XXV. kolokvium českých, moravských a slovenských bibliografů
MÍSTO KONÁNÍ: Vědecká knihovna v Olomouci, Bezručova 2, 779 11 Olomouc – Červený kostel
DATUM: 15.-17. 10. 2023
REGISTRACE ZDE
Neděle 15. 10. 2023
- 14:30 Kulturní program
- 17:30 Ubytování
- 19:30 Společná večeře
Pondělí 16. 10. 2023
- 08:00-08:30 Prezence
- 08:30-12:40 Odborný program
- 12:45-14:30 Oběd
- 14:30-17:30 Odborný program a diskuse na téma budoucnost bibliografických kolokvií v měnícím se nejen knihovnickém světě
- 19:00-21:00 Společná večeře v restauraci Morgan
Úterý 17. 10. 2023
- 08:15-09:00 Kulturní program.
- 09:00-11:40 Odborný program.
- 11:45-12:00 Závěr kolokvia
- 12:30 Kulturní program
Podrobný odborný program
Pondělí 16. 10. 2023
08:30-08:45 Zahájení / RNDr. Bc. Iveta Ťulpíková, Mgr. Eva Svobodová, zástupce SAK
1) Regionální průmyslové a technické památky
08:45-09:05 Pancierové vlaky – nemí svedkovia minulosti / Elena Matisková
Počas Slovenského národného povstania zvolenskí železničiari v krátkom čase zostrojili tri pancierové vlaky a boli nasadené do najťažších bojov stredného Slovenska. Pancierový vlak, ktorý je pamätníkom SNP, patrí medzi zaujímavé historické pamiatky Zvolena.
09:10-09:30 Štátny ústav pre zveľaďovanie živností v Turčianskom Svätom Martine – spoločné dielo Čechov a Slovákov pri zrode prvej ČSR v roku 1918 / Ivana Poláková
Až vládnym nariadením 1. 2 .1923 bol zriadený Štátny ústav pre zveľaďovanie živností (i keď prvé pokusy začali v r. 1918), ktorý podliehal Ministerstvu hospodárstva a riadil ho správny výbor. Ústav svojou architektúrou, koncepciou a vybavením patril v tej dobe medzi najmodernejšie v Európe. Súčasťou budovy bola knižnica, čitáreň, prednáškové sály. Ústav disponoval najmodernejšou didaktickou technikou, premietacími a reprografickými zariadeniami. Jeho vybavenie bolo na začiatku 2. sv. vojny také dokonalé a komplexné, že tu mohla dobre fungovať Slovenská vysoká škola technická. Ústav sa staral o technické a odborné vzdelávanie živnostníkov a podporoval i umelecké snahy.
09:35-09:55 Gočárovy automatické mlýny v Pardubicích / Martina Zlatohlávková
Tradice mlýnů a mlýnské technologie v Pardubicích, rodina Winternitzova, současná podoba a současné využití objektu.
10:00-10:20 Národní kulturní památka Dolní oblast Vítkovice / Věra Svozilová
Dolní Vítkovice jsou unikátní industriální památkou a nezaměnitelným symbolem Ostravy. Zahrnují rozsáhlý průmyslový areál Vítkovických železáren, koksovny a Dolu Hlubina s unikátním souborem industriální architektury. V červnu 2002 byla nařízením vlády Dolní oblast Vítkovic prohlášena národní kulturní památkou. V prosinci 2008 se pak jako jedna ze čtyř českých památek dostala na vznikající seznam Evropského kulturního dědictví. V současnosti se industriální komplex proměnil v jedinečné vzdělávací, kulturní a společenské centrum.
10:25-10:45 Buštěhradská dráha / Jitka Slavíková, Libuše Šimová
Příspěvek se zaměřuje na vznik a historii soukromé železniční společnosti Buštěhradská dráha, jejímž záměrem bylo zrychlit a zlevnit přepravu uhlí z nově objevených nalezišť na Kladensku výstavbou a provozováním nových železničních tratí a která v letech 1855–1922 provozovala tratě v severozápadních Čechách spojující Kladensko, později i Krušné hory a Podkrušnohoří s Prahou.
