Seznam oceněných

Současní držitelé a jejich zásluhy o české knihovnictví

Balík Vojtěch, PhDr. / Národní knihovna ČR / za rozvoj českého knihovnictví / 2000
Vojtěch Balík působil v letech 1990 – 2006 jako ředitel Národní knihovny ČR. Národní knihovna ČR se za jeho řízení dostala ze stavu hluboké krize na úroveň respektované národní instituce kvalitně plnící své poslání a plnohodnotně zapojené do mezinárodní knihovnické spolupráce. Mezi zásadní výsledky patří výstavba centrálního depozitáře v Hostivaři a úplná rehabilitace knihovního fondu NK, komplexní automatizace NK, start a rozvoj sítí a automatizace knihoven v ČR nebo start a rozvoj digitalizace vzácných a ohrožených dokumentů. Hrál také zásadní roli v opětovném zapojení českých knihoven do mezinárodního provozu a naši republiku reprezentoval v řadě mezinárodních sdružení, institucí a odborných komisí.

Cejpek Jiří, Prof. / Univerzita Karlova v Praze / za rozvoj českého knihovnictví / 2000
Jiří Cejpek je nesporně přední českou osobností v oboru teorie knihovnictví a informační vědy jehož bohatá přednášková a publikační činnost formovala celé generace knihovníků. Do roku 1968 působil na Univerzitě Karlově než mu byla z politických důvodů zakázána další pedagogická činnost. Po rehabilitaci se v roce 1991 stal opět vyučujícím na Univerzitě Karlově a dlouhá léta vedl katedru vědeckých informací a knihovnictví. Ani v důchodu nepřestal být aktivní v oboru – . např zakládal Ústav bohemistiky a knihovnictví na Slezské univerzitě a nadále pedagogicky vypomáhá své alma mater. Usilovnou, soustavnou a obětavou tvůrčí angažovaností se zasloužil o rozvoj a etablování všech oborů, které dnes zahrnujeme do pojmu “informační věda”.

Kubíček Jaromír, PhDr. / Moravská zemská knihovna v Brně / za rozvoj českého knihovnictví / 2000
Jaromír Kubíček svou nesmazatelnou stopu v knihovnickém světě zanechal především jako dlouholetý ředitel Moravské zemské knihovny. Instituci vedl v letech 1986 – 2010 a mezi jeho nejviditelnější zásluhy patří nová moderní budova MZK, založení oboru Knihovnictví a informatika na Masarykově univerzitě v Brně a bohatá publikační činnost v oboru bibliografie. Významnou a neopomenutelnou zásluhu má též na založení profesního Sdružení knihoven ČR, ve kterém byl v letech 1992–2010  předsedou a organizátorem konference Knihovny současnosti.

Vodičková Hana, doc. / Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze / za rozvoj českého knihovnictví / 2000
Hana Vodičková patří k předním odborníkům v České republice v oblasti katalogizace. Pro její teoretickou práci je příznačný důraz na aktuální tematiku a progresivní, netradiční přístup k řešení teoretických i praktických problémů. Od roku 1952 pracovala a přednášel na Univerzitě Karlově, kde má významnou zásluhu zejména na výuce oblastí spojených s katalogizací a bibliografií. Má významný podíl na odborných překladech mezinárodních standardů pro katalogizaci z anglického jazyka, jimi výrazně přispěla ke sjednocení české odborné terminologie. Podílela se i na tvorbě norem ČSN pro jmennou katalogizaci čímž přispěla k sjednocení postupů napříč oborem, což bylo mnohými pokládáno za nemožné.

Carva Václav / Krajská vědecká knihovna v Liberci / za celoživotní práci / 2000
Václav Carva spojil svůj profesní život se Státní vědeckou knihovnou Liberec. Nastoupil sem v roce 1950 a když knihovnu v roce 1998 opouštěl, zůstalo po něm mnoho dobře odvedené práce. Díky své dlouholeté přednáškové a publikační čínnosti, bohaté jazykové výbavě a fenomenální paměti se stal uznávaným odborníkem na poli starých tisků. Díky jeho práci a systematičnosti se podařilo částečně obnovit a doplnit požárem zničený fond tzv. sudetik, které jsou využívány odborník u nás i ve světě.

Hamplová Vlasta / Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové / za celoživotní práci / 2000
Vlasta Hamplová je významnou osobností východočeského regionu. Působila jako ředitelka Městské lidové knihovny Česká Třebová, metodička Krajské knihovny v Hradci Králové ale nejdelší čas profesně spojila s SVK Hradec Králové. Působila zde od roku 1970, od roku 1990 na pozici zástupkyně ředitele. Měla velký podíl na přechodu knihovny k automatizaci a digitálním databázím a nepřehlédnutelnou stopu zanechala i v oblasti bibliografie.

Komorousová Ivanka / Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje / za celoživotní práci / 2000
Ivanka Komorousová celý svůj profesní život spojila se Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje, kam nastoupila v roce 1962. Její práce se projevila v oblastech bezprostředního kontaktu se čtenáři – ve studovnách, čítárnách, bibliograficko-informační službě a také v neposčtu exkurzí, které zejm. začínající studenty uvádějí do prostorů a funkcí knihovny. Velkou měrou se zasloužila i o výchovu mladších kolegů a kolegyň. Ocenění je zejména uznáním každodenní drobné, soustavné, knihovnické práce bez níž by se čtenáři plzeňské knihovny neobešli.

Lukeš Evžen / Národní knihovna ČR / za celoživotní práci / 2000
Evžen Lukeš začal v roce 1953 pracovat v Národní knihovně v Praze, kde působil jako  vedoucí oddělení Bibliografického katalogu ČSR. V roce 1959 byl z politických důvodů nucen přejí do Státní pedagogické knihovny Komenského, kde řídil oddělení doplňování a zpracování knihovních fondů. Mezi léty 1971 až 1990 řidil knihovnu Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Místo zaslouženého důchodu přijal místo ředitele knihovny Nejvyššího kontrolního úřadu v Praze a od roku 1999 pracuje v Památníku národního písemnictví. Spoluredigoval časopisy Čtenář a Knihovna, vyvíjel soustavnou pedagogickou činnost. Byl spoluzakladatel Svazu knihovníků a informačních pracovníků v roce 1968 a iniciátorem jeho obnovení v roce 1990.

Mědílek Boris / Památník národního písemnictví / za celoživotní práci / 2000
Boris Mědílek začínal pracovat v roce 1949 na průběžné národní bibliografii, kde se stal vedoucím oddělení Bibliografického katalogu ČSR. Z politických důvodů byl v 70. letech několikrát přeložen až se nakonec uchytil jak pracovník knihovny Památníku národního písemnictví. I po odchodu do důchodu je stále aktivní v oblasti knihovnictví a bibliografie. Zorganizoval sestavování každoročních soupisů české literární vědy a je autorem rozsáhlých bibliografií Jaroslava Haška, Karla Čapka a Karla Poláčka.

Trägrová Jarmila / Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem / za celoživotní práci /2000
Jarmila Trägrová vystudovala knihovnictví na Univerzitě Karlově a v sprnu 1950 nastoupila jako ředitelka Okresní knihovny v Teplicích. Za svůj nesouhlas se vstupem okupačních vojsk byla v roce 1970 odvolána. Ke knihovnictví se vrátila v roce 1977 do biografického oddělení SVK Ústí n. Labem, kde se později stala vedoucí regionálního informačního střediska pro kulturu. Je zakládajícím členem SKIP v r. 1968 a přispěla i k jeho obnově v r. 1990 Svou kariéru ukončila v roce 1997.

Bimková Anna, Mgr. / Městská knihovna v Praze / za rozvoj českého knihovnictví / 2001
nna Bimková spojila svůj profesní život s Městskou knihovnou v Praze, kde nejprve pracovala jako metodička, později jako vedoucí obvodní knihovny na Praze 9 a nakonec mez lety 1978 – 2002 jako ředitelka celé instituce. Mezi její hlavní zásluhy patří začlenění výstavby veřejných knihoven do rozvojových plánů hl. města a tím zajistit rozvoj sítě a výstavbu knihoven na nových sídlištích, stejně jako velké rekonstrukce hlavní budovy Městské knihovny v roce 1998. Významnou roli hrála i u počátků automatizace knihovny. Vyvíjela bohatou přednáškovou činnost a zastupovala Městskou knihovnu v Praze v řadě odborných komisí, jak českých tak mezinárodních

Burgetová Jarmila, PhDr. / Knihovna Akademie věd České republiky / za rozvoj českého knihovnictví / 2001
Jarmila Burgetová začala svou knihovnickou dráhu v roce 1953 na Slovensku. Po návratu do Prahy a krátkém angažmá v NK ČR pracovala od roku 1972 v knihovně Akademie věd, nejprve jako metodičkam později jako vedoucí metodického oddělení a poradkyně ředitelky. Téměř dvacet let redigovala zpravodaj Informace Knihovny AV ČSR, pravidelně přispívala do Čtenáře, Bulletinu SKIP a dalších odborných periodik, včetně zahraničních. Aktivně se zapojila do znovuobnovení SKIP hned v r. 1989 a na ustavujícím sjezdu v dubnu 1990 byla zvolena předsedkyní. Její zásluhou SKIP rozvíjel rozsáhlou mezinárodní spolupráci a udržoval intenzívní kontakty s mnoha zahraničními knihovnickými spolky a institucemi.

Choc František, PhDr. / Univerzita Karlova v Praze a knihovna Policejní akademie / za rozvoj českého knihovnictví / 2001
František Choc se celoživotně věnoval oboru knihovnictví a informací v oboru lékařství. Svou profesní dráhu začal v roce 1954 v Ústavu pro doškolování lékařů v Praze, kde působil deset let a založil zdel odbornou knihovnu. V činorodé práci pokračoval i na fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Zde se opět podílel na vybudování odborné knihovny a stojí za řadou bibliografických soupisů lékařské literatury. V oboru vyvíjel i bohatou publikační činnost. Redakční prací se podílel na vydávání odborných časopisů a sborníků (Sborník lékařský, Acta Universitatis Carolinae – Marica, Trendy v medicíně), na chirurgických skriptech a učebnicích.

Kletečková Marie, PhDr. / Městská knihovna v Praze / za rozvoj českého knihovnictví / 2001
Marie Kletečková za svůj život pracovala na různých odborných pozicích. Nejprve rok působila v Muzeu hlavního města Prahy (1976-1977) na postu dokumentátora a následně v Městské knihovně v Praze (1987-1992), pobočka Praha 10, jako metodik pro práci s dospělými. Od roku 1992 pracuje ve Strahovské knihovně Královské kanonie premonstrátů na Strahově, kde se stará o akvizici a katalogizaci nových fondů. Je autorkou řady článků z knihovnických periodik: Strahovská knihovna, Národní knihovna, Knihovnický zpravodaj pro potřeby odborových knihoven na železnici atd.

Papírník Miloš, PhDr. / Moravská zemská knihovna v Brně / za rozvoj českého knihovnictví / 2001
Miloš Papírník od roku 1945 působil v Univerzitní knihovně v Brně a pracoval zde na celé řadě pozic. Po sloučení Univerzitní, Technické a Pedagogické knihovny ve Státní vědeckou knihovnu byl v 50. letech pověřen jejím řízením. Aktivně se podílel na tehdejším znění tzv. knihovního zákona a řešení sporných a koncepčních otázek tehdejšího knihovnictví. V roce 1970 byl pro své názory z politických důvodů z funkce odvolán. Jeho životním zájmem je bibliografie. Je spoluautorem úplných přehledů Knižního díla Jiřího Mahena (1959) a Knižního díla Otokara Březiny (1968). I po odchodu do důchodu pracoval v Moravské zemské knihovně v Brně, účastnil se odborného života. Spolupodílel se na ustavení SKIPu v r. 1968 i na jeho znovuobnovení v r. 1990

Richter Vít, PhDr. / Národní knihovna ČR / za rozvoj českého knihovnictví / 2001
Vít Richter je všeobecně uznávanou osobností knihovnického světa. Profesní život spjal s Národní knihovnou, kde začal v roce 1971 jako pomocná síla ve skladišti knihovních fondů. Prošel řadou funkcí, vedl oddělení studoven, oddělení souborných katalogů, řídil výstavbu Centrálního depozitáře a krátce zastával funkci ředitele NK. Od roku 1998 stál v čele Knihovnického institutu Národní knihovny ČR. Je spoluzakladatelem SKIPu, který léta vedl a od roku 2013 je jeho čestným předsedou. Podílel se na přípravě aktuálního knihovního zákona a řadě legislativních norem a dotačních programů pro knihovny. Vít Richter je členem redakčních rad knihovnického časopisu Čtenář a revue Knihovna, všestranně podporuje odbornou publikační činnost a mezinárodní reputaci českých knihoven.

Sedlmayerová Zora / Středočeská vědecká knihovna v Kladně / za rozvoj českého knihovnictví / 2001
Zora Sedlmayerová začala svou knihovnickou dráhu v roce 1943 jako vedoucí Městské knihovny v Kladně a pozdější ředitelka Okresní a Krajské knihovny tamtéž. V roce 1971 byla z politických důvodů zbavena funkce. I nadále pak zůstala aktivní jak v životě knihovny tak v kulturním životě města Kladna.

Suchý Jaroslav, PhDr. / Městská knihovna v Náchodě / za rozvoj českého knihovnictví / 2001
Jaroslav Suchý se stal náchodským knihovníkem již za 2. světové války a do jejího čela se postavil už v roce 1950 a strávil tam plných 33 let. Všichni jeho kolegové a čtenáři oceňovali jeho velmi lidský a osobní přístup. Byl neúnavným organizátorem společenských a knihovnických akcí, je také autorem řady regionálních publikací a výstav. Patřil k vynikajícím řečníkům a mimo odborných článků psal i fejetony a pohádky z knihovnického ptrostředí. Patřil k zakládajícím členům SKIP v r. 1968 a aktivně se angažoval ihned po obnovení činnosti v roce 1990, i když už byl v důchodovém věku.

