Sál 2
13. 9. 2023
9:10 - 12:30
Garanti, moderátoři: Martina Wolna, Dan Bechný
V Bloku pro frontové pozorováky se v teoretické částí zaměříme na představení metod kvantitativního a kvalitativního výzkumu a podíváme se na to, kdy je vhodné použít jednu nebo druhou metodu nebo kdy je dobré obě metody zkombinovat. Následovat bude praktická část, v níž si ukážeme příklady z knihoven, v nichž v poslední době průzkumy proběhly. Budeme se zabývat tím, za jakým účelem konkrétní knihovny průzkumy dělaly, co chtěly zjistit, jaké použily nástroje a jakých výsledků dosáhly.
9:10- 9:50
Průzkumy jako nástroje pro porozumění a rozhodování
Prostřednictvím průzkumů můžeme zmapovat různé potřeby, pohledy a názory lidí na danou věc či téma, které nám pak pomohou k učinění rozhodnutí. V případě nějakého problému nám průzkumy pomáhají mu porozumět a tím pádem přispět k jeho řešení. V příspěvku představíme kvantitativní a kvalitativní výzkumné metody, k čemu slouží, v jakých případech je vhodné je využít a jaké přinášejí výstupy. Ukážeme si jejich využití na konkrétních příkladech včetně možností jejich aplikace do praxe knihoven.
Mgr. et Mgr. Michaela Malá
Michaela působí ve výzkumné agentuře ResSOLUTION Group, kde se věnuje přípravě a realizaci hlavně kvalitativních výzkumů. Její oblíbenou částí kvalitativní praxe je vedení rozhovorů a diskuzí, protože je považuje za klíč k pochopení potřeb uživatelů a jejich vnímání služby či produktu.
Výzkumem trhu a veřejného mínění se zabývá od roku 2015 a věnuje se také participativnímu plánování, přičemž nejvíce zkušeností má v oblasti veřejné správy se záměrem na urbanismus a regionální rozvoj.
Mgr. Hana Friedlaenderová
Hana zastává pozici Client Service Manager ve společnosti Nielsen Admosphere. Má dlouholeté zkušeností s řízením výzkumných projektů zahrnující návrh výzkumného designu s využitím vhodných kvantitativních nebo kvalitativních metod, interpretaci dat a prezentaci výstupů včetně doporučení.
Má zkušenosti s výzkumy zaměřenými na čtenářství dětské i dospělé populace, které byly realizovány ve spolupráci s Národní knihovnou ČR, a s evaluací projektů z oblasti vzdělávání a sociálních služeb.
9:50-10:10
Co jsme přehlédli ve zhodnocení potřeb
Na jaře 2021 Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje ve spolupráci s katedrou sociologie ze Západočeské univerzity v Plzni zrealizovala hodnocení potřeb knihovny. Cílem příspěvku je představit design tohoto hodnotícího procesu, jeho průběh a výsledky. Konkrétně budou diskutovány následující body:
- a. vhodnost zvolené metodologie;
- b. co jsme zjistili a co naopak nezjistili;
- c. co naopak zjistit potřebujeme a přemýšlíme, jak se na to zeptat.
Tomáš Kobes je sociální antropolog. Dlouhodobě se věnoval výzkumu příbuzenství východoslovenského venkova, zavádění infrastruktury do areálů romských osad či formování kolektivní paměti ve vztahu k materiálním objektům a infrastruktuře. V současné době působí jako projektový manager ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje a na katedře sociologie FF ZČU v Plzni je spoluřešitelem projektu zaměřující se na násilí a nelidskost v současném umění a mediální kultuře podpořený Grantovou agenturou České republiky (GA 22-17984S).
