14. 9. 2022 | 14:00 - 17:20

Organizace bloku:

  • Libuše Nivnická (Knihovna Jiřího Mahena v Brně)
  • Olga Čejková (Knihovna Jiřího Mahena v Brně)
  • Helena Hubatková Selucká (Knihovna Jiřího Mahena v Brně)
  • Jitka Hladíková (Krajská knihovna Vysočiny)

Anotace bloku:

Inkluzivní design, tedy proces nastavování služeb či prostředí s ohledem na uživatele se specifickými potřebami, je v dnešní době plné dynamických změn stále aktuálnější i v prostředí knihoven. Je využíván ve zpřístupňování prostoru a služeb knihoven hendikepovaným uživatelům, pomoci může při řešení bariér, kterým čelí uživatelé potýkající se s důsledky sociálního vyloučení, pomoci může také při interkulturním otevírání prostředí knihoven a jejich služeb cizincům usídlujícím se v Česku. Zavádění prvků inkluzivního designu pomáhá knihovnám rychleji se adaptovat na dynamicky se měnící potřeby různorodých cílových skupin a přispívá k úspěšné aktualizaci služeb a nabídky programů pro nejširší spektrum uživatelů

Blok věnovaný tématu inkluzivního designu v knihovnách nabídne konferenční příspěvky vysvětlující jeho základní principy i příklady dobré praxe v českých knihovnách.

Více než tříhodinový program zakončíme moderovanou diskusí, která dá prostor odborníkům, sdílení praxe a otevírání nových témat souvisejících s problematikou inkluzivního designu (nejen) v knihovnách. 

Program

Hlavní příspěvek

INKLUZIVNÍ DESIGN V KNIHOVNÁCH

  • Beáta Holá & Ladislava Zbiejczuk Suchá
 

Příspěvky k dílčím tématům

A) ŘEŠENÍ INFORMAČNÍCH BARIÉR

  • Automatizované knihovní systémy & přístupnost – jak to jde dohromady?
  • Webové knihy jako příležitost pro přístupnější čtení?

B) PREZENTACE

  • CoLibri obalový systém – inovace ve shodě s životním prostředím

– přestávka –

C) INKLUZIVNÍ DESIGN VE SLUŽBÁCH KNIHOVEN PRO OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM – PŘÍKLADY Z PRAXE

  • Projekt Romaňi Kereka, přínos zavádění romských asistentů v Knihovně města Ostravy
  • Lejík na seniory – Jarmila Burešová, Knihovna města Ostravy

D) INTERKULTURNÍ OTEVÍRÁNÍ KNIHOVEN

  • Nenápadný půvab integrace – Mgr. Věra Chmelárová, Městská knihovna v Praze
  • Zpřístupňování služeb Knihovny Jiřího Mahena v Brně cizincům – Mgr. Olga Čejková, Knihovna Jiřího Mahena v Brně

DISKUSE

INKLUZIVNÍ DESIGN V KNIHOVNÁCH
JAK DALEKO ČI BLÍZKO JSME INKLUZIVNÍMU MYŠLENÍ A KONÁNÍ?

Inkluzivita je jedním z těch velkých pojmů, ve kterých se člověk může snadno ztratit, protože zahrnují tolik různých témat. Inkluzivita prostorová, digitální, sociální, spousta různých pohledů. V tomto bloku inkluzivitu prozkoumáme z několika z nich. Propojíme vstupy designérů, výzkumníce, architekta, organizační psycholožky. Ambici příspěvků není nabídnout ucelená řešení na všechny otázky inkluzivity, ale rozpřešlet a nastavit laskavé zrcadlo stávající situaci, tedy zeptat se knihoven na to, jak inkluzivně fungují ale i jak inkluzivně přemýšlejí.

V úvodním příspěvku si výzkumnice a designérka Laďka Suchá a organizační psycholožka Beáta Holá položí sadu rozstřelovacích otázek a pokusí se na ně nabídnout odpovědi ze svého úhlu pohledu. S plným vědomím toho, že nenabízí finální řešení inkluze jako tématu, ale slouží jako reflexe zkušeností a podnícení odborné diskuse na konci bloku.

