Garanti:
- Radomíra Kodetová (KK Pa – Krajská knihovna v Pardubicích)
- Lenka Dostálová (MZK – Moravská zemská knihovna v Brně)
- Ivo Kareš (JVK – Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích)
Blok je věnován prostoru knihoven ze tří různých pohledů:
Prostoru jako takovému, ať hmatatelnému nebo virtuálnímu. Zazní názory uživatelů, knihovníků a architektů, ukážeme příklady zajímavých řešení u nás i ve světě.
Probereme možnosti financování vybavení, rekonstrukcí a staveb knihoven.
A ve třetí části zkusíme navštívit “mimoprostor”, podíváme se na přesahy knihovních aktivit mimo objekty knihoven, ale také na možnosti otevření se aktivitám zvenku.
14. září, 9:10 – 12:40
1) PROSTOR
Zahájení
Radomíra Kodetová, Ivo Kareš
Inovační a vzdělávací centrum International School of Prague
Studio Perspektiv – Ing. arch. Martin Stára
Účel knihoven se za poslední desetiletí dramaticky proměnil. Nástup digitálních médií, 3D tisku a virtuální či rozšířené reality tento proces ještě více umocnil. S odkazem na „new learning“ Perspektiv propojuje různé typy výuky do jednoho multifunkčního prostoru.
Medailonek architekta: Martin Stára, spoluzakladatel Perspektiv (* 1984, České Budějovice)
V roce 2015 založil spolu s Jánem Antalem studio Perspektiv. Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze svou kariéru architekta odstartoval v roce 2011 diplomovou prací Rozvoj středu města Havlíčkův Brod, na kterou později nepřímo navázal i profesně. Své dovednosti dále rozšiřoval ve strategickém oddělení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Ve studiu má na starost rozvoj projektů ve veřejném prostoru – aktuálně například vítězný návrh Meziprostor Pražské tržnice nebo náměstí u Masarykova nádraží v Praze. Mimo jiné se podílí na osvětě agilního způsobu práce a službě workplace consulting. Optimální model řešení kanceláří díky němu již našli firmy jako Trask, STRV, Arval nebo Fortuna.
Městská knihovna IGI ve Vratislavicích nad Nisou
Ing. arch. Milan Janďourek, Atakarchitekti, s.r.o.
Architekt Jiří Janďourek představí novou realizaci studia atakarchitekti v jádru Vratislavic nad Nisou: městskou knihovnu IGI. Spojení původního objektu bývalé fary s moderní přístavbou dalo vzniknout jedinečnému veřejnému místu, jež kromě knihovny pojal i multifunkční sál, místnosti pro spolky a mateřské centrum. Knihovna byla dokončena v roce 2021 a od svého otevření se těší pozornosti odborné veřejnosti i návštěvníků z řad čtenářů.
Medailonek autora: Ateliér atakarchitekti v Liberci založili po dlouhodobé spolupráci v roce 2010 Jana Medlíková s Jiřím Janďourkem. Za své působení byli oceněni GRANDPRIX architektů a několikero oceněními Stavba roku Libereckého kraje.
Knihovna a spolkové centrum IGI Vratislavice
Knihovna Vratislavice – Lenka Jelínková
Původní historická budova, která dříve sloužila mimo jiné jako učiliště, byla v roce 2016 odkoupena od církve. Objektu byl navrácen původní vzhled a navíc v těsné blízkosti vznikla moderní přístavba. Oba domy jsou propojeny spojovacími můstky. Název IGI odkazuje na známého vratislavického rodáka Ignaze Ginzkeye.V původní budově se nachází v přízemí rodinné centrum, v 1. NP dále zasedací místnosti a zázemí pro spolky a sociální poradenství. V nejvyšším patře je pak umístěno oddělení knihovny pro děti. Moderní přístavba je koncipována jako knihovna s promítacím sálem v podzemí. V 1. NP objektu je hlavní vstup do knihovny, ve 2. NP pokračuje oddělení pro dospělé a ve 3. NP je čítárna s jedinečným výhledem do korun stromů zámeckého parku. Autorem projektu je liberecký architekt Jiří Janďourek a Ondřej Novák. Spolkové centrum s knihovnou bylo pro veřejnost otevřeno v listopadu 2021.