Vondrů Marie / Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích / za rozvoj českého knihovnictví / 2001
Marie Vondrů spojila profesní život s Jihočeskou vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích kam nastoupila v roce 1963. Dlouhá léta vedla oddělení pro děti a pro mládež. Významně se zasloužila o zlepšení práce s dětskými čtenáři a metodicky vedla ostatní knihovnice. Je autorkou mnoha metodických materiálů pro práci s dětmi, článků o práci knihoven, několika bibliografií a sbírek literárních soutěží pro děti. Je také spoluautorkou učebnic v Brailleově písmu.

Wižďálková Bedřiška, PhDr. / Národní knihovna ČR / za rozvoj českého knihovnictví / 2001
Bedřiška Wižďálková nastoupila do tehdejší Státní knihovny společenských věd v roce 1953 a zabývala se zejm. jmennou a věcnou katalogizací. Po sloučení SKSV s Národní knihovnou zůstala u katalogizace a to zejména u katalogizace starých tisků, které se poté už věnovala zbytek své dlouhé kariéry. Stala se uznávanou odbornicí na staré tisky a často publikovala v odborném tisku. Je autorkou Pravidel jmenného popisu starých tisků, díky kterým sjednotilo oddělení rukopisů a starých tisků NK katalogizační praxi v celé republice a stalo se ústředním metodickým pracovištěm pro historické knižní fondy.

Kovačka Miloš, PaedDr. / Bibliografický ústav Slovenské národní knižnice v Martině / za rozvoj českého knihovnictví / 2001
Miloš Kovačka patřil k významným slovenským historikům knižní kultury a církevních dějin. Jako významný slovenský bibliograf se podílel na vybudování systému slovenské národní bibliografie. Nezanedbatelná je i jeho role při konstruování slovenského knihovně-informačního systému. V letech 1991 -2011 působil jako ředitel Národního bibliografického ústavu Slovenské národní knihovny. Současně se věnoval i publikační a přednáškové činnosti na univerzitě v Žilině. Je autorem řady odborných prací k církevním dějinám a historii knihovnictví.

Lass Andrew / Mount Holyoke College, Massachusetts, USA / za rozvoj českého knihovnictví / 2001
Andrew Lass je rodilý američan, absolvent filosofie na Harvardu a psychologie a folkloristiky na Univerzitě Karlově. Jako malý se dostal společně s rodiči do Československa, odkud však byli nuceni odejít v 70. letech. Svůj trvalý zájem o českou kulturu si však udržel a v roce 1990 inicioval projekt CASILIN. Jako manažer projektu se soustředil na zavedení jednotných mezinárodních standardů, na automatizace knihovnických procesů, meziknihovní spolupráci, digitalizaci a ochranu dokumentů a historických fondů. Významně přispěl k posunutí digitalizace českých knihoven zejm. počátkem 90. let.

Bohatcová Mirjam, Dr. / Knihovna Národního muzea v Praze / za rozvoj českého knihovnictví / 2002
Mirjam Bohatcová začala s knihovnickou kariérou v roce 1941 kdy působila jako kurátorka Oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea v Praze. V letech 1952–1972 pracovala v Kabinetu filologické dokumentace ČSAV jako vedoucí fotoarchivu rukopisů a starých tisků. V době normalizace byla přinucena Akademii věd opustit a pracovala pak v redakcích nakladatelství Artia a Panorama jako odborná redaktorka. Po změně politické situace v roce 1989 vedla už v důchodovém věku Knihovědný seminář Ústavu informačních studií a knihovnictví na FF UK v Praze. Mirjam Bohatcová má za sebou bohatou publikační činnost a byla aktivní členkou Matice české.

Kadlecová Ivana, Phdr. / Knihovna Akademie věd České republiky / za rozvoj českého knihovnictví / 2002
Ivana Kadlecová působila jako knihovnice na Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV, od roku 1980 vedla Středisko vědeckých informací a v roce 1992 se stala ředitelkou Knihovny Akademie věd České republiky, kde úspěšně působila až do roku 2007. Během jejího působení se započalo s elektronickou katalogizací dokumentů v systému a zpřístupněním knihovního fondu i pro zahraniční uživatele. Velkou měrou přispěl k digitalizaci provozu knihovny. Po povodních v roce 2002 iniciovala vybuzdování sušící a desinfekční linky, kterou využilo více než 20 knihoven, jejichž fondy byly povodněmi poškozeny. Je členkou řady odborných komisí a knihovnických sdružení.

Mouchová Jana, PhDr. / Knihovna Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze / za rozvoj českého knihovnictví / 2002
Jana Mouchová zanechala největší profesní stopu jako pracovnice a později ředitelka knihovny Právnické fakulty v Praze. Absolvovala celou řadu mezinárodních kurzů a zabývala se akvizicí a výměnou odborných knih. Jako ředitelka se založila o rozsáhlou rekonstrukci prostor a postavila knihovnu zpátky na nohy po ničivých povodních roku 2002. Má velkou zásluhu na řadě grantových a rozvojových programů, stejně jako na digitalizaci, archivaci a zpřístupnění závěrečných studentských prací. Knihovna pod jejím vedením dosahovala mimořádné úrovně srovnatelné s obdobnými institucemi v zahraničí.

Pokorný Pavel, PhDr. / Strahovská knihovna v Praze / za rozvoj českého knihovnictví / 2002
Pavel Pokorný byl významný český knihovník, historik a heraldik. Už jako držitel doktorátu z filosofie se stal zaměstnancem Národní knihovny v oddělení rukopisů a vzácných tisků. Když byl z vedení oddělení v roce 1982 z politických důvodů odvolán, přešel nejprve do Národního konzervačního fondu a posléze do Archivu Národního muzea v Praze, kde je zodpovědný za katalogizaci a hlubším výzkum sbírky pečetidel. V oblasti heraldiky je pokládán za předního znalce a od roku 1994 byl předsedou České heraldické společnosti v Praze. Profesní kariéru ukončil jako knihovník Královské kanonie premonstrátů na Strahově, kde se významnou měrou podílel na obnovení jejího fungování. Po celý život bojoval s následky dětské obrny a roztroušené sklerózy, která ho donutila odejít do předčasného důchodu.

Stejskalová Eva, PhDr. / Knihovna Národního muzea v Praze / za rozvoj českého knihovnictví / 2002
Eva Stejskalová se ke spolupráci s Knihovnou Národního muzea dostala přes práci na sepisování fondů zámeckých knihoven Setkání to bylo vskutku osudové neboť poté do KNM nastoupila a celých 33 let pro ni obětavě pracovala. Stala se vedoucí oddělení časopisů. Ve funkci prožila nelehké časy stěhování fondů a několikeré rekonstrukce prostor. V době normalizace se jedno ze sídel oddělení zvané “zámeček” pod jejím vedením stalo útočištěm některých autorů – historiků, literárních historiků a bibliografů, kteří zde nalézali volný přístup k odborné literatuře, k „prohibitním“ fondům i potřebný klid. Ona sama se zajímá o problematiku starých tisků, knižní úpravu a ilustrace, počátky novin a časopisů i o osobnosti českého národního obrození. Je autorkou celé řady výstav, aktivní vyučující a členkou řady odborných organizací a výborů.

Turková Helga, PhDr. / Knihovna Národního muzea v Praze / za rozvoj českého knihovnictví / 2002
Helga Turková spjala svůj profesní život zejména s Knihovnou Národního muzea. Nastoupila zde v roce 1967 do oddělení zámeckých knihoven. O roku 1990 do roku 2004 působila jako ředitelka celé instituce. Jejím odborným zaměřením jsou historické knižní fondy, kterým věnovala téměř celé své profesní působení. Podílela se na katalogizaci a záchraně stovek unikátních knižních fondů ze zámeckých knihoven. Velké zásluhy má i na fungování těchto knihoven po roce 1989, kdy došlo k restituci značné části knih původním majitelům. Podařilo se jí uzavřít řadu smluv a dohod o výpujčkách a spolupráci aby knihy zůstali nadále přístupné odborníkům i široké veřejnosti. V nových podmínkách se jí podařilo zajistit KNM stálé zázemí a nasměrovat knihovnu do nového tisíciletí. Je aktivní členkou řady odborných organizací a výborů.

Vobr Jaroslav, PhDr. / Moravská zemská knihovna v Brně / za rozvoj českého knihovnictví / 2002
Jaroslav Vobr začal profesně jako zaměstnanec stavebního podniku v Jihlavě, ale ke knihám ho to táhlo a nakonec se mu podařilo po velkých peripetiích a na doporučení několika významných knihovníků nastoupit roku 1965 do Moravské zemské knihovny. V knihovně brzy přešel do úseku bibliografie společenských věd a současně úsek starých tisků. Podílel se na rozsáhlých bibliografických souborech, zejm. z oblasti Moravy a jeho práce jsou i dnes vysoce oceňovány. Má na kontě desítky publikací a odborných článků.

Vohlídalová Věra, Mgr. / Krajská vědecká knihovna v Liberci / za rozvoj českého knihovnictví / 2002
Věra Vohlídalová je významnou osobností severočeského knihovnictví a kulturního života vůbec. Prošla různými knihovnami na Liberecku, dokud se v roce 1990 nestala ředitelkou tehdejší Státní vědecké knihovny v Liberci kde působila až do svého odchodu do důchodu v roce 2001. Podstatná část jejího působení na ředitelském postu je spojena s výstavbou jedné z nejmodernějších knihovních budov v České republice, jež byla nazvána „Stavbou smíření“ propojující knihovní a kulturní funkce. Významně se zasloužila o rozvoj přeshraničních vztahů. Vyjímečnost její práce v nejrůznějších kulturních a odborných sdružení dokládá celá řada ocenění, včetně německého státního vyznamenání Kříže za zásluhy 1. třídy.

Kohl Ernst, Dr. / Bundestag Berlin / za rozvoj Parlamentní knihovny ČR / 2003
Ernst Kohl, bývalý předseda sekce parlamentních knihoven IFLA a ředitel Knihovny Bundestagu se velmi významně zasloužil o rozvoj české Parlamentní knihovny. Svou radou i odbornou pomocí se podílel na jejím rychlém rozvoji a přerodu v moderní knihovnicko-informační instituci, kterou je dnes.

H. Robinson William / Congress Library Washington / za rozvoj Parlamentní knihovny ČR / 2003
William H. Robinson byl vedoucí analytických služeb Kongresové výzkumné služby Kongresové knihovny ve Washingtonu, který se mimořádně aktivně podílel na rozvoji české Parlamentní knihovny. Spolupracoval na vytváření nového konceptu rozvoje Parlamentní knihovny, pomáhal jí s přijetím do mezinárodních institucí. Americká Kongresová knihovna na jeho popud poskytla své mladší sestře materiální i odbornou pomoc při restartu činnosti po roce 1990.

Bínová Kádnerová Jiřina, PhDr. / Středočeská vědecká knihovna v Kladně / za rozvoj českého knihovnictví / 2003
Jiřina Bínová Kádnerová je profesí bibliografka i když v průběhu své knihovnické kariéry výrazně překročila svůj obor. V roce 1966 nastoupila do Státní vědecké knihovny v Kladně a od roku 1990 do roku 2012 byla její úspěšnou ředitelkou. Stojí za založením bibliografického oddělení, sbírky regionálního fondu a odborných aktivit s ním souvisejících. Na její popud vzniklo v budově knihovny i kladenské informační středisko a řada dalších aktivit propojující svět knihovny se světem okolo. Byla členkou řady odborných celostátních komisí a předsedkyně bibliografické sekce Sdružení knihoven ČR a redakční rady časopisu Čtenář.

Brožek Aleš, Ing. / Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem / za rozvoj českého knihovnictví / 2003Aleš Brožek je významnou osobností spjatou nejen se Severočeskou vědeckou knihovnou v Ústí nad Labem, kde dělal plných 27 let jako ředitel (od roku 1990 do roku 2017). Má zásluhu na vytvoření nové sekce pro veřejnost, přístavbě a rekonstukci knihovny, založení oddělení automatizace a vzniku Britského centra. Byl členem Ústřední knihovnické rady, redakční rady Čtenáře a časopisu GrandBiblio, předsedal sekci pro akvizici Sdružení knihoven ČR. V důchodu se věnuje zlepšování a propagaci systému Kramerius a pracuje na biografiích českých knihovníků.

Brožek Ivo, PhDr. / Knihovna Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem / za rozvoj českého knihovnictví / 2003
Ivo Brožek spojil své profesní působení s knihovnami v Ústí nad Labem. Od května 2012 do dubna 2016 byl ředitelem Vědecké knihovny Univerzity J. E. Purkyně v Ústí n. L. Zabýval se řízením knihoven, získáváním a zpracováním knihovních fondů, elektronickými informačními zdroji a vzděláváním uživatelů. Významně se podílel na digitalizaci knihovny. Publikoval mnoho článků do knihovnických časopisů a byl aktivním členem Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR, několik let předsedou její Dozorčí komise a také dlouhá léta členem výkonného výboru Asociace knihoven vysokých škol ČR.

Hájková Zuzana, PhDr. / Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích / za rozvoj českého knihovnictví / 2003
Zuzana Hájková začínala knihovnickou kariéru jako metodička v Karlových Varech, ale od roku 1994 je spjata s Jihočeskou vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích. Díky zájmu o nové technologie pomohla významně posunout digitalizaci knihovny, katalogizaci a obor systémového knihovnictví obecně. Věnuje se i vzdělávání knihovníků nejen v rámci Jihočeského kraje. Je velkou propagátorkou česko-francouzské spolupráce aktivní členkou Svazu knihovníků a členkou řady odborných knihovnických organizací a skupin.

Horák Jan / Městská knihovna Hustopeče / za rozvoj českého knihovnictví / 2003
Jan Horák začal pracovat v Hustopečské knihovně v roce 1964 a vedl jí plných 33 let. Jeho zásluhou má v současnosti knihovna potřebné prostory se samostatným dětským oddělením, místností pro kulturní akce, internetovou studovnou apod. Tím se mohla naplnit jeho představa, že knihovna je místem setkávání lidí. Organizoval řadu kulturních a společenských akcí, je zakladatelem ochotnického divadla a napsal řadu publikací o Hustopečsku. Byl aktivním členem SKIPu.

