Knihovny současnosti 2026 – Sdruk

Q: 8. 9. 2026 (1. den | úterý)

Aula 12:00 Registrace 13:00 Slavnostní otevření, přivítání účastníků 13:30 keynote přednášející a diskuze 15:00 Medaile Z. V. Tobolky 15:30 přestávka 16:00 Bibliotheca inspirans 16:30 Lisbeth Overgaard a Susanne Gilling (Dánsko) From space to action – the library as an actor for democracy and reading 17:00 Soffía Karlsdóttir and Lísa Zachrison Valdimarsdóttir (Island) Beyond Boundaries: The Waterdrop Young Curators Initiative 17:30 konec PŘÍSPĚVKY ZAHRANIČNÍCH HOSTŮ BUDOU SIMULTÁNNĚ TLUMOČENY. SLUCHÁTKA K DISPOZICI U VSTUPU DO SÁLU. 19:00 Raut, párty

Q: 10. 9. 2026 (3. den | čtvrtek)

Aula 9:00 – 13:00 Milníky a pilíře Knihovny pohledem zvenku

Demokracie, občanská společnost a odpovědnost veřejných institucí v měnícím se světě: debata Zuzany Čaputové a Erika Taberyho

Katerina — Fri, 03 Jul 2026 08:55:05 +0000

Aula

8. 9. 2026

keynote

13:30

Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery budou v moderovaném rozhovoru diskutovat o proměnách demokratické společnosti v době převratných technologických změn, rostoucí společenské polarizace a informační přesycenosti. Během rozhovoru budou hledat odpovědi na otázky, jak posilovat důvěru v otevřený a věcný dialog a rozvíjet schopnost společnosti rozlišovat mezi ověřenými fakty, interpretací skutečnosti a manipulací. Věnovat se budou i roli veřejných institucí, médií, vzdělávání a občanské společnosti při ochraně svobody, otevřenosti a odpovědnosti vůči současným i budoucím generacím. Knihovny v těchto oblastech sehrávají roli bezpečných a důvěryhodných míst, v nichž se přirozeně prolínají poznání, veřejná služba i potřeby společnosti. Debata tak nabídne širší reflexi hodnot, institucí a forem společenského dialogu, které jsou nezbytné pro udržení otevřené a demokratické společnosti.

Zuzana Čaputová

bývalá prezidentka Slovenskej republiky (2019 – 2024)

Narodila sa 21. júna 1973 v Pezinku, malom vinárskom meste blízko Bratislavy. Je matkou dvoch dcér, staršia Lea a mladšia Emma. Zuzana Čaputová vyštudovala Právnickú fakultu Univerzity Komenského v Bratislave. Počas štúdií pracovala v mestskej samospráve a dobrovoľnícky sa venovala deťom v sociálnej nevýhode a neskôr téme zneužívania a týrania detí. Ako advokátka sa venovala zastupovaniu ľudí v jednotlivých kauzách, najmä v oblasti účasti verejnosti na rozhodovaní a v spolupráci s neziskovým sektorom pracovala na témach ako súdne reformy, boj proti korupcii a zodpovednosť verejných činiteľov.

Ako advokátka sa osobitne venovala aj prípadom súvisiacim s ochranou životného prostredia. Jednou z týchto káuz bolo aj nezákonné povoľovanie skládky odpadov v Pezinku, kde Súdny dvor EÚ vydal precedentné rozhodnutie a to nielen o práve verejnosti na efektívnu účasť na rozhodovaní. Za jej vedenie v tomto prípade získala prestížnu cenu Goldman Environmental Prize v roku 2016, považovanú za environmentálnu nobelovku.

V roku 2018 sa Zuzana Čaputová pridala k novovznikajúcej politickej strane Progresívne Slovensko, a bola zvolená za podpredsedníčku. V roku 2018 keď otázky právneho štátu a spravodlivosti boli na vrchole verejného záujmu, a to aj v dôsledku vraždy novinára Jána Kuciaka a jeho snúbenice Martiny Kušnírove, sa rozhodla kandidovať za prezidentku Slovenskej republiky. Politickí analytici spočiatku považovali jej šance za minimálne, keďže bola ženou s progresívnymi hodnotami a pro-LGBTIQ+ postojmi v konzervatívnej krajine. Napriek tomu, v marci 2019, Čaputová so svojím politickým programom založeným na právnom štáte, ľudských právach a ochrane životného prostredia vyhrala v oboch kolách prezidentských volieb.

Do úradu nastúpila 15. júna 2019 a stala sa prvou ženou zvolenou za prezidentku republiky v stredoeurópskom regióne, ako aj najmladšou prezidentkou v histórii Slovenska. V roku 2020 sa Čaputová umiestnila na 83. mieste v rebríčku 100 najvplyvnejších žien podľa magazínu Forbes. Prezidentka Zuzana Čaputová viedla svoju krajinu počas náročného obdobia, ktoré priniesla pandémia, vojna v susednej Ukrajine, globálne a regionálne ekonomické spomalenie a následné hospodárske ťažkosti, vrátane energetickej krízy a najvyššej inflácie za posledných 20 rokov. Zároveň to bolo obdobie výraznej vnútropolitickej nestability, kedy sa počas jej päťročného mandátu vystriedalo päť vlád. Počas jej mandátu Slovensko bohužiaľ zažilo aj prvý teroristický smrteľný útok z nenávisti voči členom komunity LGBTIQ+.

Počas uvedených kríz realizovala svoje právomoci s cieľom ochrany ústavnosti a právneho štátu, ľudských práv a rešpektu k vede a faktami podloženým poznatkom. Prezidentka Čaputová vždy stála za tými, ktorí boli utláčaní alebo marginalizovaní, vrátane členov komunity LGBTIQ+ alebo rómskych menšín, žien a detí. Prezidentka Čaputová podporovala ochranu životného prostredia vo svojej zahraničnej aj domácej politike. Spolupracovala so slovenskou vládou na opatreniach na postupné vyraďovanie uhlia, dekarbonizáciu priemyslu a dosiahnutie z 90 % bezemisnej produkcie elektrickej energie v Slovenskej republike. Každoročne organizovala letnú klimatickú akadémiu pre vysokoškolských študentov. Prezidentská kancelária tiež prijala sériu opatrení na to, aby sa stala prvou klimaticky neutrálnou verejnou inštitúciou na Slovensku. Prezidentskou pečaťou oceňovala verejné inštitúcie, ktoré sa vydali na cestu obnovy budov podľa najvyšších klimatických štandardov.

Prezidentka Čaputová sa venovala aj problematike násilia na ženách a využívala svoje právomoci na presadzovanie významných systémových zmien, ktoré viedli k vytvoreniu štátom platených intervenčných centier vo všetkých regiónoch Slovenska, ktoré poskytujú právnu, sociálnu a psychologickú pomoc obetiam domáceho násilia. Takisto vytvorila neformálnu sieť s aktívnymi ženskými líderkami z rôznych oblastí, ktoré spoločne pracovali na posilnení dievčat a žien v boji proti všetkým formám násilia.

Prezidentka Čaputová vo svojom politickom štýle stavala na empatii a snažila sa zmierniť radikalizáciu a rastúcu sociálnu polarizáciu slovenskej spoločnosti. Podporovala dialóg medzi podporovateľmi liberalizmu a konzervativizmu, ktorí historicky zohrali kľúčovú úlohu v boji proti autoritárstvu, a ich spolupráca bola kľúčová v obrane slovenskej demokracie proti rastúcemu populizmu a extrémizmu. V zahraničnej politike bola silnou podporovateľkou pro európskeho smerovania a tiež podporovateľkou Ukrajiny a pomohla dosiahnuť status kandidátskej krajiny pre Ukrajinu v EÚ.

Napriek tomu, že prezidentka Čaputová mala najvyššiu dôveru verejnosti medzi slovenskými politikmi, oznámila v júni 2023, že sa nebude uchádzať o opätovný zvolenie v roku 2024 z osobných dôvodov. Okrem toho neúprosné, neznesiteľné, často genderovo motivované politické útoky a hrozby smrťou voči nej a jej rodine sa podpísali na jej rozhodnutí. Mandát prezidentky Čaputovej vypršal 15. júna 2024. Po skončení svojho mandátu strávila prezidentka Čaputová niekoľko mesiacov ako hosťujúca prednášajúca na Stanfordovej univerzite v USA. Od roku 2026 je členkou Club de Madrid, najväčšej svetovej siete bývalých demokraticky zvolených lídrov. Je držiteľkou 11 medzinárodných ocenení a 6 zahraničných štátnych vyznamenaní.

