Garantky:
- Jana Sikorová, Městská knihovna Znojmo
- Jana Tomancová, Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně
Často slýcháme nebo čteme, že má naše republika nejhustší síť knihoven.
Pravidelně se dovídáme informace o jejich inovativních službách. Jak to ale vypadá v malých knihovnách, kde knihovník mnohdy sám zajišťuje vše, včetně kulturně vzdělávacího programu? Co všechno lze dělat? Jak lze tyto instituce podpořit? A jak je vnímají zřizovatelé? Mohou tyto knihovny obstát ve stínu svých velkých sester nebo jim být dokonce inspirací? Odpovědi vám poskytnou hosté bloku, který se chystáte navštívit.
Setkáte se s nápaditými lidmi, kterým nechybí kuráž a podařilo se jim přesvědčit zřizovatele o důležitosti knihoven. Nabídneme také inspiraci ze zahraničí.
1. blok
- Úvodní slovo (Jana Sikorová)
- Ing. Jana Tomancová – Podpora a propagace malých knihoven ve Zlínském kraji
(KFBR Zlín) - Mgr. Železná – Po stopách knihovnictví v Holešově (Městská knihovna
Holešov) - Mgr. Marcela Šuláková (Knihovna Halenkov)
- Nové moduly systému Tritius pro rok 2022 (Ing. Jiří Šilha)
Přestávka
2. blok
- Mgr. Lucie Maháčková + Jana Nahodilová – Krajanské knihovny + Česká a
slovenská škola Okénko Londýna - Mgr. Jan Krčma – Ekologické aktivity Městské knihovny Fryšták
- Mgr. Ilona Salajková (Městská knihovna Mikulov)
- Ing. Ivana Bičanová – Babická hledačka a další programy v Místní knihovně v Babicích
- Mgr. Eliška Urbanová – Knihovna Dětem (Místní knihovna Litobratřice)
- Pozdrav ze Stadtbücherei Retz
Program: Není malých knihoven!
Úvodní slovo
Jana Sikorová
Po absolvování VOŠIS v Brně nastoupila před 20 lety jako knihovnice v jedné z poboček MěK Znojmo. Zde se zabývala především prací s dětmi. Později působila jako vedoucí regionálního oddělení, kde se věnovala podpoře i rozvoji činnosti knihoven na Znojemsku. Nyní tyto zkušenosti třetím rokem zúročuje jako ředitelka MěK Znojmo a usiluje o širokou spolupráci napříč různými organizacemi.
20 let regionálních funkcí ve Zlínském kraji – videa z oceněných knihoven
V rámci 20tiletého výročí vzniku Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně jsme chtěli poukázat na některé z knihoven, které získaly ocenění v rámci Zlínského kraje i celé České republiky. Jedná se o knihovny, které jsou zřizovány obcemi a ve kterých pracuje jedna knihovnice či knihovník. Tyto knihovny jsme navštívili a nechali jsme si od knihovníků i starostů povykládat o činnosti, úspěších i plánech do budoucna.
Ing. Jana Tomancová
Po stopách knihovnictví v Holešově
Akce k 160. výročí založení Čtenářského spolku v Holešově a 100. výročí Masarykovy veřejné knihovny a čítárny v Holešově. Venkovní výstava, komentované vycházky, vydání knížky a další aktivity.
Bc. Hana Zaoralová
Zrození Knihopáska aneb dětský festival pod lupou
Městská knihovna Mikulov uspořádala festival dětské knihy s velmi bohatým programem. Podíváme se na něj podrobněji. Od prvního nápadu, přes nadšení po vyhasnutí a opětovné vzplanutí. Jak se zapojil KISK, místní organizace a instituce? A co peníze? Komunikace, plánování, organizace, realizace, evaluace…a všechno ostatní, na co jsme zapomněli, ale poučili se.
Mgr. Ilona Salajková Městská knihovna Mikulov
Za deset let svého působení dokázala do knihovny s prostorem o velikosti malého obýváku dostat humanitární aktivistku Maggy Barankitse z Burundi, indonéského velvyslance s celým diplomatickým sborem i rockovou kapelu. Pro knihovnu získala mnohá ocenění – 2014 od MZK, Knihovna roku 2015, Komunitní knihovna JMK 2018, osobně byla oceněná jako Knihovnická osobnost JMK 2020. Je autorkou projektu Kniha do vlaku, festivalu Knihopásek a přeshraničního projektu Obrázky z historie Podpálaví a Weinviertelu.
Knihovna Halenkov
Obec Halenkov leží v malebném kraji Valašska a žije tu 2500 obyvatel. Knihovna půjčuje knihy už od roku 1883. Za svou práci byla oceněna jako nejlepší ve Zlínském kraji 2020 a ve stejném roce získala i titul Knihovna roku ČR. Knihovna se snaží o rozvoj čtenářské gramotnosti úzkou spoluprácí se základní školou a pořádá akce pro veřejnost ve spolupráci s místními složkami. Máme otevřeno 25 hodin týdně, ve středu do 19 hodin a nakupujeme každoročně knihy za 130t.Kč.
