Mediální a digitální gramotnost

Sál 1
13. 9. 2023
8:50 - 12:10
Knihovny v České republice si jako své hlavní komunikační téma pro roky 2023 a 2024 zvolily mediální vzdělávání, resp. podporu mediální gramotnosti. Neznamená to v žádném případě, že bychom se v knihovnách teprve nyní těmto tématům začali věnovat. Navazujeme na dlouholetou tradici větších či menších projektů a aktivit jednotlivých knihoven, ovšem to, co se v posledních několika letech zásadně proměnilo, je mediální a informační prostředí, ve kterém všichni žijeme. Mediálně gramotný člověk je schopen lépe odolávat cíleným dezinformačním kampaním, jichž jsme bohužel nyní častými svědky, a zároveň rozumí proměně, ke které v mediální oblasti došlo s nástupem tzv. nových médií působících výhradně na internetu (zejména sociálních sítí). Pro posílení soudržnosti a odolnosti české společnosti je tudíž nezbytné, aby se úroveň mediální gramotnosti všech obyvatel ČR postupně zvyšovala a přiblížila se úrovni států severní Evropy. Ovšem nezbytným předpokladem k dosažení potřebné úrovně mediální gramotnosti jsou odpovídající digitální dovednosti. Také proto je digitální vzdělávání naším druhým tématem. Přichystali jsme tentokrát hned dvě panelové diskuse, kde se budou prolínat teoretické poznatky s praktickými zkušenostmi. Jejich formát nám umožní se společně zastavit, připomenout si, proč se těmto tématům vlastně věnujeme, a přemýšlet o současných výzvách jakou je například využívání nástrojů založených na principech tzv. umělé inteligence.

Program bloků

8.50 – 9.00 komerční partner

CoLibri obalový systém – inovace ve shodě s životním prostředím

9.00 – 10.20 Mediální gramotnost

9.00 – 9.15 Návody a metodiky pro podporu mediální gramotnosti. Další výstupy z programu Nadace OSF
Barbora Hořavová (Nadace OSF), Ondřej Hudeček (MKP), Tereza Lišková (Nadace OSF), Pavlína Mazáčová (KISK FF MU)
V programu Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím podpořila Nadace OSF mj. i cyklus mediálního vzdělávání učících knihovníků, který byl v pilotní formě testován od října 2021 do června 2022. Cílem cyklu nebylo pouze intenzivně proškolit úzkou skupinu knihovníků, nýbrž i vytvořit nástroje, díky kterým se jejich zkušenosti budou šířit knihovnickou obcí. Příspěvek proto představí obecněji uplatnitelná zjištění z proběhlé evaluace a především elektronický sborník metodik a návodů na konkrétní lekce, jejichž autory a autorkami jsou absolventi tohoto prvního, pilotního běhu. Součástí příspěvku bude i pozvánka k zapojení do druhého ročníku vzdělávacího cyklu.
Barbora Hořavová má v Nadaci OSF jako provozní ředitelka na starost správu klíčových průřezových agend a provoz nadace. Dále se věnuje programům podporujícím rozvoj občanské společnosti, spolupráci s knihovnami, kvalitní žurnalistiku či téma inkluze v digitalizaci. Schopnost kritického myšlení a zároveň snahu vnímat názor druhých považuje za klíč ke kvalitnější společenské diskusi i příjemnějším mezilidským vztahům.

Ondřej Hudeček pracuje jako metodik Městské knihovny v Praze. Zaměřuje se především na témata mediálního a digitálního vzdělávání v knihovnách. Působí také jako koordinátor dobrovolníků. Absolvent antropologie a sociální ekologie. Držitel ceny MARK 2020.

Tereza Lišková pracuje v Nadaci OSF jako koordinátorka programu Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím, který podporuje knihovnice a knihovníky v jejich úsilí na poli mediálního vzdělávání a rozvoje komunit. Zároveň pracuje jako moderátorka pořadu ArtCafé, který vysílá Český rozhlas Vltava. V rámci studií na univerzitě v Praze a Brně se věnovala humanitním vědám, žurnalistice a novým médiím.

Pavlína Mazáčová je odbornou asistentkou na Katedře informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě, je členkou Ústřední knihovnické rady MK ČR.
Výzkumně i pedagogicky se věnuje gramotnostem a jejich transdisciplinárním přesahům, knihovnické pedagogice a knihovnictví v kulturním kontextu. Důležitá témata přenáší do praxe v dalším vzdělávání knihovníků a učitelů.