Beáta Holá & Ladislava Zbiejczuk Suchá

Mgr. Beáta Holá

Beáta Holá je organizační psycholožka. Od roku 2007 podporuje lídry a týmy v organizacích při transformacích a výzvách spojených se všemi fázemi cesty člověka organizací od dobrého výběru, onboardingu, řešení potíží s výkonem a chováním až po rozvoj a změny firemní kultury. Navrhovala a vedla specializované talentové a rozvojové programy pro mezinárodní týmy desítek organizací od Londýna po Istanbul. Dva roky inspirovala knihovníky ve způsobech, jak posilovat svou vzdělávací funkci v rámci projektu Biblioeduca. Převádí do praxe teorii časové perspektivy Philipa Zimbarda coby přístup posilující zdravou rovnováhu a resilienci jednotlivců i organizací. Jejím posláním je pomáhat lidem v organizacích vyvážit užitečnost se seberealizací.

Příspěvky k dílčím tématům
A) ŘEŠENÍ INFORMAČNÍCH BARIÉR

koordinace tematické části Helena Hubatková Selucká

Automatizované knihovní systémy & přístupnost – jak to jde dohromady?

Anotace: Na jaře letošního roku tým specialistů na přístupnosti ze Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity ve spolupráci se SKIP podrobil nejpoužívanější automatizované knihovní systémy (AKS) heuristické i uživatelské analýze přístupnosti. Jak analýza dopadla? Který AKS má z hlediska přístupnosti ještě rezervy? Který klade svým uživatelům nejméně překážek? Jak se změnila situace na poli AKS od naší jarní analýzy? Odpovědi nejen na tyto otázky nabídne Radkův příspěvek.

Přednášející Radek Pavlíček pracuje ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity. Tématice asistivních technologií a digitální přístupnosti se věnuje od roku 1998 a je certifikovaným specialistou na přístupnost webu.

Webové knihy jako příležitost pro přístupnější čtení?

PhDr. Ladislava Zbiejczuk Suchá, Ph.D., Mgr. Jan Martinek, Katedra informačních studií a knihovnictví, FF MU Brno

Anotace: Debata o zpřístupňování knihovních služeb se týká jak prostoru, tak elektronických služeb knihoven. My se v našem příspěvku chceme zaměřit na samotné knihy v jejich elektronické formě a na zpřístupňování čtení v širší slova smyslu. Tvoříme platformu pro soustředěné čtení na webu. Chceme poskytnout afordance podstatné pro čtení a zároveň nevytvářet překážky při využívání pokročilých funkcí webových prohlížečů. Namísto služby, která spravuje platformu (jako jsou Kindle, Netflix nebo Spotify) tvoříme nástroj a sadu pravidel pro publikování knih na webu, které je možné využít bez vazby na nás jako autory. Web má za sebou desítky let snahy o dobrou přístupnost, ale ta je komplikována bouřlivým vývojem technologií a rozšířeným přístupem „move fast and break things“. Může posun na web pomoci přístupnosti čtení digitálních knih? Jak se náš přístup liší od publikování pomocí hardwarových a softwarových čteček? Jaká jsou rizika otevřené platformy? A v čem může být tento přístup zajímavý pro knihovny?

B) CoLibri obalový systém – inovace ve shodě s životním prostředím

(14:50-15:00)

přestávka
C) INKLUZIVNÍ DESIGN VE SLUŽBÁCH KNIHOVEN PRO OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM – PŘÍKLADY Z PRAXE
  • garantka bloku Jitka Hladíková
Projekt Romaňi Kereka, přínos zavádění romských asistentů v Knihovně města Ostravy

Petra Sitárová, Martin Bindatsch

Příspěvek pro Konferenci Knihovny současnosti 2022 se zaměří na práci v knihovně s dětmi a mládeží z vyloučených lokalit a zejména na cílenou práci s romskými dětmi a mládeží, představí projekt Romaňi Kereka, který historicky započal komunitní práci s romskou menšinou. Zmíněna bude i zkušenost spolupráce s romským asistentem, který na pobočkách knihovny působí a její přínos. Představen bude i mezinárodní projekt ISOTIS na podporu předškolního vzdělávání pro sociálně znevýhodněné, do kterého se v roce 2019 Knihovna města Ostravy prostřednictvím Masarykovy univerzity v Brně zapojila.

Bc. Petra Sitárová působí v současnosti vedoucí knihovnického obvodu I v KMO, dříve pracovala v oddělení pro děti a mládež. Pod její knihovnický obvod spadají tři pobočky, které navštěvují romské děti. Tyto pobočky mají dlouholeté zkušenosti s prací s romskými dětmi a mládeží, zaměřují se na jejich vzdělávání a volnočasové aktivity. Velmi se osvědčila spolupráce s romským asistentem, podle Petry Sitárové by bylo přínosem dostat romské asistenty do knihoven.