Kobrová Jaroslava, JUDr., Mgr. / Městská knihovna v Trutnově / za rozvoj českého knihovnictví / 2003
Jaroslava Kobrová se v roce 1963 stala ředitelkou Městské knihovny v Trutnově a podařilo se významně rozvinout její regionální funkce. Po roce 1970 byla z politických důvodů nucena funkci opustit a poté až do roku 1984 vedla malou Městskou knihovnu v Úpici, kterou svou činností pozvedla mezi nejlepší v regionu. Po odchodu do důchodu se jí velice brzy začlo po knihách stýskat a opět nastoupila do knihovny v Trutnově. Nelze opomenout ani její dlouholetou pedagogickou činnost na Střední knihovnické škole v Brně a na Střední lesnické škole v Trutnově.

Nádvorníková Marie, PhDr. / Vědecká knihovna v Olomouci / za rozvoj českého knihovnictví / 2003
Marie Nádvorníková byla odborník na bibliografii Severomoravského kraje resp. celé Moravy. Její velkým dílem je rozsáhlá část retrospektivní bibliografie Moravika 19.století. Působila v řadě odborných komisí a je autorkou několika příruček a metodik k bibliografii, nezanedbatelní je i její pedagogické působení na Masarykově univerzitě. Od roku 1982 byla ředitelkou Státní vědecké knihovny v Olomouci a pod jejím vedením knihovna rostla jak do prostoru, když se podařilo realizovat důležité přístavby a rekonstrukce tak i v oblasti digitalizace.

Pěta Jan, Mgr. / Knihovna města Hradce Králové / za rozvoj českého knihovnictví / 2003
Jan Pěta je nerozlučně spojen s Hradcem Králové a jeho knihovnou. Nastoupil do ní v roce 1970 a přes služby a věcnou katalogizaci se v roce 1992 propracoval až k ředitelskému postu. Je autorem řady článků v odborném i regionálním tisku, dlouholetým členem redakční rady časopisu Čtenář, hybnou silou regionálního knihovnického časopius a příležitostný básník. Aktivně působí v Ústřední knihovnické radě a odborných pracovních skupinách. Je významnou osobou kulturního života města Hradce Králové.

Sosna Karel, Mgr. / Parlamentní knihovna ČR / za rozvoj českého knihovnictví / 2003
Karel Sosna začínal v roce 1964 jako bibliograf v knihovně Ústavu dějin KSČ. Pro své postoje byl po roce 1970 odejit a dlouho nemohl pracovat v oboru. Nakonec se mu podařilo dostat se opět ke knihám a to do Základního informačního střediska Kovoprojekty Praha n.p. kde jako studijní technik vytvářel odborné rešerše z nejrůznějších oblastí, za zmínku stojí zejména Česko-anglicko-německo-ruský stručný slovník robotiky a obdobné odborné práce. Přes zákaz udržoval čilé styky s knihovním prostředím a anonymně publikoval. V roce 1990 převzal vedení knihovny Federálního shromáždění a ve funkci ředitele Parlamentní knihovny působil až do roku 2015. Ve spolupráci s předními českými a zahraničními knihovníky transformoval Parlamentní knihovnu z tradiční podoby do moderního knihovnicko-informačního pracoviště. Je velmi aktivní na mezinárodním poli a členem řady českých i mezinárodních odborných komisí.

Vyčichlo Jaroslav, PhDr. / Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje / za rozvoj českého knihovnictví / 2003
Jaroslav Vyčichlo se v roce 1975 stal metodikem v roce 1985 ředitelem Okresní knihovny v Rokycanech. Pro jeho výbornou práci dostal nabídku vést Studijní a vědeckou knihovnu Plzeňského kraje a dělal to s velkou obětavostí až do konce života, když v roce 2008 podlehl těžké nemoci. Jako ředitel knihovny se zasadil o automatizaci knihovnických procesů, pravidelné pořádání výstav a publikační činnost. Zásluhy má o rekonstrukci historického objektu knihovny a získání dvou budov v areálu na Borech v Plzni. Od ustavení Sdružení knihoven ČR v roce 1992 byl jeho místopředsedou.

Wimmerová Daniela / Městská knihovna v Českém Krumlově / za rozvoj českého knihovnictví / 2003
Daniela Wimmerová zanechala největší profesní stopu v Okresní knihovně v Českém Krumlově a vůbec celém okolním regionu. Po celou dobu své aktivní knihovnické činnosti se věnovala práci hlavně s dobrovolnými knihovníky a vždy usilovala o rozvoj malých veřejných knihoven. Iniciativně propojovala všechny úrovně státní správy i samosprávy aby posouvala jejich zázemí a schopnost sloužit čtenářům. Byla dlouholetou předsekdyní Jihočeské regionální organizace SKIP a podařilo se jí navázat profesní kontakty s hornorakouskými knihovníky.

Kohout Zdeněk, JUDr. / Moravská zemská knihovna v Brně / za celoživotní práci / 2004
Zdeněk Kohout je příkladem málo viditelné části provozu knihovny a to je činnost ekonomická. Do Univerzitní knihovny v Brně nastoupil v roce 1945 a věrný jí zůstal až do svého odchodu do důchodu v roce 1989. Po většinu času se zabýval vedením účetnictví, tajemnickou prací a vedl oddělení národohospodářské evidence. I v důchodu však zůstal aktivní a své odborné znalosti věnoval SDRUKu, kde až do roku 2004 spravoval jeho ekonomické záležitosti.

Pumprla Václav, PhDr. / Vědecká knihovna v Olomouci / za celoživotní práci / 2004
Václav Pumprla je historik a odborný knihovník se specializací na staré tisky. Převážnou část pracovní dráhy absolvoval ve Státní vědecké knihovně v Olomouci, kde působil v letech 1961-1997. Byl vedoucím odd. ochrany fondů, odd. bibliografie a odd. zpracování fondů. Téměř 30 let se věnoval historickým fondům knihovny. Mezi jeho největší díla patří rozsáhlá edice Soupisy starých tisků ve fondech SVK v Olomouci. Pořádal řadu odborných konferencí a externě přednášel na Slezské univerzitě v Opavě a na katedře historie Univerzity Palackého v Olomouci. Má mimořádné zásluhy na zpřístupnění historického fondu veřejnosti.

Sošková Eva, PhDr. / Státní technická knihovna (nyní Národní technická knihovna) / za celoživotní práci / 2004
Eva Sošková Po ukončení střední knihovnické školy, v roce 1948, nastoupila jako čerstvá absolventka do Technického dokumentačního střediska. Do Státní technické knihovny nastoupila v roce 1962 a její ředitelkou byla v letech 1971-1987. Během svého působení jí výrazně pozvedla a zmodernizovala, zejména v oblasti automatizace a výstavby nových prostor. Odborné knihovnické práci se věnovala i v důchodu. Je autorkou několika odborných prací a článků zaměřených na knihovnictví a je jednou ze zakladatelek České informační společnosti.

Cempírková Květa, PhDr. / Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích / za rozvoj českého knihovnictví / 2004
Květa Cempírková spojila celou svou profesní dráhu s Jihočeskou vědeckou knihovnou. V r. 1967 nastoupila do vědeckého oddělení, kde pracovala na různých odborných pozicích. Má významnou zásluhu na rekonstrukci všech budov a vybudování rozsáhlého knižního skladu. Zahájila práce na digitalizaci knihovny a automatizaci jejího provozu. V letech 1967-1969 byla členkou Svazu knihovníků a nakladatelských pracovníků, od r. 1990 členkou Svazu knihovníků a spoluzakladatelkou Sdružení knihoven České republiky a Nadace knihoven České republiky

Koubová Blanka, Mgr. / Ministerstvo kultury ČR / za rozvoj českého knihovnictví / 2004
Blanka Koubová má jako ředitelka odboru umění a knihoven na Ministerstvu kultury ČR mimořádnou zásluhu na vytvoření a stabilizaci dotačních programů pro knihovny, spolupráci na přípravě a přijetí nové knihovnické legislativy a na přijetí Koncepce rozvoje knihoven do roku 2010. Je členkou redakční rady časopisu Čtenář, tajemnicí programu VISK a nejrůznějších odborných pracovních skupin.

Kubíková Věra PhDr. / Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR / za rozvoj českého knihovnictví / 2004
Věra Kubíková se celoživotně pohybovala ve sféře odborných vysokoškolských knihoven. Začínala na dokumentačním úseku Výzkumného ústavu inženýrského studia ČVUT, pak přestoupila na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a do Knihovny akademie věd. Má významný podíl na programech vedoucích k pozvednutí a finanční stabilizaci odborného vysokoškolského knihovnictví. Členka Sdružení knihovníků a informačních pracovníků od roku 1990.

Novotná Eva, Mgr. / Národní knihovna ČR / za rozvoj českého knihovnictví / 2004
Eva Novotná nastoupila jako zkušená učitelka českého jazyka v letech 1977 na pozici vedoucí audiovizuálního střediska ve Státní knihovně ČSR, kde vytrvala až do roku 2004. Ve své profesní kariéře se věnovala shromažďování, zpracování a zpřístupňování audiovizuálních nosičů. Zasloužila se o popularizaci knihovnictví v pořadech Českého rozhlasu. Publikovala v odborných knihovnických časopisech, nejčastěji v Informačním bulletinu Národní knihovny a v časopise Čtenář.

Otrubová Alena, Mgr. / Městská knihovna Tábor / za rozvoj českého knihovnictví / 2004
Alena Otrubová začínala jako knihovnice v roce 1976 ve Slovanské knihovně v Praze. Po přestěhování do Tábora se přes hudební oddělení dostala až do pozice ředitelky, kde skončila v roce 1995. Jejím osobním a odborným přičiněním vznikl automatizovaný knihovnický systém Lanius, který pomohl výrazně posunout automatizaci řady malých a středních knihoven. Stála za přestavbou a celkovou modernizací táborské knihovny.

Pessrová Hana, Phdr., CSc. / Knihovna CERGE-EI / za rozvoj českého knihovnictví / 2004
Hana Pessrová si svou pověst zasloužila pro své výzkumné a publikační aktivity, stejně jako za příspěvek k rozvoji knihoven ve zdravotnictví. 12 let pracovala v Městské knihovně v Praze, poté jako odborný referent pro oblast knihoven ve zdravotnictví a v roce 1996 byla jmenována ředitelkou integrované knihovny UK CERGE a Národohospodářského ústavu AV ČR. Publikovala v oblasti tvorby knihovnické legislativy, sítí knihoven, řízení a služeb v síti pracovišť, účasti knihovnických a informačních pracovišť na výzkumných řešeních. Je zakládající členkou Společnosti zdravotnické informatiky a vědeckých informací ČLS JEP a členkou SKIP

Pospíšil František, PhDr. / Filozofický ústav Akademie věd České republiky / za rozvoj českého knihovnictví / 2004
František Pospíšil nastupil knihovnickou dráhu v roce 1969 v Akademii věd jako vedoucí ústavní knihovny. Během jeho působení se knihovna stala nejvýznamnějším zdrojem filozofické a sociologické literatury a centrem oborových informací v ČR. Má významný podíl na nápravě škod po povodních roku 2002. Aktivně se věnoval bibliografické činnosti, v jejím rámci se podílel na vypracovávání bibliografických ročenek pro obor filozofie a sociologie. Puklivoal řadu odborných prací u nás i v zahraničí.

Svoboda Martin, Ing. / Státní technická knihovna (nyní Národní technická knihovna) / za rozvoj českého knihovnictví / 2004
Martin Svoboda rozvinul české knihovnictví zejména v oblasti automatizace. Jako systémový programátor Národní knihovny stál u zrodu projektu CASILIN a MAKS. V roce 1997 se stal ředitelem Státní technické knihovny v Praze. STK za jeho působení vyvinula webovou službu Integrovaná virtuální knihovna a průkopnický projekt elektronického dodávání dokumentů Virtuální polytechnická knihovna. Stojí i za dobudováním nové budovy knihovny v Dejvicích (nynější Národní technická knihovna). Angažoval se v oblasti autorského práva a při přípravě autorského zákona a jeho novel. Je aktivním členem řady odborných i knihovnických skupin a organizací.

Horáková Ivanka, PhDr. / Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje / za rozvoj českého knihovnictví / 2005
Ivanka Horáková je celoživotně s Plzní a její knihovnou. Nastoupila zde v roce 1966 a postupně se přes metodiku, vedoucí Obvodní knihovny a pozici náměstkyně vypracovala až na ředitelku celé knihovny kde působila až do svého odchodu do důchodu v roce 2011. V knihovně se podílela na automatizaci a , a stála za celou řadou výstav a kulturních akcí. Je autorkou řady článků v odborném tisku a členkou řady knihovnických sdružení. Je též velkou podporovatelkou projektů pro nevidomé.

Houšková Zlata, Mgr. / Národní knihovna ČR / za rozvoj českého knihovnictví / 2005
Zlata Houšková dostudovala v r. 1976 a kvalifikaci si zvýšila post- graduálním studiem oboru Výchova a vzdělávání
dospělých. Pracovala ve Státní posléze Národní knihovně ČR a také v Bezručově knihovně ÚKDŽ. Od r. 1991 se věnuje vzdělávání knihovníků v Národní knihovně ČR. Byla a je jedním z aktérů oživení knihovnické činnosti v ČR, podílela se na ustavení SKIP, aktivně pracuje v jeho sekcích – Klubu dětských knihoven a v Sekci veřejných knihoven. Je členkou výkonného výboru i předsednictva VV a zároveň jejich tajemnicí. Stojí v čele projektů, jako je Týden knihoven, Březen – měsíc internetu či Noc s Andersenem.

Jirkalová Hana / Středočeská vědecká knihovna v Kladně / za rozvoj českého knihovnictví / 2005
Hana Jirkalová je absolventkou katedry knihovnictví a VI Filozofické fakulty UK z r. 1972. Jejími zaměstnavateli se postupně stala nakladatelství Orbis, Panorama a od r. 1993 Academia až nakonec od r. 1997 Středočeská vědecká knihovna v Kladně. Od r. 1973, kdy začala jako elévka, se postupně propracovala přes redaktorku až na šéfredaktorku časopisu Čtenář. Díky péči, kterou tomuto knihovnickému časopisu věnuje, je Čtenář stále nepostradatelným rádcem a zdrojem inspirace pro stovky knihovníků.