Vyznamenania a ocenenia prezidentky Zuzany Čaputovej

Štátne vyznamenania (6)

1. Veľký kríž Radu Vykupiteľa – Grécko (2022)
2. Veľký kríž Radu Holandského leva – Holandsko (2023)
3. Rad Bielej orlice – Poľsko (2024)
4. Rad Jaroslava Múdreho I. stupňa – Ukrajina (2024)
5. Veľká hviezda Čestného vyznamenania za zásluhy o Rakúsku republiku – Rakúsko (2024)
6. Rad Bieleho leva občianskej skupiny I. triedy – Česká republika (2024)

Medzinárodné a odborné ocenenia (11)

1. Goldmanova environmentálna cena (2016)
2. Európska osobnosť roka – European Leadership Awards (2019)
3. Európska cena za politickú kultúru (2019)
4. Strieborná medaila predsedu Senátu ČR (2021)
5. Cena slobody Nadácie Friedricha Naumanna (2022)
6. Justitia Award – Women in Law Initiative, Viedeň (2022)
7. Cena za demokraciu Madeleine Albrightovej (2022)
8. Cena cisára Otta (2022)
9. Európska cena Nadácie Schwarzkopf (2023)
10. Zlatá medaila Univerzity Karlovej (2023)
11. Európska cena Dr. Alois Mock (2025)
12. Čestný titul Master in Transnational Governance honoris causa, European University Institute Florencie (2026)

Erik Tabery

Erik Tabery je přední český publicista, novinář a od ledna 2009 šéfredaktor týdeníku Respekt. S redakcí začal spolupracovat v roce 1997, o dva roky později se stal kmenovým redaktorem. Píše zejména politické komentáře. V roce 2003 obdržel za komentáře cenu Novinářská křepelka pro žurnalisty do 33 let. V únoru 2009 získal Cenu Ferdinanda Peroutky a o dva roky později i Novinářskou cenu. Je autorem knih Vládneme, nerušit (získal za ni prestižní Cenu Toma Stopparda) a Hledá se prezident. Podle první z nich byl natočen dokumentární film, který získal cenu Trilobit. Je autorem námětu k dokumentu Tady je Šloufovo…! či k dokumentárnímu seriálu o mladých lidech Generace „0“. V roce 2017 vydal knihu Opuštěná společnost, která vyhrála cenu Magnesia Litera za nejlepší knihu roku. V roce 2024 připravil knižní rozhovor Neztratit se sama sobě, dialog s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou.
Zdroj textu a fotografie: web www.respekt.cz.

Knihovny současnosti 2026

Katerina — Mon, 01 Jun 2026 05:00:52 +0000

Knihovny patří mezi nejotevřenější veřejné instituce. Právě proto se ale mohou stále častěji ocitat pod tlakem – ze strany těch, kteří by chtěli omezovat dostupnost informací, zpochybňovat jejich roli nebo zužovat prostor pro různost názorů. Otázka, jak knihovny obstojí v takových situacích a jak budou hájit principy otevřenosti, svobody přístupu k informacím a demokracie, tak přestává být jen teoretická.

Konference se zaměří na knihovny současnosti v celé jejich šíři: na jejich roli v éře algoritmů, na to, jak komunikovat jejich hodnotu a budovat jejich značku, i na otázky bezpečnosti knihoven v těžkých časech. Důležitým tématem budou také lidé – generace, které se v knihovnách potkávají a vedou dialog, i pohled na knihovny zvenku.

Dokážou knihovny v takovém prostředí obstát? Udrží si svou otevřenost, nebo budou čelit snahám ji omezovat? Jak mohou hájit svou roli veřejného prostoru pro svobodné informace, dialog a důvěru? Konference je pozváním k setkání, sdílení zkušeností i společné debatě o tom, jak mohou knihovny tyto výzvy zvládnout – a proč jsou pro demokratickou společnost stále nepostradatelné

8. – 10. 9. 2026

Jihlava

Tolstého 1556/16
mapy.cz/s/resofupepo

Vysoká škola polytechnická Jihlava

I letos nás čeká bohatý program s přednáškami, workshopy a diskusemi, které vám pomohou rozšířit své znalosti a získat nové nápady. Přijďte se inspirovat, navázat nové kontakty a užít si tuto jedinečnou konferenci a její elektrizující atmosféru!

1 dobrý důvod, proč jet do Jihlavy autobusem:

autobusové nádraží je 50 m od místa konání konference

1 dobrý důvod, proč jet do Jihlavy vlakem:

vlakové nádraží Jihlava – město (!město!) je 666 m od místa konání konference

Témata

Krajiny čtení: Od vnitřního prožívání k digitální svobodě
Knihovny v éře algoritmů
Naše značka – vaše značka: jak budovat dojem naší nepostradatelnosti
BEZPEČNOST – knihovny v těžkých časech
LIDÉ: generace v dialogu
Algoritmy, důvěra a (s)vědomí (Milníky a pilíře)

Tato témata budou náplní letošního programu. Součástí budou i přednášky zahraničních hostů a další doprovodný program, společný zahajovací raut nevyjímaje.

Chcete se zapojit a přednést na konferenci Váš příspěvek nebo vést workshop?

Přihlaste se!

I letos pro přihlašování na workshopy i komunikaci během konference používáme osvědčenou aplikaci Eventee.

Stáhněte si ji přes odkaz https://kks.sdruk.cz/app/detail/ nebo přes QR kód.

Registrační poplatky

	Plné vložné	Členové SDRUK a studenti	EUR * (přepočet z CZK)
Denní registrace
1. den	1 600 Kč	1 500 Kč	63 €*
2. den	1 900 Kč	1 800 Kč	76 €*
3. den	1 100 Kč	1 000 Kč	43 €*
Vícedenní registrace
1. – 2. den	2 700 Kč	2 500 Kč	107 €*
2. – 3. den	2 300 Kč	2 100 Kč	90 €*
1. – 3. den	2 900 Kč	2 600 Kč	113 €*

* faktura bude vydána po registraci na částku dle aktuálního přepočtu CZK/EUR.

Storno registrace nejpozději do 15. srpna 2026, poté již 100% úhrada účastnického poplatku.

Registrace bude otevřena v červnu 2026.

Uvidíme se za

dní

hodin

minut

sekund

Program

8. 9. 2026 (1. den | úterý)

Aula

12:00	Registrace
13:00	Slavnostní otevření, přivítání účastníků
13:30	keynote přednášející a diskuze
15:00	Medaile Z. V. Tobolky
15:30	přestávka
16:00	Bibliotheca inspirans
16:30	Lisbeth Overgaard a Susanne Gilling (Dánsko) From space to action – the library as an actor for democracy and reading
17:00	Soffía Karlsdóttir and Lísa Zachrison Valdimarsdóttir (Island) Beyond Boundaries: The Waterdrop Young Curators Initiative
17:30	konec

PŘÍSPĚVKY ZAHRANIČNÍCH HOSTŮ BUDOU SIMULTÁNNĚ TLUMOČENY. SLUCHÁTKA K DISPOZICI U VSTUPU DO SÁLU.

19:00	Raut, párty

9. 9. 2026 (2. den | středa)

Aula, Posluchárny, workshopové místnosti

Pět programových bloků, semináře, workshopy:

dopoledne

Aula
přízemí

8:30 – 11:50

Krajiny čtení: Od vnitřního prožívání k digitální svobodě

Posluchárna 3
1. patro – 1N030

8:50 – 12:10

Knihovny v éře algoritmů

Posluchárna 4
2. patro – RN027

9:10 – 12:30

Naše značka – vaše značka: jak budovat dojem naší nepostradatelnosti

odpoledne

Aula
přízemí

13:20 – 16:40

Knihovny v těžkých časech: odolné instituce v nejisté době

Posluchárna 3
1. patro – 1N030

13:40 – 17:00

LIDÉ: Generace v dialogu

10. 9. 2026 (3. den | čtvrtek)

Aula

9:00 – 13:00	Milníky a pilíře
9:00 – 13:00	Knihovny pohledem zvenku

8. 9. 2026 (1. den | úterý)

Aula

12:00	Registrace
13:00	Slavnostní otevření, přivítání účastníků
13:30	Demokracie, občanská společnost a odpovědnost veřejných institucí v měnícím se světě: debata Zuzany Čaputové a Erika Taberyho
15:00	Medaile Z. V. Tobolky
15:30	přestávka
16:00	Bibliotheca inspirans
16:15	Cosmotron
16:30	Lisbeth Overgaard a Susanne Gilling (Dánsko) From space to action – the library as an actor for democracy and reading
17:00	Soffía Karlsdóttir and Lísa Zachrison Valdimarsdóttir (Island) Beyond Boundaries: The Waterdrop Young Curators Initiative
17:30	konec

PŘÍSPĚVKY ZAHRANIČNÍCH HOSTŮ BUDOU SIMULTÁNNĚ TLUMOČENY. SLUCHÁTKA K DISPOZICI U VSTUPU DO SÁLU.

19:00	Raut, párty

9. 9. 2026 (2. den | středa)

Aula, Posluchárny, workshopové místnosti

Pět programových bloků, semináře, workshopy:

dopoledne

Aula
přízemí

8:30 – 11:50

Krajiny čtení: Od vnitřního prožívání k digitální svobodě

Posluchárna 3
1. patro – 1N030

8:50 – 12:10

Knihovny v éře algoritmů

Posluchárna 4
2. patro – RN027

9:10 – 12:30

Naše značka – vaše značka: jak budovat dojem naší nepostradatelnosti

odpoledne

Aula
přízemí

13:20 – 16:40

Knihovny v těžkých časech: odolné instituce v nejisté době

Posluchárna 3
1. patro – 1N030

13:40 – 17:00

LIDÉ: Generace v dialogu

Přihlašování na workshopy a doprovolný program bude spuštěno během června.
Přihlásit se budete moct přes aplikaci Eventee, více informací najdete v emailu.

