Aula
9. 9. 2026
odpoledne
13:20 - 16:40
Garantství bloku:
Tomáš Foltýn, Ondřej Hudeček
Program se zaměřuje na roli knihoven jako součásti (sebe)obrany země. Máme jako knihovny být součástí kritické infrastruktury státu? Jak to vnímají lidé zvenčí (bezpečnostní experti, Ministerstvo obrany apod.)? Jsme připraveni přestát a ochránit naše sbírky/informace v době častějších živelných katastrof, společenských nepokojů, válečných konfliktů či dalších destabilizačních událostí? Jsme připraveni čelit chaosu – v našich prostorách i hlavách? Umíme se na krizové momenty dobře připravit či se naopak složitou situací necháváme semlít? Na to vše se budeme v tomto tematickém bloku ptát – nás samých i přizvaných expertů.
Hlavní okruhy:
- Knihovny a kulturní instituce jako nedílná součást posilování bezpečnosti (národní identity) státu?
- Hranice mezi posilováním občanské společnosti a veřejnou debatou vůči atakům směrem ke knihovnám jako manipulativním institucím.
- Knihovny a jejich zahrnutí do kritické infrastruktury státu.
- Knihovny připravené na chaos – živelné katastrofy, občanské nepokoje, válečné konflikty.
- Jsou knihovny kyber bezpečné? Umíme chránit naše data a být i online bezpečným prostorem?
13:20
Úvodní slovo
13:30
Šimon Pánek, Člověk v tísni
Šimon Pánek je spoluzakladatel a výkonný ředitel organizace Člověk v tísni, největší humanitární a rozvojové nevládní organizace ve střední a východní Evropě. Patřil k hlavním studentským vůdcům Sametové revoluce v roce 1989 a následně zasvětil svou profesní dráhu podpoře demokracie, lidských práv, občanské společnosti a humanitární pomoci v desítkách zemí světa. Působil také jako poradce prezidenta Václava Havla pro oblast Balkánu a lidských práv. Získal řadu významných ocenění, mimo jiné Medaili Za zásluhy, cenu Evropan roku, Cenu Paměti národa, Řád čestné legie Francouzské republiky a Řád T. G. Masaryka III. třídy.
14:00
Připravenost ČR na krizi komplexního charakteru – zapojení civilních aktérů
Příspěvek se zaměří na možnosti implementace potřeb vyplývajících z aliančních, unijních a zejména národních požadavků. Zejména na potřebu budování a posilování odolnosti v kontextu plánování obrany státu a krizového řízení, resp. nezbytnosti provázání civilně-vojenského plánování. Bude představen i možný koncept zapojení národních aktérů do systému podpory zajišťování plnění úkolů v krizi komplexního charakteru.
Scarlett Waitzmanová, Generální štáb Armády ČR
V současné době zaměstnankyně Generálního štábu AČR Ministerstva obrany ČR. Věnuje se jedenáct let problematice plánování obrany státu a krizového řízení. V letech 2019-2022 působila jako obranná poradkyně na Stálé delegaci ČR při NATO, kde Česko zastupovala ve výborech pro alianční jadernou politiku a plánování, pro protivzdušnou a protiraketovou obranu NATO a pro systém krizového řízení NATO včetně přípravy, provedení a vyhodnocení cvičeni orgánů krizového řízení. V minulosti se blíže věnovala problematice západního Balkánu, dále tzv. migrační krizi a rovněž problematice hybridních hrozeb.
14:20
Bezpečné prostředí jako základ odolnosti: Co mají společného skautská klubovna a veřejná knihovna?
Knihovny i skautské oddíly sdílejí v krizových časech podobnou roli – jsou ostrovy důvěry, dialogu a bezpečí v nejistém světě.
Příspěvek nabídne pohled na to, jak Junák – český skaut prostřednictvím metodických programů posiluje psychickou i fyzickou odolnost mladé generace a dospělých dobrovolníků. Zaměří se na to, jak vytvářet bezpečné prostředí, jak reagovat na dezinformace, i jak skauti prakticky pomáhají při celospolečenských krizích. Pohledem bývalé ředitelky městské knihovny a současné místostarostky skautské organizace budou nasdíleny inspirace a paralely, jak mohou knihovny tyto zkušenosti využít pro posílení role odolného komunitního centra.
Eva Staněk, Junák – český skaut
Eva Staněk aktuálně působí jako místostarostka Junáka – českého skauta. Svou profesní dráhu zasvětila rozvoji knihoven, přičemž bohaté zkušenosti získala v Národní knihovně ČR, knihovně Památníku národního písemnictví i v Městské knihovně v Praze. V letech 2012–2025 vedla Městskou knihovnu v Táboře, kde iniciovala zásadní rekonstrukci budovy, jejíž součástí je vznik inovativního makerspace a audio labu. Eva je známá svým propojováním literárního a knihovnického světa – stála u zrodu projektu Spisovatelé do knihoven a zásadně přispěla k zapojení knihovnických témat do festivalu Tabook. Za svůj přínos oboru byla v roce 2025 oceněna Medailí Z. V. Tobolky.