10:10 – 10:25
Používáte Webarchiv? Průzkum potřeb uživatelů českého webového archivu
Cílem dotazníkového šetření bylo zmapovat povědomí akademické sféry o existenci a využití webových archivů, zjistit, zda badatelé s daty webových archivů pracují a jak by je případně chtěli ve svých výzkumech používat. Závěry výzkumné studie měli také částečně sloužit jako podklad pro koncipování dalších výzkumných činností Národní knihovny ČR.(průzkum byl publikován v periodiku ProInflow)
Markéta Hrdličková vystudovala Ústav informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1998 pracuje v Národní knihovně. Začínala v Oddělení referenčních a meziknihovních služeb později přešla do nově vznikajícího Oddělení archivace webu. Od roku 2000 je kurátorkou Oddělení archivace webu Národní knihovny České republiky, které se zaměřuje na archivaci a zpřístupňování elektronických dokumentů coby nositelů soudobého kulturního dědictví. Dále je členkou realizačního týmu MAP Sedlčansko, kde se prioritně věnuje problematice čtenářské gramotnosti.
10:25 – 10:40
Podmínky pro poskytování práce na dálku v knihovnách – výsledky průzkumu
„Práce na dálku neboli home office se v knihovnách objevil ve větší míře během pandemie Covid-19. Zjistit v jakém rozsahu a za jakých podmínek se tato forma práce v knihovnách udržela, bylo jedním z cílů tohoto průzkumu. Průzkum proběhl v období červen až srpen 2023 a snažil se zmapovat zkušenosti knihoven s poskytováním práce na dálku. Dotazník byl vypracován ve dvou variantách – pro zaměstnavatele (vedoucí a ředitele knihoven) a zaměstnance knihoven. Cílem bylo zjistit v jakém rozsahu, za jakých podmínek a jakým pozicím je práce na dálku v knihovnách umožněna, případně z jakých důvodů umožněna není. Dvě varianty dotazníků také umožnily srovnání zkušeností, spokojenosti a potřeb zaměstnavatelů a zaměstnanců. Na základě výsledků je dále plánováno vytvoření vzorových dokumentů, které by v budoucnu pomohly usnadnit knihovnám poskytování této formy práce svým zaměstnancům, a které by pomohly vytvořit jednotnější rámec pro poskytování práce na dálku v knihovnách.
Šetření proběhlo v rámci projektu z Evropského sociálního fondu „Posílení úrovně sociálního dialogu v odvětvích a podpora adaptace odvětví na změny“, do kterého je zapojen SKIP a Odborový svaz pracovníků knihoven.
Vladana Pillerová v současné době působí v Národní knihovně ČR jako vedoucí Studijního a informačního oddělení, které je součástí Knihovnického institutu. Podílí se na zpracování a vyhodnocování celostátních průzkumů zaměřených především na problematiku veřejných knihoven v ČR. Propaguje program CoderDojo v českých knihovnách. Je aktivní členkou SKIP a působí jako členka Komise pro zahraniční styky a členka pražského regionálního výboru.
11:00 – 11:10
Průzkumy z dodavatelské praxe (Komerční prezentace)
Krátký příspěvek přinese náhled na užití průzkumů ze strany dodavatelsko – odběratelských vztahů a také na jednotlivé příklady přímo z praxe. Zaměřen bude i na průzkumy spokojenosti a v neposlední řadě využití průzkumů jako prostředku pro rozšíření knihovního fondu.
Martin Medlen
MediaCall
11:10 – 11:30
Kdo chce zjistit všechno, neví nakonec nic
Aneb dotazník není dojná kráva. Jak vypadal průzkum spokojenosti uživatelů v Třinci? Co jsme se dozvěděli a jak s tím, co neúvíme, dále pracujeme? Rychlý průlet otázkami i odpověďmi megalomanského průzkumu v třinecké knihovně.
