Bezpečnost a krizové situace v knihovnách

Aula
11. 9. 2024
13:20 - 16:40

Garantství bloku: 

Tomáš Foltýn a Lenka Maixnerová (Národní knihovna ČR)

Mezi základní principy každodenního fungování knihoven patří jistě otevřenost prostor, bezbariérovost a dostupnost služeb všem, kteří o ně projeví zájem. V jistém protikladu však tento přístup může narazit na další očekávanou základní hodnotu knihoven, kterou je pocit bezpečného prostředí. Nemusí jít přitom jen o mezní kritické situace, jakou byl útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy či před lety tragická smrt knihovnice v Horní Bříze, ale také o zdánlivě drobné incidenty například na úrovni vyhrocených slovních ataků, které mohou přijít jakýkoliv den či hodinu. Co můžeme udělat pro to, abychom se cítili v knihovnách bezpečně a zároveň si uchovali statut veřejných služeb veřejnosti? Jsme připraveni řešit konflikty nejen vůči třetím osobám, ale i v rámci našich pracovních týmů? Umíme vyhroceným situacím předcházet a víme jak si pomoci, když nějaká podobná situace nastane? Nejen na tyto otázky budeme hledat odpovědi v konferenčním bloku „Bezpečnost a krizové situace v knihovnách“.

13:20

Zdeněk Orel – Krizová komunikace a kulturní instituce

Jak se na pracovišti cítit bezpečně? Každodenní pracovní i osobní činnosti nás přivádí nebo mohou přivést do situací, kdy se setkáme s osobou, která se chová nevhodně, je agresivní a může být nebezpečná nám, sobě i svému okolí. My, policejní vyjednavači, hovoříme o tzv. osobě v krizi. Krizová komunikace je zaměřená na zvládnutí rizikových situací při kontaktu s osobou, u které se začínají zvyšovat emoce, zvyšuje se pravděpodobnost napadení jiných osob anebo jde o osobu, která chce spáchat sebevraždu. A právě metody krizové komunikace jsou základními nástroji policejních vyjednavačů, kteří se s těmito osobami dostávají pravidelně do styku. Cílem přednášky je představit komunikační nástroj k vyřešení většiny krizových situací na pracovišti, jakým způsobem uklidnit agresivní osoby, jak se zaměřit na emoce protistrany, jak aktivně naslouchat, co říkat a co ne a jak celou vyhrocenou situaci uklidnit. Naši bezpečnost tak můžeme ovlivnit vlastním přístupem a nemusíme se spoléhat pouze na pomoc jiných…

Zdeněk Orel sloužil v české i francouzské armádě. Již téměř 30 let však pracuje jako policista, je zástupcem vedoucího Speciální pořádkové jednotky v Praze a je také policejním vyjednavačem. Podílí se na řízení různých mimořádných situací a osobně se účastnil i zákroku proti aktivnímu střelci v prosinci 2023 v Praze. Přednáší témata Měkké cíle, Krizová komunikace a další. „Pomáhat a chránit“ není pro něj jen pouhé motto…

13:40

Anna Vandasová – Krádeže v knihovnách a jak jim předcházet

V posledním roce došlo k nárůstu krádeží dokumentů v knihovnách po celé Evropě. Zloději se zaměřili zejména na díla významných ruských autorů z 19. století. Jednou z postižených knihoven byla i Národní knihovna České republiky. Určitě se však nejedná o ojedinělou situaci, v naší přednášce se budeme věnovat analýze podobných incidentů, jejich dopadu na kulturní dědictví, a především metodám, jak těmto krádežím předcházet. Diskutovat budeme také o roli veřejnosti a odborníků v ochraně knihovních fondů před nelegálními aktivitami. Přijďte s námi sdílet vaše zkušenosti i best-practices!

Anna Vandasová pracuje v Národní knihovně ČR, kde se věnovala strategii digitalizace, správě Národního konzervačního fondu a od roku 2021 působí jako ředitelka Odboru správy fondů. V rámci své činnosti se věnuje řadě vědecko-výzkumných projektů především v oblasti trvalého uchování fyzických dokumentů, například tématu regionálních mutací periodik či provenienčních znaků v novodobých fondech NK.

14:00

Jan Paťawa – Akutní komunikace: nástroj pro hašení požárů

Akutní komunikace je soubor strategií, taktik a postupů, které umožňují komunikačně reagovat na mimořádné události a krizové situace jako je eskalace napětí, násilné konflikty mezi skupinami obyvatel nebo ohrožení vnitřní bezpečnosti.
KRIT je oddělení strategické komunikace na MVČR, které zajišťuje efektivní a včasné sdílení informací, čímž podporuje dosažení strategických záměrů státu. Strategická komunikace je institucionální forma komunikace, která se zaměřuje na budování dlouhodobé vize a hodnot, posiluje sociální soudržnost a odolnost společnosti. Nejde o propagaci politických stran ani jednotlivých politiků. Cíle oddělení jsou:
1. Předcházení společenské polarizaci a případné násilné radikalizaci (pomocí akutní komunikace)
2. Prevence vzniku a šíření informačních manipulací (dezinformací), jež ohrožují vnitřní bezpečnost České republiky
3. Rozvoj spolupráce a vzájemné komunikační podpory s aktéry statní, veřejné, soukromé a nevládní sféry
4. Zvyšování povědomí a míru porozumění politice a kroků státu směrem k opatřením přijatých v krizových situacích pomocí systému akutní komunikace
Komunikačně jsme v nedávné době řešili například:
• Konflikty mezi Romy a Ukrajinci [2023, 2024]
• Násilné činy Ukrajinců [2023]
• Vynesení rozsudku v případů vraždy Roma [2024]
• Komunikace střelby na FF UK [2023 – 2024]

