Malý sál 1
11. 9. 2024
8:50 - 12:10
Garanti bloku: Lukáš Dlapa (Městská knihovna Blansko) a Jakub Mruz (Městská knihovna Krnov)
V rámci Koncepce rozvoje knihoven v České republiky na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030 jsou knihovny definovány jako pilíře rozvoje a fungování občanské a demokratické společnosti. Jsou budovány jako instituce, které zajišťují svobodný přístup společnosti k relevantním informacím a zdrojům.
V době, kdy je informací dostatek a je snadné je konzumovat bez ohledu na jejich kvalitu či původ, představují knihovny zvláštní případ instituce, která do veřejného prostoru vstupuje s kurátorským dohledem, který je nutný jak z důvodů praktických tak i etických. Jedná se přitom o velice citlivý proces i vzhledem k současné polarizaci společnosti v otázkách jako je migrační krize, pandemie Covid-19, válka na Ukrajině, globální změna klimatu nebo volba prezidenta.
Odborné kurátorství v knihovnách umožňuje veřejnosti přístup ke kvalitním informacím a zdrojům, které jsou filtrovány a prezentovány s ohledem na jejich společenskou a uměleckou relevanci. Tímto způsobem knihovny nejen že plní svou tradiční úlohu uchovatelů a poskytovatelů informací, ale stávají se také aktivními kurátory vzdělávacích a kulturních aktivit, které obohacují a rozvíjejí společnost. Je tedy nezbytné zkoumat a zhodnotit, jaký přínos má kurátorství v knihovnách v dnešní době a jakým způsobem může pomoci společnosti lépe porozumět a reagovat na současné výzvy a změny. Kurátorství jako proces selekce (a to nejen tištěných publikací, ale také pokud jde o knihovnu jako významný veřejný prostor) pak otevírá otázky spojené se svobodou slova a transparentnosti kritérií selekce.
8:50 – 9:05
Svoboda slova vs. bezpečí
Svoboda slova a bezpečí. Kde je hranice, kdo ji určuje, jak ji zdůvodním? Existuje autorita, o kterou se mohu „opřít“?
Dilema, otázky a reálné problémy „běžného“ knihovníka, který někdy ví a někdy tuší, že obsah může být zavádějící, manipulativní a cítí etickou povinnost chránit a nelegitimizovat tento obsah.
Martin Čadra je vedoucí knihovnických a informačních služeb v Knihovně Třinec, kde pracuje už čtrnáct let. Začínal v oddělení pro děti a také díky jeho práci vzniklo nové oddělení pro mládež – Mklub Třinec. V současnosti působí v knihovně pro dospělé. Zajímá se zejména o udržitelný rozvoj, kritické myšlení, mediální výchovu a kognitivní bezpečnost, virtuální realitu a umělou inteligenci. V knihovně mimo jiné organizuje akce na téma mediální vzdělávání či psychické zdraví. Velkou měrou se podílí na každoročním Festivalu svobody.
9:05 – 9:35
Cenzura, selekce obsahu a ústavní chápání limitů svobody projevu
Příspěvek bude zaměřen na právní, resp. ústavněprávní přístup k limitaci svobody projevu a práva na informace. Bude se věnovat tomu, jak lze dnes chápat pojem cenzury a co nám zakazuje Listina základních práv a svobod, když uvádí, že „cenzura je nepřípustná“. Přiblíží některá základní ústavní východiska při uvažování o limitech svobody projevu a o rozsahu nároků plynoucích z práva na informace.
Michal Bartoň (*1976) působí na katedře ústavního práva PF UP v Olomouci. Ve své odborné práci se věnuje zejména otázkám ochrany základních práv. Je absolventem PF UP (1999), vykonal rigorózní řízení na PF MU (2000, JUDr.) a v roce 2005 dokončil na PF MU doktorské studium (Ph.D.) v oboru ústavního práva. V roce 2012 byl jmenován docentem pro obor ústavní právo a státověda po habilitačním řízení na PF MU. Je autorem desítek odborných článků a konferenčních příspěvků z oblasti ústavního práva, dvou monografií věnujících se svobodě projevu (Svoboda projevu a její meze, 2002; Svoboda projevu: principy, garance, meze, 2010), vedoucím autorského kolektivu a hlavním autorem knihy Základní práva (2016) či spoluautorem komentáře k Listině základních práv a svobod (2020). V letech 2008 až 2013 byl členem pracovní komise Legislativní rady vlády. Aktivně se účastní akademické samosprávy – od roku 2009 je předsedou Akademického senátu PF UP. Od roku 2013 je též asistentem soudkyně Ústavního soudu.
