Aula
10. 9. 2026
dopoledne
9:00 - 13:00
Garantství bloku:
Kateřina Janošková a Tomáš Kubíček
Po dvou dnech intenzivní knihovnické práce se dostáváme ke dni přednášek a debat, které naši práci vřazují do širších souvislostí. Tyto rozhledy pomáhají knihovnicím a knihovníkům vnímat význam své práce v širším kontextu a současně udržovat kritický odstup od dezinformačních či manipulativních diskurzů.
9:00
Přivítání – Kateřina Janošková a Tomáš Kubíček
9:10
Knihovny budoucnosti: Koncepčně k nové koncepci knihoven
Stávající koncepci rozvoje knihoven zvolna končí životnost: je sice „na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030“, svět i knihovnictví se ale mění natolik, že novou koncepci potřebujeme spíš dřív než později. A protože životnost každého koncepčního a strategického dokumentu stojí a padá s tím, jak jej oborová komunita vezme za svůj, začali jsme se s dostatečným předstihem a s odborníky na slovo vzatými už nyní bavit o tom, jak nejlépe k nové knihovní koncepci dojít. V příspěvku představíme, co už máme před sebou a jak se do tvorby koncepce budete moci zapojit.
Libuše Nivnická a Roman Hájek
9:30
Jak funguje paměť a co s ní dělá umělá inteligence
Je naše vzpomínka věrný záznam minulosti, nebo spíš příběh, který si mozek znovu a znovu skládá z útržků? V této přednášce vysvětlím, jak vzpomínky vznikají, proč jsou rekonstrukcí spíše než přehráváním záznamu a jakou roli v tom hrají kontext, emoce nebo naše vlastní schémata a očekávání. Ukážu, co víme (a co spíš jen předpokládáme) o vlivu internetu, chytrých telefonů a chatbotů typu ChatGPT na naši paměť a pozornost – a proč je řada těchto efektů méně jednoznačná, než se traduje. Na závěr se podíváme na to, co znamená, když učení a přemýšlení částečně přenecháváme umělé inteligenci, a jak s tím moudře naložit v práci i běžném životě.
Filip Děchtěrenko pracuje v Psychologickém ústavu AV ČR. Zabývá se zrakovým vnímáním, pozorností a pamětí – zejména tím, jak si lidé pamatují viděné scény a fotografie a na co přitom zaměřují pozornost. Ke svému výzkumu využívá sledování očních pohybů i metody strojového učení a neuronové sítě. Ve své práci se dlouhodobě věnuje i otázce, jak lidské učení souvisí s principy umělé inteligence.
10:15
Hacking mysli: Cesta k digitální demokracii
Žijeme v prostředí navrženém tak, aby nás udrželo v pohybu — bez ohledu na to, zda se při tom dobře rozhodujeme. Algoritmy sociálních sítí jsou skvělé v jedné věci: v udržení pozornosti. A pozornost se nejsnadněji drží strachem, rozhořčením a ohrožením identity. Vedlejším produktem tohoto byznysu je systematická eroze samotných základů demokratické společnosti.
V této přednášce se dozvíte, jak funguje mozek a proč je vůči algoritmickému prostředí tak zranitelný, jak platformy a nepřátelé demokracie z těchto zranitelností profitují a co to postupně dělá s naší kolektivní schopností táhnout za jeden provaz. Tak zvaná umělá inteligence pak do tohoto mixu přidává nástroj průmyslové výroby uvěřitelného obsahu a behaviorální manipulace.
Informační krize tohoto druhu přichází v dějinách opakovaně. Knihtisk rozbil středověkou informační hierarchii, rádio dalo do rukou nacistům nástroj dosud nevídané síly. Společnost ale vždy našla odpověď – vědeckou metodu, svobodný tisk, veřejnoprávní média. Jaká by měla být odpověď tentokrát?
Josef Holý Technolog s vášní pro vše lidské a stejně hlubokou nedůvěrou k technoutopismu. Prošel jak nadnárodními firmami, tak malými startupy.
Přes téma rizik umělé inteligence se dostal k digitálním manipulacím, výpočetní propagandě a dezinformacím, o kterých spoluvytváří český podcast Kanárci v Síti a přednáší na FIT ČVUT předmět „Hacking mysli“.
Přestávka 11:00 - 11:20
11:20
AI jako výzva
Umělá inteligence stále výrazněji ovlivňuje způsob, jakým zpracováváme a sdílíme informace. Co všechno už dnes dokáže, kam se může v nejbližších letech posunout a jaké nové možnosti přináší pro práci s informacemi v médiích, žurnalistice nebo v právní praxi? Přednáška nabídne konkrétní příklady využití AI. Zároveň se zaměří na otázky lidských práv, odpovědnosti, důvěryhodnosti a možných rizik. Ukáže, kde nám AI může práci významně usnadnit, ale také v čem zůstává lidský úsudek, zkušenost a cit pro souvislosti nenahraditelný.
Luboš Král Vedoucí centra umělé inteligence AIC (Katedra počítačů, Centrum umělé inteligence FEL, ČVUT v Praze). Vystudoval ČVUT v Praze, obor Řídicí technika a robotika. V současnosti vede mezinárodní AI centrum, které čítá více než 90 výzkumných pracovníků. Pracoval a pracuje především na projektech propojujících výzkum a vývoj, zahrnujících oblasti jako zpracování přirozeného jazyka, automatizace v médiích, ověřování faktů, automatizace zpravodajství, farmakologie, podpora právních služeb, „mission-critical“ a „life-critical“ systémy, včetně technologického transferu výzkumných výsledků do praxe. Ve své praxi spolupracoval se společnostmi z EU a USA, s výrobci zdravotnických zařízení, telekomunikací, automotive a další. Zaměřuje se na spolupráci výzkumných týmů a podporu zavádění nových produktů v aplikačních oblastech, jako jsou informatika, umělá inteligence, robotika a strojové učení.
12:10
Algoritmy, důvěra a (s)vědomí – společná moderovaná debata
Hosté budou o tématech našeho bloku debatovat s Janou Peroutkovou, moderátorkou České televize.
Máte otázky? Připravte si je předem, dojde na ně.
Panelisté:
- Filip Děchtěrenko
- Josef Holý
- Luboš Král
- Moderuje: Jana Peroutková, moderátorka České televize
13:00