Posluchárna 3
9. 9. 2026
dopoledne
8:50 - 12:10
Garantství bloku:
Martin Krčál (MZK), Jan Kaňka (KFBZ), Václav Šubrta (NK)
Tato sekce nebude jen přehledem toho, co se v českém knihovnictví za poslední rok odehrálo. Jejím cílem je otevřít střízlivou, ale inspirativní debatu o tom, co z technologické vlny má skutečný přínos a co je zatím jen dobře zabalený slib.
Chceme pojmenovat reálné dopady implementace AI a automatizace, kde knihovnám skutečně šetří kapacity, zjednodušují procesy a posilují služby uživatelům, a kde naopak narážejí na technické, finanční či etické limity. Očekáváme sdílení konkrétních zkušeností z praxe, otevřenost i kritický odstup.
Součástí bude také reflexe centrálních služeb a systémů, jak je smysluplně využívat v každodenním provozu knihoven, jak z nich vytěžit maximum pro zaměstnance i uživatele a jakým směrem je dále rozvíjet, aby podporovaly spolupráci, sdílení a stabilitu celé sítě.
Výsledkem nemá být další seznam trendů, ale jasnější odpověď na otázku, jak technologie promítnout do strategického plánování a marketingu tak, aby knihovny zůstaly relevantní, důvěryhodné a realistické ve svých ambicích.
8:50
Úvodní slovo
9:00
Tomáš Novák: Máte obsah? A mohl bych ho vidět?
Obsah vždy existuje. Otázkou je, zda ho uživatel najde dřív, než odejde. Jak pracujeme s obsahem na největším českém videoportálu Stream.cz.
Tomáš Novák 3, v Seznamu s tímto typickým českým jménem až třetí v pořadí, přestože s videem tady pracuju už 7 let. Nyní jako šéf obsahu pro video. Předtím 2 roky a kousek jsem vedl video tým v Economii. A ještě předtím jsem více než 6 let pracoval s videem na iDNES.cz. Pokud se podíváme až do pravěku, tak kdysi dávno jsem pracoval ve zpravodajství na Primě a regionální televizi TV Lyra.
9:30
Panelová diskuze
Od katalogu k Netflixu: Jak navrhovat knihovní platformy, které lidé skutečně používají
Digitální knihovny, souborné katalogy i národní služby, jako jsou Knihovny.cz nebo Česká digitální knihovna, nabízejí obrovské množství kvalitního obsahu. Přesto často narážejí na to, že jejich používání není tak intuitivní ani přitažlivé, jak jsou uživatelé zvyklí z komerčních digitálních služeb. Jaké principy si mohou knihovní platformy vzít od služeb typu Netflix, Spotify nebo YouTube, aniž by rezignovaly na své poslání? Panelová diskuse otevře témata uživatelské zkušenosti, personalizace, doporučování obsahu, objevování informačních zdrojů i využití dat a umělé inteligence. Zaměří se na to, jak navrhovat knihovní digitální služby tak, aby byly nejen informačně hodnotné, ale také přirozené, srozumitelné a dlouhodobě využívané širokou veřejností.
10:20 - 10:40 Přestávka
10:40
Lenka Maixnerová: Registr českých knih a soubory národních autorit na platformě Folio
Národní knihovna ČR realizuje dva významné projekty, které představují důležité kroky v modernizaci správy knihovních dat – Registr českých knih a nový systém správy souborů národních autorit na platformě FOLIO. Přestože každý z nich řeší odlišnou oblast, oba vytvářejí základ pro budování nové generace národní bibliografické infrastruktury, jejíž součástí budou v budoucnu také centrální katalogizace, modernizovaný souborný katalog a další sdílené služby.
Příspěvek představí cíle, architekturu a očekávané přínosy obou projektů. Registr českých knih přináší nový model spolupráce mezi nakladateli a knihovnami založený na efektivním sdílení metadat již v okamžiku vzniku publikace. Nový systém správy souborů národních autorit na platformě FOLIO umožní modernizaci tvorby, správy a sdílení autoritních dat a vytvoří předpoklady pro jejich další rozvoj v prostředí otevřených standardů.