10. 9. 2026 (3. den | čtvrtek)

Aula

9:00 – 13:00	Milníky a pilíře
9:00 – 13:00	Algoritmy, důvěra a (s)vědomí

Ke stažení - plánek místností konference

Bibliotheca inspirans 2026

Předání ocenění a zveřejnění výsledků Bibliotheca inspirans 2026

Knihovny v éře algoritmů

Tato sekce nebude jen přehledem toho, co se v českém knihovnictví za poslední rok odehrálo. Jejím cílem je otevřít střízlivou, ale inspirativní debatu o tom, co z technologické vlny má skutečný přínos a co je zatím jen dobře zabalený slib.
Chceme pojmenovat reálné dopady implementace AI a automatizace, kde knihovnám skutečně šetří kapacity, zjednodušují procesy a posilují služby uživatelům, a kde naopak narážejí na technické, finanční či etické limity. Očekáváme sdílení konkrétních zkušeností z praxe, otevřenost i kritický odstup.
Součástí bude také reflexe centrálních služeb a systémů, jak je smysluplně využívat v každodenním provozu knihoven, jak z nich vytěžit maximum pro zaměstnance i uživatele a jakým směrem je dále rozvíjet, aby podporovaly spolupráci, sdílení a stabilitu celé sítě.
Výsledkem nemá být další seznam trendů, ale jasnější odpověď na otázku, jak technologie promítnout do strategického plánování a marketingu tak, aby knihovny zůstaly relevantní, důvěryhodné a realistické ve svých ambicích.

Naše značka – vaše značka: jak budovat dojem naší nepostradatelnosti

Přilákat návštěvníky na doprovodný program? Umíme. Představit pestrost našich služeb? Skoro umíme. Ale odprezentovat naši hodnotu, společenský přínos, význam, roli? Jinými slovy „strategicky budovat naši značku“? To je horší, bez ohledu na to, jestli se bavíme o konkrétní knihovně, nebo knihovnictví jako celku.

Blok nabídne různé pohledy na to, jak budovat značku knihoven jako nepostradatelných společenských institucí. Zaměří se na obecné principy budování značky i konkrétní příklady aktivit v lokálním i celostátním kontextu. A nabídne rovněž platformu pro sdílení příkladů dobré i špatné praxe z českých knihoven.

Krajiny čtení: Od vnitřního prožívání k digitální svobodě

Tento blok, provázaný s celonárodním tématem „Čtenářství a čtenářská kultura mladých pro období 2026–2027“, přináší pohled na způsoby, jak úspěšně oslovit dospívající generaci ve věku 15–20 let, rozvíjet její čtenářství v digitální době a zároveň udržet knižní nabídku pestrou. Zaměříme se na vnitřní i vnější svět současných teenagerů, který pomohou poodhalit čerstvá data z celonárodního průzkumu i moderní přístupy ke strategickému marketingu a komunikaci s mládeží. Budeme zkoumat, jak mladí lidé prožívají text v éře obrazovek, a dotkneme se vizuální a mediální gramotnosti prostřednictvím nové lektorské metodiky pro kritické „čtení obrazů“ ve světě přehlceném vjemy. Teoretické vize vyváží inspirativní praxe z knihoven, které úspěšně proměňují své prostory v živá centra náctiletých komunit. Chybět nebude ani pohled na bibliodiverzitu a debata o tom, jak v dnešní době udržet rozmanitost literárního trhu. Přijďte objevit, jak pomoci nové generaci porozumět světu i sobě samým.

Knihovny v těžkých časech: odolné instituce v nejisté době

Program se zaměřuje na roli knihoven jako součásti (sebe)obrany země. Máme jako knihovny být součástí kritické infrastruktury státu? Jak to vnímají lidé zvenčí (bezpečnostní experti, Ministerstvo obrany apod.)? Jsme připraveni přestát a ochránit naše sbírky/informace v době častějších živelných katastrof, společenských nepokojů, válečných konfliktů či dalších destabilizačních událostí? Jsme připraveni čelit chaosu - v našich prostorách i hlavách? Umíme se na krizové momenty dobře připravit či se naopak složitou situací necháváme semlít? Na to vše se budeme v tomto tematickém bloku ptát - nás samých i přizvaných expertů.

LIDÉ: generace v dialogu

Mezigenerační spolupráce, aktivní role knihovníků napříč věkem a budování soudržné profesní komunity. Program propojí inspirativní příběhy, reflexi předávání funkcí, hlas mladé generace i konkrétní praxi z knihoven. Cílem je otevřít dialog mezi zkušeností a inovací a hledat rovnováhu mezi kontinuitou a změnou.

Algoritmy, důvěra a (s)vědomí

Milníky a pilíře

Po dvou dnech intenzivní knihovnické práce se dostáváme ke dni přednášek a debat, které naši práci vřazují do širších souvislostí.

Konference se koná pod záštitou primátora statutárního města Jihlavy Mgr. Petra Ryšky.

Konference se koná pod záštitou hejtmana Kraje Vysočina Ing. Martina Kukly.

Konference se koná pod záštitou prezidenta České republiky Petra Pavla.

Konference se koná pod záštitou ministra kultury Mgr. Martina Baxy.

Jak nás vidí společnost – a jak chceme být viděni

Katerina — Thu, 28 May 2026 10:40:02 +0000

Pomozte nám zodpovězením několika otázek zde: https://forms.gle/4N7FF2BfzE8wSMCg6 zmapovat vnímání knihovnické profese ve společnosti.

Výsledky budeme prezentovat na našem společném bloku Naše značka – vaše značka: jak budovat dojem nepostradatelnosti na letošní Konferenci Knihovny současnosti 2026, 8. – 10. 9. v Jihlavě https://sdruk.cz/kks2026/ .

Milníky a pilíře

Katerina — Mon, 25 May 2026 12:28:41 +0000

Aula

10. 9. 2025

dopoledne

9:00 - 13:00

Garantství bloku:

Kateřina Janošková a Tomáš Kubíček

Po dvou dnech intenzivní knihovnické práce se dostáváme ke dni přednášek a debat, které naši práci vřazují do širších souvislostí. Tyto rozhledy pomáhají knihovnicím a knihovníkům vnímat význam své práce v širším kontextu a současně udržovat kritický odstup od dezinformačních či manipulativních diskurzů.

9:00

Přivítání – Kateřina Janošková a Tomáš Kubíček

9:10

Koncepce rozvoje knihoven – aktuální perspektiva

Vzniká nová podoba celorepublikové knihovnické koncepce. V jaké fázi se nachází, jaké procesy by měly vést k jejímu vzniku, aby se zachovala maximálním participace knihovníků a knihovnic na její podobě, jaká témata jsou s její přípravou spojena? Právě o tom bude tento patnácti minutový vstup.

Libuše Nivnická a Roman Hájek

9:30

Jak se mozek učí a co s tím dělá AI?

Jak se vlastně učí lidský mozek a v čem se jeho principy podobají umělé inteligenci? V této přednášce vysvětlím, jak vznikají vzpomínky, proč některé informace zapomínáme a jiné si pamatujeme celý život, jakou roli hraje pozornost, emoce nebo spánek a kde se lidské učení zásadně liší od dnešních AI systémů. Ukážu také, co se mohou lidé naučit od umělé inteligence a naopak, jak mohou poznatky neurovědy pomoci efektivněji využívat AI v práci i každodenním životě.

Aleš Stuchlík Přední český neurovědec a profesor Univerzity Karlovy, který se specializuje na učení, paměť a vědu o mozku. S více než dvacetiletou praxí se podílí na akademickém výzkumu se zaměřením na zlepšování lidského chování a poznávání. Získal řadu ocenění, publikoval více než 100 vědeckých prací a je spoluautorem mezinárodních patentů. Prof. Stuchlík je také členem redakční rady několika vědeckých časopisů a své odborné znalosti z oblasti neurověd integruje do své rozvojove praxe prostřednictvím platformy Neurokouc.cz.

10:15

Hacking mysli: Cesta k digitální demokracii

Žijeme v prostředí navrženém tak, aby nás udrželo v pohybu — bez ohledu na to, zda se při tom dobře rozhodujeme. Algoritmy sociálních sítí jsou skvělé v jedné věci: v udržení pozornosti. A pozornost se nejsnadněji drží strachem, rozhořčením a ohrožením identity. Vedlejším produktem tohoto byznysu je systematická eroze samotných základů demokratické společnosti.

V této přednášce se dozvíte, jak funguje mozek a proč je vůči algoritmickému prostředí tak zranitelný, jak platformy a nepřátelé demokracie z těchto zranitelností profitují a co to postupně dělá s naší kolektivní schopností táhnout za jeden provaz. Tak zvaná umělá inteligence pak do tohoto mixu přidává nástroj průmyslové výroby uvěřitelného obsahu a behaviorální manipulace.

Informační krize tohoto druhu přichází v dějinách opakovaně. Knihtisk rozbil středověkou informační hierarchii, rádio dalo do rukou nacistům nástroj dosud nevídané síly. Společnost ale vždy našla odpověď – vědeckou metodu, svobodný tisk, veřejnoprávní média. Jaká by měla být odpověď tentokrát?

Josef Holý Technolog s vášní pro vše lidské a stejně hlubokou nedůvěrou k technoutopismu. Prošel jak nadnárodními firmami, tak malými startupy.
Přes téma rizik umělé inteligence se dostal k digitálním manipulacím, výpočetní propagandě a dezinformacím, o kterých spoluvytváří český podcast Kanárci v Síti a přednáší na FIT ČVUT předmět „Hacking mysli“.

11:20

AI jako výzva

Umělá inteligence stále výrazněji ovlivňuje způsob, jakým zpracováváme a sdílíme informace. Co všechno už dnes dokáže, kam se může v nejbližších letech posunout a jaké nové možnosti přináší pro práci s informacemi v médiích, žurnalistice nebo v právní praxi? Přednáška nabídne konkrétní příklady využití AI. Zároveň se zaměří na otázky lidských práv, odpovědnosti, důvěryhodnosti a možných rizik. Ukáže, kde nám AI může práci významně usnadnit, ale také v čem zůstává lidský úsudek, zkušenost a cit pro souvislosti nenahraditelný.