Knoll Adolf, Mgr. / Národní knihovna ČR / za rozvoj českého knihovnictví / 2005
Adolf Knoll studoval na Filozofické fakultě UK a na univerzitách v rumunské Kluži a Bukurešti. V letech 1983 až 1985 absolvoval postgraduální studium na KKVI UK. V r. 1979 nastoupil do oddělení jmenné katalogizace Národní knihovny ČR, poté do oddělení doplňování zahraniční literatury. Po listopadu 1989 byl jako vědecký tajemník pověřen vedením Národní knihovny ČR až do výběru nového ředitele, od r. 2004 je v této instituci ředitelem pro vědu, výzkum a mezinárodní vztahy. Od r. 1992 se věnuje otázkám digitalizace knihovních sbírek. Díky svým odborným a jazykovým znalostem působil řadu let jako expert, podílel se např. na zpracování manuálu UNESCO a FAO o digitalizaci.

Kurka Ladislav, PhDr. / Městská knihovna v Praze / za rozvoj českého knihovnictví / 2005
Ladislav Kurka po ukončení studia na katedře knihovnictví FF UK v r. 1956 (rigorózní zkoušky složil v r. 1967) metodicky pečoval o vojenské osvětové knihovny. Pro jeho politické postoje na konci 60. let bylo jeho působení v tomto typu knihoven násilně přerušeno a jeho novým působištěm se stala Městská knihovna v Praze, kde pracuje dodnes. Významně se zasloužil o rekonstrukci a modernizaci ústřední knihovny MKP i desítek jejích poboček na sídlištích či ve starší městské zástavbě. Působí jako expert a poradce při přípravě projektů novo-
staveb či rekonstrukce knihovních budov po celé republice. Zasloužil se též o vznik SKIP v 60. letech i o jeho obnovu v roce 1990.

Ramajzlová Barbora, PhDr. / České vysoké učení technické v Praze / za rozvoj českého knihovnictví / 2005
Barbora Ramajzlová absolvovala FF UK, obor knihovnictví a vědecké informace v r. 1980 a v r. 1987 získala v tomto
oboru doktorát. Od r. 1981 pracuje na ČVUT, nyní jako vedoucí oddělení knihoven ve Výpočetním a informačním centru ČVUT. Zabývá se automatizací knihoven, organizací a řízením i informační výchovou. Je odborným garantem semináře Automatizace knihovních procesů. Od ustavení Asociace knihoven vysokých škol ČR v r. 2002 je předsedkyní jejího výkonného výboru. Rovněž je členkou Ústřední knihovnické rady a uznávanou autoritou mezi knihovníky českých vysokoškolských knihoven.

Ryšavá Eva, PhDr. / Národní muzeum v Praze / za rozvoj českého knihovnictví / 2005
Eva Ryšavá náležela mezi významné představitele vědeckého života v Knihovně Národního muzea, které věnovala také většinu svého života. Přes politickou perzekuci se jí nakonec podařilo v letech 1965 až 1970 vystudovat na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK – katedře knihovnictví a vědeckých informací, kde v roce 1972 získala doktorát. Již v roce 1968 nastoupila do oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea, které od roku 1991 vedla. Byla pověřena správou rozsáhlého fondu kramářských tisků. Za více než třicet let dokázala z této sbírky vytvořit jedinečný pramen vědeckého studia, jak prokázala i hojnou publikační činností a účastí na vědeckých konferencích.

Slezáková Helena, Ing. / Ústav zemědělských a potravinářských informací / za rozvoj českého knihovnictví / 2005
Helena Slezáková pracovala s výjimkou let 1988 až 1989 v Ústavu zemědělských a potravinářských informací, resp. v Ústavu vědeckotechnických informací pro zemědělství, a to od r. 1972 až do odchodu do důchodu v r. 2005. Začínala jako dokumentační pracovnice a vypracovala se až na zástupkyni ředitele odboru informačních fondů. Svou jazykovou a odbornou erudicí přispěla k rozvoji mezinárodní spolupráce s organizacemi, jako je FAO nebo Zentralstelle für Agrardokumentation und -information v Bonnu. Je bezesporu osobností, která významným způsobem přispěla k přetváření ÚZPI v moderní informační instituci.

Svobodová Eva, Mgr. / Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové / za rozvoj českého knihovnictví / 2005
Eva Svobodová pracuje od roku 1978 ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové, kam nastoupila po absolvování SKŠ v Praze. V r. 1985 ukončila dálkové studium filozofie na Filozofické fakultě UK. V SVK prošla téměř všemi úseky knihovnické práce od služeb přes bibliografii a akvizici. Od roku 1991 pracovala jako vedoucí odboru doplňování a zpracování fondů. Zájem projevovalao automatizaci knihovnických procesů a retrokonverzi, kde dosáhla pozoruhodných výsledků ve zpracování regionálních dokumentů. Vedla tým, který zpracoval retrospektivní bibliografickou databázi seriálů Královéhradeckého kraje. Řešila projekty spojené s digitalizací regionálních novin a časopisů. S převzetím funkce ředitelky SVK v roce 2002 jí připadla starost i o výstavbu nové budovy.

Vlasák Rudolf, doc., PhDr. / Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze / za rozvoj českého knihovnictví / 2005
Rudolf Vlasák patří mezi zakladatele Ústřední technické základny čs. soustavy VTEI, kde v letech 1971 až 1991 působil jako koncepční pracovník. Později vedle výuky na ÚISK (od r. 1992) zastával funkci vědeckého poradce ředitele Národního informačního střediska ČR. Angažoval se rovněž v Mezinárodní federaci pro informace a dokumentaci a je autorem řady publikací a koncepcí. V r. 1993 byl habilitován a jmenován docentem, řadu let řídil ÚISK, nyní je zástupcem ředitele ÚISK. Přednáší i v Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity, ve VOŠIS a na soukromé Vysoké škole v Karlových Varech.

Smejkal Bohuslav / Vědecká knihovna v Olomouci / za celoživotní práci / 2007
Bohuslav Smejkal po maturitě na Slovanském gymnáziu v Olomouci a po totálním nasazení začal studovat práva na Masarykově univerzitě v Brně, odkud byl po únoru 1948 vyloučen. Na přelomu 50. a 60. let studoval knihovnictví při zaměstnání. Začínal v knihovně Obchodní a živnostenské komory v Olomouci. Po zrušení této instituce přešel v roce 1949 do Univerzitní, posléze Státní vědecké knihovny, kde působil jako vedoucí knihovnických služeb a později ve funkci zástupce ředitele. I po odchodu do důchodu se v letech 1987–1998 věnoval zpracování a pořádání knihovního fondu olomouckého arcibiskupství. Bohaté znalosti z oboru i z oblasti osobních zájmů využil k rozsáhlé publikační činnosti, přednáškám, besedám, výstavám, ke zpracování odborných studií i populárně naučných článků.

Spunarová Taťjána, Mgr. / Národní muzeum v Praze / za celoživotní práci / 2007
Taťjána Spunarová, rozená Sládková, patří k odborným pracovníkům, kteří vědomě spojili svůj pracovní život s jedinou institucí – Knihovnou Národního muzea v Praze. Do knihovny nastoupila 1. 9. 1954 po vysokoškolských studiích (anglistika a historie). Záhy přejala agendu akvizice odborné literatury – formou nákupu a především výměnou. Díky jejímu úsilí se postupně výměnné kontakty rozšířily na více než 1200 zahraničních ústavů v celém světě. Svou bohatou publikační činnost ve Sborníku Národního muzea, řada C, zahájila roku 1957 společnou prací o neznámém rukopise Prostých motivů Jana Nerudy s prof. dr. Pavlem Spunarem, jemuž je celoživotní a inspirující partnerkou. Po odchodu do důchodu roku 1990 pilně vědecky pracuje vedle obětavé péče o rodinu.

Bornová Zuzana, Mgr. / Knihovna Petra Bezruče v Opavě / za rozvoj českého knihovnictví / 2007
Zuzana Bornová absolvovala gymnázium v Opavě a poté pokračovala studiem knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, které v roce 1985 ukončila státní zkouškou. Do roku 1989 pracovala v Okresní knihovně Petra Bezruče v Opavě jako odborný knihovník, od roku 1990 až 1991 jako informační pracovník. V roce 1991 byla jmenována ředitelkou nynější Knihovny Petra Bezruče v Opavě. Za její působnosti byla knihovna citlivě zrekonstruována, došlo k rozšíření funkcí a k plné automatizaci. Zuzana Bornová patří k nejvýraznějším osobnostem opavského knihovnictví, působí v expertní radě pro Souborný katalog ČR, zasedá v hodnotitelské komisi VISK3, přednáší na Slezské univerzitě v Opavě.

Shejbalová Jana / Moravská zemská knihovna v Brně / za rozvoj českého knihovnictví / 2007
Jana Shejbalová absolvovala nástavbu na Střední knihovnické škole v Brně v roce 1970. Od srpna 1970 do 15. dubna 1974 pracovala v knihovně Výzkumného ústavu pícninářského v Brně. Od 16. 4. 1974 je zaměstnána ve Státní vědecké, dnešní Moravské zemské knihovně v Brně. V ní prošla všemi úseky služeb – půjčovnou, MVS i kontrolní činností se ztrátovým řízením. V současnosti je jedním z náměstků ředitele a vedoucí oddělení absenčních služeb. Využila možnosti koncipovat své představy do realizace novostavby jedné z našich největších knihoven. Své zkušenosti uplatňuje v komisích služeb u nás i v zahraničí a také při posuzování studií novostaveb a rekonstrukcí knihoven.

Uhlíř Zdeněk, PhDr. / Národní knihovna ČR / za rozvoj českého knihovnictví / 2007
Zdeněk Uhlíř absolvoval v roce 1980 FF UK obor archivnictví, pomocné vědy historické a historie. Hned poté nastoupil do okresního archivu Praha-východ, kde od roku 1983 vykonával sedm let funkci ředitele. V roce 1990 přišel do oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR a v roce 2004 stanul v jeho čele jako vedoucí. O tři roky později převzal nově vytvořený referát pro Manuscriptorium a v souvislosti s rozvojem této digitální knihovny se podílel jako koordinátor nebo manažer na celé řadě národních i mezinárodních projektů. Od samého počátku práce v archivu i v NK ČR trvá jeho zájem o studium středověkých rukopisů a kulturních dějin. Výsledkem jeho práce je mj. knižní monografie Literární prameny svatováclavského kultu a úcty ve vrcholném a pozdním středověku z roku 1996.

Čechová Stanislava / Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně / za celoživotní práci / 2008
Stanislava Čechová zasvětila knihovnám celý svůj profesní život. V letech 1958 až 1974 pracovala v Technické knihovně podniku Svit Gottwaldov a poté nastoupila do tehdejší Okresní knihovny v Gottwaldově. V ní zastávala různé pozice (sekretariát, katalogizace, zástupkyně ředitele). V letech 1987 až 1998 působila jako ředitelka Okresní knihovny v Gottwaldově, později Knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Pod jejím vedením zahájila knihovna v roce 1992 automatizaci knihovnických procesů a postupnou proměnu v moderní informační instituci. Mimořádnou péči věnovala regionální literatuře a patří k jejím velkým znalcům, o čemž svědčí její poměrně rozsáhlá bibliografická činnost a tři aktualizovaná vydání Literárního průvodce okresem Zlín. Publikovala v odborném a regionálním tisku.

Gruntorád Jiří / Knihovna Libri Prohibiti / za rozvoj českého knihovnictví / 2008
Jiří Gruntorád byl jako vydavatel činný především na poli samizdatové a exilové produkce let 1948-1989. Za rozmnožování a rozšiřování tehdy ilegální literatury byl v první polovině osmdesátých let čtyři roky vězněn. Od roku 1990 stojí v čele knihovny Libri prohibiti. V této instituci se J. Gruntorádovi a jeho kolegům podařilo shromáždit prakticky kompletní produkci české a slovenské samizdatové literatury. Připravil několik bibliografií mapujících nejen složení knihovních sbírek Libri prohibiti, ale též obecně tematiku disentu a exilu. Za svou činnost na poli „zakázané literatury“ byla Jiřímu Gruntorádovi prezidentem republiky 28. 10. 2002 udělena medaile Za zásluhy 1. stupně. Za založení a provoz knihovny Libri prohibiti získal v roce 2002 ocenění v soutěži Magnesia Litera.

Mika Jiří, Mgr. / Středočeská vědecká knihovna v Kladně / za rozvoj českého knihovnictví / 2008
Jiří Mika vystudoval gymnázium v Kladně (1969-1973) a Fakultu stavební ČVUT v Praze, obor ekonomika a řízení stavebnictví (1973-1978). Pracoval jako analytik, programátor a středoškolský učitel informatiky v Praze a v Kladně. V letech 1991 až 1997 byl bibliografem v Ústavu pro českou literaturu AV ČR a spoluvytvářel systém české literární bibliografie. Od roku 1997 pracuje ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně, od roku 1999 ve funkci vedoucího odboru doplňování a zpracování fondu a v současnosti ve funkci náměstka pro hlavní činnost. Zabýval se implementací a rozvojem knihovního systému, v roce 2005 vedl rekonstrukci historické budovy knihovny. Publikuje časopisecky z oblasti knihovnictví a regionální kultury.

P. Šedo Ila, PhDr. / Knihovna Západočeského muzea v Plzni / za rozvoj českého knihovnictví / 2008
Ila Šedo prošel řadou dělnických povolání, než se stal v roce 1990 knihovníkem v Západočeském muzeu. Po dvou letech byl jmenován vedoucím knihovny. Zájem o odborné knihovnické otázky ho vedl k tomu, že si rozšířil svoje vzdělání bakalářským studiem s knihovnickou specializací na Západočeské univerzitě. Ve studiu pokračoval v Praze v ÚISK doplňujícím magisterským studiem oboru knihovnictví. Jeho ukončení završil v roce 2004 disertační prací Systémy muzejních digitálních informací. Po skončení rekonstrukčních prací v Západočeském muzeu se mu podařilo obnovit funkčnost muzejní knihovny a dosáhnout jejího otevření pro veřejnost v roce 1998. Zapojil knihovnu do aktivit oborové komise při AMG i grantových programů MK ČR. Je členem hodnotitelských komisí VISK a přednáší v Ústavu dějin umění a designu při Západočeské univerzitě.