Součástí příspěvku bude také představení dlouhodobé vize rozvoje knihovních dat v České republice. Ta směřuje k vytvoření integrovaného prostředí pro vznik, správu a sdílení bibliografických, autoritních i dalších metadat, založeného na otevřených standardech, interoperabilitě a postupném přechodu k propojeným otevřeným datům. Oba projekty tak nepředstavují pouze nové informační systémy, ale první etapu širší transformace národní bibliografické infrastruktury, jejímž cílem je efektivnější spolupráce knihoven, nakladatelů i dalších paměťových institucí.
11:40
Martin Krčál: 10 let portálu knihovny.cz
Za uplynulé desetiletí prošel portál Knihovny.cz obrovskou proměnou. Z původně jednoduchého vyhledávače se stal komplexní průvodce světem českých knihoven, který každý den propojuje čtenáře s miliony knih, e-knih i odborných zdrojů. V posledních letech jsme výrazně posílili propagaci samotného portálu Knihovny.cz a jeho služeb. Zároveň jsme rozšířili naši komunikaci o propagaci knihoven jako celku – jejich sítě, služeb i významu pro společnost. Prostřednictvím sociálních sítí a dalších komunikačních aktivit ukazujeme, že knihovny nejsou jen online katalogy a databáze, ale živá místa pro vzdělávání, inspiraci a setkávání. Naším cílem je přivádět uživatele nejen k digitálním službám, ale také do fyzických knihoven po celé České republice. Příspěvek představí hlavní milníky desetiletého vývoje portálu, zkušenosti s propagací portálu i knihoven a novinky, které připravujeme (nejen) pro druhou polovinu roku 2026. Zaměří se také na to, jak může centrální knihovní portál podporovat viditelnost knihoven a usnadňovat veřejnosti cestu ke čtení, informacím i knihovnickým službám.
Martin Krčál aktuálně působí v Moravské zemské knihovně jako ředitel Sekce online služeb a digitalizace. Od roku 2019 vede také tým vyvíjející portál Knihovny.cz. Zaměřuje se na rozvoj digitálních knihovních služeb, návrh systémů, sdílení dat mezi systémy, podporu dostupnosti knihovních fondů a služeb a v poslední době ho fascinuje AI a vibe coding. Působí také jako asistent na Katedře informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Doktorské studium absolvoval v roce 2022 na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je spoluautorem projektu Citace.com a jedním z jednatelů stejnojmenné společnosti, která vyvíjí citační manažer Citace PRO a další nástroje pro akademickou sféru. Pravidelně přednáší o digitálních knihovních službách, citacích, plagiátorství, umělé inteligenci a využití moderních technologií ve vzdělávání i knihovnictví.
11:30
Michaela Bežová, Jana Hrzinová, Petra Martincová – HiČKoK – podpora studia češtiny v jejím historickém kontinuu
Knihovny jsou díky systematické digitalizaci a budování digitálních sbírek v současné době pouze správci kulturního dědictví, ale také významným poskytovatelem dat pro výzkumné účely. Příspěvek ukáže, jak se mohou pomocí digitalizovaných dat rozšiřovat možnosti korpusové lingvistiky a digitálních humanitních věd a přispívat k novému poznání historie českého jazyka, a to na příkladu projektu HičKoK (Historie češtiny v korpusovém kontinuu). Vytvořený monitorovací korpus propojuje data z různých období (od nejstarších písemných památek po současnost) do jednotně anotovaného a veřejně dostupného zdroje.
Jana Hrzinová působí jako vedoucí Oddělení správy a archivace digitálních dokumentů v Národní knihovně ČR. Specializuje se na digitální archivaci, správu dat a elektronické informační zdroje. Má více než desetiletou praxi v knihovnictví a věnuje se mimo jiné i vzdělávání v oblasti práce s digitální knihovnou.
Petra Martincová působí v Národní knihovně České republiky v Oddělení koordinace postupů správy a reformátování knihovních fondů. Má více než dvacet let zkušeností z veřejných knihoven, kde se věnovala informačnímu vzdělávání dětí a mládeže, elektronickým informačním zdrojům a využívání moderních technologií v knihovnách. Nyní se specializuje na digitalizaci a zpřístupňování digitálního kulturního dědictví.
Michaela Bežová se v knihovnictví pohybuje více než 15 let, nejdříve se věnovala správě fondu, vytváření strategických plánů digitalizace a v současné době působí na pozici ředitelky Odboru novodobých digitálních sbírek Národní knihovny České republiky.