fondů, kde působil do 1. května 2021, kdy byl jmenován do funkce generálního ředitele Národní knihovny ČR. Podílí se na řešení mnoha národních a mezinárodních výzkumných projektů, je odborným garantem dotačního programu VISK 7, řádným členem Ústřední knihovnické rady ČR, aktivně působí ve vedení IFLA Digital Humanities/Digital Scholarship Special Interest Group a je také členem programového výboru mezinárodního semináře CASLIN.

Lenka Maixnerová v letech 1994-2021 působila na různých pozicích v Národní lékařské knihovně, od roku 2021 pracuje v Národní knihovně ČR na pozici náměstkyně Sekce knihovní fondy a služby. Profesně se věnuje akvizici, zpracování fondů, digitalizaci fondů, budování sbírek, ochraně fondů atd. Je členem expertního týmu CPK, je předsedkyní pražské organizace SKIP.

Česká digitální knihovna – centrální řešení pro české knihovny (9:40 – 9:55)

Martin Lhoták, Akademie věd České republiky

Uplynulý rok nejenom urychlil vývoj některých centrálních nástrojů českého knihovnictví, ale vyvolal potřebu koncepčnějších řešení, které zajistí provoz nových služeb a zjednoduší jejich řešení i přístup k nim.  Výsledkem je i debata nad podobou centrálního přístupu k digitálním knihovnám provozovaných jednotlivými knihovnami v České republice. V jaké podobě a v jakých postupných krocích by mohl veřejnosti sloužit tento nástroj, jaké strategické úvahy stojí za jeho dalším vývojem a jak by se měly knihovny zapojit do jeho  provozu, na to se zaměří konferenční příspěvek Martina Lhotáka.

Martin Lhoták od roku 1997 pracuje v Knihovně Akademie věd ČR, kde deset let působil na pozici vedoucího Oddělení informačních technologií. V roce 2003 zakládal Digitalizační centrum knihovny AV ČR a od té doby spolupracoval zejména s Národní knihovnou ČR a Moravskou zemskou knihovnou v Brně na vývoji nových řešení souvisejících s digitálními dokumenty. V této odborné činnosti pokračoval i po roce 2007, kdy se stal ředitelem Knihovny AV ČR, v. v. i. Jeho odborná a vědecká činnost spočívá především ve vývoji a implementaci informačních systémů pro zajištění informační infrastruktury pro prostředí výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) i pro oblast veřejných knihoven.

Svět knihy je tu i pro knihovny (9:55 – 10:10)

Radovan Auer, ředitel Světa knihy

Mezinárodní knižní veletrh Svět knihy prošel pod taktovkou Radovana Auera nejenom výraznou proměnou, ale přečkal i tvrdé lockdowny a sebevědomě se chystá na své nejprve zrušené a následně odložené zářijové pokračování. To je nejenom věnováno hostující zemi, tedy Francii, ale i celé řadě otázek, které proměna knižního trhu v důsledku pandemie vyvolala. A knihovny jsou součásti knižního trhu a knihovníci pak z perspektivy Radovana Auera i důležitou složkou jednoho z vrcholů českého literárního života – tedy Světa knihy. Proč tomu tak je, o tom více v konferenčním příspěvku.

Radovan Auer se v profesním životě věnoval filmové produkci a kulturnímu marketingu. Deset let působil v různých pozicích na filmovém festivalu v Karlových Varech, jako výkonný producent je podepsán pod filmem Samotáři. Od roku 2014 pracoval jako marketingový ředitel projektu Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury. V současnosti pracuje jako ředitel knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy.

PŘESTÁVKA (10:10 – 10:30)

Knihovna – jak ji vidím (10:30 – 10:55 – krátké vstupy před diskusí)

Paulína Tabery, Petr A. Bílek, Jiří Pelán, Pavel Baran

Knihovny v nejistém světě (10:55 – 12:00)

MODEROVANÁ PANELOVÁ DISKUZE

Paulína Tabery, Radovan Auer, Pavel Baran, Petr A. Bílek, Jiří Pelán, Tomáš Kubíček, Tomáš Řehák a plénum

Paulína Tabery je socioložka, která se zaměřuje na proces formování a změny veřejného mínění, interpersonální a mediální komunikaci a veřejné mínění a politickou komunikaci. Působí na Sociologickém ústavu AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění.

Petr A. Bílek je český literární kritik, teoretik a historik. V poslední době se v knize esejů Mikešova aféra a jiné případy: Kapitoly o zaneřáděném kulturním prostoru (2011) zabýval rolí kultury v mediálním prostoru. Pravidelně publikuje v časopisech Respekt, A2 a na Aktuálně.cz. Byl hostujícím profesorem literatury na Brown University, Providence a příležitostně přednášel na univerzitách od Miami až po Soul. Působil jako ředitel Ústavu české literatury a literární vědy FF UK (2000–2009), kde od roku 1986 vyučuje.

Jiří Pelán je literární historik a překladatel, především z románských jazyků. Působí však i opačným směrem, jak dokazuje řada jeho knižních překladů z češtiny do francouzštiny (např. básně V. Holana, J. Skácela). Překládá a komentuje literaturu klasickou – ze staré francouzštiny Píseň o Rolandovi nebo Putování za Svatým Grálem, ze staročeštiny Legendu o svaté Kateřině, Lafontainovy Bajky – ale i díla moderní: přebásnil Becketta, Baudelaira, Mallarméa, Ungarettiho a další. V roce 2002 získal Státní cenu za překlad.

Pavel Baran působí ve Filosofickém ústavu AV ČR, v období od 2005 do roku 2013 byl jeho ředitelem. Od roku 2013 je členem Akademické rady a místopředsedou Akademie věd ČR pro oblast společenských a humanitních věd. V letošním roce byl zvolen předsedou Vědecké rady AV ČR. V roce 2014 byl jmenován členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace, v září 2016 byl zvolen jejím místopředsedou.

Kompletní anotace a bio