Aula
9. 9. 2026
dopoledne
8:30 - 12:00
Garantství bloku:
Dana Petrýdesová, Marika Zadembská, Pavlína Mazáčová
Tento blok, provázaný s celonárodním tématem „Čtenářství a čtenářská kultura mladých pro období 2026–2027“, přináší pohled na způsoby, jak úspěšně oslovit dospívající generaci ve věku 15–20 let, rozvíjet její čtenářství v digitální době a zároveň udržet knižní nabídku pestrou. Zaměříme se na vnitřní i vnější svět současných teenagerů, který pomohou poodhalit čerstvá data z celonárodního průzkumu i moderní přístupy ke strategickému marketingu a komunikaci s mládeží. Budeme zkoumat, jak mladí lidé prožívají text v éře obrazovek, a dotkneme se vizuální a mediální gramotnosti prostřednictvím nové lektorské metodiky pro kritické „čtení obrazů“ ve světě přehlceném vjemy. Teoretické vize vyváží inspirativní praxe z knihoven, které úspěšně proměňují své prostory v živá centra náctiletých komunit. Chybět nebude ani pohled na bibliodiverzitu a debata o tom, jak v dnešní době udržet rozmanitost literárního trhu. Přijďte objevit, jak pomoci nové generaci porozumět světu i sobě samým.
8:30
Úvodní slovo
8:35
# Čtou víc než vy, jen ne vaše knihy
Mladí čtou. Hodně. Jen ne tak, jak si knihovny představují. Čtou fanfikce delší než Vojna a mír, mangu zprava doleva, webtoony palcem po displeji, titulky na TikToku, a v románu přeskočí všechno kromě dialogů. Neztratili schopnost číst. Přestali číst způsobem, na který jsou knihovny postavené. Přednáška pojmenovává, jak se proměnily čtenářské návyky nastupující generace, co od textu očekávají a proč na jejich nejčastější otázku, „máte něco jako tohle?“, váš katalog neumí odpovědět. A co s tím lze dělat, pokud jste ochotní přestat měřit čtenářství počtem vypůjčených knih.
Mgr. Jakub Roh, MBA, generační konzultant a jednatel vzdělávací společnosti Než zazvoní, která od roku 2011 spolupracuje s více než 500 školami a knihovnami v ČR a SR. Specializuje se na generace Z a Alfa, digitální wellbeing a využití AI ve vzdělávání a působí jako generační expert v médiích (ČT, Naše generace). Pro knihovnickou obec přednáší pravidelně. Tahle přednáška je už jeho pátá a na každou další ho pozval někdo, koho zaujal na té předchozí. Na konferenci CASLIN 2026 vystoupil s úvodní přednáškou „Třicetiletá poušť: jak knihovny ztrácejí tři generace najednou“.
9:20
Kdo chtěl další beanbagy? aneb Co mladí od knihoven opravdu očekávají
Mladí lidé bývají často vnímáni jako skupina, která příliš nečte a o knihovny ztrácí zájem. Výsledky dotazníkového průzkumu a fokusních skupin s dospívajícími a mladými dospělými ve věku 15–20 let však ukazují mnohem složitější obraz. Knihovny mají v jejich životě stále své místo, často ale především jako opora školních povinností a studia. Co mladým v knihovnách chybí? Co jim naopak dává smysl? A nakolik se představa knihovníků o potřebách generace Z shoduje s tím, co skutečně říkají samotní mladí? Příspěvek představí klíčová zjištění těchto průzkumů, realizovaných v souvislosti s novým komunikačním tématem knihovnictví, a nabídne podněty k zamyšlení nad rolí knihoven v životě mladých lidí. Opravdu se mladí vzdalují knihovnám, nebo se spíše knihovny vzdalují mladým?
Pavlína Lišovská, Anna Mrozinská, Kateřina Kiliánová, Centrum dětského čtenářství, Knihovna Jiřího Mahena v Brně
9:45
Inspiromat aneb Jak pracovat s mladými dospělými
Své aktivity představí knihovny, které vědí, jak do knihovny přilákat mladé – Knihovna Třinec a Knihovna Kroměřížska.
- Li.F.E.
Li.F.E. aneb Libraries for Environment to je nejen mezinárodní projekt financovaný Evropskou unií, ale také vyvrcholení dlouholeté práce s mladými v Knihovně Třinec a v jejím oddělení pro mladé, Mklubu. Hlavní myšlenkou projektu je zvednout povědomí o klimatické krizi a minimálně na regionální úrovni pomoct životnímu prostředí. Projekt je založený na uvědomění si důležitosti mladých lidí a jejich aktivismu pro budoucnost našeho světa. S tímto vědomím pracujeme v Třinci už dlouho, a tak vám v příspěvku sami účastníci představí, jakou podobu projektu dali. Tento projekt totiž ve výsledku není tolik projektem knihovny, jako projektem samotných mladých dospělých, kteří v průběhu jeho trvání vytvořili deník Badatel. Badatel v dětech od 10 let probouzí všímavost a umožňuje jim se seznámit s prostředím, které už znají, neobvyklým způsobem.
Mklub Třinec / Knihovna Třinec
- MangaCon – v hlavní roli teens
Příspěvek představí vznik prvního MangaConu v Kroměříži – festivalu mangy, anime a japonské kultury, na jehož přípravě se od samého začátku podílejí samotní teenageři. Ti navrhují program, připravují workshopy, vytvářejí vlastní prezentace i doprovodné aktivity a získávají tak prostor realizovat své nápady, zájmy a dovednosti. Příspěvek může být inspirací všem, kteří hledají nové cesty, jak teenagery zapojit do kulturního a komunitního dění.