Luboš Král Vedoucí centra umělé inteligence AIC (Katedra počítačů, Centrum umělé inteligence FEL, ČVUT v Praze). Vystudoval ČVUT v Praze, obor Řídicí technika a robotika. V současnosti vede mezinárodní AI centrum, které čítá více než 90 výzkumných pracovníků. Pracoval a pracuje především na projektech propojujících výzkum a vývoj, zahrnujících oblasti jako zpracování přirozeného jazyka, automatizace v médiích, ověřování faktů, automatizace zpravodajství, farmakologie, podpora právních služeb, „mission-critical“ a „life-critical“ systémy, včetně technologického transferu výzkumných výsledků do praxe. Ve své praxi spolupracoval se společnostmi z EU a USA, s výrobci zdravotnických zařízení, telekomunikací, automotive a další. Zaměřuje se na spolupráci výzkumných týmů a podporu zavádění nových produktů v aplikačních oblastech, jako jsou informatika, umělá inteligence, robotika a strojové učení.

12:10

Algoritmy, důvěra a (s)vědomí – společná moderovaná debata

Hosté budou o tématech našeho bloku debatovat s Janou Peroutkovou, moderátorkou České televize.

Máte otázky? Připravte si je předem, dojde na ně.

Panelisté:

Aleš Stuchlík
Josef Holý
Luboš Král
Moderuje: Jana Peroutková, moderátorka České televize

13:00

Rozloučení, závěr

Hledáme architekty moderního knihovnictví: Nominujte na Medaili Z. V. Tobolky!

Katerina — Mon, 25 May 2026 09:00:29 +0000

Pojďme společně ukázat, že v českém knihovnictví jsou lidé, kteří posouvají hranice vzdělávání, technologií či komunitního života. Znáte někoho, kdo v našem oboru zanechává nesmazatelnou stopu?

Ocenění bude předáno na konferenci Knihovny současnosti 2026 v Jihlavě v úterý 8. září za oslňujících blesků fotoaparátů a neutuchajícího potlesku publika, zkrátka nezapomenutelný zážitek pro všechny přítomné.

Koho můžete nominovat?

Za každým úspěšným projektem, digitalizovaným fondem nebo komunitní akcí stojí konkrétní tvář. Někdo, kdo do práce dává srdce i nadstandardní úsilí. Medaile Z. V. Tobolky je nejvyšší uznání, které můžeme jako komunita udělit.

Pomozte nám najít ty, kteří inspirují ostatní. Vaše nominace je tím nejlepším vyjádřením respektu k jejich celoživotnímu dílu nebo mimořádnému přínosu.

Koho letos oceníme? O tom rozhodnete vy!

Jak nominovat?

Nominace je možné zasílat do 22. června 2026. Nezapomeňte, že nominovat může pouze členská knihovna Sdružení knihoven ČR. Nejste-li členy, nejjednodušší je oslovit krajskou knihovnu, příp. jinou knihovnu, která členem je.

Podmínky a formuláře – k vyplnění zde

Složení komise:

Tomáš Foltýn, ředitel NK v Praze
Jan Kaňka, Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně
Radomíra Kodetová, Krajská knihovna v Pardubicích
Tomáš Kubíček, Ph.D, Moravská zemská knihovna v Brně
Dana Petrýdesová, Krajská vědecká knihovna v Liberci
Tomáš Řehák, Městská knihovna v Praze
Martina Wolna, Knihovna Třinec

Předchozí ocenění

Loňskými nositelkami jsou za mimořádný přínos Eva Staněk, Lenka Hanzlíková a Michal Denár, za celoživotní práci pak Jaroslav Císař. Mimořádné ocenění získala Tereza Lišková.

Kompletní seznam oceněných

Lidé: generace v dialogu

Katerina — Sat, 09 May 2026 11:40:50 +0000

Posluchárna 3

9. 9. 2026

odpoledne

13:40 - 17:00

Garantství bloku:

Michaela Mrázová, Michaela Bežová, Pavlína Kolínová, Lukáš Dlapa

13:40

Úvodní slovo

13:50

Co se stalo s MARKy? Kde jsou tito mladí knihovníci dnes?

Cena MARK – pro mladého, aktivního, rozvíjejícího se knihovníka – se uděluje od roku 2010. Za tu dobu ocenila šestnáct výjimečných osobností, které v době získání ceny teprve začínaly psát svůj profesní příběh. Kde jsou dnes? Zůstali v oboru? Posunuli se výš, nebo se vydali nečekaným směrem?

14:10

O hodnotách, nástrojích a mezigenerační spolupráci v knihovnictví

Co se stane s mladým knihovnickým experimentátorem, když zestárne natolik, že má sám podporovat další generaci? Příspěvek vychází z osobní profesní cesty od prvního ročníku ceny MARK a působení v Sekci experimentálního knihovnictví až k dnešní práci pedagoga a člověka, který se podílí na vytváření profesních, zájmových a aktivistických komunit.

Petr Škyřík působí na KISK FF MU a fascinuje ho třaskavá směs informační vědy, systémové dynamiky, komunitních studií, (sociálních) inovací, umělé inteligence, lidství, kreativity, behaviorální ekonomie a designového myšlení.

14:30

Co vadí mladým v knihovně – a proč to vedení dělá?

Mladí knihovníci a knihovnice se ve fungování knihovny setkávají se situacemi, které jsou pro ně nejasné, nepříjemné nebo frustrující – a často chybí prostor či odvaha zeptat se „proč“. Proto jsme anonymně sesbírali podněty mladých z celé republiky a doplnili je o pohled několika ředitelů knihoven.
Program chce nabídnout srovnání obou perspektiv, pojmenovat zdroje nedorozumění a motivovat k diskuzi.

Michal Šimek patří k nové generaci knihovníků, která se nebojí umělé inteligence, mediální výchovy ani komiksu. Knihovna je pro něj především studnice příběhů, které se snaží nejrůznějšími způsoby dostávat mezi lidi. Abychom zmínili i nějaké jeho negativní vlastnosti – má podezřele dobře nacvičenou otázku: „A proč se to dělá zrovna takhle?“

14:55

Odcházení: jak zpříjemnit závěrečné dějství pracovního vztahu s kolegy v (před)důchodovém věku

Nejdůležitějšími částmi každého příběhu jsou začátek a konec a pro příběh profesní kariéry každého našeho zaměstnance to platí úplně stejně. Při personalistické práci však řešíme hlavně začátek. Nábor, zaškolení, zaučení, nebo chcete-li onboarding. Ve Středočeské knihovně v Kladně jsme se podívali na druhý konec pracovní kariéry: na to, jak můžeme lépe pracovat s kolegy v (před)důchodovém věku. Nemáme žádný univerzální návod, ale podělíme se o postřehy, zjištění a nové perspektivy, které nám pomáhají postupně měnit pracovní kulturu knihovny. Jak dlouho dopředu položit na stůl otázku odchodu do důchodu? Jak může v závěrečné fázi pracovní kariéry pomoct institut sdíleného pracovního místa? A na co se kolegů před odchodem zeptat?

Roman Hájek je ředitelem Středočeské knihovny v Kladně, předsedou SKIP ČR a nakladatelem pro radost. Vystudoval mediální teorii a roky se věnoval komunikaci, marketingu, brandingu a řízení projektů. V řízení lidí se cítí být věčným začátečníkem.

15:35

Teenager v knihovně: jak to dělají jinde

Teenageři jsou pro knihovny notoricky těžko uchopitelnou skupinou Přesto v řadě českých knihoven fungují teenage kluby, které to zvládají. Série krátkých vhledů představí konkrétní příklady z praxe: jak kluby vznikly, co nabízejí, kdo je vede a proč to funguje.

15:55

Od novinky ke skladové jednotce aneb Životní cyklus knihovníka

Profesní vývoj knihovníků má různé fáze, které se podobají osudu knihy v knihovně – od vstupu do oběhu přes období přínosných inovací a vizí až po postupný přerod v inventární skladovou položku. Tento příspěvek se postupně dotkne všech těchto fází, a to se zvláštním zaměřením na proces onboardingu v Národní technické knihovně: od střetu mezi přínosem nových nápadů a jejich realizovatelností až k problematice postupné ztráty pozornosti k mezerám v systému (institucionální slepota). Každá část bude doplněna názornými příklady z praxe čerpanými jak z vlastní zkušenosti, tak z rozhovorů s ostatními kolegy knihovníky NTK. Příspěvek je pojat z pohledu služebně mladšího knihovníka oddělení Akademických služeb a informační podpory, který si díky nástupu na jaře 2025 ještě pamatuje proces zaučování a potřebu „být vidět“, zároveň však začíná nahlížet do problematiky praktických omezení spojených s provozem knihovny.

Beáta Soperová je doktorandka zabývající se testováním biopesticidů na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a dlouhodobě působí také v Botanickém ústavu AV ČR v Průhonicích. Od března 2025 pracuje jako informační specialistka v Národní technické knihovně v Akademických službách a nově též v oddělení Informační podpory. Ke knihovnické práci ji přivedla potřeba změny a touha více pracovat s lidmi. Věnuje se zejména podpoře studentů při psaní závěrečných prací a obecně vylepšování uživatelských služeb. Na práci v NTK ji nejvíce těší, že může zužitkovat své zkušenosti a studentům v náročných situacích posloužit jako záchranný kruh. Stále věří, že vřelý úsměv je počáteční jiskrou úspěchu.