9:35 – 10:00
Právo na nenávist? Hate speech a svoboda slova v perspektivách současné analytické filosofie
Nenávistné projevy vůči určité skupině obyvatel jsou dnes nejen kvůli rozmachu sociálních sítí diskutovaným problémem. Lze hate speech omezovat, a přitom zachovat ideál svobody slova? Je třeba lpět na svobodě slova, pokud slouží jako krycí štít pro nenávistné projevy? Na příkladech si vysvětlíme, co je ve filosofii považováno za hate speech a zaměříme se na různé přístupy k otázce, jak lze hájit svobodu slova, a přitom hate speech legitimně kritizovat a omezovat.
Tomáš Koblížek
Jsem vědeckým pracovníkem na Oddělení analytické filosofie na Filosofickém ústavu AV ČR. Aktuálně se zaměřuji na témata, v nichž se filosofie jazyka překrývá s etikou, jako jsou hate speech, dezinformace, cenzura a svoboda slova. Mezi mé hlavní publikace patří francouzská monografie La conscience interne de la langue (Limoges: Lambert-Lucas, 2021). Předmluvu k ní napsala profesorka Claude Imbert z École normale supérieure v Paříži. V této knize jsem se začal zabývat etickým otázkami spojenými s jazykem: Jak může řeč ubližovat? Jak vůbec chápat jazykovou agresivitu? Jaké jsou její rozmanité podoby? Celkem třikrát jsem byl hostujícím vědeckým pracovníkem na badatelských centrech na École normale supérieure a CNRS v Paříži. Jednou z toho na Institut Jean-Nicod, dvakrát na Institut des textes et manuscrits modernes. Na pařížské École normale supérieure jsem byl také jednou pozvaným profesorem v Centre Cavaillès. Vedle toho jsem absolvoval studijní pobyty na University of Washington v Seattlu a St Mary’s University College v Londýně. Organizuji mezinárodní filosofické konference o umění a jazyce v angličtině a francouzštině. Byl jsem také hlavním koordinátorem konference o hate speech v Senátu Parlamentu České republiky.
10:00 – 10:20
Není to cenzura, ale kurátorství
Práce s urputnými dárci i nakladateli patří mezi běžnou agendu Odboru doplňování fondu Národní knihovny ČR a jsou na ni vytvořené pracovní postupy, o které se rádi podělíme.
Na konkrétních příkladech vysvětlíme, jak komunikovat s dárci, kteří přes zamítavé stanovisko trvají na přijetí právě jejich daru do fondu národní instituce a co vede nakladatele k žádostem o přidělení ISBN titulům, které ani zdaleka není možné považovat za knižní produkci.
Martina Košanová
– ředitelka Odboru komunikace NK ČR
Martina Košanová vystudovala PF ZČU, Arts management na FUD ZČU, tři roky se věnovala tvůrčímu psaní na Literární akademii v Praze a absolvovala roční studijní program ve specializaci Moderní marketing na Newton University. Do Národní knihovny ČR přešla v říjnu 2021 ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Působí v pracovních skupinách Priorita 6 a Udržitelnost v knihovnách, v PR sekci Sdružení knihoven ČR a je členkou redakční rady časopisu Čtenář. Profesně se věnuje zejména vizuální identitě knihoven v evropském kontextu a v rámci národní metodické funkce školí knihovny napříč ČR v oblastech komunikace, firemní kultury a brandingu.
Michal Záviška
– ředitel Odboru doplňování fondu NK ČR
10:40 – 10:50
EBSCO – Překonávání výzev díky kurátorsky spravovanému obsahu
Štěpán Petruš
EBSCO Information Services je předním poskytovatelem online výzkumného obsahu a vyhledávacích technologií pro akademické, školní a veřejné knihovny, zdravotnické a lékařské instituce, korporace a vládní agentury po celém světě. Tato přednáška se zaměří na to, jak EBSCO pomáhá institucím překonávat výzvy spojené s nalezením kvalitních a spolehlivých zdrojů v dnešní době informačního přetížení, a to díky kurátorsky spravovanému obsahu, který zajišťuje přístup k těm nejdůvěryhodnějším informacím.