Študentová Hana, Ing. / Vědecká knihovna v Olomouci / za rozvoj českého knihovnictví / 2008
Hana Študentová po absolvování Obchodní akademie v Olomouci a Ekonomické fakulty VŠB v Ostravě pracovala nejprve ve výpočetním středisku a poté na ekonomickém úseku s. p. Dopravní stavby Olomouc ve funkci odborného ekonoma oddělení řízení ekonomiky a statistiky. V roce 1992 nastoupila do Vědecké knihovny v Olomouci. Nejdříve zastávala funkci vedoucí ekonomického oddělení a po odchodu PhDr. Marie Nádvorníkové do důchodu, vyhrála v roce 2003 konkurz na ředitele a úspěšně zaujala její místo. Velice rychle se v této nové roli zorientovala, a nejenže pokračovala beze zbytku v tradičních aktivitách knihovny, ale brzy získala rozhled jak v regionálním, tak v celostátním knihovnictví. K jejím velkým úspěchům patří zatím rekonstrukce původní knihovny a dostavba další budovy. Pracuje také v dalších funkcích, například jako vedoucí odborné sekce pro historické fondy při Sdružení knihoven.

Banzetová Jitka, Mgr. / Krajská knihovna Karlovy Vary / za rozvoj českého knihovnictví / 2009
Jitka Banzetová po krátkém učitelském úsobení vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1988 nastoupila jako vedoucí Městské knihovny v Ostrově a v roce 1997 přešla do Okresní knihovny v Karlových Varech. Její aktivita, odborné znalosti a celkový profesní zájem ji záhy dovedl až k funkci vedoucí odboru služeb a náměstkyni ředitele v tehdejší Okresní knihovně Karlovy Vary. V roce 2002 byla jmenována odbornou náměstkyní ředitelky Krajské knihovny a v této funkci působí dodnes. V letech 200 3-2005 se velice zasloužila o zdárný průběh náročné rekonstrukce bývalé důstojnické jídelny na moderní krajskou knihovnu. Je hlavním iniciátorem spolupráce s Britskou radou a mnoha nyní již tradičních akcí knihovny (Klub poezie, Herní klub, Britský filmový klub).

Doubková Věra / Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem / za rozvoj českého knihovnictví / 2009
Věra Doubková vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v roce 1973, když obhájila diplomovou práci Příspěvek k diferenciálnímu hledisku v psychologii čtenáře. V Severočeské vědecké knihovně v Ústí nad Labem působí od roku 1971. Prošla v ní oddělením přírodních věd a techniky i krajským metodickým kabinetem, který začala řídit od roku 1978. Po odchodu náměstka Z. Vojtka do důchodu byla jmenována do funkce statutární náměstkyně od 1. 7. 1986 a tuto funkci zastává dodnes. S úspěchem se podílela na hlavních akcích knihovny: na vytvoření lidové části knihovny v ul. W. Churchilla (od roku 1990), na vybudování přístavby k budově ve Velké hradební ulici (199 0-1996) a na dalších důležitých projektech knihovny.

Nejezchlebová Jana, Mgr. / Moravská zemská knihovna v Brně / za rozvoj českého knihovnictví / 2009
Jana Nejezchlebová po maturitě na Střední knihovnické škole v Brně nastoupila v roce 1967 do Okresní knihovny v Třebíči. V roce 1973 složila státní zkoušku na Filozofické fakultě Karlovy univerzity a v roce 1979 přešla do oddělení bibliograficko-informačních služeb Státní vědecké knihovny v Brně. Po třech letech přestoupila do odboru metodiky a výzkumu knihovnictví, kde od roku 1987 zastávala funkci vedoucí oddělení výzkumu a vzdělávání. Od roku 1990 vede oddělení knihovnictví. Léta pilné a neúnavné práce zasvětila podpoře celoživotního vzdělávání knihovníků (je koordinátorem vzdělávacích aktivit pro knihovníky Jihomoravského kraje) a oblasti školních knihoven. Zasloužila se o vybudování Centra pro školní knihovny, je spoluautorkou metodických příruček.

Opatrná Hana, Mgr. / Krajská vědecká knihovna v Liberci / za rozvoj českého knihovnictví / 2009
Hana Opatrná ukončila studium knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v roce 1973 a v tomtéž roce nastoupila do liberecké knihovny jako vedoucí oddělení beletrie a populárně naučné literatury. Její aktivní činnost, znalosti v oboru a celkové profesní nasazení vedlo po několika letech až ke získání funkce vedoucí odboru služeb v městské části knihovny. Protože její odborné znalosti byly hluboké a po celou svoji praxi se zajímala i o teorii knihovnictví, byla posléze jmenována náměstkyní pro knihovnické otázky. V současné době vykonává funkci vedoucí odboru služeb, je statutární zástupkyně knihovny. Řadu let odborně vede a řídí pobočky knihovny a stará se o mediální prezentaci Krajské vědecké knihovny a jejich činností.

Sobotková Marie, Mgr. / Městská knihovna Náchod / za rozvoj českého knihovnictví / 2009
Marie Sobotková byla po absolvování náchodské SVVŠ přijata na Fakultu osvěty a novinářství Univerzity Karlovy. Obor knihovnictví a vědecké informace absolvovala v roce 1972 již na Fakultě sociálních věd a publicistiky a v témže roce nastoupila do náchodské okresní knihovny. Po odchodu dr. Jaroslava Suchého do důchodu zastávala až do března 2009 funkci ředitelky. Její největší zásluhou bylo prosazení celkové rekonstrukce budovy knihovny. Přičinila se i o získání řady finančních dotací pro rozšíření poskytovaných služeb a o zavedení nových technologií do knihovny – přechod na knihovní systém KPwin-SQL a modernizace počítačové sítě. Ve svém profesním životě se věnovala také práci s regionální literaturou a spolupracovala na vydání několika regionálních bibliografií.

Svatková Dagmar, PhDr. / Knihovna města Plzně / za rozvoj českého knihovnictví / 2010
Dagmar Svatková absolvovala gymnázium, dvouleté nástavbové studium na střední knihovnické škole a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, katedru vědeckých informací a knihovnictví, kde obhájila doktorát v roce 1980. Celý svůj život věnovala knihovnictví a práci v knihovně. V letech 1965 až 2009 (s výjimkou období 1977 až 1990, kdy působila ve Státní vědecké knihovně v Plzni) pracovala v Knihovně města Plzně, od roku 1990 jako její ředitelka. Za jejího vedení došlo k výraznému upevnění pozice knihovny v rámci městských institucí a v očích politiků. Od roku 1980 se věnuje vzdělávání knihovníků, v Plzni se výrazně zasloužila o akreditaci studia knihovnictví na Západočeské univerzitě, kde rovněž sama vyučuje.

Prahlová Zdena, Mgr. / Městská knihovna v Praze / za rozvoj českého knihovnictví / 2010
Zdeňka Prahlová absolvovala v roce 1973 Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor čeština a výtvarná výchova. V roce 1978 nastoupila do Městské knihovny v Praze a působí v ní dosud. V osmdesátých letech natrvalo za­kot­vila v oddělení akvizice a zakrátko se stala také vedoucí tohoto útvaru. Výraznou měrou se zasadila o vybudování promyšleného a výborně fungujícího systému nákupu knihovního fondu pro celou síť poboček Městské knihovny v Praze, který je založen na centralizaci a současně na vzájemné spolupráci jednotlivých knihoven. Je uznávanou partnerkou významných knižních distribucí a nakladatelství v ČR i zahraničí a své bohaté zkušenosti pravidelně předává na nejrůznějších seminářích.

Blažková Božena / Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové / za rozvoj českého knihovnictví / 2010
Božena Blažková absolvovala Střední všeobecně vzdělávací školu v Pardubicích. Dálkové studium Střední knihovnické školy v Brně, ve středisku Hradec Králové, ukončila maturitou v roce 1971. Na téže škole absolvovala v devadesátých letech pomaturitní zdokonalovací studium. Prošla řadou knihoven (Vysoká škola chemicko-technologická v Pardubicích, Okresní knihovna v Chrudimi a Pardubicích). Ve Státní (nyní Studijní) vědecké knihovně v Hradci Králové pracovala v metodickém oddělení v letech 1977-1984. V roce 2002 se sem vrátila, aby se stala šéfredaktorkou knihovnického zpravodaje U nás. Aktivně působí v sekci SDRUK pro informační vzdělávání uživatelů, kde využívá svých znalostí lektorky v oblastech kritického myšlení a vzdělávání dospělých.

Pánek Jaroslav, prof. PhDr. , DrSc. / Akademie věd České republiky / za rozvoj českého knihovnictví / 2010
Jaroslav Pánek ukončil studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, obor historie, archivnictví a slavistika v roce 1970 a záhy obhájil titul PhDr. následovaný titulem CSc. Habilitoval se v oboru dějin raného novověku, v roce 1996 byl jmenován profesorem českých a slovenských dějin. Pracoval jako archivář Státního okresního archivu v Benešově a Státního oblastního archivu v Praze, byl ředitelem Historického ústavu Akademie věd ČR, profesorem a prorektorem UK pro zahraniční vztahy. V současnosti je místopředsedou Akademie věd České republiky a také uznávaným bibliografem. Kromě čtyřsvazkové Bibliografie historicko-vlastivědné literatury okresu Benešov z let 1979-1980 zpracoval a vydal několik personálních bibliografií osobností spjatých s Benešovem.

Potáček Jiří, Ing., CSc. / Mendelova univerzita v Brně / za rozvoj českého knihovnictví / 2010
Jiří Potáček maturoval na jedenáctileté střední škole i na střední průmyslové škole strojní. Inženýrské studium absolvoval na Fakultě strojní VUT v Brně v roce 1971 a vědeckou aspiranturu na Vysoké škole ekonomické v Praze v letech 1983-1988. Zpočátku se věnoval zavádění výpočetní techniky do praxe, zřizování výpočetních středisek, pomáhal budovat automatizované informační a řídící systémy. Od roku 1990 působí na Mendelově univerzitě v Brně. Do konce roku 2006 byl vedoucím Ústavu vědecko-pedagogických informací a služeb, kde se mu podařilo vybudovat moderní knihovnu a informační centrum. Nyní se věnuje informační výchově v Institutu celoživotního vzdělávání. Je zakládajícím členem Asociace knihoven vysokých škol.

Lošťáková Danuše, RNDr. / Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci / za rozvoj českého knihovnictví / 2011
Danuše Lošťáková vystudovala Univerzitu Palackého v Olomouci, obor jemná mechanika a optika, pracovala nejdříve v oblasti vývoje optických soustav a potom jako programátorka. V roce 1992 nastoupila do Informačního centra Univerzity Palackého v Olomouci s úkolem zavést automatizaci do knihoven. Po dvou letech se stala vedoucí oddělení automatizace a v roce 2000 byla jmenována ředitelkou Knihovny UP. Během působení v této knihovně se podílela na vybudování souborného katalogu a zasloužila se o vytvoření ústřední knihovny v historické tereziánské zbrojnici, která se stala servisním centrem pro fakultní knihovny, jež jsou součástí Knihovny UP. V roce 2001 stála u zrodu celostátní konference Knihovna a architektura a každý druhý rok ji organizuje.

Lesenková Eva, PhDr., Ph.D. / Národní lékařská knihovna v Praze / za rozvoj českého knihovnictví / 2011
Eva Lesenková absolvovala středoškolská, vysokoškolská a postgraduální knihovnická studia na knihovnické škole a Filozofické fakultě UK v Praze. V letech 1966-7 pracovala ve Státní knihovně ČSSR, poté do roku 2009 působila v úseku knihovnicko-informačních služeb Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), kde řídila Oddělení vědeckých informací. Zasloužila se o vybudování moderní informační služby pro postgraduální vzdělávání a jako pedagog o udržení kontinuity informačního vzdělávání zdravotníků a lékařských knihovníků. Od roku 2010 pracuje v Národní lékařské knihovně a jako vysokoškolský pedagog. Patří k zakládajícím členům Konzultační skupiny pro rozvoj regionálních center zdravotnických knihoven v ČR při NLK.

Koldová Marie, Mgr. / Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích / za rozvoj českého knihovnictví / 2011
Marie Koldová absolvovala obor archivnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a v roce 1982 nastoupila do Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, kde působí dosud. Pracovala na různých pozicích v oddělení doplňování a zpracování knihovních fondů, dnes je vedoucí oddělení doplňování a zpracování knih a map se specializací na věcné zpracování. Je uznávanou odbornicí v oblasti katalogizace a tvorby regionálních autorit. Zabývá se studiem a akvizicí umělecké knižní vazby. Pro Jihočeskou vědeckou knihovnu získala unikátní sbírky knižních vazeb. Spolupracuje s dalšími institucemi na přípravách výstav uměleckých knižních vazeb.

Dohnálková Zdeňka, Mgr. / Masarykova univerzita v Brně / za rozvoj českého knihovnictví / 2011
Zdeňka Dohnálková absolvovala v roce 1974 Střední knihovnickou školu v Praze a v roce 1996 obor knihovnictví-informatika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1996 působí na Masarykově univerzitě v Brně (knihovna katedry anglistiky FF, vedoucí knihovny PF, vedoucí knihovny PřF). Od roku 2007 je vedoucí Knihovny univerzitního kampusu v Brně – Bohunicích. Zaměřuje se na problematiku informačního vzdělávání a podpory vědecké práce, výstavby a provozu vysokoškolských knihoven, informačních zdrojů, benchmarkingu (Knihovna univerzitního kampusu MU se v roce 2010 jako první česká knihovna zapojila do německého projektu BIX). Aktivně působí v Asociaci vysokoškolských knihoven a ve Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR.