16:15

Proč z knihoven odcházejí (mladí) knihovníci? Fluktuace jako zrcadlo mezigenerační spolupráce v knihovnách

Proč nám z knihoven odcházejí mladí a oborově vzdělaní lidé? A proč se často nechtějí vracet?
Příspěvek vychází z kvalitativního výzkumu mezi knihovníky a otevírá téma fluktuace jako důležitého, ale často přehlíženého signálu toho, co se v knihovnách skutečně děje. Nejde jen o platy a nejde jen o pracovní podmínky. Často jde o kombinaci faktorů, jako je způsob vedení, firemní kultura, možnosti profesního růstu i pocit smysluplnosti práce.
A co když fluktuace není problém jednotlivců, ale zrcadlo fungování našich týmů? Jakou roli v tom hraje generace, očekávání mladších vs. stabilita těch zkušenějších?
Příspěvek nabídne konkrétní vhled do toho, proč lidé z knihoven odcházejí, a propojí tato zjištění s tématem mezigenerační spolupráce. Ukáže, kde vzniká napětí mezi kontinuitou a změnou, a co s tím můžeme v praxi dělat. Zároveň otevře prostor pro navazující výzkum, který by tato zjištění ověřil na širším vzorku knihovníků. Cílem není kritika, ale společné hledání odpovědi na otázku, jak vytvářet prostředí, kde budou chtít zůstávat jak mladší, tak zkušení knihovníci.

Iva Zadražilová je absolventkou Katedry informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, doktorát získala v roce 2019 na Univerzitě Karlově. Působí v Moravské zemské knihovně na projektu Knihovny.cz, kde má na starosti propagaci portálu, školení v knihovnách a výzkumy uživatelů. Kromě toho vyučuje na soukromé univerzitě Ambis, kde se věnuje vzdělávání v oblasti tvorby odborných textů, informační gramotnosti a kritického myšlení.

16:35

Demokracie nejen pro uživatele, ale i pro zaměstnance knihoven. Role odborů v moderní knihovně

Odbory nemusí být jen distribučním místem pro vánoční kolekce nebo dokonce překážkou v rozvoji knihovny. Naopak mohou být jedním z nástrojů, díky kterým budou lidé posílat svůj životopis s radostí právě k vám.

Monika Horáková pracuje od roku 2018 v Knihovně Pedagogické fakulty UK. Od roku 2022 vede na této fakultě odbory SOVA, které ve stejném roce spoluzaložila. Od roku 2026 je místopředsedkyní Vysokoškolského odborového svazu.

Knihovny v těžkých časech: odolné instituce v nejisté době

Katerina — Sat, 09 May 2026 11:20:35 +0000

Aula

9. 9. 2026

odpoledne

13:20 - 16:40

Garantství bloku:

Tomáš Foltýn, Ondřej Hudeček

Program se zaměřuje na roli knihoven jako součásti (sebe)obrany země. Máme jako knihovny být součástí kritické infrastruktury státu? Jak to vnímají lidé zvenčí (bezpečnostní experti, Ministerstvo obrany apod.)? Jsme připraveni přestát a ochránit naše sbírky/informace v době častějších živelných katastrof, společenských nepokojů, válečných konfliktů či dalších destabilizačních událostí? Jsme připraveni čelit chaosu – v našich prostorách i hlavách? Umíme se na krizové momenty dobře připravit či se naopak složitou situací necháváme semlít? Na to vše se budeme v tomto tematickém bloku ptát – nás samých i přizvaných expertů.

Hlavní okruhy:

Knihovny a kulturní instituce jako nedílná součást posilování bezpečnosti (národní identity) státu?
Hranice mezi posilováním občanské společnosti a veřejnou debatou vůči atakům směrem ke knihovnám jako manipulativním institucím.
Knihovny a jejich zahrnutí do kritické infrastruktury státu.
Knihovny připravené na chaos – živelné katastrofy, občanské nepokoje, válečné konflikty.
Jsou knihovny kyber bezpečné? Umíme chránit naše data a být i online bezpečným prostorem?

13:20

Úvodní slovo

13:30

Je kultura jen luxusem pro klidné časy? Cesta k budování společenské odolnosti podporou kultury

Přednáška se zaměří na kulturu jako prostředek emancipace v nesvobodném prostředí, její roli při rozpoznávání hrozeb pro demokracii a také na to, proč mají nedemokratické režimy tak velkou potřebu ji cenzurovat. Prostřednictvím konkrétních příkladů z praxe organizace Člověk v tísni se zamyslíme nad tím, jak kultura posiluje společenskou odolnost, pomáhá nám dešifrovat cizí kulturní kódy a proč je její ochrana v krizových časech otázkou naší společné bezpečnosti.

Šimon Pánek je spoluzakladatel a výkonný ředitel organizace Člověk v tísni, největší humanitární a rozvojové nevládní organizace ve střední a východní Evropě. Patřil k hlavním studentským vůdcům Sametové revoluce v roce 1989 a následně zasvětil svou profesní dráhu podpoře demokracie, lidských práv, občanské společnosti a humanitární pomoci v desítkách zemí světa. Působil také jako poradce prezidenta Václava Havla pro oblast Balkánu a lidských práv. Získal řadu významných ocenění, mimo jiné Medaili Za zásluhy, cenu Evropan roku, Cenu Paměti národa, Řád čestné legie Francouzské republiky a Řád T. G. Masaryka III. třídy.

14:00

Připravenost ČR na krizi komplexního charakteru – zapojení civilních aktérů

Příspěvek se zaměří na možnosti implementace potřeb vyplývajících z aliančních, unijních a zejména národních požadavků. Zejména na potřebu budování a posilování odolnosti v kontextu plánování obrany státu a krizového řízení, resp. nezbytnosti provázání civilně-vojenského plánování. Bude představen i možný koncept zapojení národních aktérů do systému podpory zajišťování plnění úkolů v krizi komplexního charakteru.

Scarlett Waitzmanová, Generální štáb Armády ČR

V současné době zaměstnankyně Generálního štábu AČR Ministerstva obrany ČR. Věnuje se jedenáct let problematice plánování obrany státu a krizového řízení. V letech 2019-2022 působila jako obranná poradkyně na Stálé delegaci ČR při NATO, kde Česko zastupovala ve výborech pro alianční jadernou politiku a plánování, pro protivzdušnou a protiraketovou obranu NATO a pro systém krizového řízení NATO včetně přípravy, provedení a vyhodnocení cvičeni orgánů krizového řízení. V minulosti se blíže věnovala problematice západního Balkánu, dále tzv. migrační krizi a rovněž problematice hybridních hrozeb.

14:20

Bezpečné prostředí jako základ odolnosti: Co mají společného skautská klubovna a veřejná knihovna?

Knihovny i skautské oddíly sdílejí v krizových časech podobnou roli – jsou ostrovy důvěry, dialogu a bezpečí v nejistém světě.
Příspěvek nabídne pohled na to, jak Junák – český skaut prostřednictvím metodických programů posiluje psychickou i fyzickou odolnost mladé generace a dospělých dobrovolníků. Zaměří se na to, jak vytvářet bezpečné prostředí, jak reagovat na dezinformace, i jak skauti prakticky pomáhají při celospolečenských krizích. Pohledem bývalé ředitelky městské knihovny a současné místostarostky skautské organizace budou nasdíleny inspirace a paralely, jak mohou knihovny tyto zkušenosti využít pro posílení role odolného komunitního centra.

Eva Staněk, Junák – český skaut

Eva Staněk aktuálně působí jako místostarostka Junáka – českého skauta. Svou profesní dráhu zasvětila rozvoji knihoven, přičemž bohaté zkušenosti získala v Národní knihovně ČR, knihovně Památníku národního písemnictví i v Městské knihovně v Praze. V letech 2012–2025 vedla Městskou knihovnu v Táboře, kde iniciovala zásadní rekonstrukci budovy, jejíž součástí je vznik inovativního makerspace a audio labu. Eva je známá svým propojováním literárního a knihovnického světa – stála u zrodu projektu Spisovatelé do knihoven a zásadně přispěla k zapojení knihovnických témat do festivalu Tabook. Za svůj přínos oboru byla v roce 2025 oceněna Medailí Z. V. Tobolky.

15:10

Panelová diskuse

Zajímá vás, co si o připravenosti české společnosti na krizové situace a možnou roli knihoven v ní myslí zástupci organizací, kteří se zkoumání krizí profesně dlouhodobě věnují? Jak vnímá potřebu zapojení knihoven a šířeji veřejného sektoru bezpečnostní expert, zástupkyně médií, výzkumnice, lídr významné infrastrukturní organizace či psycholožka? Přijměte pozvání na druhou část bloku Knihovny v těžkých časech a využijte příležitost se jich na to zeptat a zároveň zodpovědět jejich otázky, ať můžeme společně začít přemýšlet o tom, jak se knihovny mohou skutečně stát odolnými institucemi v nejisté době, co mají plánovat a kde naopak hledat oporu v těžkých časech.

Účast v panelové diskuzi:
- Jan Paťawa (KRIT, Institut pro krizovou komunikaci)
- Pavla Holcová (Investigace.cz)
- Kateřina Duspivová (STEM)
- Barbora Pšenicová (Nevypusť duši)
- Marek Ebert (Český telekomunikační úřad)

Jan Paťawa, Institut pro krizovou komunikaci KRIT

Jan Paťawa je odborník na strategickou a krizovou komunikaci. Čtyři roky vedl na Ministerstvu vnitra oddělení strategické komunikace; dnes v této práci pokračuje jako zakladatel Institutu pro krizovou komunikaci KRIT. V komunikaci působí přes dvacet let – nejprve čtrnáct let jako kreativní ředitel v soukromém sektoru, později ve státní správě. Pod jeho vedením oddělení koordinovalo komunikaci státu při střelbě na FF UK, bombových výhrůžkách školám, povodních 2024 i rozsáhlém výpadku proudu a stojí za národní příručkou 72 hodin, kterou stát rozeslal do 5,2 milionu domácností. Věří, že komunikace institucí je veřejná služba, ne PR – v polykrizovém světě kritická infrastruktura, stejně důležitá jako elektřina nebo voda.