9.15 – 10.00 Staro/noví hráči v informačním prostoru
Panelovou diskuzi moderuje Tereza Lišková (Nadace OSF). Účastníci: Pavel Bednařík (Wikimedia ČR), Herbert Ullrich (FEL ČVUT) a Pavlína Tassanyi (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě)

Wikipedie podstatnou měrou ovlivňuje online informační prostor již více než 20 let. Česká verze se za tu dobu stala především díky úsilí spolku Wikimedia ČR respektovaným informačním zdrojem a partnerem mnoha dalších institucí, například i knihoven. Zejména v posledním roce do informačního prostoru vstoupil nový silný hráč –⁠ generativní umělá inteligence (AI), která umí vytvořit obsah často nerozeznatelný od lidských autorů, včetně manipulativního nebo lživého obsahu. Jiné nástroje založené na principech AI nám ale zase mohou pomoct manipulace, dezinformace nebo falešné zprávy odhalovat.

Pavel Bednařík působí jako lektor, dramaturg, pedagog a konzultant v oblasti filmové výchovy a historie filmu a audiovize od roku 2007. V rámci své profesní kariéry působil jako umělecký ředitel Letní filmové školy a Asociace českých filmových klubů, pedagog na FF UP v Olomouci, FAMU, Prague Film School nebo ateliéru Audiovizuální tvorby na FMK UTB ve Zlíně. Zaměřuje se na vztah audiovizuálních děl a ideologie a využití filmu ve výchovně-vzdělávacím procesu. Působí jako hlavní lektor a metodik Wikimedia ČR.

Herbert (Bertík) Ullrich studuje doktorát v Centru Umělé Inteligence FEL ČVUT. Ve své práci se zabývá jazykovými modely a jejich zapojením pro ověřování fakticity tvrzení (automatický fact-checking). Poslední rok je členem iniciativy AI Dětem se kterou se snaží navrhnout didaktické materiály pro žáky základních škol a jejich učitele, protože věří, že umělá inteligence bude nedílnou součástí životů, na které se je školy snaží připravit.

Pavlína Tassanyi vystudovala historicko-literární studia na Univerzitě Pardubice a komparativní literaturu na Univerzitě Karlově. V současnosti pracuje jako vedoucí odd. edukace a metodické podpory v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě. Zabývá se rozvojem vzdělávacích aktivit knihovny a jako lektorka se věnuje informační podpoře studentů a mediální gramotnosti.

10.05 – 10.20 Co je nového v mediálním vzdělávání?
Stručné prezentace aktivit a projektů z knihoven, které se mediálnímu vzdělávání intenzivně věnují. Vystoupí zástupci a zástupkyně Městské knihovny v Praze, Městské knihovny Litvínov, Obecní knihovny Doubravčice a Krajské vědecké knihovny v Liberci.

10.20 – 10.40 přestávka

10.40 – 12.10 Digitální gramotnost

10.40 – 10.55 Digitálně a férově: aneb jak (a proč) se stát digitálním občanem
Barbora Hořavová (Nadace OSF)
Barbora Hořavová z Nadace OSF představí výsledky sekundární analýzy Připravenost české společnosti na digitalizaci veřejné správy, kterou pro nadaci vypracoval analytický ústav STEM. V reakci na zvyšování nerovností ve společnosti, které jsou spojeny s digitální transformací státu, chce nadace právě v součinnosti s knihovnami mírnit rizika digitálního vyloučení. Cílem studie bylo zjistit, co lidem brání používat digitální služby státu a jak jsme na tom s digitálními kompetencemi.

Barbora Hořavová má v Nadaci OSF jako provozní ředitelka na starost správu klíčových průřezových agend a provoz nadace. Dále se věnuje programům podporujícím rozvoj občanské společnosti, spolupráci s knihovnami, kvalitní žurnalistiku či téma inkluze v digitalizaci. Schopnost kritického myšlení a zároveň snahu vnímat názor druhých považuje za klíč ke kvalitnější společenské diskusi i příjemnějším mezilidským vztahům.

10.55 – 11.05 Novinky ze společných projektů Nadace Vodafone a Moudré Sovičky
Tomáš Hubálek (Moudrá Sovička), Jolana Hájková (Nadace Vodafone ČR)
Nadace Vodafone spustila na začátku roku 2021 projekt Digitální odysea. V rámci něj se snaží zpřístupňovat moderní technologie, zvyšovat digitální gramotnost dříve narozených a zaměřuje se i na mezigenerační propojování. Představí novou webovou stránku Digitální odysea, která slouží pro samouky, ale i jako návodný nástroj pro všechny ty, kteří chtějí s digitálním vzděláváním seniorům pomoci a neví, kde začít.
Spolek Moudrá Sovička se věnuje digitálnímu vzdělávání starších dospělých již od roku 2015. Poptávka po digitálním vzdělávání roste, a tak spolek hledá cesty, jak co nejlépe pokrýt potřeby seniorů. Letos v dubnu spustili pilotní projekt Moudrá síť. Ta propojuje dobrovolníky z řad studentů se seniory, kteří potřebují s moderními technologiemi pomoci. Díky projektu tak kombinují digitální vzdělávání dříve narozených a mezigenerační propojení.

