Aula
10. 9. 2025
odpoledne
13:20 - 16:40
Garantství bloku:
Tomáš Foltýn (Národní knihovna ČR) a Martin Krčál (Moravská zemská knihovna)
Centrální knihovnické služby jako Knihovny.cz, Ptejte se knihovny, Získej nebo Česká digitální knihovna usnadňují přístup ke zdrojům, informacím i spolupráci mezi institucemi. Vytvářejí ale skutečně propojený ekosystém, nebo knihovny stále fungují jako samostatné ostrůvky a zapojení do těchto projektů je jen dílem aktivních jedinců z řad pozitivně naladěných knihovnic a knihovníků? Tento blok se zaměří na možnosti, výzvy a budoucnost národních knihovnických služeb. Diskutovat budeme o uživatelské přívětivosti, efektivitě provozu, překážkách při implementaci, propagaci směrem k veřejnosti a knihovnám a určitě zazní i další otázky. Kudy vede cesta k opravdu funkční spolupráci a jak se vyvarovat paralelních řešení? Jsme vůbec jako komunita připraveni takto intenzivně spolupracovat, sdílet svá data a nebát se přijít o svá “domácí” řešení? Přijďte se zapojit do debaty o budoucnosti knihovnických služeb v ČR!
13:20
Lenka Maixnerová (Národní knihovna ČR) – Petr Žabička (Moravská zemská knihovna)
Modernizace centrálních knihovních systémů v ČR / představení směřování a stávajícího ekosystému:
Modernizace centrálních knihovních systémů představuje zásadní krok k efektivnějšímu sdílení dat, zdrojů a služeb v rámci celé knihovní sítě. Příspěvek představí hlavní principy a cíle připravovaných změn, včetně využití platformy FOLIO, vytvoření centrálního úložiště metadat, zavedení centrální katalogizace, sdílené správy autoritních souborů a podpory moderních datových formátů ve standardu propojených otevřených dat. Klíčovou roli v tomto procesu hrají Národní knihovna ČR a Moravská zemská knihovna, které společně zajišťují vývoj, provoz a koordinaci jednotlivých centrálních služeb. Důraz je kladen na provázanost s dalšími nástroji a službami, jako je Registr českých knih pro příjem metadat od nakladatelů, portál Knihovny.cz jako jednotné rozhraní pro uživatele a Česká digitální knihovna jako centrální bod zpřístupnění digitalizovaných dokumentů. Příspěvek se bude věnovat i dopadům na knihovny, požadavkům na spolupráci a možnostem, které modernizace přináší pro budoucnost knihovnické infrastruktury v České republice.
Lenka Maixnerová v letech 1994–2021 působila na různých pozicích v Národní lékařské knihovně, od roku 2021 pracuje v Národní knihovně ČR jako náměstkyně sekce Knihovní fondy a služby. Profesně se věnuje službám, akvizici, zpracování fondů, digitalizaci fondů, budování sbírek, ochraně fondů atd. Je členkou expertního týmu Centrálního portálu knihoven, je předsedkyní pražské organizace SKIP.
Petr Žabička, náměstek ředitele Moravské zemské knihovny. Petr Žabička se dlouhodobě věnuje oblasti digitalizace, elektronických dat, vývoji knihovnických systémů. Je hlavním řešitelem řady národních i mezinárodních projektů.
13:50
Portál Knihovny.cz pohledem UX designéra
UX designér se zkušenostmi z neziskového sektoru hodnotí portál Knihovny.cz z nezávislého pohledu experta na oblast využití různých systémů. Příspěvek stručně shrnuje silné a slabé stránky rozhraní a nabízí konkrétní návrhy na vylepšení použitelnosti, s důrazem na srozumitelnost a přístupnost pro různé typy uživatelů.
14:20
Jan Kober (Ústav státu a práva AV ČR) – Dominika Pavčík Borbélyová (Národní knihovna ČR)
Centrální služby knihoven : Jak je vlastně vnímají uživatelé?
Příspěvek je zaměřen na zhodnocení klíčových centrálních služeb knihoven (Knihovny.cz, Národní digitální knihovna, Česká digitální knihovna, Ptejte se knihovny a další) optikou jejich finálních uživatelů. Jsou data dobře dostupná a přehledná? Či naopak naše přísně strukturovaná data jsou pro uživatele až matoucí a komplikovaná. Nevytváříme náhodou až příliš komplexní systémy, které se ve finále míjí účinkem? A jaký vliv mají elektronická data na běžné uživatele studující i tištěný fond. Na tyto a řadu dalších otázek se pokusí odpověď dva zástupci cílových skupin používajících služby knihoven. Jak s daty pracuje výzkumník a badatel a naopak jak s nimi pracuje referenční knihovnice? Jsou v těchto přístupech rozdíly nebo je použití stejné. Řada otázek čeká na své odpovědi.
Jan Kober působí na Ústavu státu a práva AV ČR v Praze, externě v menším rozsahu vyučuje na Právnické fakutě Univerzity Karlovy. Výzkumně se věnuje především novějším právním dějinám 18. až 20. století, zejména vývoji právního myšlení, transferu právních řešení a srovnávacímu právu. Zabývá se rovněž občanským právem (především oblastmi majetkového práva, práva osob a rodinného práva), pracovním právem a také některými oblastmi ústavního práva, zejména problematikou občanských práv. Věnuje se rovněž vývoji právních profesí, právní etice a právní sociologii.
