Zaměří se například na filozofické, spirituální nebo existenciální aspekty: právě tyto rysy Hrabalových textů k nim poutají pozornost především zahraničních čtenářů. „U nás jsou bohužel přehlíženy. Často je Hrabal vnímán jako pijan, pábitel, vypravěč hospodských historek. Podstata většiny jeho prací ale tkví jinde – v hluboké vzdělanosti a až metafyzickém přesahu,“ objasňuje Jan Červinka, ředitel Městské knihovny Nymburk, která je spolu s Univerzitou Karlovou hlavním pořadatelem dvoudenní konference. Ta se koná u příležitosti 110. výročí Hrabalova narození.
Akce proběhne v nymburském Kině Sokol a přístupná bude po registraci i širší veřejnosti – v návaznosti na kapacitu kinosálu. Na mezinárodní konferenci, které se zúčastní znalci nebo překladatelé jeho knih z Francie, Japonska, Německa či Polska, naváže doprovodný program čítající například komentovanou literární procházku Nymburkem nebo exkurzi do Kerska. Na akci se podílejí Fakulta humanitní studií UK, Evangelická teologická fakulta UK a Ústav dějin a archiv Univerzity Karlovy. Více informací, včetně registračního formuláře, na www.hrabal-nymburk.cz.
„Chtěl jste bejt prokletej básník a oni z vás udělali socialistickýho realistu.“ Tato věta z doslovu ke sbírce povídek Poupata vystihuje podstatu vnímání celého díla Bohumila Hrabala: v idylickém oparu přiživeném jak viděním některých filmařů, tak i zkratkovitým přístupem části interpretů jeho textů, se ztrácí zásadní Hrabalův rozměr. Ten i Milan Kundera popsal jako neobyčejnou vzdělanost a oddanost modernímu umění, z nichž vyvěral filozofický a intelektuální základ jeho povídek i novel.
„Cílem konference je tudíž hledat a nalézat pozapomínaný obraz Hrabalova díla jakožto literatury vážné, netriviální, interpretačně nesnadné, sémanticky bohaté a rozmanité. Sjednocujícím tématem by mohla být určitá neidyličnost Hrabalova díla, jeho filozofický přesah a zakotvení, ale též jeho ironizující vztah k historickým událostem a v první řadě k sobě samému,“ dodává Jakub Češka z Fakulty humanitních studií UK, jenž je garant programu konference. Odborníci na Hrabalovo dílo z několika zemí, včetně českých literárních vědců či historiků, podrobí ten rys jeho tvorby zkoumání i debatě. A pokusí se i méně poučenému publiku vysvětlit, proč již vzpomenutý Milan Kudera zařadil Hrabala mezi největší romanopisce 20. století, jakými jsou Gabriel García Marquéz, Julio Cortázar nebo kubánsko-francouzský klasik Alejo Carpentier.
Nepochybně podnětné budou příspěvky ke konstruovaným metaforám, alternativní spiritualitě či gnozeologickým souvislostem v Hrabalově tvorbě. V jiné části konference bude novela Ostře sledované vlaky srovnána s antickým topoi (myšlenkovým schématem či metodou rozvíjení argumentů), přiblížena spojitost místa a času u děl vzniklých v Praze-Libni, na Kladně, a právě na Nymbursku. Stejně tak získají prostor další aspekty Hrabalových textů: snovost, idyličnost, poeticky inscenovaná nostalgie, tělesnost… To vše podtrhuje Hrabalovu hlubokou znalost klasické i moderní literatury i filozofie. Ostatně dvě přednášky obnaží jeho vnímavou četbu textů francouzského sémiotika Rolanda Barthese nebo francouzského prozaika Louise-Ferdinanda Célina, s nímž jej pojila snaha přiblížit intelektuálně náročná témata širšímu publiku skrze jazyk.
„V díle Bohumila Hrabala dříme celá řada inspirativních, básnických, svobodných a osvobozujících, ale i magických a okouzlujících témat, kterým hlomoz dnešní doby sluchu příliš nepopřává, a kterým se bude právě připravovaná konference věnovat,“ dodává Jakub Češka za organizační výbor konference.