10:50-11:05 Přestávka
2) Regionální folklor – proměny místní zvykové kultury
11:05-11:25 Jánošíkovská tradícia a obec Terchová ako rodisko Juraja Jánošíka / Nataša Lajdová, Ivana Uríková
Jánošík – fenomén ľudovej kultúry a ľudového umenia. Jeho zbojnícky osud sa stal námetom mnohých povestí a piesni, hudobných, literárnych a výtvarných diel. Po Jánošíkovi sú pomenované aj niektoré prírodné útvary, slávnosti, písomné pramene a legendy. Terchová, rodisko Jánošíka, je obec špecifická svojimi ľudovými tradíciami, obklopená výnimočnou krásou prírody Národného parku Malá Fatra.
3) Věda v regionu, 1. část
11:30-11:50 Vincenc Vávra, nejen životopisec Boženy Němcové / Dagmar Petišková
Příspěvek v první části seznámí s literárněhistorickým bádáním Vincence Vávry (1849–1936) v podkrkonošském regionu, spjatém s dětstvím a mládím Boženy Němcové. Odborně se V. Vávra (sám byl rodákem z Českoskalicka) osobnosti a literárnímu odkazu B. Němcové věnoval od 90. let 19. století. Na jeho práce, které v příspěvku připomeneme, navázali další literární vědci zabývající se spisovatelčiným životem a dílem. Ve druhé části příspěvku se soustředíme na dosud nepublikované deníkové záznamy V. Vávry, které podávají plastický obraz života (včetně školství a národnostních problémů) v podkrkonošském regionu na přelomu 19. a 20. století a jsou tak doplňkem k Vávrovu literárněhistorickému dílu.
11:55-12:15 František Křižík a jeho oblouková lampa / Pavlína Doležalová
Technik, průmyslník a vynálezce František Křižík (1847, Plánice, okr. Klatovy–1941, Stádlec u Tábora) se zasloužil o rozvoj elektrotechnického průmyslu a je autorem řady patentů z elektrotechniky. Jeden z nich – elektrická lampa Piette-Křižík byl konstruován v době, kdy v letech 1873–1883 bydlel v Plzni a pracoval u Plzeňsko-březenské dráhy. Příspěvek představí osobnost Františka Křižíka, jeho další vynálezy z „plzeňského“ období a zmíní i působení v Praze od roku 1883, kdy se osamostatnil.
11:20-12:40 VUNAR, a.s Nové Zámky zachováva strojársku tradíciu regiónu Nové Zámky / Mária Feldinszká
Región Nové Zámky – Nitriansky samosprávny kraj bol dlhodobo zázemím pre viaceré strojárenské podniky, výskumníkov, zlepšovateľov, konštruktérov. Dnes ich zostalo málo. Jedným z nich je práve VUNAR pokračovateľ Výskumného ústavu obrábacích strojov a náradia, ktorý sa dnes zaoberá výskumom a vývojom systémov pre efektívne využitie obnoviteľných zdrojov energie.
VUNAR, a.s. je držiteľom Certifikátu kvality pre výskum a vývoj v oblasti prírodných a technických vied podľa ISO 9001:2016 a Certifikátu oprávnenia vykonávať výskum a vývoj v SR.
12:45-14:30 Oběd
3) Věda v regionu, 2. část
14:30-14:50 Literárna regionalistika a regionálna literatúra na mape života Jany Borguľovej / Ivan Očenáš
Jana Borguľová (1951) je literárna regionalistka, historička, publicistka, múzejníčka, editorka a organizátorka. Absolvovala štúdium učiteľstva slovenského jazyka a literatúry a anglického jazyka a literatúry. Krátko pôsobila ako vysokoškolská učiteľka, vedeckovýskumná pracovníčka, ale najmä ako literárna kurátorka a riaditeľka v Literárnom a hudobnom múzeu v Banskej Bystrici. Je autorkou scenárov výstav, autorkou a editorkou odborných publikácií a zborníkov, organizátorkou kultúrno-umeleckých podujatí, zakladateľkou literárneho klubu. Jej činnosť a aktivity dokumentujú silu regiónu, bez akých nemôže byť kvalitná národná kultúra.
Diskuse
14:55-17:30 Diskuse na téma budoucnost bibliografických kolokvií v měnícím se nejen knihovnickém světě.
Úvodní příspěvek do diskuse za českou stranu / Jiřina Kádnerová
Úterý 17. 10. 2023
3) Věda v regionu, 3. část
09:00-09:20 Český geológ, pedagóg a vedec J. N. Woldřich a Šariš / Gabriela Olšavská
Príspevok sa venuje osobnosti významného českého geológa, paleontológa, pedagóga Jana Nepomuka Woldřicha (1834–1906), ktorý svoje vedecké bádanie zameral aj na oblasť Šariša. Výsledky svojich výskumov a pozorovaní uverejňoval v regionálnych periodikách i odborných vedeckých časopisoch. V príspevku autorka predstaví predovšetkým tie práce J. N. Woldřicha, v ktorých svoju pozornosť sústredil práve na územie Šariša a jeho častí.