Jolana Hájková od roku 2017 pracuje v Nadaci Vodafone Česká republika jako programová manažerka, kde vede projekt Digitální odysea zaměřený na digitální inkluzi starších dospělých. Mimo to se stará o dobrovolnické programy pro zaměstnance a expanzi aplikace Záchranka na další trhy.

Tomáš Hubálek je předsedou spolku Moudrá Sovička z.s., který se od roku 2015 věnuje vzdělávání seniorů v oblasti nových technologiích a služeb po celé České republice. Spolek poskytuje individuální vzdělávání, semináře, kurzy, jak formou prezenční, tak na dálku a má možnost případně zajistit mobilní učebnu pro seniory.

11.05 – 11.15 Rozvoj základních digitálních kompetencí u lidí ve výkonu trestu odnětí svobody
Michael Daniel Jettmar (RUBIKON Centrum)

Absence základních digitálních kompetencí (tzv. basic digital skils) a nízká schopnost reagovat na aktuální technologický posun ve společnosti přispívá ke kumulaci znevýhodnění této cílové skupiny. Příspěvek na konkrétní situaci jedné české věznice představí jak je možné tomuto znevýhodnění čelit a jaké principy digitálního světa je nejpotřebnější znát.

Michael Daniel Jettmar pracuje v neziskové organizaci RUBIKON Centrum, která pomáhá lidem s trestní minulostí se začleněním se zpět do společnosti. Působí na pobočkách v Praze a Kladně jako odborný poradce, dojíždí do dvou věznic. V rámci projektu „Zvyšování digitálních kompetencí k úspěšné integraci osob opouštějících výkon trestu“ působí jako realizátor aktivit. Dále působí jako asistent v organizaci ROZKOŠ bez RIZIKA. Pracoval několik let jako lektor a komunitní pracovník v České společnosti AIDS pomoc.

11.15 – 12.10 Digitální vzdělávání a nástroje umělé inteligence

Panelová diskuse reflektující vstup nástrojů založených na principech tzv. umělé inteligence (AI) do naší každodennosti. Co bychom měli o AI učit, a zároveň jak učit s její pomocí?  

Panelovou diskuzi moderuje Jitka Kostelníková (AV ČR, ČRo Vltava, Kineticon). Účastníci: Michal Kučerák (Uroboros), Eva Kalužáková (CVTI SR), Martin Richter (Aignos)

Eva Kalužáková
Počas štúdia na vysokej skole (studovala som v Prahe) som žila aj v Lounech a navštevovala som tamojšiu knižnicu, bola vtedy krásna a nová a mala úžasne časopisy na ktoré som chodila… V roku 2013 som sa zúčastnila otvorenia tvorivej dielne FabLab v MUSE Trento  https://www.muse.it/  a od tej doby som bola najprv dobrovoľníkom v našej novootvorenej dielni Fablab v Bratislave a neskôr zamestnancom. Mimo práce sa venujem aj štúdiu čínskej medicíny a porovnávajúcej religionistike.

Michal Kučerák
Výzkumný pracovník, lektor a kurátor. Spolupracuje s TBA21-Academy, pro kterou spravuje projekt Ocean-Archive.org. Je studentem doktorského studia na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. V Centru současného umění DOX (Praha) se podílel na produkci desítek výstav současného umění, inicioval doprovodné a vzdělávací aktivity. Je autorem projektu #DATAMAZE (DOX, 2018 – 2022) – konceptu rozšířené výstavy zaměřené na posílení digitální a datové gramotnosti prostřednictvím současných uměleckých a designových projektů v galerijním prostředí. Je součástí týmu, který realizuje festival UROBOROS zaměřený na sociálně angažovaný design a umění.

Martin Richter

Jako zakládající člen a předseda spolku Aignos se od roku 2021 aktivně věnuje rozšiřování povědomí o umělé inteligenci v České republice prostřednictvím vzdělávacích a popularizačních aktivit. Je čerstvým doktorandem oboru Mediálních a komunikačních studií na Fakultě sociálních věd se zaměřením na dopady umělé inteligence. Snaží se tak lépe porozumět kulturním aspektům AI a jejím důsledkům pro jednotlivce i celou společnost. #lektor #popularizátor #designér