Městská knihovna Šlapanice
Knihovna Šlapanice – Rostislav Faber
- Nápad, důvod realizace stavby nové budovy městské knihovny
- Financování
- Architektonické návrhy, výběrová řízení
- Vlastní realizace stavby, termíny
- Hotové dílo – výsledný efekt, ohlasy veřejnosti a odborných kruhů
- Praktický provoz knihovny – moderní knihovnické služby, komunitní centrum, kulturní, společenské a vzdělávací akce pro mládež a dospělé, propojení veřejného prostoru městského parku s knihovnou a bistrem, počáteční zkušenosti s provozem, ohlasy, Příspěvek bude provázen fotografickou prezentací.
KK Havlíčkův Brod
Ing. Jitka Hladíková, ředitelka knihovny
Stavba nové budovy Krajské knihovny Vysočiny je výsledkem společného projektu Kraje Vysočina a Města Havlíčkův Brod. Budova byla dokončena v červenci 2020, dva roky po zahájení stavby, čtyři roky od zahájení projektových prací. Pro veřejnost jsme otevřeli, kvůli covidu, s takřka půlročním zpožděním. Od začátku bylo jasné, že provoz v nové budově bude jiný než na co jsme byli zvyklí, větší prostor, otevřená patra, jiná organizace práce. Společně s projektanty jsme plánovali, jak bude vypadat vnitřní uspořádání, k čemu budou jednotlivé prostory sloužit, kde budou probíhat jednotlivé činnosti. Změnily se, za dobu od plánů po realizaci a zahájení provozu, naše představy o chodu knihovny a jak můžeme zhodnotit první rok provozu v nové budově, jaká byla naše očekávání, a podařilo se je naplnit? Co bychom dnes udělali jinak?
Na cestě k efektivní digitalizaci
Ing. Petr Polanský, EXON
Naší snahou je zvýšit efektivitu digitalizace a rovněž přiblížit samotnou digitalizaci široké veřejnosti. Příspěvek se věnuje řešením pro automatizaci digitalizace kulturního dědictví a vytěžování ručně psaného písma.
2) FINANCOVÁNÍ
Dotační příležitosti na podporu výstavby, rekonstrukce a vybavení knihoven
Vít Richter, Národní knihovna České republiky
Příspěvek je věnován přehledu informací o dotačních programech, které mohou knihovny využít na podporu výstavby, rekonstrukce a vybavení knihoven. Jsou uvedeny dostupné informace o zaměření a výzvách Integrovaného operačního programu, Národního plánu obnovy, VISK a dalších příležitostech.
Medailon autora: PhDr. Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR, 2020-2021 generální ředitel Národní knihovny, čestný předseda SKIP, předseda Ústřední knihovnické rady.
Podpora obecních knihoven v Jihomoravském kraji
Iveta Macurová, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno
Jihomoravský kraj podporuje obecní knihovny nově systematicky od roku 2016 v rámci dotačního programu Podpora rozvoje venkova Jihomoravského kraje. Dlouhodobě si také všímá knihoven, které soutěží ve Vesnici roku. Rovněž úzce spolupracuje s Moravskou zemskou knihovnou na prezentaci aktivit knihoven.
Medailon autora: RNDr. Iveta Macurová (vedoucí oddělení) odbor regionálního rozvoje, oddělení rozvoje venkova a zemědělství
3) PROSTOR
- pokračování
Virtuální „snění“ a VR aplikace
Michal Fojtík, Marek Ďuriš, Míla Linc
Projekt „Inovativní využití movitého a nemovitého kulturního dědictví“ jsme pojali netradičně. Místo zalepování prasklin maltou, jak to pojali ostatní žadatelé, jsme se rozhodli knihovnu zpřístupnit ve virtuální realitě. Má to své výhody – uchováme nejen současnou podobu knihovny ale i tu minulou. A budoucí. A vlastně jakoukoliv, jakou si vymyslíme… Prozradíme, jak jsme projekt připravovali, na co jsme u psaní žádosti museli myslet a co v téhle chvíli máme hotové a v brzké době zpřístupníme. Než jsme projekt VR knihovny sepsali, předcházela tomu zevrubná rešerše „trhu“. Protože cílem knihovny není vytvářet drahou hračku, ale nástroj, který umožní další práci s návštěvníky a pomůže dalšímu rozvoji knihoven. A třeba dokáže i odpovědět na otázky „co je smyslem knihovny“.
Kde jsou hranice virtuální reality?
Kde jsou hranice virtuálních knihoven?
A má smysl se odvážně pouštět tam, kam se dosud žádný knihovník nevydal?