09:25-09:45 Věda ve Zlíně / Eva Filípková
Důležitou součástí Baťových závodů byl i výzkum a vývoj. Výzkumné oddělení vzniklo již ve 20. letech. Postupně začala vznikat i další výzkumná pracoviště v řadě oborů, jako chemie, zdravotnictví, stavebnictví, pedagogika ad. Už před válkou se dařilo na tato pracoviště získat kapacity jako chemika Stanislava Landu, pedagoga Stanislava Vránu apod. Po uzavření vysokých škol na počátku války se rozšířily řady výzkumníků o další vědce, jako byl např. Otto Wichterle. Ani po válce však výzkum ve Zlíně neskončil. Působil zde Zdeněk Kovář, Petr Hlaváček, nebo Vladimír Pavlínek ad.
09:50-10:10 Ján Adam Rayman a Ján Samuel Gerttinger : Dvaja prešovskí lekárnici a ich dva úspešné experimenty / Andrea Sivaničová
Dejiny mesta Prešov sú úzko previazané s mnohými významnými osobnosťami z radov lekárnikov. Medzi nich nepochybne patria Ján Adam Rayman a Ján Samuel Gerttinger, ktorí sa vďaka svojim znalostiam a zručnostiam stali priekopníkmi, i keď každý v inom smere. Ján Adam Rayman pred tristo rokmi ako prvý v strednej Európe začal úspešne bojovať proti epidémii kiahní očkovaním a Ján Samuel Gerttinger pred vyše dvesto rokmi vyrobil prvý cukor v Uhorsku. Ich osudy i cesta k vedeckým objavom približuje sú predmetom tohto príspevku.
10:10-10:30 Přestávka
10:30-10:50 Živá paleobiológia? / Zuzana Švecová
Evolučný biológ a paleobiológ, Martin Kundrát, pochádzajúci z Humenného, pracuje na UPJŠ v Košiciach v Centre interdisciplinárnych biovied. Po úspešnej kariére na renomovaných univerzitách, niekoľkých expedíciách a významných objavoch sa vrátil na Slovensko. Pomocou modernej zobrazovacej technológie (synchrotrónová tomografia) rekonštruuje evolučné príbehy dinosaurov a predchodcov dnešných vtákov. Je autorom dvojjazyčnej učebnice Evolúcia človeka/Human evolution, na ktorej sa podieľal aj Clément Zanolli, paleoantropológ z Univerzity of Bordeaux vo Francúzsku.
4) Zajímavá regionální periodika, Zajímavosti v regionálních periodikách
10:55-11:15 Florinove bibliofílie / Katarína Kožaková
Theo H. Florin bol slovenský básnik a publicista pochádzajúci z Dolného Kubína. V príspevku sa zameriame na jeseň jeho života, ktorú strávil v Dolnom Kubíne. Poslednú etapu svojho životu zasvätil organizovaniu recitačnej súťaže Hviezdoslavovho Kubína. Podieľal sa na jeho príprave a v súvislosti s tým vydával Bulletin HK. Okrem toho zanechal vzácne dielo, a to Bibliofílie HK, ktoré vydával od roku 1964 do roku 1972 na počesť reprezentačnej súťaže recitátorov. Vydal viac ako 40 bibliofílií ku ktorým sa viaže Zápisník HK. Tieto krásne, vzácne útle knižky sa stali neskôr impulzom a vzorom podobných literárnych podujatí na Slovensku. Obsahujú ilustrácie popretkávané poéziou.
11:20-11:40 Čriepky z histórie” zachované v regionálnych médiách / Andrea Smolková
Spracovaním príspevku poukážeme na jedinečné historické a kultúrne zaujímavosti uverejňované vo vybraných rubrikách regionálnych periodík Považskej knižnice v Považskej Bystrici – Polazník (obecné noviny obce Papradno, okres Považská Bystrica), Naša Beluša a Belušan (okres Púchov), Dubnické noviny mesta Dubnica nad Váhom (okres Ilava). Zároveň v príspevku predstavíme autorov článkov vybraných rubrík, ktorí tvoria obsah výrazne obohacujúci kultúrne dedičstvo regiónu.
11:45-12:00 Zakončení kolokvia / zástupce SAK, Eva Svobodová