Martina Wolna vystudovala knihovnictví v Brně a v Opavě. Celý profesní život je spjata s Knihovnou Třinec, kde nastoupila po studiích v roce 1993 jako knihovnice a později se stala její ředitelkou. Pod jejím vedením funguje i Galerie města Třince a Infocentrum Třinec, jež se postupně staly součástí knihovny. Obklopování se skvělými lidmi je její nejoblíbenější odborná činnost. Ačkoli je ředitelkou nejvýchodnější knihovny v republice, ráda propojuje knihovny a jejich lidi od východu po západ. K tomu se skvěle hodí být tajemnicí Sdružení knihoven ČR. Zjišťování toho, co lidi baví a co potřebují za obohacující a přínosné, prpoto také do fungování třinecké knihovny zaváděla design služeb nebo komunitní mapování.
Je uctívačkou Země a všeho, co stvořila, obzvláště pak koček a hor. Zároveň ji odjakživa fascinují postapokalyptické vize a technologie.
11:30 – 11:50
Takhle tedy ne, paní ředitelko
Dotazník třineckých knihovníků pohledem odborníka. Největší chyby a přešlapy. Jak by měl ideální průzkum vypadat?
Pavel Černý – pracuje v oblasti sociologického průzkumu a průzkumu trhu na různých pozicích od roku 1999, především pro nevládní a příspěvkové organizace. Dlouhodobě – od roku 2009 – spolupracuje s Městskou knihovnou v Praze, realizoval také průzkumy spokojenosti uživatelů pro několik veřejných knihoven a ve 12 veřejných knihovnách pak srovnávací průzkumy v rámci dlouhodobých projektů týkajících se „měření hodnoty služeb knihoven“ a „e-knih v knihovnách“. Infografiky z průzkumů služeb knihoven či k tématu e-knih jsou dostupné na www.hodnota-knihovny.cz
11:50 – 12:10
Zpětná vazba jako dárek
Průzkumy spokojenosti uživatelů knihoven jsou doporučenou pravidelnou činností, která ale v mnoha knihovnách z různých důvodů probíhá spíše nepravidelně. Otázka za tisíc zní, zda průzkum je vždy nejvhodnější formát pro zjišťování zpětné vazby, a zda zaměření na obecnou spokojenost je vždy ta nejefektivnější cesta, jak se dostat k dobrému výsledku. Příspěvek se pokusí přiblížit další možnosti zjišťování zpětné vazby s mnoha ukázkami z praxe Městské knihovny v Praze.
Lenka Hanzlíková
Městská knihovna v Praze
Knihovnictví se věnuje od střední školy a přesto, že složila státnice z katalogizace na ÚISK FFUK, osud ji v oboru zavál do zcela jiných oblastí. Už při studiu na knihovnických školách nastoupila do Městské knihovny v Praze, kde se nejdříve věnovala práci s dětmi a neformálnímu vzdělávání dospělých v oblasti počítačových dovedností a internetu, následně působila jako metodik kulturně vzdělávacích činností, až se v roce 2008 stala zodpovědnou za komunikaci knihovny. Oddělení komunikace Městské knihovny v Praze vede dosud.
12:10 – 12:30
Studentské průzkumy v MSVK jako příklad dobré praxe
Příspěvek představí příklad dobré praxe spolupráce mezi knihovnou a vysokou školou se zapojením studentů neknihovnických studijních programů. Demonstruje možnosti využití potenciálu studentů studijního programu sociologie v rámci běžného provozu knihovny. Zároveň předloží příklad komplexního výzkumu zpracovaného pro MSVK studenty absolventského ročníku pod supervizí akademiků katedry. V závěru nastíní další plánovanou spolupráci.
Mgr. Lucie Dokoupilová, Ph.D. MBA je odbornou asistentkou se zaměřením na personální management, HR a projektový management na Katedře sociologie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Má dlouholeté zkušenosti z akademické půdy, ale i komerčního sektoru. Je členkou Rady vysokých škol za FF OU a členkou Oborovej rady Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave v študijnom programe Teória a metodológia sociológie. Dále je členkou celostátní skupiny na podporu rozvoje profesních studijních programů.