Pavla Holcová, Investigace.cz

Pavla Holcová je investigativní novinářka, zakladatelka, šéfredaktorka webu investigace.cz a regionální editorka Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP). Práce Pavly Holcové a její mimořádný přínos při pátrání po českých stopách v mezinárodních kauzách a vysoký standard redakční práce byly ve světě opakovaně oceněny. Získala celou řadu mezinárodních novinářských cen, mj. Daphne Caruana Galizia Prize for Journalism za Projekt Pegasus, ICFJ Knight International Journalism Award, WJP Anthony Lewis Prize za výjimečnou novinařinu v oblasti právního státu, opakovaně cenu Global Shining Light Award, EU Investigative Journalism Award, Allardovu cenu za výjimečnou odvahu při ochraně lidských práv, prosazování právního státu a za boj proti korupci a společně s ICIJ Pulitzerovu cenu za kauzu Panama Papers. Vystudovala žurnalistiku na FSV UK a iberoamerikanistiku na FF UK. Před založením investigace.cz Pavla pracovala šest let v Člověku v tísni jako vedoucí Kubánské sekce.

Barbora Pšenicová, Nevypusť duši

Bára Pšenicová je ředitelka Nevypusť duši a má soukromou psychoterapeutickou praxi. Už více než 17 let působí v neziskovém sektoru a sociálních službách – dlouhodobě se věnuje duševnímu zdraví, prevenci rizikového chování a podpoře mladých lidí i lidí v náročných životních situacích. Má zkušenosti s výzkumem a vývojem inovativních služeb, propojováním multidisciplinárních týmů ve školách a spoluprací s řadou organizací. Zaměřuje se na inovace v podpoře duševního zdraví, komunitní odolnost a služby postavené na respektu k lidským právům a systémové změny.

Kateřina Duspivová, STEM

Kateřina Duspivová působí v neziskové výzkumné organizaci STEM jako seniorní analytička. Pracuje na pomezí dat, společenských témat a veřejných politik. Dlouhodobě se věnuje socio-ekonomickému výzkumu a zaměřuje se na témata, která hýbou společností – ať už jde o ekonomiku, trh práce, vzdělávání, rovné příležitosti nebo zapojování veřejnosti do rozhodování. Ve výzkumu hledá insighty, které odhalují skutečné potřeby lidí a bourají zažité stereotypy. Usiluje o to, aby se (nejen) veřejná politika v Česku opírala o data, fakta a názory lidí. Věří, že dobrá data jsou základem dobrých rozhodnutí. Má zkušenosti ze soukromého, neziskového i veřejného sektoru.

Marek Ebert, Český telekomunikační úřad

Marek Ebert na postu předsedy Rady ČTÚ působí od roku 2023 a v roce 2025 byl jeho mandát prodloužen. Již více než tři desítky let specializuje na problematiku regulace trhů elektronických komunikací a poštovních služeb (do okamžiku jmenování členem Rady stál v čele sekce regulace). Dlouhodobě se věnuje problematice uplatnění efektivních nástrojů podpory soutěže i technologické inovace na telekomunikačním trhu. V současné době rozvíjí zapojení Úřadu do dozorových kompetencí podle nařízení DSA a aktu o umělé inteligenci.

Naše značka – vaše značka: jak budovat dojem naší nepostradatelnosti

Katerina — Sat, 09 May 2026 07:10:17 +0000

Posluchárna 4

9. 9. 2026

dopoledne

9:10 - 12:30

Garantství bloku:

Roman Hájek, Martina Košanová

Blok nabídne různé pohledy na to, jak budovat značku knihoven jako nepostradatelných společenských institucí. Zaměří se na obecné principy budování značky i konkrétní příklady aktivit v lokálním i celostátním kontextu. A nabídne rovněž platformu pro sdílení příkladů dobré i špatné praxe z českých knihoven.

9:10

Úvodní slovo

9:20

Z perspektivy uživatelů: co si o knihovnách myslí mladí dospělí?

Příspěvek představí výsledky výzkumu zaměřeného na hodnocení služeb veřejných knihoven mezi mladými dospělými uživateli. Přináší nová zjištění o tom, jak vysoké povědomí mají mladí lidé o nabídce knihovních služeb, které služby nejvíce oceňují a co přispívá k tomu, že jsou s návštěvou knihovny spokojení. Zaměřuje se i na specifickou skupinu těch, kteří do knihoven (momentálně) nechodí.

Pavlína Kolínová prošla Městskou knihovnou v Praze, podílela se na rozvoji portálu Knihovny.cz, ale především je spojena s vědeckou prací na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK, kde zkoumá uživatele ve věku mladé dospělosti a jejich vztah ke službám knihoven.

9:35

Když jste pro každého, nejste pro nikoho. Proč si knihovny musí vybrat.

Vaší knihovně důvěřuje 94 % lidí. A přesto polovina z nich řekne, že u vás nenajde nic, co by nezvládli sami na internetu. Není to problém důvěry, ale značky. Značka není logo. Je to role, kterou vám lidé přiřadí v hlavě. A knihovny dělají pravý opak toho, co roli vytváří: místo jedné role nabízejí osm. Být pro každého zní hezky, ale v hlavě to znamená pro nikoho. Nejlepší knihovny světa si jednu roli vybraly a všechno ostatní jí podřídily. Ukážeme si, proč se vnímání knihoven za deset let skoro nepohnulo, a jak pomáhá odvaha vybrat si svoji roli a zůstat v ní konzistentní.

Honza Páv je Business Partner v Tempo a zakladatel Workflow. Se značkami pracuje přes patnáct let — spoluzaložil konzultačku Lovebrand a výzkumnou agenturu Makevision, dříve dělal mediální strategie pro Českou spořitelnu, Nestlé nebo Niveu. Na poslání a roli knihoven pracoval už v roce 2015. Značku nebere jako logo, ale jako roli, kterou instituci přiřadí lidé v hlavě. Baví ho hledat skutečný problém tam, kde ostatní řeší vizuál.

10:05

Otevřená kniha: jak knihkupectví Luxor komunikuje na sítích

Knihkupectví Luxor si získalo velkou pozornost tím, jak hravým způsobem komunikuje na sociálních sítích a jak se snaží ukázat, že knihy nejsou nuda. Co stojí za rostoucím počtem sledujících? A jsou sledující skutečně to nejdůležitější?

Radek Blažek od roku 2023 vede sociální sítě knihkupectví Luxor. Převzal je v okamžiku, kdy měl Luxor 37 tisíc sledujících, nyní se s více než 115 tisíci sledujícími jedná o jeden z největších knižních profilů v Česku.

11:00

Go all in! A look behind the curtains of the National Year of Reading campaign in the UK

Go all in! Pohled do zákulisí kampaně k Národnímu roku čtení ve Velké Británii

In the United Kingdom, the Department for Education has declared 2026 the National Year of Reading. How is the country experiencing the largest campaign to promote reading in modern history? Learn about the entire process, from the initial brief through the creative phase to implementation across various channels and in close collaboration with partners—publishers, libraries, booksellers, businesses, community organizations, and campaign ambassadors.

David Hayman is the Director of the National Year of Reading

Ve Velké Británii vyhlásilo ministerstvo školství rok 2026 za Národní rok čtení. Jak země prožívá největší kampaň na podporu čtení v novodobé historii? Seznamte se s celým procesem, od zadání přes tvůrčí fázi až po realizaci napříč různými kanály a v rámci široké spolupráce s partnery – vydavateli, knihovnami, knihkupci, podniky, komunitními organizacemi a ambasadory kampaně.

David Hayman je ředitelem National Year of Reading

11:30

Čti za nároďák! Jak se tvoří značka, která má ambici přivést nečtenáře ke knihám?

Jakub Kohák v roli trenéra české čtenářské reprezentace, dresy, šály a nácvik standardních situací. Svaz českých knihkupců a nakladatelů odstartoval na jaře ambiciózní kampaň na podporu čtenářství. V čem je jiná a proč? Co se zatím povedlo? A jak zapojit vaši knihovnu?

Ondřej Beniš

11:45

Jednohubky z komunikační praxe knihoven

Anna Mrázová: Je nás slyšet i vidět
Lenka Kanellia, Lucie Macháčková: Krajanské knihovny, značka bez loga
Lenka Hanzlíková: Novým skenerem ke zvýšení povědomí o Digitální knihovně MKP
Zdeňka Křivancová: Jak o knihovně komunikovat tak, aby se stala lovebrandem pro vaše město, komunity i zřizovatele?
Martina Wolna a Martina Delong: Kostka? Růžová? aneb Když knihovna není jen knihovna

Knihovny v éře algoritmů

Katerina — Sat, 09 May 2026 06:50:50 +0000

Posluchárna 3

9. 9. 2026

dopoledne

8:50 - 12:10

Garantství bloku:

Martin Krčál (MZK), Jan Kaňka (KFBZ), Václav Šubrta (NK)

Chceme pojmenovat reálné dopady implementace AI a automatizace, kde knihovnám skutečně šetří kapacity, zjednodušují procesy a posilují služby uživatelům, a kde naopak narážejí na technické, finanční či etické limity. Očekáváme sdílení konkrétních zkušeností z praxe, otevřenost i kritický odstup.