Dominika Pavčík Borbélyová
Vystudovala politologii v Trnavě a v Praze. Ke knihovnické profesi se dostala během ročního působení v Univerzitní knihovně v Bratislavě. Od té doby se profesně profiluje v knihovnické sféře a více než čtyři roky působí v Národní knihovně ČR, kde pracuje v Referenčním centru. Věnuje se poskytování informačních a rešeršních služeb a aktivně se podílí na rozvoji a správě služby Ptejte se knihovny. Významnou součástí její práce je také školící a lektorská činnost. V oboru knihovnictví se zajímá o nové trendy v oblasti rešeršních a informačních služeb, o inovativní přístupy ke komunikaci s uživateli a o způsoby, jak zvýšit atraktivitu knihoven v digitálním i fyzickém prostoru. Zajímá se rovněž o možnosti, jako mohou knihovny přispívat k rozvoji inkluzivní a demokratické společnosti.
14:50 - 15:10 - Přestávka
15:10 – 16:40
Panelová diskuze k bloku „Centrální služby knihoven – jsme už připraveni na intenzivní spolupráci a sdílení dat“
Moderovaná otevřená panelová diskuze, kde o daném tématu budou hovořit pozvaní hosté s mnoha zkušenostmi či profesními kompetencemi. Účastníci jsou:
- Pavla Rychtářová
- Bohdana Stoklasová
- Petr Očko
- Václav Šubrta
Diskuzi moderuje Tomáš Foltýn.
Pavla Rychtářová od svých studijních let pracovala v řadě moravských knihoven, až se stala jednou z osobností Moravské zemské knihovny se zaměřením na metadatové analýzy, digitalizační projekty a dlouhodobou archivaci digitálního obsahu. Nyní je ale na „druhém břehu“ a věnuje se vývoji a testování systémů pro prezentaci digitálního obsahu.
Bohdana Stoklasová zastávala řadu vedoucích pozic v Národní knihovně České republiky, například náměstkyně Úseku novodobých fondů a služeb. Stála za rozvojem celé řady systémů a aplikací, z nichž některé knihovny používají dodnes. Dosáhla celé řady ocenění a působila i ve vedení mezinárodních profesních uskupení IFLA. Dnes se věnuje směřování Centrálního portálu knihoven a zajímá se stále o nové trendy knihovnictví.
Petr Očko vystudoval informační management a evropskou integraci na Vysoké škole ekonomické v Praze a dále absolvoval Ph.D. studium v oblasti informační ekonomiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Začínal v roce 1998 v tehdy malé firmě, která by dnes byla označena za úspěšný technologický startup a která byla jedním z pionýrů komerčních webových aplikací v ČR. Jako expert v oblasti evropské ekonomické integrace se pak na ministerstvu financí od roku 2001 věnoval oblasti strukturálních fondů EU, od roku 2004 pracoval jako poradce náměstka ministra financí pro oblast finančního trhu a v roce 2006 byl vládou pověřen funkcí národního koordinátora zavedení eura. Od srpna 2007 pak působil v soukromé sféře jako koordinátor projektů EU ve společnosti Telefónica O2. Do státní správy se vrátil v roce 2009 na pozici vrchního ředitele pro oblast rozpočtu a fondů EU na ministerstvu dopravy a od srpna 2010 pak působil jako sekční ředitel pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje na ministerstvu průmyslu a obchodu.Od roku 2015 vedl na MPO odbor finančních nástrojů a řízení projektů a připravoval zejména projekt Národního inovačního fondu či transformaci Českomoravské záruční a rozvojové banky. V březnu 2016 pak byl vládou jmenován předsedou Technologické agentury ČR a v jejím čele úspěšně napomáhal rozvinout podporu aplikovaného výzkumu v oblastech klíčových pro Českou republiku, včetně oblasti tzv. Průmyslu 4.0 a dalších významných trendů. Od července 2018 byl náměstkem ministra a nyní vrchním ředitelem na ministerstvu průmyslu a obchodu zodpovědným za zcela novou sekci digitalizace a inovací a věří, že Česká republika může v blízké době patřit v mnoha oblastech mezi inovační lídry.
Václav Šubrta absolvoval na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické (VŠE) bakalářský obor Informatika a magisterský obor Informační management (Ing. v roce 2001). Od roku 1996 je zaměstnán v Centru informačních a knihovnických služeb (CIKS): do roku 2004 jako vývojář, webmaster a informační specialista se zaměřením na oblast e-learningu, od roku 2004 do roku 2015 jako vedoucí oddělení Virtuální ekonomická knihovna (Econlib) a rozvojové informační projekty a od 2016 dosud na pozici ředitele. Jako spoluřešitel se podílel na řadě projektů CIKS zaměřených na e-learning a využití technologií pro podporu výuky a na projektech zpřístupnění EIZ, na Katedře systémové analýzy se podílel jako spoluřešitel na grantech GAČR v oblasti systémové dynamiky a znalostního a informačního managementu. V letech 2019 až 2022 byl jednatelem Asociace knihoven vysokých škol ČR, od února 2022 je předsedou výkonného výboru.
Tomáš Foltýn pracuje v Národní knihovně ČR od roku 2007. Za svou pracovní kariéru zde zastával řadu pozic v oblastech výzkumu a vývoje, správy fondů a digitalizace. Od 1. května 2021 je jejím generálním ředitelem.