Lucie Čevelová, Knihovna Kroměřížska. Pracuje v oddělení pro děti a mládež Knihovny Kroměřížska. Stojí za řadou inovativních projektů, které propojují knihovnu s mladou generací a komunitním životem města. Podílela se například na vzniku manga klubu, je hlavní koordinátorkou školních projekcí filmového festivalu Jeden svět a dalších aktivit zaměřených na teenagery. Za svůj přínos oboru získala v roce 2025 celostátní ocenění MARK. Vedle knihovnické práce se angažuje také v kulturním dění v Kroměříži a podporuje rozvoj místní komunity se spolkem kultiK.
10:05 - 10:25 - Přestávka
10:20
Jak a proč číst obrazy
V době zahlcené obrazovými sděleními je potřeba rozvíjet i vizuální roviny čtenářství. Autorka, lektorka a teoretička designu Kateřina Přidalová představí vzdělávací program Čtení obrazů aneb vidět neznamená vědět, který organizace Designéři dětem vyvinula pro děti, školy a organizace a kohokoli se zájmem o problematiku vizuální a mediální gramotnosti. Vzdělávací program rozšiřuje možnosti oceňované publikace „Toto není jenom kniha,“ která srozumitelnou formou představuje metody a postupy přispívající k porozumění, tvorbě a kritickému čtení vizuální komunikace pro čtenáře od 15ti let. Teoreticky se kniha opírá o sémiotiku a principy grafického designu a ukazuje, jak design ovlivňuje čtení a čtenářský zážitek – jakým způsobem vizuální sdělení čteme a jak mu rozumíme.
Kateřina Přidalová je pedagožka, publicistka a teoretička designu. Založila vzdělávací organizaci Designéři dětem a vyučuje na uměleckých školách (Scholastika, FAVU VUT). Její kniha Co je vlastně design? získala ocenění Zlatá stuha 2022 a nominaci na NČKR 2021 a její druhá publikace Toto není jenom kniha byla nominována na Magnesii Literu 2024 a získala jako učebnice třetí místo v soutěži NČKR 2023. Bývá členkou odborných porot (NČKR, Czech Grand Design, Czechdesign).
10:45
O hvězdách víš hovno – jak young adult knížka spojila generace
Realistickou knihu o vztazích napsal Petr Hanel sám pro sebe. Pro sebe ve věku 17 let. Nejdřív si románu všimli mileniálové, pak si přes instagram a tiktok našel cestu i k teeangerům a nakonec i k rodičům. Co v příběhu o vztazích, trapnosti, toxických vzorcích a životě pod vlivem sociálních sítí rezonuje napříč generacemi? Dokáže kniha oslovit i mladé, kteří tvrdí, že nečtou a číst nechtějí? Co autorovi říkají ve chvíli, kdy se s ním setkají osobně? Z pohledu spisovatele, filmaře a lektora storytellingu se Petr Hanel zaměří také na to, jak dnes příběhy cestují mezi knihami, filmy, seriály, hrami a sociálními sítěmi – a proč čtenářství nemusí vždycky začínat u knihy.
Petr Hanel Sedm let žil v Nizozemsku, kde se od roku 2015 věnoval storytellingu a angloamerické dramaturgii. Po návratu do Česka založil Klub psáčů, který pomáhá autorům tvořit čtivější a úspěšnější příběhy. Ve stejnojmenném podcastu zpovídá nadané české psáče a režiséry. Vyučuje, rediguje texty, je dramaturgem, spolupracuje s filmem, píše. V nakladatelství Host vydal románový debut O hvězdách víš hovno.
11:10
Je důležité pěstovat knižní rozmanitost?
Proč je tak důležité pěstovat bibliodiverzitu, neboli knižní rozmanitost? Protože pestrost je v knižním ekosystému stejně důležitá jako v přírodě: zásadně obohacuje náš svět. Pokud bychom stavěli naši společnost jen na mainstreamové literární produkci, ve veřejném prostoru bychom začas přišli o témata, hlasy, názory a zkušenosti, které jsou jedinečné, a proto ze své podstaty i méně viditelné a slyšitelné. A taková věc by měla nakonec dopad na nás všechny – každý z nás se totiž někdy v životě ocitáme v unikátní situaci, ať už kvůli svému věku, genderu, práci, rodinnému zázemí nebo ekonomické situaci, která nás odsouvá na okraj zájmu a pozornosti těch, kdo stojí u moci. A právě tehdy nám pestrost vydávaných knih může pomoci náročné životní chvíle zvládat, a to nejenom tím, že je lépe pochopíme. Bibliodiverzita nám navíc umožňuje vžívat se do situace druhých. A právě tato zkušenost jinakosti (získaná četbou nemainstreamových titulů) z nás dělá chápavější, empatičtější, zároveň kritičtější, a tím pádem i odolnější, jedince. Knihovny a knihkupectví mají velkou moc bibliodiverzitě pomáhat: tím, jaké knihy pořizují a nabízejí, doporučují svému čtenářstvu. Nemusí to být vždy jen publikace okupující žebříčky bestsellerů, naopak. Může jít o knihy odvážné, hluboké, otevírající aktuální témata, nebojící se odlišných pohledů na svět, reflektující proměny světa. Diskusi na téma praxe bibliodiverzity v nezávislé části knižního ekosystému otevírá nakladatelka Barbora Baronová spolu s majitelkami osobitých dětských knihkupectví 2veverky a Dlouhá punčocha. Bibliodiverzita není luxus, ale podmínka posilování demokratické role knihoven a klíčový pilíř jejich práce.
- Knihkupectví Dlouhá punčocha – Zuzana Streichsbierová
- Knihkupectví Dvě veverky – Veronika Benešová Hudečková, Věra Opatrná
- diskuzi povede nakladatelka Barbora Baronová
Na témata bloku dále naváží 2 odpolední workshopy.