Součástí bude také reflexe centrálních služeb a systémů, jak je smysluplně využívat v každodenním provozu knihoven, jak z nich vytěžit maximum pro zaměstnance i uživatele a jakým směrem je dále rozvíjet, aby podporovaly spolupráci, sdílení a stabilitu celé sítě.

Výsledkem nemá být další seznam trendů, ale jasnější odpověď na otázku, jak technologie promítnout do strategického plánování a marketingu tak, aby knihovny zůstaly relevantní, důvěryhodné a realistické ve svých ambicích.

8:50

Úvodní slovo

9:00

Tomáš Novák: Máte obsah? A mohl bych ho vidět?

Obsah vždy existuje. Otázkou je, zda ho uživatel najde dřív, než odejde. Jak pracujeme s obsahem na největším českém videoportálu Stream.cz.

Tomáš Novák 3, v Seznamu s tímto typickým českým jménem až třetí v pořadí, přestože s videem tady pracuju už 7 let. Nyní jako šéf obsahu pro video. Předtím 2 roky a kousek jsem vedl video tým v Economii. A ještě předtím jsem více než 6 let pracoval s videem na iDNES.cz. Pokud se podíváme až do pravěku, tak kdysi dávno jsem pracoval ve zpravodajství na Primě a regionální televizi TV Lyra.

9:30

Panelová diskuze

Od katalogu k Netflixu: Jak navrhovat knihovní platformy, které lidé skutečně používají

Digitální knihovny, souborné katalogy i národní služby, jako jsou Knihovny.cz nebo Česká digitální knihovna, nabízejí obrovské množství kvalitního obsahu. Přesto často narážejí na to, že jejich používání není tak intuitivní ani přitažlivé, jak jsou uživatelé zvyklí z komerčních digitálních služeb. Jaké principy si mohou knihovní platformy vzít od služeb typu Netflix, Spotify nebo YouTube, aniž by rezignovaly na své poslání? Panelová diskuse otevře témata uživatelské zkušenosti, personalizace, doporučování obsahu, objevování informačních zdrojů i využití dat a umělé inteligence. Zaměří se na to, jak navrhovat knihovní digitální služby tak, aby byly nejen informačně hodnotné, ale také přirozené, srozumitelné a dlouhodobě využívané širokou veřejností.

Diskutovat budou:

Tomáš Novák
Michal Denár
Maya Veselá Kopecká

10:40

Lenka Maixnerová: Registr českých knih a soubory národních autorit na platformě Folio

Národní knihovna ČR realizuje dva významné projekty, které představují důležité kroky v modernizaci správy knihovních dat – Registr českých knih a nový systém správy souborů národních autorit na platformě FOLIO. Přestože každý z nich řeší odlišnou oblast, oba vytvářejí základ pro budování nové generace národní bibliografické infrastruktury, jejíž součástí budou v budoucnu také centrální katalogizace, modernizovaný souborný katalog a další sdílené služby.

Příspěvek představí cíle, architekturu a očekávané přínosy obou projektů. Registr českých knih přináší nový model spolupráce mezi nakladateli a knihovnami založený na efektivním sdílení metadat již v okamžiku vzniku publikace. Nový systém správy souborů národních autorit na platformě FOLIO umožní modernizaci tvorby, správy a sdílení autoritních dat a vytvoří předpoklady pro jejich další rozvoj v prostředí otevřených standardů.

Součástí příspěvku bude také představení dlouhodobé vize rozvoje knihovních dat v České republice. Ta směřuje k vytvoření integrovaného prostředí pro vznik, správu a sdílení bibliografických, autoritních i dalších metadat, založeného na otevřených standardech, interoperabilitě a postupném přechodu k propojeným otevřeným datům. Oba projekty tak nepředstavují pouze nové informační systémy, ale první etapu širší transformace národní bibliografické infrastruktury, jejímž cílem je efektivnější spolupráce knihoven, nakladatelů i dalších paměťových institucí.

11:10

Novinky ve službě Získej

11:30

Michaela Bežová, Jana Hrzinová, Petra Martincová – HiČKoK – podpora studia češtiny v jejím historickém kontinuu

Knihovny jsou díky systematické digitalizaci a budování digitálních sbírek v současné době pouze správci kulturního dědictví, ale také významným poskytovatelem dat pro výzkumné účely. Příspěvek ukáže, jak se mohou pomocí digitalizovaných dat rozšiřovat možnosti korpusové lingvistiky a digitálních humanitních věd a přispívat k novému poznání historie českého jazyka, a to na příkladu projektu HičKoK (Historie češtiny v korpusovém kontinuu). Vytvořený monitorovací korpus propojuje data z různých období (od nejstarších písemných památek po současnost) do jednotně anotovaného a veřejně dostupného zdroje.

Jana Hrzinová působí jako vedoucí Oddělení správy a archivace digitálních dokumentů v Národní knihovně ČR. Specializuje se na digitální archivaci, správu dat a elektronické informační zdroje. Má více než desetiletou praxi v knihovnictví a věnuje se mimo jiné i vzdělávání v oblasti práce s digitální knihovnou.

Petra Martincová působí v Národní knihovně České republiky v Oddělení koordinace postupů správy a reformátování knihovních fondů. Má více než dvacet let zkušeností z veřejných knihoven, kde se věnovala informačnímu vzdělávání dětí a mládeže, elektronickým informačním zdrojům a využívání moderních technologií v knihovnách. Nyní se specializuje na digitalizaci a zpřístupňování digitálního kulturního dědictví.

Michaela Bežová se v knihovnictví pohybuje více než 15 let, nejdříve se věnovala správě fondu, vytváření strategických plánů digitalizace a v současné době působí na pozici ředitelky Odboru novodobých digitálních sbírek Národní knihovny České republiky.

11:40

Martin Krčál: 10 let portálu knihovny.cz

Za uplynulé desetiletí prošel portál Knihovny.cz obrovskou proměnou. Z původně jednoduchého vyhledávače se stal komplexní průvodce světem českých knihoven, který každý den propojuje čtenáře s miliony knih, e-knih i odborných zdrojů. V posledních letech jsme výrazně posílili propagaci samotného portálu Knihovny.cz a jeho služeb. Zároveň jsme rozšířili naši komunikaci o propagaci knihoven jako celku – jejich sítě, služeb i významu pro společnost. Prostřednictvím sociálních sítí a dalších komunikačních aktivit ukazujeme, že knihovny nejsou jen online katalogy a databáze, ale živá místa pro vzdělávání, inspiraci a setkávání. Naším cílem je přivádět uživatele nejen k digitálním službám, ale také do fyzických knihoven po celé České republice. Příspěvek představí hlavní milníky desetiletého vývoje portálu, zkušenosti s propagací portálu i knihoven a novinky, které připravujeme (nejen) pro druhou polovinu roku 2026. Zaměří se také na to, jak může centrální knihovní portál podporovat viditelnost knihoven a usnadňovat veřejnosti cestu ke čtení, informacím i knihovnickým službám.

Martin Krčál aktuálně působí v Moravské zemské knihovně jako ředitel Sekce online služeb a digitalizace. Od roku 2019 vede také tým vyvíjející portál Knihovny.cz. Zaměřuje se na rozvoj digitálních knihovních služeb, návrh systémů, sdílení dat mezi systémy, podporu dostupnosti knihovních fondů a služeb a v poslední době ho fascinuje AI a vibe coding. Působí také jako asistent na Katedře informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Doktorské studium absolvoval v roce 2022 na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je spoluautorem projektu Citace.com a jedním z jednatelů stejnojmenné společnosti, která vyvíjí citační manažer Citace PRO a další nástroje pro akademickou sféru. Pravidelně přednáší o digitálních knihovních službách, citacích, plagiátorství, umělé inteligenci a využití moderních technologií ve vzdělávání i knihovnictví.

11:50

Tomáš Vlasák: Jak jsme si v knihovně postavili vlastní mobilní aplikaci

Příspěvek představí mobilní aplikaci vyvinutou interně ve Šmidingerově knihovně Strakonice. Zaměří se na důvody, proč jsme zvolili vlastní vývoj místo komerčního řešení, hlavní funkce aplikace (výpůjčky, účet, digitální průkazka, e-výpůjčky) a praktické zkušenosti z provozu. Součástí bude i informace o nákladech a možnostech přenositelnosti do dalších knihoven využívajících systém Koha.

Tomáš Vlasák (Šmidingerova knihovna Strakonice) je absolventem oboru informatika na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Ve Šmidingerově knihovně Strakonice působí jako IT správce a od roku 2026 také jako zástupce ředitele. Dlouhodobě se věnuje správě a rozvoji ICT infrastruktury, knihovních a webových systémů, jejich vzájemnému propojování a vývoji vlastních digitálních služeb. Zaměřuje se především na praktické využití technologií, které mohou zjednodušit a zpřístupnit služby knihovny jejím čtenářům. Je autorem mobilní aplikace Šmidingerovy knihovny, která propojuje knihovní systém Koha s dalšími elektronickými službami knihovny.

Krajiny čtení: Od vnitřního prožívání k digitální svobodě

Katerina — Sat, 09 May 2026 06:30:39 +0000

Aula

9. 9. 2026

dopoledne

8:30 - 12:00

Garantství bloku:

Dana Petrýdesová, Marika Zadembská, Pavlína Mazáčová

8:30

Úvodní slovo

8:35

# Čtou víc než vy, jen ne vaše knihy

Mladí čtou. Hodně. Jen ne tak, jak si knihovny představují. Čtou fanfikce delší než Vojna a mír, mangu zprava doleva, webtoony palcem po displeji, titulky na TikToku, a v románu přeskočí všechno kromě dialogů. Neztratili schopnost číst. Přestali číst způsobem, na který jsou knihovny postavené. Přednáška pojmenovává, jak se proměnily čtenářské návyky nastupující generace, co od textu očekávají a proč na jejich nejčastější otázku, „máte něco jako tohle?“, váš katalog neumí odpovědět. A co s tím lze dělat, pokud jste ochotní přestat měřit čtenářství počtem vypůjčených knih.