Jan Paťawa pracuje jako vedoucí oddělení strategické komunikace KRIT MVČR, které se mimo jiné snaží předcházet společenské polarizaci a násilné radikalizaci.

14:20

Invakuace, tak trochu jiná evakuace aneb když je nebezpečí venku a bezpečí uvnitř
V krátkém vystoupení si vysvětlíme jaký je rozdíl mezi evakuací a invakuací, proč je invakuace důležitá a proč její zvládnutí přispívá k vyšší bezpečnosti uvnitř knihovny. Každý veřejný prostor znamená vyšší riziko průniku nebezpečí z venku dovnitř. Ne všemu se dá zabránit, ale existují vyzkoušené postupy, které toto riziko snižují. Současně si vysvětlíme, jak se invakuace liší od postupů, které jsou doporučovány v případě tzv. aktivního střelce.
 
Richard Smejkal je 15 let dobrovolníkem Českého červeného kříže, 8 let byl velitelem Ústředního krizového týmu ČČK, nyní na pozici Disaster Manager. Zúčastnil se řady zahraničních humanitárních misí, mimo jiné roku 2014 při povodních na Balkáně, roku 2015 po zemětřesení v Nepálu, od roku 2014 se pravidelně účastní humanitárních misí na Ukrajině a po jaderné havárii ve Fukušimě se jako pozorovatel účastnil programu obnovy. V době covid-19 inicioval projekt M-72 na pomoc třinácti nejvíce zasaženým nemocnicím. Společně s kolegou stáli u zrodu a rozšíření konceptu invakuace.
 
Pavel Krčílek je vedoucí oddělení krizového řízení, obrana a policie ÚMČ Praha 11.  Vystudoval obory bezpečnostní a krizový management, a dále mezinárodní vztahy a evropská studia. V minulosti spolupracoval s odborem bezpečnostní politiky, potažmo Centrem proti terorismu a hybridním hrozbám MVČR a dalšími odborníky z oblasti bezpečnosti včetně elitních policejních útvarů. V předchozích letech své praxe se věnoval především krizovému řízení, prevenci teroristických útoků a zlepšení ochrany měkkých cílů. Stál u zrodu bezpečnostního konceptu ochrany míst s velkou koncentrací osob a taktéž invakuace.

14:40

Verbis – „no-code“ platforma nejen pro knihovny

Petr Štefan

14:50 - 15:10 - Přestávka

15:10 – 16:40

Panelová diskuze k bloku „Bezpečnost a krizové situace v knihovnách“

Moderovaná otevřená panelová diskuze, kde o daném tématu budou hovořit pozvaní hosté s aktuálními zkušenostmi či profesními kompetencemi. Účastníci jsou:

  • Eva Lehečková je česká lingvistka, bohemistka, vysokoškolská pedagožka, členka Ústavu českého jazyka a teorie komunikace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 2022 vykonává funkci děkanky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Z této své pozice má praktické zkušenosti s řešením bezprecedentího bezpečnostního incidentu – útoku na studenty FF UK.
  • Zdeněk Orel sloužil v české i francouzské armádě. Již téměř 30 let však pracuje jako policista, je zástupcem vedoucího Speciální pořádkové jednotky v Praze a je také policejním vyjednavačem. Podílí se na řízení různých mimořádných situací a osobně se účastnil i zákroku proti aktivnímu střelci v prosinci 2023 v Praze. Přednáší témata Měkké cíle, Krizová komunikace a další. „Pomáhat a chránit“ není pro něj jen pouhé motto…
  • Ivana Kazdová pracuje pro Knihovnu Jiřího Mahena v Brně, kde postupně působila jako knihovnice v oddělení dospělých v Ústřední knihovně, vedoucí pobočky Na Křižovatce a na pobočce v Černých Polích a od roku 2018 zastává pozici vedoucí útvaru poboček a metodičky poboček s regionální působností.
  • Jan Paťava pracuje jako vedoucí oddělení strategické komunikace KRIT MVČR, které se mimo jiné snaží předcházet společenské polarizaci a násilné radikalizaci.
  • Tomáš Foltýn (moderátor) pracuje v Národní knihovně ČR od roku 2007. Za svou pracovní kariéru zde zastával řadu pozic v oblastech výzkumu a vývoje, správy fondů a digitalizace. Od 1. května 2024 je jejím generálním ředitelem