Prchalová Lea, Ing. / Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě / za rozvoj českého knihovnictví / 2011
Lea Prchalová vystudovala Vysokou školu báňskou v Ostravě, obor systémové inženýrství. Od roku 1982 je zaměstnána v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě. V ní zastávala funkci vedoucího odborného pracovníka oddělení výzkumu a automatizace do července roku 1995. Následně byla jmenována ředitelkou MSVK. Po celou dobu své knihovnické činnosti pracovala v komisích a sdruženích, např. jako členka předsednictva Ústřední knihovnické rady (poradní orgán MK), od roku 1995 do 2009 byla členkou Rady Sdružení knihoven České republiky, od roku 2010 je předsedkyní SDRUK. Díky mimořádné iniciativě a zájmu o záchranu písemných dokumentů Moravskoslezského kraje prosadila ve skromných podmínkách vznik Digitální knihovny Moravskoslezského kraje.

Hlaváček Ivan, prof., PhDr., CSc. / Filozofická fakulta Univerzity Karlovy / za rozvoj českého knihovnictví / 2012
Ivan Hlaváček vystudoval v letech 1950–1955 obor archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1967 se habilitoval, profesury ale mohl dosáhnout až v roce 1990. Filozofické fakultě zůstal věrný a své působiště za celý život nezměnil. V současnosti působí na Katedře pomocných věd historických a archivního studia. Trvale se zabývá především problematikou pomocných historických věd. Vedle vlastní vědecké práce se věnuje výchově generací odborníků u nás i v zahraničí. Během svého činorodého působení publikoval na 300 monografií, vědeckých studií, recenzí a zpráv.

Okrouhlíková Jarmila, PhDr. / Knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze / za rozvoj českého knihovnictví /
2012
Jarmila Okrouhlíková spojila profesní kariéru s knihovnou Uměleckoprůmyslového musea, do níž nastoupila po promoci na Institutu osvěty a novinářství Univerzity Karlovy v roce 1963 a kterou řídila od roku 1991. V roce 1971 promovala v oboru dějiny umění na Filozofické fakultě UK a v roce 1984 obhájila titul PhDr. Řadu let byla členkou Ústřední knihovnické rady, je aktivní členkou pražské organizace SKIP a výkonného výboru komise knihovníků při AMG ČR. Této komisi předsedala po tři volební období a devět let hájila a zastupovala zájmy muzejních knihovníků na poli muzejním i knihovnickém. Je specialistkou na věcné zpracování dokumentů a stála u vzniku oborové brány ART. Je autorkou několika publikací (např. Sto let Uměleckoprůmyslového musea v Praze).

Žáková Eva, PhDr. / Krajská knihovna Karlovy Vary / za rozvoj českého knihovnictví / 2012
Eva Žáková pracuje v knihovnictví od roku 1971. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let vystudovala FF UK obor teorie řízení kultury. Rigorózní zkoušku složila v roce 1989. Od roku 1981 působila jako náměstek ředitele Okresní knihovny Karlovy Vary. V roce 1990 byla jmenována ředitelkou knihovny a aktivně se podílela na její transformaci na Krajskou knihovnu Karlovy Vary. Zasloužila se o adaptaci bývalé vojenské jídelny na knihovní budovu a zavedla v ní nové služby, což bylo hodnoceno několika významnými oce­něními, např. certifikátem Open Society Institute, titulem Knihovna roku 2006, mezinárodní cenou Jodi Awards za nejlepší počiny na poli zpřístupňování kultury handicapovaným prostřednictvím digitálních technologií v roce 2009 či cenou Mosty 2010 udělenou knihovně Národní radou osob se zdravotním postižením ČR v roce 2011.

Molinová Halina, PhDr. / Regionální knihovna Karviná / za rozvoj českého knihovnictví / 2012
Halina Molinová absolvovala obor Knihovnictví a vědecké informace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v roce 1974. Doktorát získala v roce 1984 na Unywersytetu Wrocławskim. Od roku 1965 pracuje v Regionální knihovně Karviná nejprve jako knihovnice, posléze vedoucí oddělení (1969), vedoucí odboru (1974), náměstkyně ředitele (1979) a ředitelka (1990). Přednáší na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Účastní se mezinárodních odborných knihovnických konferencí se svými příspěvky. Publikuje články v tuzemském i zahraničním odborném tisku. Má osobní zásluhy na tom, že se Regionální knihovna Karviná změnila v dynamické, moderní, vzdělávací, kulturní, společenské a komunitní centrum, které realizuje stovky regionálních, národních i mezinárodních akcí.

Polišenský Jiří, PhDr. / Národní knihovna ČR / za rozvoj českého knihovnictví / 2012
Jiří Polišenský nastoupil do Národní knihovny ČR v roce 1976 poté, co absolvoval Filozofickou fakultuUniverzity Karlovy, obor indonéština-etnografie. V knihov­ně byl zaměstnán na různých pracovních pozicích, od roku 1994 působí jako ředitel odboru správy a ochrany fondů (dnes odbor správy fondů). V posledních patnácti letech řešil řadu vývojových projektů zaměřených na digitalizaci nebo ochranu fondů (např. Vývoj víceúčelové vakuové komory pro sušení a dezinfekci knih a dalších papírových dokumentů, TEL+, IMPACT). Je garantem národního programu Kramerius (VISK 7) zaměřeného na reformátování ohrožených novodobých dokumentů. V rámci své oborové specializace publikuje a přednáší v České republice i v zahraničí. Podílí se na vzdělávání odborných pracovníků knihoven a dalších paměťových institucí (rekvalifikační kurzy NK ČR, Univerzita Pardubice atd.).

Valtrová Marie, Mgr. / Městská knihovna v Praze / za celoživotní práci / 2012
Marie Valtrová vystudovala v roce 1973 Střední knihovnickou školu v Praze a do roku 1976 působila jako knihovnice v divadelním oddělení Městské knihovny v Praze (MKP). Po absolutoriu divadelní a filmové vědy FF UK (1985) pracovala v hudebním oddělení MKP, v letech 1997–2011 byla vedoucí divadelního a filmového úseku MKP. Zde se věnovala analytickému zpracování speciálních informačních pramenů, podílela se i na jejich přípravě k digitalizaci, připravovala mimořádně kvalitní besedy, přednášky, výstavy a pořady. Úzce spolupracovala s dalšími odbornými knihovnami v ČR i v zahraničí, zastupovala MKP v profesní organizaci SIBMAS. Zabývala se osobností Rudolfa Hrušínského a o něm i o jiných hercích a umělcích napsala řadu publikací.

Šimsová Sylva / School of Librarianship v Polytechnic of North London / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2013
Sylva Šimsová odešla s rodiči do zahraničí v roce 1949. Ve Velké Británii si zvolila za své povolání knihovnictví. Získala titul Fellow of the Library Associa­tion a studium završila titulem M.Phil. Do roku 1964 pracovala v lidových knihovnách na severu Londýna ve čtvrtích Islingtonu a Finchley, poté přešla knihovnictví učit na School of Librarianship v Polytechnic of North London, kde dosáhla pozice Principal Lecturer. Na škole setrvala až do roku 1985, poté byla nucena odejít v rámci reorganizace. Přeškolila se na počítače a začala pracovat na volné noze. Postupně se přidaly i badatelské zájmy, kterým se stále neúnavně věnuje. Se svými bohatými profesionálními znalostmi a zkušenostmi se od roku 1990 štědře dělí s knihovníky ve vlasti. Mnozí ji znají nejen z příspěvků v knihovnických a archivních časopisech, ale i osobně z konferencí, sympozií a dalších setkání.

Pavlíková Děvana / British Library / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2013
Děvana Pavlíková vystudovala knihovnictví na Střední osvětové škole v roce 1961 a poté nastoupila do Státní knihovny v Praze. V knihovnickém studiu pokračovala dálkově na Filozofické fakultě UK až do odchodu do Londýna v roce 1967. Po několika letech získala místo v British Library a současně dokončovala knihovnické studium dizertací pro britskou Library Association, za kterou obdržela v roce 1976 její nejvyšší titul. V British Library byla 22 let kurátorkou české a slovenské sbírky. S řadou českých knihoven spolupracovala při výměně publikací a knihovnických zájezdech. Nyní dokončuje bibliografii československého tisku vydaného za 2. světové války ve Velké Británii. Je i autorkou monografie Má drahá, hříšná lásko. Materiál k ní vytěžila z bohatých fondů britské knihovny, kde objevila dosud nezpracovanou korespondenci Kateřiny Zaháňské adresovanou lordu Lambovi.

Bartošek Miroslav, RNDr. / Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v Brně / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2013
Miroslav Bartošek po studiu matematické informatiky na Přírodovědecké fakultě UJEP v Brně v letech 1976–1981 nastoupil do Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity, kde je v současnosti členem kolegia ředitele a vedoucím Knihovnicko-informačního centra MU. V posledních více než dvaceti letech se profesně zabývá problematikou automatizace knihovnických procesů, tvorby digitálních knihoven a zajišťování a zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro výzkum, vývoj a výuku. Je řešitelem nebo spoluřešitelem řady knihovnických projektů na MU i v rámci ČR (například kooperační projekt moravských knihoven MOLIN), systémů digitálních knihoven a digitalizačních projektů (DML-CZ – Česká digitální matematická knihovna, EuDML – Evropská digitální matematická knihovna, Digitální knihovna fotografií MU aj.).

Řeháková Michaela, PhDr. / Národní knihovna ČR / za celoživotní práci v českém knihovnictví / 2013
Michaela Řeháková pracuje ve Slovanské knihovně od roku 1975. Od roku 1999 zastává funkci vedoucí oddělení služeb. Je odbornicí v oblasti bibliografie. Připravila k vydání několik zásadních bibliografií mezinárodního významu. V letech 2010 až 2011 koordinovala převod všech vydaných bibliografií do podoby elektronické databáze, kterou Slovanská knihovna provozuje společně se Staatsbibliothek zu Berlin. Podílela se i na retrospektivní konverzi lístkových katalogů Slovanské knihovny do elektronické databáze. Společně se Z. Rachůnkovou stála u přípravy koncepce a tvorby velkoryse pojatého volného výběru, který byl zpřístupněn po rekonstrukci studovny Slovanské knihovny v roce 1997. Svou činností podporuje pozitivní vnímání Slovanské knihovny, resp. celé Národní knihovny ČR, a jejích sbírek v mezinárodním prostředí.

Zemánková Ladislava, Mgr. / Národní knihovna ČR / za celoživotní práci / 2013
Mgr. Ladislava Zemánková po ukončení SVVŠ v Chebu nastoupila do Městské knihovny v Plesné. Zároveň studovala nástavbu na Střední knihovnické škole, kterou dokončila v roce 1973. V roce 1981 nastoupila do SVK v Hradci Králové. Na metodickém pracovišti této knihovny velmi dobře poznala východočeské knihovny, v nichž získala nejen odborný respekt, ale také desítky dobrých knihovnických přátel, s nimiž je v trvalém kontaktu. Vystudovala Katedru vědeckých informací a knihovnictví Filozofické fakulty UK a v roce 1990 nastoupila do Knihovnického institutu. Zde se mj. podílela na přípravě knihovního zákona z roku 2001. Je uznávanou expertkou, konzultantkou a poradkyní, lektorkou, autorkou několika publikací. Po řadu let se významně podílí na obsahové náplni sekce SDRUK pro regionální funkce.

Balíková Marie, Mgr. / Národní knihovna ČR / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2014
Marie Balíková vystudovala v roce 1972 obor čeština – španělština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1997 pracuje jako vedoucí Oddělení věcných autorit a věcného zpracování v NK ČR. Je vedoucí Pracovní skupiny pro věcné zpracování při NK ČR, zodpovídá za tvorbu souborů věcných autorit na národní úrovni a implementaci mezinárodních standardů v oblasti věcné analýzy. Zajišťuje koordinaci aktualizací a překladu klasifikačního systému MDT na mezinárodní úrovni. Aktivně se podílí na implementaci metody Konspektu a věcném zpřístupnění heterogenních informačních zdrojů. Má velké zásluhy na rozvoji českého knihovnictví v oblasti katalogizace. Svou pílí a obětavostí se zasloužila o zavedení sdílené katalogizace alephovských knihoven v roce 2005.

Friedlová Zdena, PhDr. / Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2014
Zdeňka Friedlová zahájila pracovní kariéru v roce 1979 jako referent technicko-ekonomických informací. V roce 1986 absolvovala obor vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1999 působí ve funkci ředitelky zpočátku okresní, od roku 2002 Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Za jejího vedení knihovna posílila svou komunitní roli a stala se výraznou institucí jak v oblasti poskytování služeb veřejnosti, tak v oblasti odborných knihovnických činností. Proces převedení knihovny z objektu bývalé školy do rekonstruovaných prostor bývalé továrny představoval velké osobní nasazení ředitelky, a to jak ve fázi přípravy, tak při samotném stěhování do Baťova institutu a následně po otevření knihovny v září 2013.

Lhoták Martin, Ing. / Knihovna Akademie věd České republiky / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2014
Martin Lhoták začal své působení v Knihovně AV ČR po ukončení vysokoškolských studií na Zemědělské univerzitě v Praze. Téměř 10 let vedl oddělení informačních technologií a po dva roky byl zástupcem ředitelky KNAV. Od června 2007 zastává funkci ředitele KNAV. Specializuje se především na vývoj a administraci informačních systémů pro zajištění informační infrastruktury pro výzkum a vývoj. V projektech se zaměřuje zejména na vytváření, zpřístupňování a archivaci digitálních dokumentů. Mezi výstupy jeho projektů patří například systém Kramerius a RegistrDigitalizace.cz. Jako člen ÚKR se významně podílel na přípravě Koncepce rozvoje knihoven pro roky 2011–2015 a v současnosti předsedá Radě projektu Centrální portál knihoven.

Nová Hana, PhDr. / Národní knihovna ČR / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2014
Hana Nová absolvovala v roce 1977 gymnázium a v roce 1981 obor vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Její profesní život je spjat s odbornou knihovnou tehdejší katedry vědeckých informací a knihovnictví FF UK (1981‒–1993) a poté s Národní knihovnou ČR – oddělením periodik. Nevěnuje se jen papírovým dokumentům, ale i elektronickým. Elektronické informační zdroje popularizuje zejména prostřednictvím knihovnických konsorcií. S jejím jménem jsou spojeny nejen projekty na zpřístupnění českých populárně naučných databází, ale i velké konsorciální projekty na zajištění přístupu do zahraničních, zejména plnotextových odborných databází. Pracuje v Radě Knihovny Akademie věd a její profesní působení je spojeno i s aktivní činností v rámci SKIP.