Mgr. Marcela Šuláková
Knihovnice z Valašska Mgr. Marcela Šuláková tvrdí, že profese knihovníka je ta nejkrásnější na světě, neboť život mezi knihami je jako sen a kde jinde si můžete v práci číst? Marcela pracuje v Knihovně 22 let a vzdělání v oblasti literatury považuje pro knihovníka za zásadní. Marcela tvrdí, že ideálem by bylo, kdyby si knihovníci v rámci své pracovní doby 2 hodiny denně četli, aby mohli kvalitně vykonávat svou profesi. Marcela propaguje název „Biblioteka“ jako mezinárodní a všem srozumitelné pojmenování naší instituce. Marcela současně s profesí knihovnice učí i český jazyk na II. stupni místní ZŠ a propojení obou profesí na malé vesnici považuje za téměř dokonalé, protože hodiny literatury trávíme v Knihovně.
Nové moduly systému Tritius pro rok 2022
Ing. Jiří Šilha
Krajanské knihovny, víme o nich?
Krajanské knihovny je pojem, kterému všichni rozumíme. Jsou to české knihovny působící v zahraničí. Ale co dál? Víme kde sídlí? Jakým způsobem pracují? Jací jsou jejich čtenáři? Abychom se to dozvěděli, musíme společně komunikovat.
Mgr. Lucie Macháčková
Lucie Macháčková se v knihovnictví pohybuje od roku 2003. Knihovnické začátky prožila za pultem oddělení pro dospělé čtenáře v městské knihovně. Později vkročila na pole metodické práce, kde působí dodnes. V současné době pracuje jako metodik pro koordinaci a vyhodnocování regionálních funkcí v Knihovnickém institutu Národní knihovny ČR.
LITERÁRNÍ OKÉNKO: Jak může podporovat čtenářství a propagovat českou a slovenskou literaturu malá knihovna v zahraničí.
Česká a slovenská škola Okénko Londýna
Jana Nahodilová
Jsme v tom společně
Fryštácká knihovna se od roku 2011 zapojuje do veřejného sázení stromků, pořádá přednášky a besedy na ekologická témata, které začaly tvořit podstatnou část programové nabídky knihovny pro veřejnost. Zmiňované sázecí snahy přinesly ještě něco – stály za počátkem jiného úhlu vnímání městské knihovny. V celé množině uživatelů se začala utvářet zajímavá podmnožina – komunita spjatá nejen čtenářstvím, ale i ekologickým smýšlením. Z ní potom vzešla sekce „audioknihařů“, registrovaných uživatelů, kteří se zapojili a zapojují do projektu „Nahrávám audioknihu!“
Mgr. Jan Krčma
Jan Krčma, absolvent PdF UP v Olomouci (obor český jazyk a literatura a občanská výchova), několik let působil jako učitel 2. stupně základní školy na 1. ZŠ. Od roku 2011 je knihovníkem Městské knihovny Fryšták. Jako knihovník malé městské knihovny je klasickým knihovnickým desetibojařem, ovšem ze všech profesních disciplín má kromě knih nejraději sociální stránku této profese – kontakt se čtenáři všeho věku, zejména s dětmi, pro které s gustem vymýšlí nejrůznější počiny. Je milovníkem lesa a turistiky, píše poezii a také texty fryštáckým kapelám, ve kterých působí jako zpěvák (Nadměrný náklad, Tři tuny).
Kdo hledá, najde
Babická hledačka aneb Honba za babickým pokladem a další zajímavé programy v Místní knihovně v Babicích.
Ing. Ivana Bičanová
Ivana Bičanová pracuje v Místní knihovně Babice od roku 2016. Je trenérkou paměti I. stupně a pořádá tréninky paměti pro občany Babic i sousedních obcí. Zaměřuje se ale především na práci s dětmi – od těch nejmenších „čtenářů“ z Klubu maminek přes děti z MŠ až po školáky. Je členkou Klubu tvořivých knihovníků a podílí se výtvarně na tvorbě klubového časopisu Malý tvořivec. V roce 2021 byla oceněna titulem Knihovník Zlínského kraje.
Knihovna Dětem
V roce 2017 někteří obyvatelé obce nevěděli o existenci místní knihovny. V roce 2022 se knihovna stává hlavním komunitním centrem v obci. Spojuje kulturně aktivní články při pořádání akcí pro děti i dospělé. Knihovna je centrem pro maminky a nejmenší děti, pro školkáčky i žáky základní školy. Každá aktivita s sebou nese alespoň zrnko podpory čtenářství a vidinu vytvoření pozitivního vztahu dětí s knihovnou.
Mgr. Eliška Urbanová
Místní knihovna Litobratřice
Moje obec, moje práce knihovnice, děti – ty nejdůležitější skutečnosti, které mě posunují kupředu a dávají mi energii k rozvoji. Snažím se dělat maximum k užitku naší obce, čtenářů a hlavně dětí. Práci knihovnice beru jako poslání s cílem podpořit čtenářství a naučit děti něčemu, co je v dnešní době opomíjeno například lásku k přírodě.
Pozdrav ze Stadtbücherei Retz
Žijí pár kolimetrů od hranice ČR. Je rakouská knihovna v malém městě jiná než česká? Co nabízí svým uživatelům na malém městě a co na to zřizovatel?