14:50 - 15:10 Přestávka
15:10
Panelová diskuse
Zajímá vás, co si o připravenosti české společnosti na krizové situace a možnou roli knihoven v ní myslí zástupci organizací, kteří se zkoumání krizí profesně dlouhodobě věnují? Jak vnímá potřebu zapojení knihoven a šířeji veřejného sektoru bezpečnostní expert, zástupkyně médií, výzkumnice, lídr významné infrastrukturní organizace či psycholožka? Přijměte pozvání na druhou část bloku Knihovny v těžkých časech a využijte příležitost se jich na to zeptat a zároveň zodpovědět jejich otázky, ať můžeme společně začít přemýšlet o tom, jak se knihovny mohou skutečně stát odolnými institucemi v nejisté době, co mají plánovat a kde naopak hledat oporu v těžkých časech.
- Účast v panelové diskuzi:
- Jan Paťawa (KRIT, Institut pro krizovou komunikaci)
- Pavla Holcová (Investigace.cz)
- Kateřina Duspivová (STEM)
- Barbora Pšenicová (Nevypusť duši)
- Marek Ebert (Český telekomunikační úřad)
Jan Paťawa, Institut pro krizovou komunikaci KRIT
Jan Paťawa je odborník na strategickou a krizovou komunikaci. Čtyři roky vedl na Ministerstvu vnitra oddělení strategické komunikace; dnes v této práci pokračuje jako zakladatel Institutu pro krizovou komunikaci KRIT. V komunikaci působí přes dvacet let – nejprve čtrnáct let jako kreativní ředitel v soukromém sektoru, později ve státní správě. Pod jeho vedením oddělení koordinovalo komunikaci státu při střelbě na FF UK, bombových výhrůžkách školám, povodních 2024 i rozsáhlém výpadku proudu a stojí za národní příručkou 72 hodin, kterou stát rozeslal do 5,2 milionu domácností. Věří, že komunikace institucí je veřejná služba, ne PR – v polykrizovém světě kritická infrastruktura, stejně důležitá jako elektřina nebo voda.
Pavla Holcová, Investigace.cz
Pavla Holcová je investigativní novinářka, zakladatelka, šéfredaktorka webu investigace.cz a regionální editorka Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP). Práce Pavly Holcové a její mimořádný přínos při pátrání po českých stopách v mezinárodních kauzách a vysoký standard redakční práce byly ve světě opakovaně oceněny. Získala celou řadu mezinárodních novinářských cen, mj. Daphne Caruana Galizia Prize for Journalism za Projekt Pegasus, ICFJ Knight International Journalism Award, WJP Anthony Lewis Prize za výjimečnou novinařinu v oblasti právního státu, opakovaně cenu Global Shining Light Award, EU Investigative Journalism Award, Allardovu cenu za výjimečnou odvahu při ochraně lidských práv, prosazování právního státu a za boj proti korupci a společně s ICIJ Pulitzerovu cenu za kauzu Panama Papers. Vystudovala žurnalistiku na FSV UK a iberoamerikanistiku na FF UK. Před založením investigace.cz Pavla pracovala šest let v Člověku v tísni jako vedoucí Kubánské sekce.
Barbora Pšenicová, Nevypusť duši
Bára Pšenicová je ředitelka Nevypusť duši a má soukromou psychoterapeutickou praxi. Už více než 17 let působí v neziskovém sektoru a sociálních službách – dlouhodobě se věnuje duševnímu zdraví, prevenci rizikového chování a podpoře mladých lidí i lidí v náročných životních situacích. Má zkušenosti s výzkumem a vývojem inovativních služeb, propojováním multidisciplinárních týmů ve školách a spoluprací s řadou organizací. Zaměřuje se na inovace v podpoře duševního zdraví, komunitní odolnost a služby postavené na respektu k lidským právům a systémové změny.
Kateřina Duspivová, STEM
Kateřina Duspivová působí v neziskové výzkumné organizaci STEM jako seniorní analytička. Pracuje na pomezí dat, společenských témat a veřejných politik. Dlouhodobě se věnuje socio-ekonomickému výzkumu a zaměřuje se na témata, která hýbou společností – ať už jde o ekonomiku, trh práce, vzdělávání, rovné příležitosti nebo zapojování veřejnosti do rozhodování. Ve výzkumu hledá insighty, které odhalují skutečné potřeby lidí a bourají zažité stereotypy. Usiluje o to, aby se (nejen) veřejná politika v Česku opírala o data, fakta a názory lidí. Věří, že dobrá data jsou základem dobrých rozhodnutí. Má zkušenosti ze soukromého, neziskového i veřejného sektoru.
Marek Ebert, Český telekomunikační úřad
Marek Ebert na postu předsedy Rady ČTÚ působí od roku 2023 a v roce 2025 byl jeho mandát prodloužen. Již více než tři desítky let specializuje na problematiku regulace trhů elektronických komunikací a poštovních služeb (do okamžiku jmenování členem Rady stál v čele sekce regulace). Dlouhodobě se věnuje problematice uplatnění efektivních nástrojů podpory soutěže i technologické inovace na telekomunikačním trhu. V současné době rozvíjí zapojení Úřadu do dozorových kompetencí podle nařízení DSA a aktu o umělé inteligenci.