Řehák Tomáš, RNDr. / Městská knihovna v Praze / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2014
Tomáš Řehák vystudoval v roce 1988 Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1992 opustil VŠCHT, kde pracoval jako programátor-analytik, a nastoupil do Městské knihovny v Praze jako specialista a interní poradce v oblasti IT. Z poradenské role přešel k výkonnému managementu – vybudoval oddělení IT, které pod jeho vedením vyvinulo dodnes používaný knihovní systém Koniáš. V roce 2001 byl jmenován náměstkem zodpovědným za strategický rozvoj a v létě 2002 ředitelem Městské knihovny v Praze (MKP). Pod jeho vedením získala MKP v roce 2009 státní cenu Ministra kultury a titul Knihovna roku. Často přednáší, zejména o budoucnosti knihoven, strategickém řízení, vedení lidí a plánování.

Roule Bohdan / Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2015
Bohdan Roule začal s knihami tak říkajíc z druhé strany a to jako jejich výrobce. Od roku 1974 pracoval ve Státní tiskárně, později v Tiskařských závodech n.p. V roce 1986 dostal nabídku zapojit se do práce Slepecké tiskárny a knihovny K. E. Macana jako vedoucí výrobního oddělení, aby se v roce 1995 stal jejím ředitelem. Stojí za velkou modernizací knihovny po všech stránkách. mimo dosavadní služby rozvinul zvukový úsek knihovny a digitální služby knihovny. Modernizovaná knihovna a tiskárna slouží stále většímu počtu čtenářů, kteří pravidelně využívají nepřetržitě doplňovaný knihovní fond a veškeré služby knihovny včetně rozvážky knih a bezprostředního kontaktu prostřednictvím internetu.

Žabička Petr, Ing. / Moravská zemská knihovna v Brně / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2015
Petr Žabička je profesně spojen s Moravskou zemskou knihovnou kam nastoupil v roce 1994 a od roku 2000 pracuje na pozici náměstka ředitele. Postupně se vypracoval na jednoho z nejdůležitějších aktérů a realizátorů procesu automatizace a digitalizace knihovních fondů. Jako odborník působí v řadě odborných rad a je či byl členem řady expertních skupin a týmů, které určovaly směr vývoje nástrojů automatizace a digitalizace v českém knihovnictví. Stál u zrodu projektů archivace českého webu WebArchiv nebo projektu Obálky Knih. Je členem řady odborných skupin a institucí a neustále pracuje na nových projektech v oblasti digitalizace knihoven.

Kareš Ivo, Mgr. / Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2015
Ivo Kareš začínal jako učitel, ale v roce 1997 nastoupil do Jihočeské vědecké knihovny do funkce náměstka pro odborné knihovnické služby, aby se později v roce 2012 stal jejím ředitelem. Velmi aktivně se zasazuje o trvalé zlepšování služeb knihovny, publikuje články v odborném a regionálním tisku, spolupracuje s Českým rozhlasem při přípravě literárních pořadů a je spoluautorem projektu Kohoutí kříž – průlomovém díle v oblasti zpřístupnění šumavské německé litaratury. Má velkou zásluhu na rozvoji knihovny a výstavbě nové budovy Jihočeské vědecké knihovny a zpřístupnění jejího fondu čtenářům.

Šterbová Jaroslava, Mgr. / Městská knihovna v Praze / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2015
Jaroslava Štěrbová na rozdíl od všech výše i níže jmenovaných začínala svou kariéru v armádě. Konkrétně v Ústředním vědeckoinformačním středisku. Z rezortu obrany odešla v roce 1993, kdy přijala nabídku Národní knihovny České republiky jako vedoucí Oddělení meziknihovních služeb a souborných katalogů. Odtud přešla do Městské knihovny v Praze, kde působí dodnes jako hlavní knihovnice. I jejím přičiněním se Městská knihovna v Praze stala významným členem knihovnické obce. Podílela se na vzniku projektu CASILIN, metodice pro Meziknihovní výpůjční služby. Je členkou mnoha expertních pracovních skupin a publikovala v řadě odborných časopisů.

Bouzková Helena, PhDr. / Národní lékařská knihovna v Praze / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2015
Helena Bouzková začala svou profesní kariéru ve Středisku vědeckých informací na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové jako rešešní pracovnice. Přes několik dalších funkcí a zaměření se nakonec vrátila zpátky k lékařské literatuře jako ředitelka Národní lékařské knihovny v Praze, kterou vedla od roku roku 1998. Rozvíjí čilou spolupráci lékařských knihoven v České republice, je členkou řady odborných českých i mezinárodních komisí a institucí včetně Výkonného výboru SKIP, Ústřední knihovnické rady nebo členkou Rady Evropské asociace lékařských knihoven.

Horčáková Václava, PhDr. / Historický ústav Akademie věd ČR / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2016
Václava Horčáková ukončila v roce 1983 studium oboru historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a nastoupila do Okresního muzea okresu Praha-východ v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi. V letech 1983–1989 absolvovala postgraduální studium muzeologie na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Od roku 1989 pracuje v knihovně Historického ústavu Akademie věd ČR, kde v současné době zastává funkci vedoucí samostatného oddělení historické bibliografie. Je autorkou mnoha důkladných oborových a personálních bibliografií českých historiků. Pod jejím vedením a s jejím spoluautorstvím každoročně vycházela tištěná ročenka Bibliografie dějin Československa. Medaile Z. V. Tobolky jí byla udělena za její dlouhodobý přínos české bibliografii a především za úspěšnou realizaci projektu Bibliografie dějin Českých zemí v rámci programu MŠMT.

Nivnická Libuše, Ing. / Knihovna Jiřího Mahena v Brně / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2016
Libuše Nivnická vystudovala Vysokou školu zemědělskou v Brně, obor provoz a ekonomika zemědělství, na Přírodovědecké fakultě UK v Praze absolvovala obor geologie v postgraduálním studiu a na Pedagogické fakultě UK angličtinu pro zahraniční experty. V roce 2003 ukončila na Ústavu informačních studií a knihovnictví v Praze studium Úvod do knihovnických a informačních služeb. Do Knihovny Jiřího Mahena nastoupila v roce 1991 jako vedoucí ekonomicko-správního útvaru, od roku 1996 ji řídí. Podařilo se jí dostat knihovnu mezi přední profesionální a moderní instituce společenského a kulturního typu uznávané jak u nás, tak v zahraničí. Je tajemnicí Ústřední knihovnické rady, místopředsedkyní SKIP ČR, předsedkyní regionálního výboru SKIP Velká Morava a zastává řadu dalších funkcí. Od roku 2013 je nositelkou Ceny českých knihovníků.

Petrášková Zuzana, Mgr. / Národní knihovna ČR / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2016
Zuzana Petrášková se věnovala hudebně dokumentační práci již během studií hudební vědy na Filozofické fakultě UK a po jejich ukončení v roce 1972. V roce 1987 byla přijata jako odborná pracovnice do hudebního oddělení NK ČR, od roku 1998 je řídí. Od roku 1989 vede českou redakci soupisu hudebních pramenů RISM. V letech 2000–2004 se pod jejím vedením podařilo zpracovat cenné hudební sbírky a předat je do mezinárodní evidence RISM. V roce 2004 koordinovala výstavní a publikační činnosti na projektu Bibliotheca Sonans v rámci evropského programu Culture 2000. V letech 2006–2011 pokračovala jako řešitelka dalšího projektu Budování databáze rukopisných a tištěných hudebních pramenů uložených ve sbírkách na území Čech a Moravy. Soupisu hudebních pramenů se věnuje dosud. Několik let působila jako předsedkyně České národní skupiny IAML.

Prochásková Iva, Mgr. / Univerzitní knihovna v Pardubicích / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2016
Iva Prochásková absolvovala v roce 1979 Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor překladatelství a tlumočnictví, a v roce 1983 postgraduální studium knihovnictví a vědeckých informací. V letech 1979–1981 pracovala ve Středisku vědecko-technických informací IKEM Praha, poté přešla do Ústřední knihovny tehdejší VŠCHT Pardubice (dnes Univerzita Pardubice), kde působí dodnes. V roce 1992 byla jmenována vedoucí Univerzitní knihovny. Při vzniku Asociace knihoven vysokých škol v roce 2002 byla zvolena místopředsedkyní jejího výkonného výboru, v letech 2008–2013 působila jako jeho předsedkyně (a současně členka Ústřední knihovnické rady). Zabývá se mj. organizací a řízením knihoven, oblastí elektronických informačních zdrojů a služeb, je řešitelkou a členkou realizačních týmů řady významných projektů.

Skučková Blanka, Mgr. / Ministerstvo kultury ČR, odd. literatury a knihoven / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2016
Blanka Skučková po vystudování vědeckých informací a knihovnictví se specializací knihověda na Filozofické fakultě UK v roce 1995 pracovala do března 2000 ve Strahovské knihovně. Poté nastoupila na Ministerstvo kultury do oddělení literatury a knihoven v odboru umění a knihoven. V něm začínala jako referentka pro dotační řízení Knihovna 21. století a zároveň měla na starost knihovny zřizované Ministerstvem kultury ČR. Od roku 2004 do současnosti je vedoucí oddělení literatury a knihoven. Na ministerstvu odpovídala za přípravu řady koncepčních materiálů a doporučení. Díky její iniciativě a podpoře se od roku 2007 daří provádět pravidelné celostátní průzkumy čtenářství dospělé a dětské populace. Medailí se oceňuje též její otevřenost a vstřícnost při určování priorit dotačních programů MK ČR v součinnosti s celou knihovnickou komunitou.

Gajdušková Helena, PhDr. / Masarykova veřejná knihovna Vsetín / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2017
Helena Gajdušková vystudovala Střední knihovnickou školu v Brně a obor Knihovnictví a vědecké informace na Filozofické fakultě UK v Praze. V Masarykově veřejné knihovně Vsetín působí od roku 1982, postupně jako referenční knihovník, vedoucí útvaru služeb, zástupkyně ředitelky, od roku 1998 jako ředitelka knihovny. Pod jejím vedením se Masarykova veřejná knihovna přestěhovala v roce 2006 do nově zrekonstruovaných prostor v centru města a stala se z ní moderní komunitní knihovna, oceněná mj. titulem Městská knihovna roku 2014. Publikuje v odborném a regionálním tisku, přednáší na oborových konferencích. Členkou SKIP je od roku 1999, v současné době je členkou Výkonného výboru SKIP. Ocenění jí bylo uděleno za významný přínos ke koncipování knihovny jako komunitního a vzdělávacího centra regionu, za systematickou a úspěšnou práci se seniory a za rozsáhlou projektovou činnost, díky které knihovna realizuje své vize.

Konvalinková Blanka, Mgr. / Krajská vědecká knihovna v Liberci / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2017
Blanka Konvalinková vystudovala knihovnictví na Filozofické fakultě UK. V roce 1985 nastoupila do tehdy ještě Státní vědecké knihovny v Liberci na pozici katalogizátorky, později vykonávala funkci vedoucí oddělení katalogizace. V roce 2009 se stala ředitelkou Krajské vědecké knihovny v Liberci a řídí ji dosud. Je členkou Výkonného výboru SKIP a Komise pro zahraniční styky. Ve Sdružení knihoven ČR vykonává funkci předsedkyně Sekce pro regionální funkce, působí také v Nadaci knihoven ČR. Velmi aktivně se věnuje zahraniční spolupráci. Libereckou knihovnu zastupuje v přeshraniční česko-polsko-německé pracovní skupině EUREX – Knihovny a zároveň koordinuje českou část pracovní skupiny. Pod jejím vedením se knihovna zapojila do několika mezinárodních projektů. Knihovna realizuje řadu zajímavých aktivit a programů pro veřejnost díky jejím kontaktům s mnoha velvyslanectvími a zahraničními institucemi působícími v ČR nebo v zahraničí.

Machačová Libuše, PhDr. / Vědecká knihovna v Olomouci / za celoživotní práci / 2017
Libuše Macháčová Vystudovala Střední knihovnickou školu v Brně a po jejím dokončení v roce 1976 nastoupila do Státní vědecké knihovny v Olomouci (SVKOL), dnešní Vědecké knihovny v Olomouci (VKOL), kde pracuje dosud. Postupně si doplnila vysokoškolské vzdělání a v roce 2004 získala doktorát z knihovnické vědy. Ve své profesi se zaměřuje na katalogizaci, katalogizační pravidla a jejich uvádění do praxe. V 90. letech byla u počátku automatizace v tehdejší SVKOL, postupně se stala vedoucí oddělení automatizace, vedoucí oddělení jmenného zpracování a od roku 2010 se stala vedoucí doplňování a zpracování fondů. Věnovala se vzdělávání knihovníků v oblasti jmenného zpracování v Olomouckém kraji. Má mimořádné zásluhy na tom, že v Olomouci a Olomouckém kraji proběhly úspěšně všechny změny v užívání katalogizačních pravidel a formátů. Po mnoho let je členkou pracovní skupiny pro jmenné zpracování knih při NK ČR a je od počátku klíčovou pracovnicí v systému sdílené katalogizace NK ČR, MZK a VKOL.

Nechvátal Jiří, Ing. / Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2017
Vystudoval Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity. V knihovnictví a konkrétně v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích působí od roku 1999. Ač studoval obor využití a ochrana zemědělské krajiny, profesně jednoznačně inklinuje k využití a ochraně počítačových dat. Od roku 2007 je vedoucím IT oddělení knihovny. Významnou stopu v knihovnickém regionu zanechal jako lektor řady kurzů počítačových dovedností. Je jedním z tvůrců projektu digitalizace kulturního dědictví v Jihočeském kraji. V roce 2014 byl u spuštění on-line výpůjček e-knih v Jihočeské vědecké knihovně a v posledních pěti letech je duší projektu Obálkyknih.cz, který knihovna rozvíjí spolu s Moravskou zemskou knihovnou v Brně – za oba zmíněné projekty získal cenu Ministerstva kultury ČR za „významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb“. Svou prací se řadí mezi uznávané osobnosti v oblasti využívání IT v knihovnách.