Mgr. Jakub Roh, MBA, generační konzultant a jednatel vzdělávací společnosti Než zazvoní, která od roku 2011 spolupracuje s více než 500 školami a knihovnami v ČR a SR. Specializuje se na generace Z a Alfa, digitální wellbeing a využití AI ve vzdělávání a působí jako generační expert v médiích (ČT, Naše generace). Pro knihovnickou obec přednáší pravidelně. Tahle přednáška je už jeho pátá a na každou další ho pozval někdo, koho zaujal na té předchozí. Na konferenci CASLIN 2026 vystoupil s úvodní přednáškou „Třicetiletá poušť: jak knihovny ztrácejí tři generace najednou“.

9:20

Kdo chtěl další beanbagy? aneb Co mladí od knihoven opravdu očekávají

Mladí lidé bývají často vnímáni jako skupina, která příliš nečte a o knihovny ztrácí zájem. Výsledky dotazníkového průzkumu a fokusních skupin s dospívajícími a mladými dospělými ve věku 15–20 let však ukazují mnohem složitější obraz. Knihovny mají v jejich životě stále své místo, často ale především jako opora školních povinností a studia. Co mladým v knihovnách chybí? Co jim naopak dává smysl? A nakolik se představa knihovníků o potřebách generace Z shoduje s tím, co skutečně říkají samotní mladí? Příspěvek představí klíčová zjištění těchto průzkumů, realizovaných v souvislosti s novým komunikačním tématem knihovnictví, a nabídne podněty k zamyšlení nad rolí knihoven v životě mladých lidí. Opravdu se mladí vzdalují knihovnám, nebo se spíše knihovny vzdalují mladým?

Pavlína Lišovská, Anna Mrozinská, Kateřina Kiliánová, Centrum dětského čtenářství, Knihovna Jiřího Mahena v Brně

9:45

Inspiromat aneb Jak pracovat s mladými dospělými

Své aktivity představí knihovny, které vědí, jak do knihovny přilákat mladé – Knihovna Třinec a Knihovna Kroměřížska.

Li.F.E.

Li.F.E. aneb Libraries for Environment to je nejen mezinárodní projekt financovaný Evropskou unií, ale také vyvrcholení dlouholeté práce s mladými v Knihovně Třinec a v jejím oddělení pro mladé, Mklubu. Hlavní myšlenkou projektu je zvednout povědomí o klimatické krizi a minimálně na regionální úrovni pomoct životnímu prostředí. Projekt je založený na uvědomění si důležitosti mladých lidí a jejich aktivismu pro budoucnost našeho světa. S tímto vědomím pracujeme v Třinci už dlouho, a tak vám v příspěvku sami účastníci představí, jakou podobu projektu dali. Tento projekt totiž ve výsledku není tolik projektem knihovny, jako projektem samotných mladých dospělých, kteří v průběhu jeho trvání vytvořili deník Badatel. Badatel v dětech od 10 let probouzí všímavost a umožňuje jim se seznámit s prostředím, které už znají, neobvyklým způsobem.

Mklub Třinec / Knihovna Třinec

MangaCon – v hlavní roli teens

Příspěvek představí vznik prvního MangaConu v Kroměříži – festivalu mangy, anime a japonské kultury, na jehož přípravě se od samého začátku podílejí samotní teenageři. Ti navrhují program, připravují workshopy, vytvářejí vlastní prezentace i doprovodné aktivity a získávají tak prostor realizovat své nápady, zájmy a dovednosti. Příspěvek může být inspirací všem, kteří hledají nové cesty, jak teenagery zapojit do kulturního a komunitního dění.

Lucie Čevelová, Knihovna Kroměřížska. Pracuje v oddělení pro děti a mládež Knihovny Kroměřížska. Stojí za řadou inovativních projektů, které propojují knihovnu s mladou generací a komunitním životem města. Podílela se například na vzniku manga klubu, je hlavní koordinátorkou školních projekcí filmového festivalu Jeden svět a dalších aktivit zaměřených na teenagery. Za svůj přínos oboru získala v roce 2025 celostátní ocenění MARK. Vedle knihovnické práce se angažuje také v kulturním dění v Kroměříži a podporuje rozvoj místní komunity se spolkem kultiK.

10:20

Jak a proč číst obrazy

V době zahlcené obrazovými sděleními je potřeba rozvíjet i vizuální roviny čtenářství. Autorka, lektorka a teoretička designu Kateřina Přidalová představí vzdělávací program Čtení obrazů aneb vidět neznamená vědět, který organizace Designéři dětem vyvinula pro děti, školy a organizace a kohokoli se zájmem o problematiku vizuální a mediální gramotnosti. Vzdělávací program rozšiřuje možnosti oceňované publikace „Toto není jenom kniha,“ která srozumitelnou formou představuje metody a postupy přispívající k porozumění, tvorbě a kritickému čtení vizuální komunikace pro čtenáře od 15ti let. Teoreticky se kniha opírá o sémiotiku a principy grafického designu a ukazuje, jak design ovlivňuje čtení a čtenářský zážitek – jakým způsobem vizuální sdělení čteme a jak mu rozumíme.

Kateřina Přidalová je pedagožka, publicistka a teoretička designu. Založila vzdělávací organizaci Designéři dětem a vyučuje na uměleckých školách (Scholastika, FAVU VUT). Její kniha Co je vlastně design? získala ocenění Zlatá stuha 2022 a nominaci na NČKR 2021 a její druhá publikace Toto není jenom kniha byla nominována na Magnesii Literu 2024 a získala jako učebnice třetí místo v soutěži NČKR 2023. Bývá členkou odborných porot (NČKR, Czech Grand Design, Czechdesign).

10:45

O hvězdách víš hovno – jak young adult knížka spojila generace

Realistickou knihu o vztazích napsal Petr Hanel sám pro sebe. Pro sebe ve věku 17 let. Nejdřív si románu všimli mileniálové, pak si přes instagram a tiktok našel cestu i k teeangerům a nakonec i k rodičům. Co v příběhu o vztazích, trapnosti, toxických vzorcích a životě pod vlivem sociálních sítí rezonuje napříč generacemi? Dokáže kniha oslovit i mladé, kteří tvrdí, že nečtou a číst nechtějí? Co autorovi říkají ve chvíli, kdy se s ním setkají osobně? Z pohledu spisovatele, filmaře a lektora storytellingu se Petr Hanel zaměří také na to, jak dnes příběhy cestují mezi knihami, filmy, seriály, hrami a sociálními sítěmi – a proč čtenářství nemusí vždycky začínat u knihy.

Petr Hanel Sedm let žil v Nizozemsku, kde se od roku 2015 věnoval storytellingu a angloamerické dramaturgii. Po návratu do Česka založil Klub psáčů, který pomáhá autorům tvořit čtivější a úspěšnější příběhy. Ve stejnojmenném podcastu zpovídá nadané české psáče a režiséry. Vyučuje, rediguje texty, je dramaturgem, spolupracuje s filmem, píše. V nakladatelství Host vydal románový debut O hvězdách víš hovno.

11:10

Je důležité pěstovat knižní rozmanitost?

Proč je tak důležité pěstovat bibliodiverzitu, neboli knižní rozmanitost? Protože pestrost je v knižním ekosystému stejně důležitá jako v přírodě: zásadně obohacuje náš svět. Pokud bychom stavěli naši společnost jen na mainstreamové literární produkci, ve veřejném prostoru bychom začas přišli o témata, hlasy, názory a zkušenosti, které jsou jedinečné, a proto ze své podstaty i méně viditelné a slyšitelné. A taková věc by měla nakonec dopad na nás všechny – každý z nás se totiž někdy v životě ocitáme v unikátní situaci, ať už kvůli svému věku, genderu, práci, rodinnému zázemí nebo ekonomické situaci, která nás odsouvá na okraj zájmu a pozornosti těch, kdo stojí u moci. A právě tehdy nám pestrost vydávaných knih může pomoci náročné životní chvíle zvládat, a to nejenom tím, že je lépe pochopíme. Bibliodiverzita nám navíc umožňuje vžívat se do situace druhých. A právě tato zkušenost jinakosti (získaná četbou nemainstreamových titulů) z nás dělá chápavější, empatičtější, zároveň kritičtější, a tím pádem i odolnější, jedince. Knihovny a knihkupectví mají velkou moc bibliodiverzitě pomáhat: tím, jaké knihy pořizují a nabízejí, doporučují svému čtenářstvu. Nemusí to být vždy jen publikace okupující žebříčky bestsellerů, naopak. Může jít o knihy odvážné, hluboké, otevírající aktuální témata, nebojící se odlišných pohledů na svět, reflektující proměny světa. Diskusi na téma praxe bibliodiverzity v nezávislé části knižního ekosystému otevírá nakladatelka Barbora Baronová spolu s majitelkami osobitých dětských knihkupectví 2veverky a Dlouhá punčocha. Bibliodiverzita není luxus, ale podmínka posilování demokratické role knihoven a klíčový pilíř jejich práce.

Knihkupectví Dlouhá punčocha – Zuzana Streichsbierová
Knihkupectví Dvě veverky – Veronika Benešová Hudečková, Věra Opatrná
diskuzi povede nakladatelka Barbora Baronová

Na témata bloku dále naváží 2 odpolední workshopy.