Medailony autorů:
Michal Fojtík je koordinační a projektový manažer. Ještě než do knihovny nastoupil, přistál mu na stole projekt s virtuální realitou. To, že se s ním dokázal popasovat a napsat jej tak, že jej knihovna získala, vypovídá o jeho schopnostech asi víc, než jakkoliv dlouhý chvalozpěv.
Marek Ďuriš je náš VR specialista. Několik let vedl VR hernu, takže ví snad úplně všechno, co se VR týče. Nyní pracuje na tom, aby skloubil technologické možnosti VR s touhami knihovny.
Míla Linc pracuje v knihovně už dlouhé roky, vymýšlí novinky, které se někdy povedou a někdy ne. Jeho největšími pracovními „miláčky a vymazlenými děťátky“ jsou festival fantastiky CONiáš, liteární dílny nebo kreativní centra včetně řemeslné dílny DOK16.
Vizuální smog v knihovnách
Mgr. Martina Košanová, Národní knihovna České republiky
Máte manuál jednotného vizuálního stylu? A mohla bych ho vidět?
Vizuální smog se ve velké míře se týká grafického designu, ale v širším smyslu jde o cokoli, co negativně ovlivňuje člověka ve veřejném prostoru – rozházené letáky na infopultu, příliš křiklavé barvy nábytku, přemíra a duplicita značení.
Za jeho vznikem mnohdy stojí vkus a osobní preference jednotlivců, odmítání přímé komunikace s uživatelem, ulpívání na zastaralých formách předávání informací, ale také kolektivní lhostejnost a ignorace prostoru, v kterém všichni společně pracujeme.
Existuje celá řada hledisek, která mohou pomoci vizuální komunikaci hodnotit méně emotivně než jen líbí – nelíbí. Pojďme se na vizuální smog v knihovnách podívat optikou estetiky, fyziky, bezpečnosti, obsahu, funkce, efektivity a kontextu.
Medailon autorky: Martina Košanová vystudovala PF ZČU, Arts management na FUD ZČU, tři roky se věnovala tvůrčímu psaní na Literární akademii v Praze a absolvovala roční studijní program ve specializaci Moderní marketing na Newton University. Do Národní knihovny ČR přešla v říjnu 2021 ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Působí v pracovních skupinách Priorita 6 a Udržitelnost v knihovnách, v PR sekci Sdružení knihoven ČR a je členkou redakční rady časopisu Čtenář. Profesně se věnuje zejména vizuální identitě knihoven v evropském kontextu a v rámci národní metodické funkce školí knihovny napříč ČR v oblastech komunikace, firemní kultury a brandingu.
4) MIMOPROSTOR
Relaxační zahrada v Hulíně jako prostor pro vzdělávání, odpočinek i zábavu
Bc. Erika Koukalová, vedoucí Městské knihovny v Hulíně
Relaxační zahrada za knihovnou v Hulíně byla slavnostně otevřena v roce 2020 a od té doby se stala místem, kde se lidé mohou bavit, vzdělávat i odpočívat. Nově upravený prostor využívá nejen Městská knihovna v Hulíně ke svým rozmanitým aktivitám, ale i středisko pro maminky a tatínky MÁTA nebo soukromá anglická škola Active Learning Hulín. Krásný, nový prostor otevírá plno možností, jak se společně nejen s čtenáři střetávat.
OK Dolní Břežany – komunitní zahrada
Ing. Jarmila Vidová, koordinátorka kulturního a informačního centra, knihovnice
Představení knihovny v Dolních Břežanech jednak v kontextu komunitního centra, jehož je součástí, ale také celkového rozvoje obce. Představí spolupráci s KJD Příbram, strukturu, rozsah a dynamiku čtenářské základny i knihovního fondu, spolu se souvisejícími otázkami a odpověďmi na ně.
KJM – pobočka Maloměřice – zahrada
Vendula Turková
Zahrada v knihovně není jen o využití relaxace čtenáři. Knihovna Jiřího Mahena v Brně v Maloměřicích se inspiruje zahraničními knihovními projekty. Využívá ji ke vzdělávání občanů pomocí občanské vědy, přednáškami o udržitelnosti a nabízí naučné stezky pro děti i dospělé. Důležitá je součást kulturního dění, jako je pořádání divadelní zahradní slavnosti pro menšiny a filmových večerů. Pořádá také žijící v Brně.
Městská knihovna Vamberk – Knihovní altán
Tereza Michelová
Pokud máte zahradu a knihovnu, máte vše, co potřebujete.
– Marcus Tullius Cicero