Šedá Marie, PhDr. / Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě / za celoživotní práci / 2017
Marie Šedá začala pracovat jako knihovnice v roce 1982 v Místní knihovně v Dobré. Jako vedoucí pobočky Městské knihovny ve Frýdku-Místku, kde se podílela na automatizaci a internetizaci knihovny. Za jejího vedení byla zřízena studovna a hudební oddělení. Od roku 2001 pracuje v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě v oddělení služeb knihovnám. Publikuje v odborném tisku, spolupracuje na tvorbě metodických materiálů a je členkou řady regionálních i odborných knihovnických organizací. Vyučuje na Vyučuje na Slezské univerzitě v Opavě.

Adamová Libuše / Krajská knihovna v Pardubicích / za celoživotní práci / 2018
Libuše Adamová vystudovala gymnázium a Střední knihovnickou školu v Brně. Celý svůj profesní život působila v dnešní Krajské knihovně v Pardubicích. Začínala v roce 1979 jako řadová knihovnice na pobočce a postupně pracovala na několika pozicích v hlavní knihovně. Zasloužila se o založení hudebního oddělení a v roce 1993 vybudovala regionální, poradenské a informační centrum. Má zásadní podíl na zahájení automatizace výpůjčních procesů a zavádění informačních technologií v pardubické knihovně. Významně se zasloužila o rozvoj služeb pro handicapované uživatele, včetně služeb zvukové knihovny pro nevidomé. Od roku 1994 dosud zastává funkci zástupce ředitele knihovny, odpovídá za odbornou stránku knihovních procesů a zavádění nových technologií a postupů do provozu a služeb knihovny. Významně se podílela na přípravě a realizaci dvou velkých projektů rekonstrukce Krajské knihovny v Pardubicích v letech 1998–2000 a 2004–2005. Její odbornost a erudice byly vždy zárukou vysoké kvality poskytovaných služeb a zároveň i dalšího rozvoje knihovnictví v regionu.

Jelínková Věra, PhDr. / Moravská zemská knihovna v Brně / za celoživotní práci / 2018
Věra Jelínková v roce 1968 nastoupila na místo pomocného, později odborného knihovníka do oddělení revize fondů Státní vědecké knihovny v Brně (SVK v Brně). Obor knihovnictví a pedagogika vystudovala v letech 1973–1978 na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V SVK v Brně působila na několika pozicích; od roku 1990 byla vedoucí a od roku 1993 ředitelkou Univerzitní knihovny, jedné z knihoven, které tvořily SVK v Brně. Celou svou profesní dráhu spojila s revizí knihovních fondů a péčí o ně. Z této pozice se starala nejen o kmenové fondy knihovny, ale také o fondy klášterních knihoven, které SVK v Brně mezi lety 1950–1990 spravovala, a zasloužila se o jejich uchování v kompaktní podobě. Za všechny jihomoravské klášterní knihovny je možno jmenovat zejména knihovnu benediktinů v Rajhradě, o jejíž restaurování a návrat knihovního fondu do původních prostor se zasloužila v letech 1999–2004. Od 90. let se aktivně podílí na uplatňování nových trendů v knihovnictví: na aktivitách CASLIN, při automatizaci knihoven, zavádění knihovního systému ALEPH a na katalogizační politice. Organizovala mikrosnímkování fondu, spolupracovala na projektech digitalizace historických a posléze moderních fondů knihovny. V poslední době se věnuje zejména projektům na jejich ochranu.

Kaňka Jan, Ing. / Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2018
Jan Kaňka do Knihovny Františka Bartoše ve Zlíně (KKFBZ) nastoupil v roce 1997 v rámci civilní vojenské služby; po jejím skončení se stal zaměstnancem knihovny a působí v ní dosud. Pracoval na různých pozicích v okresní a krajské knihovně, od roku 2013 působí jako vedoucí útvaru odborných činností a zástupce ředitelky. Spolupracoval intenzivně na přípravě a realizaci projektu 14|15 Baťova institutu, v jehož rámci bylo v letech 2011–2013 vytvořeno nové sídlo pro KKFBZ. Významně se podílel na zpracování koncepce služeb krajské knihovny v nově rekonstruovaných objektech, spolupracoval na zavedení RFID technologie a řady elektronických služeb a na zapojení KKFBZ do centrálního portálu Knihovny.cz. Jeho hlavními odbornými tématy jsou elektronické služby knihoven a bibliografie. Dlouhodobě se věnuje bibliografii Františka Bartoše a vytvořil webovou prezentaci jeho života a díla. Spravuje webové stránky knihovny, které byly několikrát oceněny prvním místem v soutěži BIBLIOWEB. Má významný podíl na digitalizaci regionálních monografií a periodik ve Zlínském kraji, spolupracoval na realizaci projektu e-Badatelna Zlínského kraje, který zpřístupňuje výsledky digitalizace knihoven paměťových institucí tohoto kraje.

Miturová Petra, Mgr. / Ministerstvo kultury ČR, odd. literatury a knihoven / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2018
Petra Miturová vystudovala Střední knihovnickou školu v Brně a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze – obor vědecké informace a knihovnictví. V roce 1992 pracovala jako knihovnice Městské knihovny v Praze v oddělení všeobecné studovny, v letech 1993–1994 pak na pozicích vedoucí knihovny Výzkumného ústavu bezpečnosti práce v Praze a jako knihovnice ve Středisku vědeckých informací Filozofické fakulty UK v Praze. Získala tak cenné praktické profesní zkušenosti. Od roku 1998 pracuje na Ministerstvu kultury jako referentka odboru umění, literatury a knihoven, v oddělení literatury a knihoven. Podílela se na organizaci programů Výzkumu a vývoje, Programu podpory regionálních funkcí knihoven a také v oblasti dalšího vzdělávání knihovníků. Především se však dlouhodobě věnuje organizaci a realizaci dotačního programu Veřejné informační služby knihoven (VISK), který od svého vzniku znamenal výrazný posun v progresivním vývoji knihoven v České republice. Ocenění jí bylo uděleno za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.

Navrátilová Jana, Mgr. / Městská knihovna v Praze / za celoživotní práci / 2018
Jana Navrátilová vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (obor hudební věda) a Hudební a taneční fakultu Akademie múzických umění v Praze (postgraduální studium oboru hudební teorie). V Městské knihovně v Praze (MKP) pracuje od listopadu 1993, od roku 1996 jako vedoucí hudebního úseku Ústřední knihovny MKP. Jako muzikoložka pochopila jedinečnou funkci knihovny pro současný hudební život, hudební výchovu a školství. Její odbornost se odráží v inspirativním způsobu, kterým chrání a dále rozšiřuje sbírku hudebních dokumentů MKP. Aktivně podporuje spolupráci knihovny s žijícími autory a na soudobou hudbu zaměřenými interprety. Pro knihovnu vytvořila celou řadu bibliografických materiálů. S rozvojem digitalizačních projektů vybrala z rozsáhlé kolekce hudebních dokumentů jedinečné hudebně-historické celky, které v digitální knihovně v mezinárodním měřítku zpřístupňují zejména bohemikální zdroje. V letech 2005–2011 byla předsedkyní České národní skupiny IAML (Mezinárodního sdružení hudebních knihoven), v současnosti pracuje v tomto sdružení jako místopředsedkyně. Neúnavně hájí étos oboru hudebního knihovnictví. Její práce je založena na vysoké profesionalitě, kvalitním dialogu a na respektu k odkazu předchůdců, po kterých převzala správu nad mimořádnou sbírkou hudebních dokumentů v České republice.

Sabelová Miroslava, Mgr. / Knihovna města Ostravy / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2018
Miroslava Sabelová je absolventkou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (Ústav informačních studií a knihovnictví). Knihovnické profesi se věnuje od roku 1988, zpočátku působila v Knihovně města Ostravy (KMO) ve výpůjčním oddělení a v oddělení automatizace. Od roku 2000 stojí v čele knihovny jako její ředitelka. KMO je třetí největší veřejnou městkou knihovnou v České republice, je založena na moderních knihovnických principech, profiluje se jako místo služeb pro všechny skupiny obyvatel, jako místo sociální odpovědnosti. Pod vedením M. Sabelové knihovna „naslouchá“ svým uživatelům, spolupracuje s lokálními organizacemi, s univerzitami i zahraničními knihovnami. V KMO probíhají jedinečné akce, jako jsou např. Černé oči Ostravy a Paměť Ostravy. Důležitou roli má v knihovně vzdělávání vlastních pracovníků, které je organizováno systematicky se zaměřením na jednotlivé pracovní pozice. KMO se stala v roce 2010 historicky první Městskou knihovnou roku. Od roku 1990 je M. Sabelová členkou SKIP, pracuje v jeho regionálním a výkonném výboru, zapojuje se do práce mnoha odborných sekcí.

Čadra Martin, Bc. / Knihovna Třinec / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2019
Martin Čadra, muž, který je absolventem programu Informační studia a knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě a v roce 2009 nastoupil do Městské knihovny Třinec s úkolem vybudovat zde nové oddělení knihovny pro mladé a stát se jeho prvním knihovníkem. Znamenalo to začít od nuly, navrhnout prostor, pořídit fond, nastavit služby. A také to nejtěžší – získat mladé uživatele. Knihovna pro mladé (neboli MKLub) začala postupně fungovat jako komunitní knihovna, která svou celistvou koncepcí a nabídkou služeb představuje jediné takovéto oddělení v ČR. Ve spolupráci s cílovou skupinou dává mladým lidem prostor pro realizaci iniciativ a nápadů, osobní rozvoj a další vzdělávání. M. Čadra navíc dokázal svým nasazením získat i další kolegy.

Danielisová Tereza, JUDr. / Městská knihovna v Praze / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2019
Tereza Danielisová je žena, která mnohým ulehčila život. Mnozí si vzpomínají, jak jsme loni více či méně úspěšně řešili problémy s evropskou směrnicí o osobních údajích. Nevěděli jsme, kde začít, co udělat, abychom vše dali do pořádku. A ejhle! Pomohla nám dáma, která není knihovnicí, i když v knihovně pracuje. Vystudovala Právnickou fakultu UK a v roce 2005 nastoupila do Městské knihovny v Praze, kde působí doposud. Zastupuje nejen zájmy této knihovny, ale celého českého knihovnictví. Její odborná erudice, přehled a velmi precizní a cílevědomá práce z ní činí jednu z nejlepších právniček v problematice knihovnictví v ČR a hlavně – pokud se jí na něco zeptáte, ona vám erudovaně a obratem odpoví! Podílela se na několika zásadních zákonných normách (autorský zákon, knihovní zákon, zákon o svobodném přístupu k informacím, zákon o registru smluv) a na příručce o GDPR.

Foltýn Tomáš, Mgr. / Národní knihovna ČR / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2019
Tomáš Foltýn je mladý muž, jehož knihovnické působení je spjato s Národní knihovnou ČR v Praze (NK), kam nastoupil v roce 2007 nejprve jako projektový manažer v oddělení digitalizace a následně se stal od února 2012 vedoucím oddělení strategického plánování digitalizace knihovních fondů. Od roku 2013 je ředitelem Odboru správy fondů NK. Podílí se na řešení mnoha národních i mezinárodních výzkumných projektů, je odborným garantem programu VISK 7, členem ÚKR a programového výboru CASLIN, věnuje se problematice trvalého uchovávání dat; v poslední době se zabývá i oblastí tzv. digital humanities. Je garantem priority č. 4 Koncepce rozvoje knihoven 2017–2020; této problematice se věnuje komplexně a nabízí celou řadu řešení, není to pro něj jen formální úkol. Navíc je to velice skromný a přemýšlivý člověk.

Holásková Jitka, RNDr. / Vědecká knihovna v Olomouci / za celoživotní práci / 2019
Jitka Holásková, emeritní ředitelka Vědecké knihovny v Olomouci (VKO), vystudovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a svou profesní dráhu začala jako programátor a analytik, v oboru IT se pohybovala po většinu života. V roce 2008 nastoupila do VKO na pozici vedoucí oddělení automatizace a poté pracovala několik let jako zástupkyně ředitelky. V roce 2010 se sama stala ředitelkou a knihovnu vedla až do června 2019. Během svého působení mnohé v knihovně zlepšila. Za jejího vedení knihovna důstojně oslavila 450 let své existence ohromnou výstavou s názvem Chrám věd a múz. To hlavní ale paní ředitelku čekalo až na sklonku jejího působení – stavba nového moderního depozitáře spolu s digitalizačním a restaurátorským pracovištěm včetně přestěhování 1,25 mil. svazků ze starých nevyhovujících prostor. Působila jako tajemnice Rady SDRUK, jako předsedkyně Sekce pro historické fondy každoročně organizovala konferenci historiků a aktivní byla též v Nadaci knihoven.

Kašpárková Šárka, PhDr. / Knihovna Kroměřížska / za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví / 2019
Šárka Kašpárková Vystudovala katedru knihovědy na FF Univerzity Komenského v Bratislavě. Působila pak jako knihovnice v Mestskej knižnici v Bratislavě, dále byla vedoucí technické podnikové knihovny a od roku 1991 pracuje v Knihovně Kroměřížska, ve které od roku 1997 vykonává funkci ředitelky. Významně se zasloužila o rekonstrukci prostor bývalého kina na knihovnu. Pod jejím vedením získala knihovna řadu ocenění: Knihovna roku 2005 za vzdělávací aktivity, Knihovna roku 2016 za projekt biblioterapie. Prosadila a formovala projekt Cizojazyčná literatura v českých knihovnách, do kterého se v současnosti zapojilo 52 knihoven. Knihovna se podílela i na realizaci evropských projektů (PULMAN, CALIMERA); laureátka pracovala také jako koordinátor ve dvou projektech: Grundtvig nebo ERASMUS+ – Cultural Heritage. Kromě toho se aktivně zajímá o dobrovolnictví a také o vzdělávání uživatelů nad 60 let.