Milan Bindatsch působí již 14 let jako školní asistent na ZŠ Ibsenova, kterou navštěvují z větší části romské děti. Knihovna, kde Milan Bindatsch působí jako romský asistent, je pro něj nesegregované místo, protože spojuje majoritu s minoritou. Oproti těm, kteří tvrdí, že romské děti jsou nezvládnutelné, nevidí v ničem překážku. Díky intervenci Knihovny města Ostravy na krajském úřadě absolvoval kurz Sociální pracovník v komunitních službách při Ostravské univerzitě. Milan Bindatsch bude připraven podělit se svými zkušenostmi přímo z praxe.

Lejík na seniory

Jarmila Burešová, Knihovna města Ostravy

Prolejeme-li neurčité množství 60+ lejíkem, nevznikne homogenní hmota, nýbrž chaos. Ani skrze trychtýř nebude výsledek uspokojivější. Průlet zkušenostmi z Knihovny města Ostravy: senioři a my. 

Jarmila Burešová pracuje v Knihovně města Ostravy od roku 2000. Pracovala v ústředním oddělení pro děti a mládež, od roku 2008 v pobočce Přívoz s romskými a dalšími sociálně vyloučenými dětmi.  V současnosti vede obvod knihovnických služeb Ostrava II, kde dvě z šesti poboček navštěvuje také tato skupina dětí a mládeže. Problematice sociálního vyloučení v téměř celé šíři se věnuje trvale, je spoluautorkou příručky Rovný přístup: knihovny a skupiny ohrožené sociálním vyloučením: metodická příručka pro práci knihoven se sociálně vyloučenými a sociálním vyloučením ohroženými skupinami uživatelů. Posledních 10 let zaštiťuje práci se seniory, vznikají kluby Generace a další aktivity zmírňující sociální vyloučení. V roce 2022 se otevřelo     T-vůrčí hnízdo, kde seniorky tvoří T-knihy. Nově vznikají dvě otevřené šicí dílny, nabízí se spolupráce s ukrajinskými seniorkami. Jarmila Burešová se zabývá metodami reminiscence, biografickými příběhy a dalšími možnostmi práce se seniory. Od roku 2013 stojí za projektem Paměť Ostravy – sběr vzpomínek Ostravanů a jejich knižní vydávání. Na podzim 2022 vyjde již čtvrtá kniha. Je členkou výboru skupiny SKIP 60+.

D) INTERKULTURNÍ OTEVÍRÁNÍ KNIHOVEN

 

Nenápadný půvab integrace

Mgr. Věra Chmelárová, Městská knihovna v Praze

Městská knihovna v Praze je se svými 40 pobočkami partnerem městu, školám i neziskovým organizacím. Společně se snažíme vytvářet přívětivé město, které je – stejně jako knihovna – opravdu pro všechny. A když je něco pro všechny, je vůbec nutné někoho integrovat? Různé podoby začleňování cizinců v prostředí velké veřejné knihovny popíše koordinátorka komunitních aktivit Věra Chmelárová.

Zpřístupňování služeb Knihovny Jiřího Mahena v Brně cizincům

Mgr. Olga Čejková, Knihovna Jiřího Mahena v Brně

Knihovna Jiřího Mahena v Brně je druhou největší městskou veřejnou knihovnou v ČR. Město Brno se stalo domovem pro řadu cizinců, kteří sem míří za vzděláním i prací. Naše knihovna se stává jedním z míst, kam přichází, ať už hledají informace, přátele v novém městě, chtějí aktivně trávit volný čas, odpočívat, číst si nebo půjčit knihu. Zpřístupňování našich služeb této cílové skupině proto věnujeme stále větší pozornost. Se svými dosavadními zkušenostmi s interkulturním otevíráním knihovny se chceme podělit prostřednictvím tohoto příspěvku. Chceme také reflektovat, v čem se postupem času mění potřeby uživatelů služeb knihovny, které se prohlubují nebo naopak zůstávají stejné. Zamyslíme se také nad tím, jaké procesy se akcelerují v posledních měsících, také se vstupem ukrajinských příchozích prchajících před válkou do naší země.

Diskuse
  • Moderuje a diskusi připravuje Beáta Holá
  • Účastní se autoři příspěvků, případně další odborníci na téma, lidé z praxe