Kurátorství nebo cenzura?

Malý sál 1
11. 9. 2024
8:50 - 12:10
Garanti bloku: Lukáš Dlapa (Městská knihovna Blansko) a Jakub Mruz (Městská knihovna Krnov) 

V rámci Koncepce rozvoje knihoven v České republiky na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030 jsou knihovny definovány jako pilíře rozvoje a fungování občanské a demokratické společnosti. Jsou budovány jako instituce, které zajišťují svobodný přístup společnosti k relevantním informacím a zdrojům.

V době, kdy je informací dostatek a je snadné je konzumovat bez ohledu na jejich kvalitu či původ, představují knihovny zvláštní případ instituce, která do veřejného prostoru vstupuje s kurátorským dohledem, který je nutný jak z důvodů praktických tak i etických. Jedná se přitom o velice citlivý proces i vzhledem k současné polarizaci společnosti v otázkách jako je migrační krize, pandemie Covid-19, válka na Ukrajině, globální změna klimatu nebo volba prezidenta.

Odborné kurátorství v knihovnách umožňuje veřejnosti přístup ke kvalitním informacím a zdrojům, které jsou filtrovány a prezentovány s ohledem na jejich společenskou a uměleckou relevanci. Tímto způsobem knihovny nejen že plní svou tradiční úlohu uchovatelů a poskytovatelů informací, ale stávají se také aktivními kurátory vzdělávacích a kulturních aktivit, které obohacují a rozvíjejí společnost. Je tedy nezbytné zkoumat a zhodnotit, jaký přínos má kurátorství v knihovnách v dnešní době a jakým způsobem může pomoci společnosti lépe porozumět a reagovat na současné výzvy a změny. Kurátorství jako proces selekce (a to nejen tištěných publikací, ale také pokud jde o knihovnu jako významný veřejný prostor) pak otevírá otázky spojené se svobodou slova a transparentnosti kritérií selekce.

8:50 – 9:10

Úvod

9:10 – 9:25

 – připravujeme –

9:25 – 9:55

doc. JUDr. Michal Bartoň, Ph.D. – Cenzura, selekce obsahu a ústavní chápání limitů svobody projevu

Příspěvek bude zaměřen na právní, resp. ústavněprávní přístup k limitaci svobody projevu a práva na informace. Bude se věnovat tomu, jak lze dnes chápat pojem cenzury a co nám zakazuje Listina základních práv a svobod, když uvádí, že „cenzura je nepřípustná“. Přiblíží některá základní ústavní východiska při uvažování o limitech svobody projevu a o rozsahu nároků plynoucích z práva na informace.

doc. JUDr. Michal Bartoň, Ph.D. (*1976) působí na katedře ústavního práva PF UP v Olomouci. Ve své odborné práci se věnuje zejména otázkám ochrany základních práv. Je absolventem PF UP (1999), vykonal rigorózní řízení na PF MU (2000, JUDr.) a v roce 2005 dokončil na PF MU doktorské studium (Ph.D.) v oboru ústavního práva. V roce 2012 byl jmenován docentem pro obor ústavní právo a státověda po habilitačním řízení na PF MU. Je autorem desítek odborných článků a konferenčních příspěvků z oblasti ústavního práva, dvou monografií věnujících se svobodě projevu (Svoboda projevu a její meze, 2002; Svoboda projevu: principy, garance, meze, 2010), vedoucím autorského kolektivu a hlavním autorem knihy Základní práva (2016) či spoluautorem komentáře k Listině základních práv a svobod (2020). V letech 2008 až 2013 byl členem pracovní komise Legislativní rady vlády. Aktivně se účastní akademické samosprávy – od roku 2009 je předsedou Akademického senátu PF UP. Od roku 2013 je též asistentem soudkyně Ústavního soudu.

9:55 – 10:20

Mgr. Tomáš Koblížek, Ph.D. – Právo na nenávist? Hate speech a svoboda slova v perspektivách současné analytické filosofie

Nenávistné projevy vůči určité skupině obyvatel jsou dnes nejen kvůli rozmachu sociálních sítí diskutovaným problémem. Lze hate speech omezovat, a přitom zachovat ideál svobody slova? Je třeba lpět na svobodě slova, pokud slouží jako krycí štít pro nenávistné projevy? Na příkladech si vysvětlíme, co je ve filosofii považováno za hate speech a zaměříme se na různé přístupy k otázce, jak lze hájit svobodu slova, a přitom hate speech legitimně kritizovat a omezovat.

Mgr. Tomáš Koblížek, Ph.D.

Jsem vědeckým pracovníkem na Oddělení analytické filosofie na Filosofickém ústavu AV ČR. Aktuálně se zaměřuji na témata, v nichž se filosofie jazyka překrývá s etikou, jako jsou hate speech, dezinformace, cenzura a svoboda slova. Mezi mé hlavní publikace patří francouzská monografie La conscience interne de la langue (Limoges: Lambert-Lucas, 2021). Předmluvu k ní napsala profesorka Claude Imbert z École normale supérieure v Paříži. V této knize jsem se začal zabývat etickým otázkami spojenými s jazykem: Jak může řeč ubližovat? Jak vůbec chápat jazykovou agresivitu? Jaké jsou její rozmanité podoby? Celkem třikrát jsem byl hostujícím vědeckým pracovníkem na badatelských centrech na École normale supérieure a CNRS v Paříži. Jednou z toho na Institut Jean-Nicod, dvakrát na Institut des textes et manuscrits modernes. Na pařížské École normale supérieure jsem byl také jednou pozvaným profesorem v Centre Cavaillès. Vedle toho jsem absolvoval studijní pobyty na University of Washington v Seattlu a St Mary’s University College v Londýně. Organizuji mezinárodní filosofické konference o umění a jazyce v angličtině a francouzštině. Byl jsem také hlavním koordinátorem konference o hate speech v Senátu Parlamentu České republiky.

10:20 – 10:40

– připravujeme – 

10:40 - 11:00 - Přestávka

11:00 – 11:10

komerční vstup

11:10 – 11:40

Mgr. Andrea Holešová, Ph.D. – Bitva o knihy: Příčiny a následky cenzury knih v USA

11:50 – 12:10

PhDr. Petr Škyřík, Ph.D. + Mgr. Eva Víchová – Na hraně neutrality

12:10 – 12:30

Mgr. Michaela Dombrovská, Ph.D. – Výběr zdrojů z pohledu informační hygieny

České knihovny s ohledem na historickou zkušenost tradičně inklinují k maximální šíři nabízených zdrojů. Kritéria výběru mohou být přitom omezena zejména finančními možnostmi nebo vyjádřenými preferencemi čtenářek a čtenářů. Pandemie však ukázala, že kurátorovaný výběr zdrojů je zodpovědnou volbou. Hranice mezi cenzurou a informačním kurátorstvím je však citlivá a vyžaduje neustálou reflexi. Příkladem může být výběr zdrojů a doporučení pro knihovny v rámci informační hygieny.