10:50 – 11:20
Bitva o knihy: příčiny a důsledky cenzury knih v USA
Ačkoliv k cenzuře literárních textů dochází na území Spojených států amerických již od koloniálního období, v letech 2022 a 2023 bylo z knihoven a školních osnov odstraněno rekordní množství knih. Intenzivní snahy zakázat texty považované za kontroverzní či potenciálně škodlivé souvisí se společenskou a politickou situací v zemi a terčem cenzury se stávají především knihy s rasovou či LGBTQ+ tematikou. Napříč Spojenými státy má systematické omezování přístupu k určitému typu informací vliv na celou řadu oblastí od vzdělávání přes rasovou problematiku až po ekonomiku.
Andrea Holešová působí jako odborná asistentka na katedře anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity, kde vyučuje kurzy zaměřené na historii, kulturu a literaturu Spojených států amerických. Odborně se zaměřuje především na americkou popkulturu a drama.
11:20 – 11:40
Na hraně neutrality
Knihovny jsou ve svých snahách o dobrou službu vystaveny často protichůdným požadavkům zevnitř (etika, profese, svědomí) i z vnějšku (zřizovatel, profesní komunita).
Být neutrální či angažovaný? Stabilizovat nebo inovovat? Kultivovat či prostě zrcadlit aktuální stav? Na tyto velké věci si knihovníci musí odpovídat každý den – ať už zařazují do fondu nový zdroj, pořádají debatu či vzdělávací kurz.
Pracujeme na nástroji, který knihovnám umožní zapojit perspektivu odpovědnosti za demokracii, svobodu, etiku a lidská práva v managementu činností knihovny (zjm. „aktivity“, akce, akvizice …). Doufáme, že zainteresovaným knihovníkům usnadní rozhodování o směru, kterým se konkrétní knihovna vydá, v obvyklých i mimořádných situacích.
Nástroj je určen zejména vedoucím knihoven, oddělení služeb a akvizice. Dále také lidem pečujícím o komunity, vzdělávací a kulturní aktivity knihovny, nebo komunikační kanály.
V příspěvku se zaměříme na prezentaci průběžných výsledků výzkumu zaměřeného na to, jak s touto oblastí nyní nakládá česká knihovnická praxe a představíme první prototyp chystaného nástroje.
Eva Víchová
Informační vědkyně, knihovnice, kurátorka. Zvědavá obdivovatelka sdíleného, propojeného a komunitního v reálném i virtuálním světě. Aktuálně plně pracovně angažována v rodičovství.
Petr Škyřík
Pedagog, vědec, vedoucí Katedry informačních studií a knihovnictví FF MU v Brně.
Opatrný akrobat balancující na ostří informační vědy, behaviorální ekonomie, designu služeb a technologií ve vzdělávání. Zatvrzelý hledač nejlepších řešení, který přichází na to, že nejlepší řešení v životě neexistují. Svůj vlastní učitel, který se učí z chyb, aby mohl dělat nové. Příznivce delších a náročnějších cest, který věří tomu, že ty rychlé a snadné většinou nefungují.
11:40 – 12:10
Výběr zdrojů z pohledu informační hygieny
České knihovny s ohledem na historickou zkušenost tradičně inklinují k maximální šíři nabízených zdrojů. Kritéria výběru mohou být přitom omezena zejména finančními možnostmi nebo vyjádřenými preferencemi čtenářek a čtenářů. Pandemie však ukázala, že kurátorovaný výběr zdrojů je zodpovědnou volbou. Hranice mezi cenzurou a informačním kurátorstvím je však citlivá a vyžaduje neustálou reflexi. Příkladem může být výběr zdrojů a doporučení pro knihovny v rámci informační hygieny.
Michaela Dombrovská
Michaela Dombrovská je vedoucí katedry knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě. Dlouhodobě se zabývá informačními politikami, knihovnickou legislativou a digitálním vzděláváním. Je mimo jiné autorkou knihy Informační detox a věnuje se rozvíjení informační hygieny v kontextu knihovnické praxe. Společně s kolegyněmi a kolegy na katedře pod vedením garanta oboru doc. Richarda Papíka také zkoumá aktuální trendy knihovnictví, mezi které otázka kurátorovaného výběru zdrojů rozhodně patří.